Pro odborníky alternativní název: "Quo Usque Tandem Abutere, Klaus junior, Patientia Nostra?"

Depolarizace by měl být jeden z důležitých konceptů v našich diskusích, nicméně se o ní až tolik nemluví. Polarizovat je totiž často mnohem vděčnější, což je v kontextu úvah o mediálním prostoru a politice významné zjištění, které může mít v procesu depolarizace konkrétní důsledky.


Příklad, jak by mohl fungovat proces depolarizace:

Na serveru blisty.cz jsem s redakčními úpravami šéfredaktora Jan Čulíka uveřejnil následující článek, který v podstatě útočí na Václava Klause mladšího kvůli jeho vyhrocování protimigrantských, proti jakékoliv odlišnosti zaměřených nenávistných tirád:

Smutnou realitou české politiky v roce 2018 je, že jedním z nejdůležitějších témat je zavření hranic tak, aby sem neproniknul pokud možno jediný migrant z “Jihu”. Může za to i prominentní mediální pozornost, kdy se na titulních stranách opakovaně objevují alarmující zprávy a komentáře zaměřené na obavy z migrantů. (Zprávy o útocích ultrapravičáků proti uprchlíkům už pokrytecká česká média nepřinášejí, i když je jich daleko víc.) Jedním z hlavních mediálních šampiónů tohoto uvažování je pilný manický Václav Klaus mladší, který neváhá plnit prominentní veřejný prostor xenofobními komentáři, naposledy pak například na hlavní stránce Novinky.cz. Je neuvěřitelné a šokující, že Novinky tyto bláboly tisknou. Zadělávají si tak na autoritářský režim, který nakonec zničí i je.

Není v pořádku házet všechny lidi z jednoho komplexního geografického, kulturního a náboženského okruhu do jednoho pytle, na tento symbolický pytel dát ošklivé nálepky a oživit ducha Pohraniční stráže. Samozřejmě, že nikdo nechce přijímat sebevražedné bojovníky Islámského státu, ani ty, kteří odmítají poctivě pracovat. (Proč si ale Češi myslí, že lidé, kteří prchají před chudobou, válkou a pronásledováním, nechtějí pracovat? Ve všech kulturách imigranti vždycky pracují ve své nové zemi co nejusilovněji. V Německu má práci více než 80 procent uprchlíků z roku 2015.) Proč ale předem a plošně odmítat všechny ty, kteří by mohli být pro tuto zemi přínosem, ať už profesně, ekonomicky, kulinářsky či kulturně? Jde jen o to, abychom byli schopni naslouchat individuálním příběhům a dokázali rozumně rozlišovat.

Není náhoda, že v trestním zákoně je paragraf, který zakazuje přesně to, co VKml systematicky a vychytrale dělá - hanobení skupin obyvatel na základě plošných kritérií. (Šíření této nenávisti tiskem a internetem má být trestáno třemi lety vězení nepodmíněně. Tyto paragrafy Trestního zákoníku ČR se záměrně ignorují.) Pro VKml jsou všichni “barbaři”, což nám má dát oprávnění k tomu, chovat se k nim ke všem jako k barbarům. Všichni, kdo se trochu zajímají o dějiny, dobře vědí, kam takové uvažování ve svých důsledcích míří. Jedny z největších zločinů 20. století byly spáchány právě na plošně definovaných skupinách obyvatel, ať už to byli černoši, Židé, Romové, Poláci, Rusové, Němci či Češi z Lidic. Hluboká nespravedlnost, kterou bychom měli cítit dodnes, se vztahuje právě k tomu, že řada z obětí vůbec za nic nemohla, pouze získali skupinovou nálepku, která se moc neliší od té, kterou dnes tak rád rozdává VKml.

Dalším oblíbeným nestydatým argumentem je chytrácké srovnávání s pádem Západořímské říše. Je to jistě poučný historický moment, který se však nedá jen tak použít jako argument pro nulovu migraci. Příčiny pádu jsou mnohem složitější a zahrnují například vnitropolitické boje a kulturní vlivy nastupujícího křesťanství. Je pravda, že migrace celých kmenů hrála v celém procesu důležitou roli, to však neznamená, že jsme v dnešních podmínkách odsouzeni k opakování procesu starého přes 1 500 let.

