Ve Zprávách TV Prima dne 22.5.2011 (v 18:55) byla odvysílána reportáž o tom, že stát nebude proplácet výcvik asistenčních psů. V reportáži však zaznělo tvrzení, že hendikepovaní si musí asistenční psy platit sami nebo musejí sami shánět peníze na úhradu asistenčního psa. Toto tvrzení bylo přitom formulováno zcela obecně, jako by platilo u všech organizací, cvičících asistenční psy, což ovšem není pravda.

Možná se Vám to zdá jako banalita, ale není. Zkuste se vžít do role člověka, který uvažuje o asistenčním psovi pro sebe nebo pro své dítě. Najednou se z televize dozví, že by nejdříve musel sehnat 200 tisíc korun. Nebo do role člověka, který už žádost o asistenčního psa podal a teď neví, jestli má žádost stáhnout (protože 200 tisíc na psa prostě nemá) nebo jestli to nebude muset třeba nějak splácet. Pro takové lidi to není banální otázka, ale otázka velice podstatná. Ti lidé často žijí z invalidního důchodu a ušetřit 200 tisíc je pro ně v naprosté většině případů zcela nereálné. A asistenčního psa by přitom velice potřebovali.

Takže jak to je?
Je pravda, že stát neplatí za výcvik asistenčních psů ani korunu. Navíc dal nedávno jasně najevo, že ani platit nebude. Je tedy na každé cvičitelské organizaci, jak si prostředky na výcvik psů sežene. Některé organizace možná opravdu požadují od klientů nějakou spoluúčast, to skutečně nevím. Co ale vím naprosto jistě je to, že obecně prospěšná společnost Pomocné tlapky nepožaduje od žadatelů ani od klientů ani korunu spoluúčasti. Výcvik asistenčních psů financují ze sponzorských darů, sbírek a výtěžků dalších aktivit. Není povinností klienta platit cokoli za psa, není povinností klienta ani shánět sponzory. Povinnosti klienta jsou v něčem úplně jiném: řádně se o psa starat a využívat ho k tomu účelu, pro jaký byl vycvičen. Takže pokud si některý z čtenářů požádal o asistenčního psa u Pomocných tlapek nebo o tom uvažuje, nemusí se bát. Organizace vůči němu nebude mít žádné finanční požadavky, nemusí shánět žádných 200 tisíc korun a nemusí shánět ani žádné sponzory.

A proč o tom píšu až teď?
Hned druhý den po odvysílání oné reportáže, 23.5.2011, jsem poslal paní Jitce Obzinové, šéfredaktorce zpravodajství TV Prima, e-mail, kde jsem ji upozornil na tuto chybu a požádal jsem ji, aby uvedli informace o financování asistenčních psů na pravou míru. Žádná odpověď, žádná reakce. Proto jsem o týden později, 30.5., poslal prakticky stejný e-mail i na adresu zpravodajství TV Prima („Máte připomínku k našim zprávám? Napište nám: zpravodajstvi@iprima.cz“ – z webových stránek TV Prima). Opět žádná reakce, žádná odpověď.

Dnes uplynula obvyklá „administrativní“ lhůta 1 měsíc a je mi už jasné, že odpovědi se nedočkám. Přesto by mě stanovisko TV Prima zajímalo.
A také důvody, proč nereagují na e-maily s připomínkami, když o ně na svých webových stránkách sami žádají.