O rekordním oteplování a virtuální klimatologii

26. 05. 2010 | 22:57
Přečteno 5415 krát
Nedá mi to a musím zareagovat na článek pana Jana Beránka "Klima nečeká, až si uděláme jasno - rekordně se otepluje". A to jednak na to, jak je tvrzení o "rekordním oteplování" na počátku roku 2010 podloženo daty, ale také na to, jak vznikají alarmistické dezinterpretace výsledků klimatologického výzkumu.

Jak je to tedy? Otepluje se nám skutečně "rekordně"? Podívejme se na data:

Data NASA/GISS zahrnují období od roku 1880 a jsou vyjádřena v teplotních odchylkách od průměru za období 1951-1980. Podle nich skutečně vychází období leden-duben 2010 jako nejteplejší první 4 měsíce v celé časové řadě s odchylkou +0,745°C. Následují roky 2002 (+0,703°C) a 2007 (+0,693°C).

GISS však není jediná databáze globálních průměrných teplot. Například podle databáze UAH MSU (TLT data – spodní troposféra, odchylky od průměrů 1979-1998), sestavené na základě družicových měření (od roku 1979) byly nejteplejší první 4 měsíce v roce 1998 (+0,657°C), teprve za rokem 1998 následuje rok 2010 (+0,603°C) a po něm rok 2005 (+0,365°C). Ještě „hůře“ dopadají první 3 měsíce roku 2010 podle databáze CRU (od roku 1850, odchylky od průměru 1961-1990). Podle ní bylo v těchto měsících nejtepleji v letech 2002 a 1998 (+0,582°C), následuje rok 2004 (+0,519°C), rok 2007 (+0,511°C) a teprve pátý v pořadí je rok 2010 (+0,496°C). K dispozici zde ale zatím jsou jen data za leden až březen, dubnové teploty ještě CRU nezveřejnil.

Z uvedeného je zřejmé, že rok 2010 zatím globálně patří k těm nejteplejším. Že by však mělo jít skutečně o rekordně teplé první 3 nebo 4 měsíce roku, jak uvádí pan Beránek, to naznačuje pouze jeden zdroj dat z uvedených tří. A to mi nepřipadá jako dostatečně spolehlivý podklad pro tvrzení o „rekordním“ vývoji teplot v roce 2010. Je navíc jasné, že úvahy o tom, že rok 2010 by mohl být vůbec nejteplejší v historii pozorování, jsou teď, v květnu, více než předčasné.

Jak budovat virtuální pseudoklimatologii

V posledních měsících se klimatologie a klimatologové dostali pod palbu kritiky. Je třeba přiznat, že z části i oprávněně (mám na mysli hlavně některé chyby a zbytečné problémy ve 4. zprávě IPCC). Velká část kritiky, která se tváří jako kritika klimatologie, ale ve skutečnosti reaguje spíše jen na představy kritiků o klimatologii. Katastrofické titulky v novinách, rady co všechno bychom neměli dělat, pokud chceme zachránit klima, účelové ideologické překrucování výsledků klimatologie s cílem podpořit ten či onen politický názor, tu či onu ideologii, to všechno je často prezentováno, jako by to byl skutečný produkt klimatologie. Vzniká tak jakási virtuální realita, obraz virtuální pseudoklimatologie, která má se skutečnou klimatologií jen málo společného, ale řada lidí není schopna (nebo spíše ochotna?) si to uvědomit.

Co tím myslím? Docela pěkně to ve svém článku předvedl pan Beránek, když napsal: „Patrně nejvýznamnějším z nich bylo systematické podkopávání důvěryhodnosti vědy, která jednoznačně varuje před katastrofickým vývojem podnebí v případě, že lidstvo nezmění dosavadní kurs“.

Jenže pokud jde o budoucnost, nic není jednoznačné. Veškeré výsledky klimatologického výzkumu, týkající se budoucího vývoje, mají v zásadě pravděpodobnostní charakter a tak je také třeba je chápat a interpretovat. Pokud jde o budoucnost, klimatologie prostě nedokáže dát skutečně jednoznačné závěry. Tvrzení o "jednoznačném varování" je prostě nesmysl. V citované větě má ale za cíl jediné: zesílit u čtenáře pocit nevyhnutelnosti onoho "katastrofického vývoje", pokud lidstvo "nezmění dosavadní kurs"...

A co ten „katastrofický vývoj“? Nevím, kde na to pan Beránek přišel. Výsledky klimatologického výzkumu žádný „katastrofický vývoj“ nepředpovídají. Problémy, spojené se změnami klimatu asi ano, ale nazývat to „katastrofickým vývojem“, to je typicky alarmistická nadsázka a zásadně nesprávná interpretace.

Pan Beránek v souvislosti s klimatologií tedy předvedl poměrně typickou alarmistickou dezinterpretaci výsledků klimatologického výzkumu. Formuloval "katastrofickou" hrozbu (která ovšem ve skutečnosti vůbec nevyplývá z klimatologie), zdůraznil ji "jednoznačným varováním" (bez ohledu na to, že klimatologie žádná takováto jednoznačná varování nemůže formulovat) - a všechno to prezentoval, jako by to byl výsledek klimatologického výzkumu. A takhle nějak vznikají tvrzení, za která jsou pak často kritizováni právě klimatologové. Vůbec bych se nedivil, kdyby i teď někdo napadl klimatology za to jednoznačné varování před katastrofickým vývojem“, bez ohledu na skutečnost, že toto tvrzení nepochází od klimatologů, ale z klávesnice pana Beránka.

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

Olda napsal(a):

A to se k tomu ještě vyjádří "zeleni" a to bude fučák. Jinak mě "dostala" jedna z posledních besed volebních kandidátu. Tak jasně zaznělo, že Bursík připravoval privatizaci ČHMÚ a strana VV zruší MŽP. Tak to bude další fičák
26. 05. 2010 | 23:08

Lena napsal(a):

K předposlednímu souvětí: tak to určitě zase někdo vytasí a navíc dodá, že sami přiznáváte (viz i Váš text), že víte houby, takže Vás netřeba brát vážně (nakonec stejně jste podplacení podvodníci). Krom toho u něj na dvorku je letos evidentně chladněji, suchá latrína totiž nesmrdí tolik co loni, a tak jaképak oteplování!

No, alespoň tentokrát nikdo nemůže říct, že je článek psán složitě v porovnání s Klausovými texty a nedá se chápat.

Nedal by se napsat podrobný článek o těch jednotlivých databázích globálních průměrných teplot? Ne jen o výsledcích, ale v čem se liší, jak získávají ty hodnoty, proč jsou z nich různé výsledky atd.
26. 05. 2010 | 23:16

L.Metelka napsal(a):

Lena:
Já vím, jsou lidi, pro které to bude špatně, ať napíšu co napíšu...
S těmi databázemi to není špatný nápad. Možná časem...
26. 05. 2010 | 23:22

Lena napsal(a):

Metelka:

jsem ráda, že jste k mým nápadům vstřícnější, než můj taťulda, který říkával: Ty máš nápad? Tak si pojď pro facku a pak ho řekni.