Zejména v čase, kdy se blíží stoleté výročí republiky, bychom si měli přestat zamořovat veřejný prostor nenávistí k odlišnostem, ať už kvůli stovkám tisíc Čechů - migrantů, a nebo kvůli kulturnímu bohatství, které k nám v průběhu dějin přinesly vlivy z okolního světa. Migrace i integrace jsou důležité problémy dneška, o kterých je potřeba diskutovat bez předsudků a nenávisti. Že toho nejsme schopni ani v časech relativní ekonomické prosperity a téměř nulové nezaměstnanosti je alarmující, protože menší nebo větší ekonomická krize dříve nebo později v cyklické kapitalistické ekonomice přijít musí. Uvítal bych, kdyby v rámci depolarizace společnosti byli na předních stranách novin místo únavných štváčů jako VKml. raději ti, kteří věcně uvažují o hrozbách a příležitostech, které dnešní nová doba nabízí.

Jak říkal už Cicero:

Quam diu furor iste tuus nos eludet! Jak dlouho nás bude podvádět tento tvůj hněv!

A co se stalo dál?

Získal jsem komentář, že je to až zbytečně nenávistně napsané z mé strany, že tím vlastně polarizuju podobným způsobem. Musel jsem to v podstatě uznat s tím, že je potřeba polarizátorům ukázat, kam jejich úvahy vedou a jak činí jakoukoli diskusi téměř nemožnou.

Naštěstí jsem dostal i tento email od Julia Smutného z Ústí nad Labem:


Aktivisté a media s krajními hodnotami jak BL plodí Klause ml. a jsou hnojivem pro růst resp. legitimizaci xenofobie a nesnášenlivosti.

Zcela jistě by naše kultura zvládla i desítky tisíc muslimů, možná v krajním případě i statisíce. Je rozdíl mezi Arabem z Maroka a ze Saudské Arábie a to i přes to, že oba jsou muslimové. Je rozdíl mezi muslimem z Indonézie, Maroka a Saudské Arábie. Není to věc náboženství, ale kultury.
Jenomže by uprchlíci museli při přijímání projít stejným procesem jako naši imigranti v době komunismu.

Každý jednotlivě:
Přicházíš z jiné kuktury s jinými hodnotami. Jseš ochoten přijmout naše hodnoty, sdílet je s ostatními? Jsou pro tebe inspirativní? Ano, přijímáme. A budeme přijímat, dokud to naše společnost "unese".
Nejseš ochoten přijmout naše hodnoty, sdílet je s ostatními? - jseš v ohrožení života? Zůstaneš pod trvalým dozorem, izolován do doby, než se budeše moci vrátit. Nebo se vrať okamžitě. (Nejseš ochoten? Jseš zapálený komunista? Tak se vrať!)

Má to samozřejmě háček, na který poukazují lidé typu Klause. Jsme jako celek už neschopni se sjednotit na základních hodnotách a už vůbec nejsme schopni a ochotni za ně bojivat. Pokud budu prosazovat krajní hodnoty typu BL, společnost se kauzálně musí atomizovat a rozpadat. Evoluční psychologie Vám odpoví proč. Kde je čárlíhedbo v případě Sereny? Dvojí metr?

Fanatici typu p. Čulíka upředňostňují údajná lidská práva těch, kteří potenciálně nesouhlasí s našimi hodnotami, nad lidskými právy "našinců". Německá policie toleruje praxi, že se v uprchlických zařízeních nejdříve najedí muži, a až co zbyde dostanou ženy a děti. Německý soud legimitizuje mnohoženství. Rakouský soud legimitizuje znásilnění malých dětí. Nebo že už by to byla legalizace? Vše s argumentací nadřazení lidských práv nad zákony. Veřejné úvahy o nasazení armády v ghetech ve Švédsku nebylo nic jiným, než přiznání, že existují místa (no-go) zóny, kde policie buďto obtížně, nebo vůbec není schopna zajistit prosazení práva. V oblasti kolem Abraxasu v Paříži jste o policijta nezavadil už v 90. letech. A těch pár dělalo, jako že tam vůbec nejsou. Jenomže se všichni budeme tvářit, že prapodstatou nejsou kulturní rozdíly, ale sociální stratifikace, protože jinak bychom mohli být Čulíky označeni za rasisty a nejrůznější foby. Dehonestováni a společensty i profesně likvidováni.