Měla bych ještě jeden dotaz. Žiju v přesvědčení, že teplejší atmosféra bude inklinovat k extrémům - víc a silnějších bouří za určitý časový úsek, na jednom území větší horko a o kus dál větší zima ve stejném období, silnější větry, sucha atd. Připadá mi, že tomu posledních x let odpovídá. Šlo by napsat něco o tom, jak se teplejší atmosféra bude chovat?
26. 05. 2010 | 23:36

L.Metelka napsal(a):

Lena:
Šlo, ale taky časem, nějaké i novější výsledky o tom taky máme. Jsou to samozřejmě jen odhady a simulace... Extra brzy to ale asi nebude, budu teď mít pár týdnů dost jiné práce...
26. 05. 2010 | 23:43

ondroun napsal(a):

pane Metelko,
nahodil jsem to už pod tím článkem p. Beránka, ale tam to nějak všechno utichlo:

nevíte, jestli existují nějaké studie, co se stane, když lidstvo spálí dnes známé zásoby fosilních paliv řekněme během příštích 100 let (zásoby uhlí asi 900 mld tun, současná roční spotřeba ~7 mld tun; s ropou by to mohlo být analogické?)
kam se tak (jen orientačně) může vyšplhat podíl CO2 v atmosféře, příp. o kolik narostou průměrné teploty?
26. 05. 2010 | 23:46

L.Metelka napsal(a):

ondroun:
No, tak tomu by asi nejvíce odpovídal vývoj podle emisního scénáře A1FI (FI=Fossil Intensive), ten předpokládá zvýšení globální průměrné teploty o nějakých 5-6 stupňů do roku 2100. Není ale považován za moc realistický...
26. 05. 2010 | 23:50

Lena napsal(a):

Metelka:
tak jo. Snad se dočkám :-).

ondroune:
zdravím.

Jdu spát, dobrou noc.
26. 05. 2010 | 23:54

ondroun napsal(a):

Leno:
taky zdravím: )

p. Metelka:
jak to chápu, ty písmenné kódy jsou varianty, jak se bude lidstvo chovat. u toho FI je tedy nerealistická ta premisa (=předpokládá se, že spalování fosilních paliv se výrzně omezí), nebo je nerealisický odhad těch následků?

zkusil jsem si jen tak od boku spočítat ten obsah CO2 a vyšlo mi to tak kolem 1 promile objemu. nevím, jak moc jsem se trefil, ale zní to hnusně: )

a ten "nezměněnéný kurz" u pana Beránka bych chápal možná asi jako ten scénář Fossil Intensive..když se to přeloží mezi tím přírodovědným a politickým jazykem..: )

taky tu přeji dobrou noc všem.
27. 05. 2010 | 00:15

Hugo napsal(a):

Pane Metelko,
máte odhad na relativní nejistoty u těch nárustů teplot.
Děkuji
27. 05. 2010 | 00:27

kolemjdoucí napsal(a):

Čekám, kdy se objeví kolega xx, doklopýtá k větě "Pokud jde o budoucnost, klimatologie prostě nedokáže dát skutečně jednoznačné závěry.", vítězoslavně prohlásí, že to celou dobu říkal a půjde přiložit do kamen dvě lopatky hnědého uhlí navíc, protože globální oteplování neexistuje, pan Metelka mu to osobně potvrdil.
27. 05. 2010 | 00:31

Petr z Tábora napsal(a):

Pan Beránek byl či je členem extremistických organizací, které si s pravdou nikdy nelámaly hlavu, tj. hnutí Duha, strana Zelených a Greenpeace. Jako správný fanatik je ochoten ve věcech své víry použít a překroutit cokoli.Je to zelená reinkarnace soudruhů z padesátých let.
Jinak v normálním životě to je možná inteligentní příjemný pán.
27. 05. 2010 | 06:41

vilček napsal(a):

Jedna věc se seriózním klimatologům upřít nedá.
Předpovídají, že jako reakce
na porušení rovnováhy tepelné výměny v atmosféře budou nárůsty
extremit počasí(větší výkyvy teplot i srážek)a s tímto závěrem se dá souhlasit již dnes.
Méně jasné jsou příčiny. Víc lidé nebo víc příroda.
27. 05. 2010 | 07:58

Meňo napsal(a):

Souhlasím s panem autorem, jen pro doplnění : Opravdu jsme svědky "podkopávání důvěryhodnosti vědy.." ve prospěch futuristických a naivně demagogických zpráv v médiích, majících opravdu pramálo s vědou co společného, a spíše budujících mezi lidmi pocit strachu, individualistický pud sebezáchovy, nenávist. Katastrofický sešup lidstva bych viděl né v oblasti klimatu, ale v oblasti sociologické ! Neobrátí-li lidstvo filosofii neodvratného úpadku, přijde si skutečný úpadek vybrat svoji nemilosrdnou daň.
A proto, prosím : PIŠTE PRAVDU, a né katastrofické scénáře !!!
Zdraví M.
27. 05. 2010 | 08:20

Targus napsal(a):

To Ladislav Metelka:

Mohl byste zde v co největší zkratce nahodit svůj názor na značné teplotní výkyvy v dosud známé historii lidstva?
Mám na mysli skutečnosti takového rázu, jako nesporné osídlení Grónska s doklady pastevecké a zemědělské činnosti okolo roku 1000 n.l., či skutečnost, že v Polabí se s úspěchem pěstovaly melouny či révové víno, což se ani dnes v době "dramatického" oteplování zatím jaksi moc nedaří.
Abyste si udělal obrázek, kdo Vás provokuje, nejsem důsledný popírač teorie oteplování, nicméně si myslím, že na to abychom mohli dělat jednoznačné závěry, máme málo dat, resp. měříme příliš krátce metodikou, která je totožná s tou dnešní. 50 nebo 100 let podle mne není příliš dlouho z hlediska života planety samotné či dokonce z hlediska hlavního donora energie - sluníčka.
27. 05. 2010 | 08:27

L.Metelka napsal(a):

Targus:
To by bylo na dlouho, pokusím se stručně: pokud jde o výkyvy teploty v měřítcích staletí, jsou to globálně hlavně dlouhodobé změny sluneční aktivity a lokálně i změny proudění v oceánu. Například to Grónsko zrovna může být takovým příkladem lokálních změn. Změny oceánického proudění mohou mít za následek i změny atmosférické cirkulace, což se může projevit i ve vnitrozemí.
27. 05. 2010 | 08:33

hovorka11 napsal(a):

p. Metelka:
Jak se dá promítnout do oteplování nebo ochlazování tání a nárust ledovců v grafech, které jsou na tomto webu: http://arctic.atmos.uiuc.ed...
Na první pohled se mi zdá, že severní a jižní pól mají rozdílné změny v oběmu ledovců.
Když jsou rozdílné změny v tání, tak se asi něco děje (např. proudy, proudění v atmosféře, náklon osy, znečištění vzduchu a pod.). Dá se na něco usuzovat?
27. 05. 2010 | 08:42

L.Metelka napsal(a):

hovorka11:
Ty rozdíly jsou dány tím, že arktický led je v kontaktu s vodou v oceánu a ta má teplotu kolem bodu tání ledu. A toho ledu je tam méně. Stačí malé zvýšení teploty vody a led začne odtávat. Oproti tomu antarktický led je z velké části na pevnině, navíc v nadmořských výškách až kolem 3000 m a to samo o sobě snižuje teplotu o nějakých 15-20 stupňů proti tomu, kdyby to bylo na hladině moře. Arktický led nebo obecně led na hladině oceánu bude vždy reagovat citliveji než led na pevnině a ve vyšších nadmořských výškách.
27. 05. 2010 | 08:54

hovorka11 napsal(a):

p. Metelka:
Takže bych to chápal, že o oteplování nebo ochlazování, nebo změně mořských proudů nám napovídá změna objemu arktického ledu. Při oteplení planety však může naopak nabývat vzhledem k více sněžení objem antarktického ledu? Já bych jako to jako laik předpokládal.
27. 05. 2010 | 09:34

L.Metelka napsal(a):

hovorka11:
Ano. Arktický led by měl ubývat, antarktický spíše mírně přibývat, hlavně ve vnitrozemí Antarktidy...
27. 05. 2010 | 09:36

Likeke napsal(a):

Zdá se, pane Metelko, že když chcete, dokážete dělat objektivní závěry. Konečně Vám mohu zatleskat. Když to půjde takhle dál, mohl byste klimatologům navrátit i ztracený kredit.
27. 05. 2010 | 09:39

L.Metelka napsal(a):

Likeke:
Nečekejte ale ode mě, že začnu "klimaskeptiky" šetřit... Co jsem o nich kdy napsal, za tím si stojím...
27. 05. 2010 | 09:42

alarm napsal(a):

cituji: Společenský parazitismus deprivantů je po staletí jednou z největších hrozeb lidstva. Za příklady nemusíme chodit daleko. Můžeme zmínit Mezivládní panel o změnách klimatu a dezinformace o globálním oteplování, fašismus, Pol Potův režim, stalinismus, socialismus, toxikomanii a jiné sociální jevy.
Ano, jsme obětí klimatologických úchyl. Komu věřit? Co je nám platné zjistit pravdu až po jejich smrti? Já chci hned a teď deprivanta tvrdě a krutě potrestat. Muslimové na to mají sebeobětování. Co my Evropané, jaké sebeobětování jsme schopni provést? Palachovo upálení je debilizmus. Nejde někdo originálnější způsob?
27. 05. 2010 | 09:45

hovorka11 napsal(a):

alarm:
zkuste se řídit vlastní halvou a neposlouchat politiky, ale vědce. Podvodníci budou existovat vždy, ale na rozdíl od politiků mezi vědci jich bude vždy menšina.
27. 05. 2010 | 09:56

Tužka napsal(a):

Tužka napíše,klima je jedním z korálků katastrofické mozaiky cesty ke světlým zítřkům. Dalšími je plundrování oceánů a moří, znečišťování řek a jezer, plundrování lesů a rostlinného krytu, plundrování půdy, a namyšlenost technokratů, pštrosí sobectví každého jedince,co si toto neuvědomuje, a tvrdí,..mě se to netýká,já chci,..no a pořád chce,a chce,..Přece musíte vidět,jak je životní prostředí ničeno a že všechno na Zeměkouli má své mezní hodnoty a ty nesmí být překročeny, protože když vypadne jeden nosný kámen, začne se hroutit celá stavba.Tužka.
27. 05. 2010 | 10:11

Likeke napsal(a):

Pane Metelko, on je klimaskeptik a klimaskeptik. Můj názor je ten, že nejsme-li si jisti, že se bude dlouhodobě oteplovat, těžko si můžeme být jisti, že příčinou tohoto nejistého oteplování je to a to. Bohužel tzv. klimaoptimista (opak skeptika) dá klidně hlavu na špalek za dlouhodobé globální oteplování, protože se své předpovědi stejně nedožije. A není jisté, že se odhalí i skutečné příčiny. To se mně ale povedlo, že vlastně klimaoptimista je ten, kdo předpovídá, že to bude blbý.
27. 05. 2010 | 10:12

pgjed napsal(a):

Pane Metelko,

Velmi děkuji za věcný racionální přístup. Zajímalo by mě, jak se klimatická data průměrují po zeměkouli, protože tvrzrní o tom jak teplý byl zažátek tohoto roku určitě není pravdivé pro oblast ve které žiji ani co do teploty, ani co do množství sněhu. Naopak po řadě let se vrátila zima jako z dětství. Spousta sněhu, teploty trvale pod nulou, občasné silné mrazy, rybníky zamrzlé celou zimu.

Je vůbec rozumné nějak průměrovat klimatická data?
27. 05. 2010 | 10:25

Lukas napsal(a):

Souhlasím s Tužkou. Změny klimatu je pouze symptomem, jehož důležitost by neměla být přeceňována ani podceňována. Protože ale není snadné klima modelovat a výstupy jsou pravděpodobnostní, vyrojí se po každé zprávě o klimatu množství individuí, kteří se na základě různých omylů klimatologických, ale i politických snaží vyvléknout ze své odpovědnosti na stavu tohoto světa. Samolibost lidstva nezná mezí. Ale meze existují, nikdo nemůže zpochybnit, že objem Země nikdy nepřesáhne 4/3 * pi * 6378 ^ 3 km3, Země nemá potřebu se nafukovat jako lidská pýcha. Velmi se obávám, že nikdo reálně nehne ani prstem pro návrat lidstva na udržitelnou cestu a až příroda lidstvu ukáže pomyslný prostředníček, to už bude pozdě.
27. 05. 2010 | 10:25

L.metelka napsal(a):

pgjed:
Rozložení teplotních anomálií máte třeba na http://data.giss.nasa.gov/g... To je obrázek, který má i pan Beránek ve svém článku a je to z dat GISS (z těch, kde vychází začátek roku 2010 jako zatím nejteplejší). Tam můžete vidět, že jsou oblasti, kde i přes globálně poměrně vysoké teploty, jsou teploty lokálně podnormální.
Jinak běžně používané pravidlo při tom průměrování samozřejmě vylučuje to, že by se jen zprůměrovala dostupná data. To by bylo špatně. V praxi se to dělá tak, že se povrch země rozdělí na boxy, pro každý box se spočítá jeho průměrná teplota (ze stanic v tom boxu, samozřejmě po vzájemné kontrole dat mezi blízkými stanicemi, chybná data se vyřazují). Globální průměr se pak počítá jako průměr z hodnot v boxech (pokud jsou boxy stejně velké, stačí aritmetický průměr, pokud se plochou liší, bere se vážený průměr podle plochy boxu).
27. 05. 2010 | 10:43