S pozdravem a přáním hezkého dne
Julius Smutný
Ústí nad Labem


---------- Původní e-mail ----------
Od: Krystof Kozak
Komu: Datum: 14. 9. 2018 10:58:48
Předmět: Re: ad Jak dlouho ještě budeš, Klausi juniore, zneužívat naší trpělivosti?

Jsem rád, že máme alespoň rámcově stejná východiska, s tvrzením

"Je mi samozřejmě líto všech, kteří trpí válkou. Je naší morální povinností pomáhat těm, kteří pomoc potřebují, je to jedna z našich základních hodnot. Čím víc budeme pomáhat, tím lepší bude svět kolem nás i my sami, pomáháním se kultivují jednotlivci i společnosti. Na druhou stranu je jasné, že nemůžeme pomoci všem, kteří by to potřebovali. Můžeme pomáhat pouze v rámci svých možností a ze své svobodné vůle. Pomáhat za cenu ohrožení vlastní bezpečnosti a integrity je sebevražda. To už pak nepomůžeme nikdy nikomu. Také samozřejmě platí, že pomáhat neznamená nastěhovat si všechny k sobě domů. Pomáhat potřebným se přece dá mnoha jinými způsoby," bych klidně souhlasil.

Je potřeba debatovat o tom, jestli pár tisíc muslimů je opravdu "sebevražda", podle mne je to přehnané. Znám řadu muslimů, kteří by byli výborně integrovatelní, a je škoda, že se mediální pozornost zaměřuje jenom na ty negativní případy. Kritizujete pana Čulíka, tak si to zkuste vyřídit s ním, já nejsem jeho mluvčí...
Ať se daří!
KK


On Fri, Sep 14, 2018 at 10:07 AM Julius Smutný <@> wrote:
Dobrý den,
děkuji za odpověď, absolutně s ní souhlasím, nicméně ji považuji za vnitřně nepoctivou.
Dovolím si odpovědět za Vás, dle toho, co jste napsal.

Ano, existuje limit, žádná společnost není schopna absorbovat neomezené množství uprchlíků, aniž by to mělo zásadní dopad na fungování společnosti. Až teprve za druhé platí to, co jste napsal.

Pokud existuje limit, je potřeba se ptát proč. Bude jiný limit absopce pro běžence z různých kultur?
Za mne zcela jednoznačně ano. Největší limit absorpce (za teoretických stejných ostatních okrajových podmínek) by byl bezpochyby pro Slováky. O něco menší pak pro Poláky, Ukrajince a další slovanské národy. Pak pro Rusy, Němce, Francouze, Vietnamce, Thajce, Japonce, pak pro Číňany, následuje různě strukturovaná řada lidí z arabských a afrických zemí. A zcela minimální počet běženců by byla naše společnost schopna absorbovat z nejnižžší kasty z Indie, členů původních kmenů Amazonie, křováků a běženců z podobných "původních" kultur.

Proč tomu tak je? Zkuste to vyslovit, napsat, definovat. A najednou uvidíte, že to jde zcela proti jediné možné etice Britských listů.

Pokud by to došlo i panu Čulíkovi, případně dalším "jediným sparavedlivým a mravním", nikdy by nemohly Britské listy s plamenným zápalem dehonestovat, mediálně lynčovat, šikanovat trestními oznámeními a profesně likvidovat (aktivity BL proti panu Rogozovi) lidi, kteří smýšlí nasledovně:

Rogoz:
"Je mi samozřejmě líto všech, kteří trpí válkou. Je naší morální povinností pomáhat těm, kteří pomoc potřebují, je to jedna z našich základních hodnot. Čím víc budeme pomáhat, tím lepší bude svět kolem nás i my sami, pomáháním se kultivují jednotlivci i společnosti. Na druhou stranu je jasné, že nemůžeme pomoci všem, kteří by to potřebovali. Můžeme pomáhat pouze v rámci svých možností a ze své svobodné vůle. Pomáhat za cenu ohrožení vlastní bezpečnosti a integrity je sebevražda. To už pak nepomůžeme nikdy nikomu. Také samozřejmě platí, že pomáhat neznamená nastěhovat si všechny k sobě domů. Pomáhat potřebným se přece dá mnoha jinými způsoby."