L.Metelka napsal(a):

Likeke:
Pokud nemáme do budoucnosti spolehlivé odhady, jak se budou měnit přirozené faktory, ovlivňující klima (sluneční aktivita např.), pak se to musí počítat pro hypotetický scénář, ve kterém se tyhle faktory oproti dnešku moc nemění. Z toho ovšem vyplývá, že modely pak nesimulují skutečný vývoj klimatu (nejsou schopny namodelovat přirozené změny), ale pouze složku antropogenní. Taky proto se tomu neříká PŘEDPOVĚDI, ale SCÉNÁŘE... V realitě se pak ta jakž takž předpověditelná antropogenní složka jakoby sečte s tou dnes nepředpověditelnou přirozenou složkou a teprve to dá dohromady skutečné budoucí klima (velmi zjednodušeně vyjádřeno).
27. 05. 2010 | 10:49

Lukas napsal(a):

Jinak souhlasím s interpretací těch dat za první čtyři měsíce. Za příliš významnou tu odchylku nepovažuji. Ale pochopitelně je to spíš podpůrný argument pro hypotézu antropogenní změny klimatu než pro hypotézu opačnou. Ale nijak zvlášť silný.
27. 05. 2010 | 10:54

buldatra napsal(a):

Pan Beránek je, zdá se, alarmista, ale faktem zůstává, že troubit na poplach lze z více důvodů.
Každopádně, troubí dobře ten pan Beránek. A nahlas.
Pakliže tak činí proto, aby se zastavilo plundrování, ničení a znečišťování, je to v pořádku. V naprostém pořádku.
Pokud však troubí v zájmu nějakého toho kšeftu, kšeftíčku, je to přinejmenším poněkud podezřelé.

Nečesaná nemytá veřejnost dozvídá se ledacos a jakýs takýs názor na věc si tvoří pomocí různých zpráv z různých zdrojů. Například:

Kevin Trenberth: Oteplení se nekoná, teploty klesají

Předpokládané množství tepla hromaděného kvůli skleníkovým plynům podle měření neroste, ale dokonce klesá.
Chybějící teploty :
Vědci, kteří stopují teplo na planetě Zemi v rámci snah o modelování globálního klimatu, se nemohou dopočítat. Předpokládané množství tepla hromaděného kvůli skleníkovým plynům podle měření neroste, ale dokonce klesá. Až polovina tepla chybí, někam se zdánlivě ztrácí.
Vědce z amerického Národního centra pro atmosférický výzkum překvapilo, že údaje z měřících stanic umístěných na moři, na zemi, v atmosféře i ze satelitních dat navzájem nesedí. Uvedl to článek v časopise Science.
Ačkoli satelity zaznamenávají, že skleníkové plyny zachytávají v atmosféře vzrůstající množství sluneční energie, tato energie se následně ztrácí, protože měření ukazuje, že oceány pohlcují měně tepla, než dříve, ačkoli na ně připadá 90 procent odraženého záření. Značná porce z desetiprocentního zbytku pak připadá na tající světové ledovce, zbývající absorbuje podle vědců již jen nepatrný podíl.
Od roku 2003 neodpovídají měření modelům
Dosavadní modely předpokládaly, že jeden m2 světového oceánu by měl v současnosti absorbovat jeden watt energie, ale ve skutečnosti je to dnes o více než polovinu méně. Z toho plyne, že se vědcům ztratilo nemalé množství tepla.
Přitom do roku 2003 model vyhodnocující výměnu tepla na Zemi přibližně odpovídal datům naměřeným jak satelity, tak stanicemi v moři a na souši.
Satelitní senzory udávají vzrůstající množství sluneční energie zadržované skleníkovými plyny. Naopak měřící stanice v oceánu vykazují pokles tepla absorbovaného v horní vrstvě oceánu.
Vědci proto předpokládají, že pes je zakopán v tom, že měření v oceánu jsou prováděna na omezeném množství míst a většinou jen do hloubky jednoho kilometru.
Je proto pravděpodobné, že chybějící teplo začaly vstřebávat hlubiny oceánu a dosavadní modely jsou zatíženy výraznou chybou. Jak pozemský výměník tepla funguje globálně, vědcům stále uniká a teorie o průběhu oteplování často pracují s mylnými předpoklady.
„To teplo se jednou vrátí, dohoní nás dříve nebo později,“ varuje přesto Kevin Trenberth, hlavní spoluautor nové studie. Podle něj je jednou z forem, jak se toto uložené teplo vrací zpět, například jev El Niño v Tichomoří, který je spojen s výrazným nárůstem teplot horní vrstvy vod v Pacifiku. Masy vod ve světovém oceánu a s nimi spojené vzdušné i mořské proudy mají zásadní vliv na klima v jednotlivých oblastech světa.
Zdroj:
http://www.cgd.ucar.edu/cas...
http://www.mwm.cz
27. 05. 2010 | 10:54

Targus napsal(a):

To alarm:

Navrhuji sebeobětování s bonusem využití energetické hodnoty tělesné schránky. Například výrobu krmných granulí a kočičích konzerv. Myslím si, že by to bylo maximální možné zužitkování potenciální hodnoty člověka - plašáka pro lidskou společnost všeobecně.
27. 05. 2010 | 12:03

Inci napsal(a):

Musím blog pana Metelky poněkud odlehčit ..:-)

Včera jsem se náhodou na Aha dočetl , že pan Moravec je milenkou bývalého ministra Pospíšila .... :-)))

Už toho oteplování bylo opravdu dost ...

Příroda ukládala uhlík v podobě ropy , uhlí a jiných sloučenin po milióny let do přírodních depónií ... je naivní si myslet , že když tuto látku uvolníme během dvou století zpět do ovzduší tak se nic nestane ...

Klíčem k řešení problému budou asi studie klimatologů , geologů a chemiků směrem k historii planety ...
27. 05. 2010 | 12:59

Antislav napsal(a):

Pane Metelko, jak koreluji databaze s Milankovicovymi cykly? A porvonaval nekdo vyvoj klimatu (interpretaci) v obdobi eocenniho teplotniho maxima? Dekuji za odpoved.
27. 05. 2010 | 15:46

L.Metelka napsal(a):

Antislav:
Milankovičovy cykly jsou záležitostí změn na úrovni tisíců a desetitisíců let. Databáze, o kterých jsem psal, vycházejí z přímých měření (CRU od 1850, GISS od 1880, UAH MSU od 1979). Vliv Milankovičových cyklů se tam tedy jednak neprojevuje (na to jsou ty řady krátké) a jednak ty databáze neřeší žádné příčiny teplotních změn, jsou pouze záznamem naměřených teplot.
27. 05. 2010 | 15:51

myslím napsal(a):

Pane Metelko.
Do jaké míry je ovlivněno měření teplot přenosem tepla zemského jádra na zemský povrch (s přihlédnutím na posuvy zemských desek a seismické jevy).
27. 05. 2010 | 16:44

Englishmann napsal(a):

O "nesrovnalostech" v datech GISS a GHCN se lze dočíst na http://chiefio.wordpress.com/ Vřele doporučuju. Obzvláště nárůsty teplot v místech, kde je nikdo neměří, změny v historických datech a dvoutřetinová selektivní úmrtnost stanic GHCN během 90. let jsou přímo lahůdkou.
27. 05. 2010 | 17:11

WorldWidePimpaku napsal(a):

Ropa nedojde.
(aby řeč nestála :-)
http://www.pimpaku.cz/conte...
27. 05. 2010 | 17:33

Ivan napsal(a):

Ano, uhodil jste hřebík na hlavičku. Profesionalita zde schází obecně. Protoz toho vyplývá i Vaše naděje, že za to mohou klimatologové. Vy vlastně můžete za počasí si myslí prostý národ za husté podpory
"profesionálů. Určitě Vás nepotěší, že se nejedná jen o klimatologii. Připadám si občas, že co čech to odborník na vše.
Problé,m je ve vzdělání, za které může škola, ale nejenom škola, rovněž rodina. Rodina proto, že by měla již vychovávat souběžně se školou, úctu ke vzdělání. O naších politických představitelích, v mnohých případech lépe nehovořit. Málo jich, co chápou, co vzdělanost je.
27. 05. 2010 | 17:45

SuP napsal(a):

Vážený pane Metelko -
Ve Vaší popularizující publikaci -"Klimatické změny - fakta bez mýtů" je uveden na straně 14 velmi zajímavý graf průběhu teplot v období cca 500 milionů let historie planety. Pro tuto debatu je celkem nepodstatné, jak jsou odvozeny odhady v období cca -500 až 1 milion let. Zajímavý je vývoj teploty, sledovaný ve změnách vrstev v arktickém ledu v období cca -500 až 10 tisíc let, kde se projevuje docela zajímavá periodicita. Věnuje se někdo výzkumu, proč byl průběh teploty právě takový a jestli známe maximum vlivů, které právě tento průběh vyvolaly? Podle toho grafu totiž se nacházíme docela blízko (cca 5000 let) dalšího maxima teplotní periody a POPRVÉ v historii jsme u toho! Navíc to vypadá, že teplota stoupne ještě cca max. o 1 či 2 stupně a dost, začne zase klesat. Proč to dělat jednoduše, když to jde složitě? Osobně doufám,že kdyby ten graf, co se mi tak líbí, byl zpochybnitelný, neuvedli byste ho.
Zdravím Vás.
27. 05. 2010 | 17:57

Martin napsal(a):

Po Climategate žádné oteplování neexistuje, vliv CO2 na klima neexistuje a Beránek se pouze zoufale snaží udržet místo na výsluní, ale je to marné.
27. 05. 2010 | 18:48

kolemjdoucí napsal(a):

27. 05. 2010 | 19:15

SuP napsal(a):

kolemjdoucí -
Dík!
27. 05. 2010 | 20:18

hutor napsal(a):

dekuji ucastnikum, ze odpovidaji na dotazy a mel bych jeden.
Arkticky led pod sebou nema pevninu a pokud tedy plave, tak podle Archimedova zakona jeho roztanim hladina nestoupne.
Je tato uvaha spravna? Nemusite vysvetlovat fyziku, ja fyzik jsem. Jde mi o to, jestli tam treba nejsou nejake proudy, ktere vedou k vecimu vysunuti ledu nad hladinu nez by odpovidalo beznemu plavani. A nejsou tedy ty kecy o zvedani hladiny mori, uplna pitomost? Jestli v Antarktide bude ledu pribyvat, tak par roztalych pevninskych ledovcu s oceanem nic neudela
27. 05. 2010 | 21:11

Klimatolog amater ... napsal(a):

Takze tak jako ekonomika i klimatologie jsou vedy jenz toho moc predvidat podle vas nemohou ... tak proc se stavite nejen jako kritik tzv.predcasnych zaveru ale hlavne jako opozice klimatickych zmen diky cloveku ? Chcete si tak vynahradit slabsi materialni zazemi nez maji kolegove v cizine ? Pokud vim tak oteplovani klimatu diky lidske cinnosti "vylezlo" z jednoho pocitacoveho modelu klimatu jenz byl schopen na dva roky do predu predvidat klimaticke zmeny po vybuchu Sv.Heleny ... "Jenže pokud jde o budoucnost, nic není jednoznačné. Veškeré výsledky klimatologického výzkumu, týkající se budoucího vývoje, mají v zásadě pravděpodobnostní charakter a tak je také třeba je chápat a interpretovat. Pokud jde o budoucnost, klimatologie prostě nedokáže dát skutečně jednoznačné závěry." Skuste nam pak napsat jaky ma teda klimatologie pro lidstvo smysl ... kdyz v podstate neni schopna nic posoudit.Ma vliv CO2 a metan na vytvareni sklenikoveho efektu a tim oteplovani klimatu ?Reknete to na rovinu ... to neni predvidani budoucnosti ... to je proste protomnost ...
27. 05. 2010 | 21:17

Karton napsal(a):

Nejde o klimatology; ti jenom dělají statistiku, ale jede o samotný fyzikální princip oteplování, který odporuje termodynamice. Princip skleníového efektu vymyslel Švéd Svante Arrhenius už v 19. století na základě svojí teorie, že sklo ve skleníku způsobuje, že ve skleníku je teplo svými radiačními vlastnostmi. Protože zjistil, že CO2 má podobné radiační vlastnosti, vytvořil teorii skleníkového efektu CO2 v ovzduší. Cílem bylo ubezpečit obyvatelstvo, že teplota bude stoupat i nadále a že malá doba ledová, která právě končila se už nebude opakovat. Ten jeho omyl se sklem už byl vyvrácený na začátku 20. století. Dnes je samozřejmě známo, že sklo jenom brání smíchání teplého vzduchu uvnitř skleníku a studeného vně. Na celou věc by se zapomělo, kdyby M. Tatcherová ve snaze stavět atomové elektrárny chtěla zdiskreditovat fosilní paliva a požádala vědce, aby teorii oprášili. Existuje řada publikací, ve kterých fyzici dokladují, že CO2 nemůže z principu způsobovat oteplování naší planety; bylo by to perpetuum mobile druhého druhu. Teplo nikdy nemůže radiací a vedením přecházet ze studenějšího tělesa na teplejší. To platí o sdílení tepla. Jenom působením vnější energie je možné docílit, aby teplo přecházelo z chladnějšího prostředí do teplejšího (lednička, vítr)
27. 05. 2010 | 21:19