"Je tu však ještě něco důležitějšího. Před veřejností i politiky leží zásadní úkol – provést loď demokracie mezi útesy islamizace na jedné straně a fašizace na straně druhé. Čím déle budou politici váhat v pojmenování věcí pravými jmény, tím blíže k útesům se dostaneme. Je jasné, že proplout mezi nimi bude stát úsilí a oběti. Doufejme, že jen materiální. Aby lidé byli ochotni vzdát se části svého pohodlí ve prospěch nemateriálních hodnot a ve prospěch budoucnosti, potřebují motivaci v podobě politické vize. Nepotřebujeme politiky, kteří se bojí nebo straší. Potřebujeme politiky, kteří budou inspirovat. Nepotřebujeme říkat, jakou zemi nechceme, ale to, v jaké zemi chceme žít – neukazovat proti komu bojovat, ale za co. Potřebujeme politiky, kteří dají lidem vizi – „sdílíme hodnoty, které stojí za to společně bránit“. A to i za cenu dražšího benzínu a nižších důchodů. Má-li naše kultura přežít, musíme své hodnoty vymezovat a chránit proti všem ideologiím, které je nerespektují nebo nenávidí. Už dvakrát jsme zemi odevzdali bez boje - nejdřív fašismu, pak komunismu. Ubráníme ji teď před islamismem? Stále věřím, že ano."

Byť mám k výše napsanému nějaké drobné výhrady, v zásadě s p. Rogozem souhlasím:

S pozdravem a přáním hezkého dne
Julius Smutný



---------- Původní e-mail ----------
Od: Krystof Kozak


Díky za konstruktivní reakci, zkusím to:

On Thu, Sep 13, 2018 at 12:47 PM Julius Smutný wrote:
Dobrý den,
dle mého názoru je V. Klaus ml. jen výplodem přirozené imunitní protireakce na ideologii typu prezentované BL.


1) Existuje a má vůbec existovat nějaký limit, kolik běženců může Evropa přijmout absolutně?

KK: Absorpční kapacita každé společnosti není neomezená, nicméně se dynamicky mění v čase na základě vnějších okolností, politické vůle a ochoty lidí. Například kdybychom byli svědky systematického hromadného vyvražďování nebo zničujícího válečného konfliktu, možná bychom měli větší ochotu uprchlíky příjmat. Základním principem by mělo být "Pokoj lidem dobré vůle", kromě tragických historek existuje i spousta pozitivních, o kterých se tolik nemluví, protože na takové zprávy by dnes lidé málo klikali.

2) Existuje nějaký limit množství a času? (x běženců/rok, Y běženců/10 let)

KK: Jak jsem psal, uvažovat o absolutních limitech je nepraktické. Je nicméně zjevné, že Česká republika by mohla klidně přijmout pár tisíc prověřených uprchlíků, a na základě pozitivních či negativních reálných zkušeností s integrací jejich počty případně navyšovat. To, že to nechceme ani zkusit, je výsledek neodůvodněné hysterie, která je navíc politicky zneužívaná. Ostatně víme, kam nás xenofobie dovedla, v rámci narušování bublin doporučuju například tento článek o Velkočesku:
https://a2larm.cz/2018/09/smrt-maleho-velkoceska/

Ať se daří!

KK

Jako bonus:

https://a2larm.cz/2018/09/smrt-maleho-velkoceska/



Jsem rád, že alespoň mezi mnou a Juliem Smutným je depolarizace možná. S VKml. o dost hůř.

Schválně, kolik depolarizací zvládnete vy. Sociální koheze je důležitá veličina, a stoleté výročí je toho spíš smutným mementem. Ale třeba to jubilejní Zažít město jinak tuto sobotu 14.9. 2018 zvrátí.