L.Metelka napsal(a):

OK, konečně se dostanu k odpovědím.
myslím (16:44:22):
Jednoduše. Model atmosféry je spojen s modelem půdních procesů. Jinak to nejde, už třeba s ohledem na procesy, spojené s vodou v půdě (akumulace vody, na povrchu výpar a toky latentního tepla atd.). V půdě je definována hladina (hloubka), ve které už není pozorovatelný roční chod teploty a teplota této hladiny je definována jako konstantní tak aby v zásadě odpovídala napozorovaným hodnotám. Z rozdílů teplot mezi touto hladinou a vyššími hladinami a z vlastností půdy (koeficient tepelné vodivosti apod.) lze počítat toky tepla z atmosféry do půdy nebo obráceně.
Posuvy zemských desek pro modelování v měřítcích desítek let nemají význam.
27. 05. 2010 | 22:35

L.Metelka napsal(a):

Englishmann:
Ono už metr od meteorologické stanice máte místo, kde se neměří, že?
Každé měření má určitou reprezentativnost a lze odhadnout, s jakou přesností můžete spočítat teplotu v místě, které je nějak vzdáleno od stanice (ze které teplotu znáte). U okamžitých teplot je to horší, u dlouhodobých průměrných teplot to často lze i na stovky kilometrů. To jsou ta "místa, kde se neměří" a teplota je tam odhadována podle měření okolních stanic (s jakou přesností to jde, to lze spočítat)...
27. 05. 2010 | 22:38

L.Metelka napsal(a):

SuP:
Ten graf tam dal dr.Tolasz. Ty periodicity v posledním cca milionu let je střídání ledových a meziledových dob, způsobené hlavně Milankovičovými cykly. Je celkem jasné, že další ledová doba jednou přijde. Ale astronomické výpočty ukazují, že současná meziledová doba by měla být relativně dlouhá...
27. 05. 2010 | 22:42

L.Metelka napsal(a):

hutor:
S ledem na vodě máte pravdu, ten po odtátí hladinu nezvýší. Zvýšení hladiny může způsobit jen odtávání pevninských ledovců. Tedy v horách, ale hlavně Grónský ledovec a tzv. západoantarktický ledovec. Západoantarktický ledovec je vlastně na ostrovech, neplave sice volně na hladině, ale je dole v kontaktu s mořskou vodou. Tam hrozí to odtávání zdola. Východoantarktický ledovec je na pevnině, tam toto odtávání nehrozí, dá se tam naopak čekat mírný nárůst ledové pokrývky ve vnitrozemí (ale úbytek na pobřeží). Takže celkově máte řadu míst, kde by pevninské ledovce měly odtávat (hory, Grónsko, západní Antarktida, pobřeží celé Antarktidy), ale vlastně jen jednu oblast, kde by měly mírně přibývat (vnitrozemí východní Antarktidy). Celková bilance ale je - ubývání pevninských ledovců a tím i růst hladiny oceánu.
27. 05. 2010 | 22:49

L.Metelka napsal(a):

Klimatolog amatér:
Opozice klimatických změn díky člověku? Jak jste na to přišel? Jsem toho názoru, že člověk klima ovlivňuje. Jen je nesmysl dělat z toho takové jednoznačné a primitivně katastrofické závěry, jak to předvedl pan Beránek.
Myslíte si, že pravděpodobnostní informace není informace? Že není využitelná při úvahách o budoucím vývoji? Vy sám se podle pravděpodobnostních informací rozhodujete dnes a denně...
CO2 a metan vliv mají.
27. 05. 2010 | 22:55

L.Metelka napsal(a):

Karton:
Těžce se mýlíte a s těmi vašimi fyziky (pokud vůbec existují) bych si někdy rád pohovořil. Jaké perpetuum mobile, člověče? Z jakého studenějšího na teplejší těleso to teplo přechází? Vy nechápete, že to je radiační přenos energie ze Slunce (cca 6000 K) na Zemi (v průměru cca 287 K)? Tedy z teplejšího na studenější? Co Vám na tom odporuje termodynamice? Že se Země při absorpci toho záření od Slunce ohřívá? Že Země vyzařuje do kosmu tepelné (hlavně IR) záření, odpovídající její teplotě? Že k tomu, aby se teplota na Zemi neměnila, musí absorbovat stejnou energii ve slunečním záření, jakou emituje do kosmu ve formě IR záření? Nebo že když to IR vyzařování omezíte, začne teplota na Zemi růst? Co z toho odporuje termodynamice?
27. 05. 2010 | 23:07

citizen napsal(a):

Nicméně s minimální solární aktivitou tady máme nejteplejší dekádu. Přijde na to, co kde komu připadá katastrofické. V severním pásu to asi celkem půjde. Mně ale vadí např. že mizí jaro, motýli a ptáci, co jsem znal. Pajasan místo akátu, křižák pruhovaný místo obecného. Víc budou asi vadit sekundární dopady typu migrace, exotické choroby, povodně, vichřice. Je to katastrofa? Kdyby vám vzrostla teplota o 2 stupně, je to katastrofa? 38,4? A je to normální?
28. 05. 2010 | 02:35

Klimatolog amater ... napsal(a):

Dekuji panu Metelkovi za odpoved a jeste bych se chtel dotazat, kdyz s vlivem CO2 a metanu na oteplovani souhlasi, co rika na vysledky predpovedi ruznych nejnovejsich pocitacovych modelu klimatu ... dekuji .
28. 05. 2010 | 04:43

L.Metelka napsal(a):

citizen:
To jistě. Někdo může považovat za katastrofu, že z naší přírody zmizí Pišišvor větší a na jeho místo nastoupí Pišišvor menší. Jenže živočišné a rostlinné druhy vždy vznikaly a zanikaly. A často zanikaly i daleko rychleji než dnes. Změny klimatu na začátcích a koncích ledových dob byly mnohem větší než to, co zažíváme dnes a co lze čekat v průběhu celého 21. století. Brečí dnes někdo kvůli mamutům nebo dinosaurům? Ne, protože jsme je nikdy "osobně" nepotkali.
Je-li ten Pišišvor větší ohrožen dnešními změnami klimatu nebo změnami, předpokládanými pro toto století, pak to znamená, že jeho adaptační schopnosti nejsou nic moc. A pokud nejsou nic moc, tak by byl stejně ohrožen i jakoukoli větší PŘIROZENOU změnou klimatu. Která dříve vebo později přijde. Je prostě odsouzen k vyhynutí (v lepším případě k migraci), dříve nebo později. My tady nevytváříme na ty druhy žádný adaptační tlak, jaký tu nikdy v minulosti nebyl. Možná jen něco trochu urychlujeme...
28. 05. 2010 | 09:07

L.Metelka napsal(a):

Klimatolog amater:
1.nejsou to předpovědi, jsou to scénáře.
2.každý model je jen model.
3.záleží na použitém emisním scénáři, pro který se ten model počítá.
4.modely celkem jasně naznačují, že klima se bude dál měnit.
5.jako každá jiná změna, i tohle bude někde a pro někoho změna nepříznivá, jinde a pro jiného příznivá.
28. 05. 2010 | 09:35

KKK napsal(a):

Pane Metelko, nesmíte brát tak vážně vyjádření zelených chaotů, kteří potřebují vyvolat paniku a na jejím základě dostat peníze na zdárné řešení problémů. CO2 se stal naprosto neprávem celosvětovým (uměle vytvořeným) problémem. Kdyby se v naší republice dalo 10% z částky boje proti CO2 na zvýšení ochrany vod a zvýšení retence krajiny i zastavěných ploch bylo by to mnohem přínosnější. Rychle mizící spodní vody (nemluvě o kvalitě) lze jednoduše změřit.
28. 05. 2010 | 09:43

L.Metelka napsal(a):

KKK:
Chaoti ať si říkají co chtějí, ale ať to vydávají za své vyjádření, ne za vyjádření klimatologů.
28. 05. 2010 | 09:46

Tužka napsal(a):

Tužka napíše,vážený pane Metelko, to, co jste napsal dnes v 9:07,je opravdu hodné tesat do kamene pro budoucí generace, aby si to přečetly i za sto i dvěstě let. Nutné je ještě dodat, že člověk je taky Pišišvor, já bych nenapsala ani menší,ani větší, jen nejhloupější ze všech pišišvorů tady na Zemi,vždyť tu žije nejkratší dobu.Tužka.
28. 05. 2010 | 10:20

Ara napsal(a):

Karton:
1. "...sklo jenom brání smíchání teplého vzduchu uvnitř skleníku a studeného vně."
"Skleníkový efekt" je možná opravdu trochu nešťastné pojmenování, protože hlavní funkcí skleníku je zabránit úniku ohřátého vzduchu (ohřátého zemí dna skleníku, kterážto je zahřáta slunečními paprsky přicházejícími skrz to sklo).
/Čímž není ale řečeno, že malinký význam nemůže mít i to, ža tepelné záření emitované zahřátými objekty uvnitř skleníku (např. podlahou) a které má jinou vlnovou délku než to které přišlo zvenčí, bude mít stejnou schopnost proniknout tím sklem, jako jím dřív proniklo to záření primární. Ale jistě, toto v případě zahradnického skleníku tak podstatné není, tam je spíše důležitější bránit úniku tepla konvekčním prouděním, k jakému by bez té oddělující pevné přepážky jistě docházelo.
Nicméně toto poněkud nešťastné přirovnání nic nemění na tom, že některé plyny skutečně mají vlastnosti, které k pozorovanému "skleníkovému" efektu vedou.
2. Pokud jde o tvrzení, že "nějací fyzici dokladují, že CO2 nemůže z principu způsobovat oteplování naší planety, protože by to bylo perpetuum mobili druhého druhu...", hm, docela rád bych se s těmi fyziky, nebo aspoň s těmi jejich publikacemi kde to takto uvádějí, seznámil.
Je možné tedy uvést nějaké? :-)
3. "Jenom působením vnější energie je možné docílit, aby teplo přecházelo z chladnějšího prostředí na teplejší (chladnička, vítr)."
Tak tomuto blábolu nerozumím už vůbec. Takže podle vás vítr způsobuje, že chladná tělesa (chladnější prostředí) se ještě víc ochladí, přičemž "takto získané teplo" ten vítr přenese na těleso (prostředí) teplejší, čímž se ono těleso (či "prostředí") ještě víc zahřeje? /sic! :-o/
Tož to je vskutku originální úvaha, "hodná nobelovky". Nebo spíše zlatého bludného balvanu? ;-)
28. 05. 2010 | 10:24

Tužka napsal(a):

Tužka napíše pro Ara,děkuji,pane,za vysvětlení, už jsem chtěla zahodit maturitní vysvědčení, kde mám složenou zkoušku z fyziky, protože jsem to perpetuum ne a ne pochopit. Mělo by se z toho udělat perpetuum silentium, na furt.Tužka a vysvědčení prozatím netrhám, jen prozatím, úsměv, prosím.
28. 05. 2010 | 10:49

Hans napsal(a):

Někde jsem četl, že když se zvýší podíl CO2 v atmosféře, tak o to bude větší nárust zelené hmoty na Zemi, které ten nadbytekl spotřebují a navíc vyrobí kyslík. Tak se nakonec ten kyslík objevil na Zemi. Jetli budou odtávat ledovce, zvýší se hladina oceánu a zvětší se absorbce CO2 do oceánu. Myslím, že takových zvratů už bylo na Zemi hodně. A jak to bylo s Gronskem? (Greenland) Je to pravda, že tam lidí ve 14 století pěstovali obilí? Aý pak se ochladilo a dnes se pomalu budeme vracet k původnímu počasí?
28. 05. 2010 | 10:53

Ara napsal(a):

Hm, koukám že Metelka snaživě odpovídá, takže jsem tady jako amatér houby platný, tož du radši na politiku ;-)
/I když se zdá, že i ty "GO-tanečky" jsou pohříchu už častěji rázu spíše politického a emocionálního, než odborného a střízlivého./
Tak namátkově aspoň ještě někdo, kdo plnou odpověď nedostal...

Antislav:
S čím by se měl porovnávat onen vývoj klimatu v eocénu? S těmi Milankovičovými cykly? Mám pocit, že v tak velké časové vzdálenosti, celých desítek milionů let, to zatím nejde dost dobře porovnávat s ničím. Sice k situaci kdy bylo na Zemi tak teplo, že byla celá planeta prakticky bez ledu, došlo v historii už víckrát (a zdá se, že období výrazně teplejší než to dnešní dokonce převažovala, aspoň co se týče posledních pět set milionů let), jenže toto se na ty cykly zřejmě naroubovat nedá (teda aspoň ZATÍM nedá), tam byly ty důvody takového oteplení pravděpodobně jiné, bohužel však dost dobře nevíme jaké. Možná se nakupilo víc faktorů, ale co vím, tak se spekuluje spíše důvody astronomickými (změna sklonu rotační osy a další, ale bohužel opravdu jen spekulace) a geologickými (jiné rozložení kontinentů a tím i jinak "postavené" mořské proudy...).
No nic, když tak mě Metelka nebo někdo jiný opraví.
Ale mě tu v této souvislosti zajímá jiná věc, podle mě podstatnější.
Jak asi souvisí takové úvahy s tím, co se děje s klimatem dnes? Jak se dá takto argumentačně odůvodnit dnešní klimatická situace tím, že před miliony lety to bylo takto (a životu se tehdy dařilo stejně, či dokonce ještě líp) a dnes je to tedy takto, klimazměny prostě byly a budou pořád...
No budiž, ale potom se tedy naskýtají otázky spíše pro politiky, sociology a ekonomy, tj. když tu budou všude jen tropy a subtropy (ovšem toto jen v nějakém extrémním případě za stovky let), tak to třeba sice bude taky fajn, ale ten život se dost radikálně změní a hlavně se zřejmě změní politicko-ekonomická situace ve světě, čemuž se je sice možné přizpůsobit, však nelze s tím nepočítat a myslet si že se nezmění i lidská civilizace.
/No, na druhé straně je fakt, že civilizace se mění furt, i bez klimazměn, protože takový je holt vývoj všeho a lidstva obzvlášť, nic na světě není "stabilní" a "věčné" :-)/
28. 05. 2010 | 11:14

Ara napsal(a):

No tak ještě aspoň něco osobnějšího ke KKK. ;-)
Fakt dobrý názor (tím nemám na mysli ani tak věcný obsah, jako spíše serióznost té úvahy).
Zdá se, že tato diskuse vám přistane mnohem líp, než některé jiné. Co tedy se víc věnovat právě takovýmto úvahám a diskusím, než věčně zaměstnávat nebohé zdejší cenzory podivnými (a zřejmě i marnými) hádkami s jinými přispěvateli? :-)
28. 05. 2010 | 11:29

hutor napsal(a):

Pane Metelko,
dekuji za uzitecnou odpoved.
28. 05. 2010 | 11:57

L.metelka napsal(a):

Hans:
Nojo, ale problém tady je, že i když naroste víc zelené hmoty, tak ta zelená hmota zase po čase odumře nebo ji někdo sní nebo spálí a zase to začne produkovat CO2 nebo metan (ať už tu hmotu necháme jen tak a ona shnije, spálíme ji nebo tím nakrmíme býložravce či lidi). Tohle není dlouhodobý, natož trvalý způsob uložení přebytečného uhlíku...
A speciálně u nás to nemusí znamenat až tak moc. Rostliny totiž potřebují nejen uhlík (z CO2), ale i energii (sluneční záření) a vodu. Bude-li vody málo, pak může být kolik chce CO2 nebo energie a stejně nic moc neporoste.
Absorpce CO2 v oceánu nesouvisí s jeho hladinou, ale teplotou. A parciálním tlakem CO2 v atmosféře. Ohřeje-li se oceán, může přestat absorbovat CO2 z atmosféry (což zatím, naštěstí, ještě dělá).
Pokud jde o Grónsko, na jeho jihu je snesitelné klima i dnes. Ale, pokud vím, nikdy to osídlení nebylo niajk větší než jen asi v 5 lokalitách na jižním a jihozápadním pobřeží Grónska.
28. 05. 2010 | 11:58

Ara napsal(a):

Hans:
/Tak tedy ještě tady a pak šlus. ;-)/
"Zelenou zemí" prý pojmenoval ten ostrov jeho "znovuobjevitel" islandský viking Erik Rudý z propagačních důvodů, aby tak na něj přilákal osadníky (své soukmenovce).
Nějaké obilí a jiné plodiny se prý pěstovat pokoušeli, spíše je však živilo pastevectví a rybolov. Tepleji než dnes tam ale nebylo ani okolo toho roku 1000 a bez ledu bylo jen území na jižním a jihozápadním pobřeží, kde kromě otužilých travin rostly i jakési keře a nízké vrby (ty ale vikingové neprozíravě vykáceli, což se jim později ovšem vymstilo, když uvázl i dovoz dřeva z Norska).
V 13. stol. se ale už začalo poněkud ochlazovat a ve stol. 14-tém to tamní vikingové už většinou "vzdávají" (taky asi pod tlakem nepříjemné eskymácké konkurence od severu), i když poslední vikingská osada zaniká až cca 1550.
/Dnes tam převládají Eskymáci a míšenci a hlavním zdrojem obživy je rybolov./
-
Ps. Grónsko je zaledněno už asi sedm milonů let. A okolo toho "teplého" roku 1000 byl grónský ledovec přibližně stejně mohutný co dnes, nebo možná ještě o trošku větší.
28. 05. 2010 | 12:04

Ara napsal(a):

Ech, vidím, Metelka byl s tím Hansem opět rychlejší, jsem fakt jak želva :-/
Tak jo, šlus. Du "na volby" a slovensko-maďarský "konflikt" ;-)
28. 05. 2010 | 12:12

Antislav napsal(a):

2 Ara

Milankovicovy cykly jsou prave zpusobeny postavenim zemske osy. Rika se tomu precesni pohyb. A povazuji se za jeden z nejdulezitejsich duvodu klimatickych zmen, krome slunecnich cyklu. Na sekvencni stratigrafii se jiz korelace podarila. A o to prave jde. Pokud se v eocenu a jinych geologickych dobach klima menilo drasticteji nez dnes, na jakem zaklade se tvrdi, ze dnesni klimaticke zmney jsou: a) zpusobeny clovekm
b) nejrychlejsi v dejnach zeme.

To se proste nevi.

Ani geologie nevi, ani klimatologie nevi.

Pokud vim, jeste se nikdo nedohodl jeslti zvysena koncentrace greenhouse gas v atmosfere sleduje otepleni a nebo predchazi otepleni.
28. 05. 2010 | 13:14

Antislav napsal(a):

2 Ara

s Gronskem souhlas, v obdobi 1417 az 1422 se udajne dalo Gronsko v pohode obeplout, protoze morske cesty nebyly zalednene.
28. 05. 2010 | 13:17

pavel napsal(a):

..v podstate jednoduche vysvetleni v zaplavach dat je/ne ze bychom nepotrebovali completne vycistit vzduch na nasi planete/ze vzduch nikdy a nikdy neovlivni teplotu oceanu/dejte si v hrnci nad studenou vodu paru a uvidite co se stane...je to vzdy slunce at si penezovedci rikaji a falsuji co chteji...
29. 05. 2010 | 07:37

WorldWidePimpaku napsal(a):

ondroun:
"Až dojde ropa" (která ovšem nikdy nedojde, protože ji nahradí jiné materiály zpracovávané jinou technologií) - vynikající přednáška na TEDu od Richarda Searse:http://www.ted.com/talks/richard_sears_planning_for_the_end_of_oil.html
15. 07. 2010 | 22:02

Bradshaw33Lorrie napsal(a):

freelance writer
24. 08. 2011 | 18:04

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Bobek Miroslav · Boudal Jiří · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Groman Martin H Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrbková Lenka · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chlupáček Ondřej · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kňapová Kateřina · Kohoutová Růžena · Kolínská Petra · Kopecký Pavel · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Maláčová Jana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Navrátil Marek · Němec Václav · Niedermayer Luděk · Novotný Martin O Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pixová Michaela · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Rath David · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vích Tomáš · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zahumenská Vendula · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy