Na Šumavě neexperimentujeme!

18. 08. 2009 | 09:34
Přečteno 5503 krát
Senátor Tomáš Jirsa pravidelně obviňuje Ministerstvo životního prostředí ČR a Správu Národního parku Šumava z nezodpovědného experimentování. Rád bych proto, také opakovaně, zdůraznil, že přístup, který jsme zvolili, je podložen vědeckými poznatky a zkušenostmi z jiných národních parků Evropy.

Považovat například doporučení odborníků z nejrůznějších akademických pracovišť, kteří situaci na Šumavě dlouhodobě sledují, za „účelově vypracované vědecké objevy“, vyžaduje opravdu notnou dávku fantazie. Stejně, jako opomíjení skutečnosti, že klimatická změna je realitou a že jsou to právě smrkové porosty, které na ni reagují obzvlášť citlivě.

Kůrovec na Šumavu nepřišel z rozhodnutí ministerstva nebo správy parku. Protože je Šumava zalesněna převážně smrkem (z velké části v bývalých hospodářských lesích, ve vyšších polohách přirozeně), je lýkožrout smrkový zkrátka a dobře logickou součástí života zdejších ekosystémů. Na Šumavě proto nestojíme (a nikdy jsme nestáli) před volbou, zda zelený les, nebo uschlé stromy. Volíme mezi kácením a následně obtížně zalesnitelnými holinami, kde se nám za cenu obrovských nákladů možná podaří po nějakou dobu udržet stejnověký nestabilní les, a mezi procesem, na jehož konci bude druhově, ale především věkově rozrůzněný, a tudíž vůči nejrůznějším vlivům i odolnější, les. Obojí potrvá dlouho. Ale vytváření a následné zalesňování holin je způsob nejen dražší, ale i mnohem delší. Kromě toho opravdu těžko slučitelný se statutem národního parku.

Zkušenosti z podobných míst ukazují, že cesta, kterou zvolila správa parku – tedy dát přírodě v těch nejvíce exponovaných a nejvýše položených oblastech Šumavy prostor – umožní vznik obnovujícího se zdravého lesa pod uschlými stromy a využívajícího živiny z rozpadajících se kmenů svých předchůdců, který je pro další vývoj šumavské přírody rozhodně perspektivnější, než pusté holiny, vzniklé při kácení stromů kvůli kůrovci. O tom nejvýznamněji svědčí minulost – nejrozsáhlejší holiny na Šumavě vznikly v době nejrazantnějšího boje.

Na závěr mi nezbývá, než chytit Tomáše Jirsu za slovo. Opravdu si myslí, že „stromy, které se vyvíjejí pod náhle odumřelým mateřským lesem, budou mít řídké dřevo a hůř vyvinutý kořenový systém“? Pan senátor se asi moc nezamyslel nad tím, jaký kořenový systém a dřevo mají stromky, které se při obvyklém lesnickém hospodaření po tisících vysazují na kalamitních holinách, kde je ještě méně stínu, méně živin a zásadně změněné mikroklima. Všem, kdo si chtějí udělat obrázek o realitě, doporučuji podívat se na věc osobně. Obzvláště dobře je to vidět na místech, která dostala dost času – například hned za hraniční čárou. Takto vzniklý nový les je mnohem blíže cílovému stavu, než les opět jednověkých a uměle draze vysazených smrčků ze školek.

Ano, cesta k obnově šumavského pralesa je dlouhá. Pokud ale všude zvolíme kácení, nečeká nás zelená Šumava. Čekaly by nás obtížně zalesnitelné holiny, které tak důvěrně známez jiných českých hor.

Článek je reakcí na text senátora Tomáše Jirsy, který byl uveřejněn v Prachatickém deníku 8. srpna s titulkem: Největší lesní plochu ničí kůrovec. Moje reakce vyšla v dnešním vydání Prachatického deníku.

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

sidney napsal(a):

Tedy od politika bych tak rozumny nazor necekal. Ono lesnickych experimentu zde bylo jiz dost. Od 19.st. , kdy byly Krkonose umele osazeny smrkem az po dnesni lesni inzenyry, kteri by v zajmu lesnickych firem nejradeji vykaceli vse co jde.
18. 08. 2009 | 10:21

Petr z Tábora napsal(a):

Pane ministře, Vy tady neuvádíte Vám dobře známou skutečnost, že i Vámi hájené smrkové monokultury vysadil člověk a tím způsobil dnešní kalamity.Nejedná se o žádný původní prales. Měl by tedy člověk aktivně zjednat nápravu. Tím nejsem proti ŠNParku.
Souhlasím s p.Jirsou, bývalým hejtmanem p.Zahradníkem a dalšími z regionu.
18. 08. 2009 | 10:46

Ládik napsal(a):

Každý smrkový les má mít 4 patra. I na Šumavě.
18. 08. 2009 | 10:53

Prales napsal(a):

Nejzdravější a nejpěknější les je prales . Tam kde řvou motorové pily a na krásne lesní cesty se sype struska aby se dobře dřevo vozilo ,ták to je jenom byzmys a ještě se k tomu vymlouváji na kůrovce
18. 08. 2009 | 11:14

Brouk napsal(a):

Pokud chceme mít na Šumavě kvalitní, větru a kůrovci odolávající lesy, navíc přírodního rázu, jak se na národní park sluší, pak není jiné cesty než té, kterou popisuje pan Miko. Je smutné, že to právě správci našich lesů – lesníci nechápou. Ale těžko jim to vyčítat. Oni jsou plantážníky, vpodstatě zemědělci hospodařícími s lesem za účelem zisku. To samozřejmě nevadí v hospodářských lesích. Stejný přístup v národním parku je ale zločinem. A politikům bych poradil, aby se k věci raději nevyjadřovali. Takový názor, který ventiloval k Šumavě nedávno pan Zeman, je vysloveně komický, svědčící o naprostém nepochopení přírodních procesů.
18. 08. 2009 | 11:55

F.Krahulec napsal(a):

Petr z Táboro: jojo, např. na Trojmezné, kde se kácely stromy vyklíčené kolem roku 1700.
Na celé věci je jedna tragikomická skutečnost. Zejména politici ze strany, která odmítá jakékoliv sociální inženýrství v tak jednoduchém systému jakým je lidská společnost (a většinou s nimi souhlasím, ale ne vždy), chtějí inženýrským způsobem řídit mnohem složitější systém (v ekologických termínech mnoho trofických úrovní), kde neznáme ani všechny organismy systém tvořící. To jen dokazuje míru jejich ekologické nevzdělanosti, že ekologové v podstatě vycházejí ze stejných stanovisek, s jakými oni hájí svobodný trh. Limitací ekosystémů jsou přírodní zákony, limitací trhu by měly být ty lidské.... Ty přírodní měnit nejdou.....
18. 08. 2009 | 12:23

Saliven napsal(a):

Já lesům moc nerozumím, ale jsem přesvědčen, že vědecká obec tomu rozumí o několik řádů více, než ctihodný pan Senátor a starosta Hluboké nebo politické zombie Miloš Zeman. Už tak je to tam rozjebaný tím, že se tem nasadily samé smrky, tak by možná bylo vhodné nechat na přírodě, aby si s tím poradila - poradila si i s Černobylem. Jen je třeba zajistit, aby se kůrovec nerozletěl po celém kraji - to musí vědci zajistit, pokud je mají politici a lesníci poslechnout.
18. 08. 2009 | 13:09

pgjed napsal(a):

Pane Miko, Buďte tak laskav a pokuste se objasnit, jak se dostaneme k oné druhové a věkové rozrůzněnosti, o které píšete? Pokud si ve své chatrné ochranářské paměti pátrám, najdu tam, že původní skladba šumavského lesa je jedlobuk s klenem (vmíšené dřeviny, jako jeřáb pomiňme) a jenom v nejvyšších partiích horský smrk. Dnes ale máme prakticky všude po dřívějších kalamitách zavlečené alpské kultivary smrku, pro Šumavu nejspíš nevhodné. S nimi vzaly za své i podstatné části odolnějších horských smrků. To co dnes klíčí pod holými kostlivci je rovněž většinově smrk, stejně nevhodného původu, který začal klíčit naráz, jakmile opadlo jehličí z těch uhynulých. Dorostou-li tedy ty semenáče, budou pravda o něco odolnější, ale bude to opět rovnověká monokultura s věkovým rozpětím když moc, tak 10 let. Tedy pohádka o kohoutkovi...

Jak tam hodláte dostat alespoň v nezbytné míře ty buky, jedle a kleny?
18. 08. 2009 | 13:46

Gerd napsal(a):

Pane Miko,
mám na Váš názor dotaz. Jestliže je všude smrková monokultura, z čeho se vytvoří onen skladbou dřevin různorodý a žádoucí les? Tolik ptáků snad na Šumavě ani nežije, aby najednou, zničeho nic došlo k roznesení všech potřebných semen a v potřebném množství. Jak toto bude zajištěno? Kde se vezmou původní horské bučiny a jedle, když je člověk vykácel?
Podle všeho na neudržovaných plochách vyroste zase jenom smrk, protože je všude kolem. Nejde opět o monokulturu smrku, jen časově různorodější?
Předem děkuji, pokud odpovíte.
18. 08. 2009 | 13:55

Gerd napsal(a):

pqjed,
sakra, nezávisle úplně stejná myšlenka, byl jste rychlejší. :-)
18. 08. 2009 | 13:56

pgjed napsal(a):

To Gerd:

To totiž bije do očí Šumava je skrz naskrz kulturní les. Nikdo jí nerozumí tak, jak staří fořti. Ti vědí, co je špatně a vědí, jak to napravit. Aktivisti jsou dobří tak nejvýš pomoci sázet stromky. A ouřadové by nejlépe udělali, kdyby do ničeho nemluvili.
18. 08. 2009 | 14:30

Aleš Jakeš napsal(a):

Pro pana Gerda a Pgjed. Nejsem sice odborník, ale když v běžném hospodářském lese, který je tvořen klasicky smrkovou monokulturou, vidím mýtiny po vykácení nebo kalamitách a ještě nejsou zpracovány a osázeny, vyrůstají na nich nejen smrky, ale i různodruhové listnáčky v docela velkém množství a zdá se, že se jim daří docela dobře. Takže bych těch přirozených monokultur nebál. Něco trochu jiného jsou vyšší polohy, kde přirozeně vyrůstají hlavně smrky, ale to je zase přirozené v našem podnebném pásmu a velkou roli v dalším osudu takového lesa /odolnosti vůči kalamitám/má právě jeho různověkost.
18. 08. 2009 | 14:36

Jakub Kašpar napsal(a):

pgjed a Gerd: Bez zásahů a dosadeb není pochopitelně celá Šumava ale pečlivě vybrané lokality převážně ve vrcholových partiích, kde právě přirozená horská smrčina má svůj domov. I tam jsou někde místa, kde jde o kdysi hospodářský les. právě proto, že je to ale ve smrkovém vegetačníém pásmu, je možné les nechat lesem. V těchto oblastech půjde vždycky o smrčinu (byť s občasnými příměsemi jeřábů, osik, bříz či olší). Věkovou rozrůzněnost docela dobře zajišťzuje samotná přirozená obnova. Doporučuju například nově otevřenou trasu na Modrý sloup. Tam je to pěkně vidět.
V jiných částech (II. a III. zónách) se k přirozené skladbě Správa NPŠ přibližuje postupně dosadbami.
18. 08. 2009 | 14:37

To napsal(a):

18. 08. 2009 | 15:11

fafnir napsal(a):

Jakub Kašpar,takto mluvčí MŽP
všude se oháníte příkladem NP Bavorský les.Tak tedy,skutečnost je poněkud jiná"http://www.lidovky.cz/na-su..."
Už mě ta manipulace vašeho zhola zbytečného ministerstva nebaví.
18. 08. 2009 | 15:11

Taoiseach napsal(a):

pgjed a Gerd

Občas se po Šumavě procházím a i v poměrně vysokých polohách vidím drze se vyskytující malinkaté jedličky. Příroda je prostě chytřejší než lesníci (včetně starých fořtů).

Pan Zeman by se měl věnovat sladkým bylinným likérům a případně objímání stromů, které jsou starší (a tedy moudřejší) než on. Ty malé by měl (nejen on) nechat na pokoji.
18. 08. 2009 | 15:26

Gerd napsal(a):

Všem odpovídajícím:

Děkuji za objasnění, ale mám obavu, že horský buk jsem na Šumavě naposledy viděl jen ve formě kontejnerovaných stromků sázených správou NP Šumava. Jedli jsem neviděl ani jednu, ani jako semenáček, ale možná jsem se špatně díval. V každém případě je těch žádoucích druhů pomálu (jeřáb a břízu neberu jako plnohodnotnou náhradu za smrkovou monokulturu) a obávám se, že bez pomoci člověka, tj. výsadby stromků byť jen v minimálním počtu na plochu, zase bude jen smrková monokultura, která jen postupně bude nahrazována přirozeným porostem.
Myslel jsem, že správa NP Šumava semtam vysadí i nějakou jedli nebo horský buk i v chráněných zónách, aby došlo k obnově původního přirozeného stavu. Když člověk už jednou do procesu zasáhl, měl by zasáhnout i do nápravy věcí, ale v minimální míře. Můžeme vypouštět orla a rysa, měli bychom tedy pomoci, aby se jedle a buk mohly vůbec na Šumavě rozšířit - vysázet tzv. matečné stromy, např. 1 jedli a 1 horský buk na hektar. Přírodu to nezatíží a přispěje k rychlejší obnově Šumavy. Je to ale jen můj laický názor.
18. 08. 2009 | 15:39

Jakub Kašpar napsal(a):

Gerd: Sází. Mimo zóny, vyčleněné pro bezzásahový režim, tedy v nižších nadmořských výškách.
fafnir: nebojte, situaci v Bavorském lese sledujeme a známe. Článek jsem četl.
Rád bych Vás ujistil, že naše argumentace se neopírá zdaleka jen o NP Bavorský les, ale o odborné podklady a doporučení organizací, jako je IUCN, Europarc i české vědce. A také a zejména o zkušenosti ze samotné Šumavy, kde přirozenou obnovu horských smrčin, zasažených kůrovcem, můžeme podrobně sledovat a vyhodnocovat už 12 let...
18. 08. 2009 | 15:56

pgjed napsal(a):

A buky? Ty shořely před 200 lety v milířích. Ta jedle má v tom jedlobukovém porostu zastoupení do 10%. Má-li vzniknout v historicky krátké době (jedno obmýtí) skutečně stabilní, trvale udržitelný porost, bude muset pyšný člověk najít ztracenou pokoru a tam kde jsou přírodní procesy na staletí, jim trošičku pomoci. O nic více nejde. A na to jsou ti staří fořti nejlepší. Kdekoliv, na Beskydech, jako na Šumavě.
18. 08. 2009 | 16:30

pgjed napsal(a):

Různých zaručeně vědeckých metod bylo uplatňováno na obou stranách Šumavy bezpočet. Ty na naší straně byly motivovány iluzí, dle které bavoráci mají s bezzásahovostí ohromné zkušenosti. Houby, těch pár let je z hlediska setrvačnosti procesů lesního ekosystému zanedbatelných. Výsledek, silné narušení, mnohde rozpad ekosystému na mnoha tisících hektarů. Pyšný člověk vytvořil násilně kulturní les neschopný odolávat kalamitám a pak jej pyšně/hloupě ponechal všemu na pospas. Viz stručný přehled faktů dle ČIŽP.

http://www.cizp.cz/(a0ppwwuehibctdaw11chu245)/default.aspx?id=185&ido=361&sh=371942360

A to, že se do toho ještě pletou různí aktivisté a politikáři, jenom k té bídě přidává.

Co lze očekávat? Možná pokles kalamity, pro nedostatek pro brouka dostatečně úživných porostů, ale jen do doby, než dorostou mladé smrky konzumovatelné velikosti. Pak to začne nanovo. Jak vypadal původní les se dnes dobře ví. Sám se tam ani nenamaluje, ani neudělá z plastelíny. Kdo jej zničil, musí přispět k tomu, aby se mohl vrátit. A to některé dřeviny i do 1. zón. Třeba tis.
18. 08. 2009 | 17:13

Gerd napsal(a):

to Jakub Kašpar:
A já měl právě na mysli i tu bezzásahovou zónu. Třeba pohodit semínko. Příroda bezohledně změněná člověkem si sice časem sama pomůže, ale ne za krátkou dobu. U horských oblastí riskujeme, že prudké deště spláchnou tu slabou vrstvičku půdy, která zde je. A smrková monokultura, ať už vysázená člověkem nebo vyrostlá pod uschlými smrky je stále smrkovou monokulturou, semtam promíšenou nějakým listnáčem. Obávám se, že trochy pomoci člověkem obnova Šumavy nejde.
18. 08. 2009 | 17:14

Gerd napsal(a):

pqjed,
zase stejná myšlenka. Že by telepatie? :-)
18. 08. 2009 | 17:16

pgjed napsal(a):

To Gerd: Možná máme ten les jenom úplně obyčejně rádi. Co vy na to?
18. 08. 2009 | 18:26

hildegarda napsal(a):

Na Šumavě žiju a sleduji celý spor už roky, tak jak se vyvíjí za poměrně rychle se střídajících ředitelů Národního parku. Protože nejsem odborník, nemohu si udělat vlastní erudovaný názor a jako většina zde diskutujících musím převzít jeden z těch, jež se mi předkládají. I jako laik se však mohu spolehnout na vlastní oči.
Byla jsem se podívat na Poledníku, na Březníku a v Bayerwaldu. A mohu potvrdit, že smíšený les na územích zasažených lýkožroutem opravdu roste. Kolem Březníku je poměrně mladý, v Bavorsku, kde k ponechání přirozenému vývoji došlo dříve, patřičně vzrostlejší. Podařilo se mi identifikovat smrky, břízy, jeřabiny, sem tam nějakou jedli a malý buk jen ojediněle. Spoustu různých křovin a bylin.
Byla jsem také v lesích, kde hospodaří Lesy Kašperských Hor, které iniciovaly petici za kácení napadených území. Nechci být neobjektivní, ale těžba pomocí těžké techniky v rašelinné, silně podmáčené půdě napáchala takové škody jaké jsem v lese ponechaném svému osudu opravdu nezaznamenala. Lesy se proměnily v metr a více hluboké bažiny a úrodná vrstva byla kompletně stržena, obnaženo jílové podloží.
Než něco takového, tak to raději uschlé stromy s živým mladým lesem pod nimi.
18. 08. 2009 | 19:12

jogín napsal(a):

Gerd a pgjed mají pravdu. Smrk je původní na 5% plochy Šumavy. Střední výšky, 800- 1100 m byly porostlé bukovým a jedlobukovým lesem. Z původních bučin zůstaly jen žalostné zbytky. Jak se dostanou buky do "přirozeného" lesa, když je nejbližší huk 30 km daleko? Taktika nezasahování může mít smysl jen na zmíněných 5% původních smrčin. Jinde je nutné vysazovat smíšený les s převahou buku. Dlouhá cesta pana ministra k přirozenému lesu bude trvat 1500 let, přirozený cyklus smrčiny trvá 3oo let a končí sežráním smrků kůrovcem. Pokud bude smíšený les tvořen převážně rychle se šířící břízou a jeřábem, skončí rozvratem už za padesát let- pokud pan ministr nevěří, může si udělat procházku do Šárky, kde leží desítky větrem rozlámaných a vyvrácených bříz v podmínkách mnohem mírnějších než na Šumavě. Sukcese vyžaduje větší počet cyklů. Za 500 let si Číňané z České kotliny budou lámat hlavu nad otázkou, proč staří Čechové dělali takové pitomosti, když ekologie už byla dávno známá.
18. 08. 2009 | 20:35

Aleš Jakeš napsal(a):

Odborníci by odpověděli zasvěceněji, já můžu jen z vlastních pozorování. Když vidím čerstvé paseky v běžném hospodářském lese, tedy smrkových monokulturách, ještě před jejich znovuosazováním, mimo náletu smrčků je tam vždy velké množství různodruhových listnáčků. Takže v tom bych problém neviděl. A jestli ve vysokých polohách kvůli jiným přírodním podmínkám vyrostou skoro jenom smrky, pak různověkost způsobená přirozenou obnovou bude hrát určitě taky velkou roli ve větší odolnosti lesa vůči kalamitám.
18. 08. 2009 | 20:52

Aleš Jakeš napsal(a):

Omlouvám se za dublování příspěvku, myslel jsem, že se ten první neodešel.
18. 08. 2009 | 20:56

Gerd napsal(a):

pqjed,
ano, máme ten les rádi a navíc nejsem odborník. Chtít obnovovat les jen přirozenou cestou je poněkud podivné, když širokodaleko není ten potřebný mateční strom. A sám od sebe nenaroste nebo až za hodně dlouho a to už taky může být pozdě. Byl bych pro mírný zásah člověka, vysazení jedlí a buků v malém počtu na každou plochu. Ten 1 stromek vysazený člověkem přírodu neohrozí a možná napomůže rychlejší obnově původních porostů. Jeřáb a břízu, pionýrské rostliny jako alternativu ke smrku neberu, je to stejné zlo a udusí zrovna ty jedle a smrky. Leda by chtěli jeřabinami krmit šumavské medvědy (pokud se tam někdy ještě objeví) a mezitím se mohou živit turisty.
Přístup k Šumavě je stejný, jako kdybych čekal, až mně na zahradě vyroste jasan. Nejbližší je 1 km daleko a kolem mně jen lípy. Zatím jsem semenáček jasanu na zahradě ještě nenašel nikdy.
18. 08. 2009 | 21:58

Gerd napsal(a):

Hildegardo,
vše má svůj smysl. Třeba u Rakovníka je tankodrom, kde těžká vojenská technika vytvořila podobné koleje. A v těch kalužích žije listonoh (teď nevím, jestli jarní nebo letní), kriticky ohrožený druh, pro který jsou tato místa jedněmi z posledních vhodných.
Smrky, břízy a jeřabiny na Šumavě - ano, ale obojí je stejný plevel jako smrková monokultura a do druhově různorodého lesa to má daleko. Nepsala jste moc o křovinách. Nebyly to bezinky? To je taky plevel, který kolem sebe zadusí stromky - zejména dlouho rostoucí buk. Šumavě je třeba trochu pomoci, ne těžbou, ale vysazováním vhodných stromů.
18. 08. 2009 | 22:04

hildegarda napsal(a):

Gerde, s vysazováním souhlasím s jedinou výhradou - většinou na co člověk sáhne spíš zkazí (viz kníže Schwarzenberg, který, ač zodpovědný hospodář a zkušený lesák, má na svědomí smrkové monokultury vysazované po vichřici v druhé polovině 19. století). Ovšem s těžbou souhlasit nelze, ani kvůli listonohovi. Je hrozné dívat se na zcela erodovaná místa, kde ještě před rokem byly mokřady s různými druhy vegetace rašeliníkem počínaje a kyhankou konče. Zvlášť v době, kdy je možno vytěžené přibližovat pomocí lanovek, koní ap. Místa vytěžená tak bezohledným způsobem se nevzpamatují ani za sto let, vždyť rašelinné půdy přibývají po milimetrech.
Pokud se týče keřů, které jsem v nově tvořeném lese viděla, nejednalo se v žádném případě o bezinky, snad sem tam jenom o několik rostlin červenoplodých bezinek, charakteristických pro horské oblasti.Jinak to byly keřové vrby, trpasličí břízy. Občas malina či ostružina, ale rozhodně mě překvapilo, že pláně nejsou celé zarostlé ostružiním, jak to to mnohdy vidět na pasekách.
Ze stromů jsem zapomněla zmínit javory. Nemyslím, že by jeřabina a bříza nepatřily do druhově různorodého lesa, protože mimo první zónu jsou to nejčastěji vysazované listnáče. Přece by je do lesa nesázeli, kdyby se jednalo o plevel. Navíc na Šumavě rostly vždy. Zmiňuje se o nich nejenom Klostermann v 19. století, ale i starší prameny, například Hohenzolernský soupis fauny a flory z 18. století.
18. 08. 2009 | 23:51

hildegarda napsal(a):

Gerde, ještě malá poznámka k Vašemu příspěvku pro pgjeda - mateční strom existuje. Původní šumavský smrk kultivují školky např. na Srní. A i v lesích je stále patrný jeho výskyt.
18. 08. 2009 | 23:55

Gerd napsal(a):

Hildegardo,
jednalo se jen o můj laický pohled. Pro těžbu na Šumavě nejsem a i jsem to psal. Jen si myslím, že aby se namnožily stromy samy, musí být na určité ploše nejméně jeden od daného druhu. Pak je šance, že v dalších generacích porostou samy od sebe bez zásahu člověka. Pokud ale široko dlaeko není jediný buk, bude trvat staletí, než se tam objeví první. A v této fázi může člověk obnovu urychlit tím, že tam ten jeden strom vysadí. Na vlastní les nemá žádný vliv, ale výrazně pomůže obnově lesa. V prostředí smrků a bříz porostou zase jen smrky a břízy. Přitom přirozený původní porost na většině území ČR byl tuším, dub, buk, habr, jedle, na píscích borovice.
A dnešní výsadvy jsou tuším smrk, borovice, na okrajích modřín a semtam nějaký listnáč, nejčastěji dub.
19. 08. 2009 | 07:52

jogín napsal(a):

Gerd, Hildegarda: Javor přirozeně nahrazuje jasan ve výškách 600-800 m. Jeřáby a břízy expandují díky šíření semen větrem a ptáky, v konečném stadiu sukcese jsou nahrazeny bukem a jedlí. Osídlení břízou, jeřábem a smrkem ze zbytků monokultury je nestabilní. Panuje nám tady "přírodní" ideologie nezasahování, která nemůže zachovat současný stav Šumavy ani zajistit vznik stabilní ekologie, působí jen hospodářské ztráty. Rozumný postup spočívá ve vytěžení smrku v nižších polohách (smrk je původní jen tam, kde ostatní stromy chcípnou zimou) a vysazení lesa s druhovou skladbou podobnou té původní. Ve vysokých polohách nezasahovat, smrčiny se obnoví samy.
19. 08. 2009 | 09:43

MUDr. Jitka Marková napsal(a):

Pane ministře, domnívám se, že politik, který neví, co se v Parku dějem, by neměl být ministrem.

Těžby nejvyšší v historii Parku. Kůrovcová kalamita. Vznik holin v pufračních zónách, po kyrrilu ponechané polomy a nyní kůrovcová ložiska navíce než 30% plochy NP. Jeden ponechaný napadený strom - znamená 5-10 dalších napadených stromů. Oholené hraniční vrcholky, kam se jen podíváte. Zničeno tolik lesního porostu, že to odpovídá likvidaci 17% lesnaté části parku (viz můj článek v Českobudějovickém deníku - Šumavské statistiky). Díky rozhodnutí Bursíka - diferencovanou asanací ve II. zónách - území bezzásahovosti prakticky rozšířeno na skoro 30% plochy parku - jak o tom píše senátor Jirsa. I za to je Bursík žalován (omezením asanace i s Vaší pomocí poškodil park více než jakýkoli orkán). Jak chcete v kulturním lese - zatíženého emisemi, kyselými dešti, hromaděním hliníku v půdě, zvyšující se kyselostí půd - dosáhnout toho, aby odolal kůrovci? Nebo Vám jde o naprostou likvidaci Parku?
Pane ministře, kdybyste věděl, že v těle máte nádorové buňky, taky byste se je asi snažil ostranit, že? Nebo byste dovolil, aby se namnožily do té míry, že by s Vaším nádorem nešlo dělat vůbec ale vůbec nic?
Pane ministře, prosím, odejděte rychle a důstojně. Jste špatný ministr. Neumíte chránit to nejcennější a nejkrásnější, co v Čechách v oblasti lesních porostů máme.
A lidi už nejsou tak hloubí, aby těm výmyslům o krásách bezzásahovosti věřili. Přečtěte si něco o diskontování (Klaus je rozumnější ekolog než Vy, pane ministře)

MUDr. Jitka Marková
19. 08. 2009 | 09:55

Šumavák napsal(a):

Pan ministr poněkud zaspal. Asi neví, že v jádrové zóně Národního parku Bavorský les začaly zhruba před čtrnácti dny mnohohektarové holoseče a vznikají tu kalamitní holiny pokryté lány pařezů. Takže je to "těžko slučitelné se statutem NP" i v Bavorsku? Pro nás vždy zorovém NP? I evropské NP mají velké problémy, jakmile tam nalétne do monokultur kůrovec - viz nedávné vyřazování německých a francouzských NP z ekologického programu Forest Stewardship Council kvůli těžbě. Je tragédie, pokud je ministerstvo mimo aktuální informační proud. Ředitel NP Bavorský les pan Sinner jednou bavorskou cestu nazval "velkolepým experimentem" a zdůraznil, že o této cestě není dosud znám její přesný průběh ani cílový stav. Bylo by dobré nehrát si na Polohbohy, co znají všechno a spíš dát lidem perspektivu, jak dopadnou přirozeně se zmlazující horské smrčiny, tedy ty "stabilní lesy", jak nás neustále přesvěčuje MŽP. Podle mnoha odborníků je za pár desítek let zase sežere kůrovec. A vědci, kteří rozhodují o Šumavě? No tak ono je to spíš Hnutí Duha než vědci, ale dejme tomu. Jsou však objektivní vědci, kteří šumavský experiment potřebují dokončit, aby mohli dokončit vlastní vědecké práce? Není to tak trochu vědecký egoismus? A IUCN? Zažil jsem několik jednání s nimi, šlo o individuální názory, které se tady prezentují jako názor celé IUCN. I v IUCN jsou názory diferencované. Je třeba přesvědčit veřejnost o správnosti nastoupené cesty, což se zatím nepodařilo. A neměnit management lesa každý druhý nebo třetí rok.
19. 08. 2009 | 10:31

Šumavák napsal(a):

Ještě k tomu, že lesy jsou "rozjebány" a "sociální inženýrství". Bezzásahovost je na Šumavě v podstatě jen pláštík skupiny jinak docela inteligentních lidí, kteří se během úřadování ministra Bursíka dočista zlbáznili a chtěli na Šumavě (na rozdíl od přírody) revoluci. Nedivím se, prostě museli Bursíka poslouchat. Ptám se: Uvědomují si, že se letos na Šumavě vytěží podle všeho 400 000 kubíků dřeva, tedy víc než v celé dosavadní historii parku, že vznikají a budou vznikat zase holiny - bude tu tak 700 ha holin, že už teď se uvažuje, že bezzásahové režimy přejdou do zásahových? Že tu operuje cca 30 harvestorů, že se tu v panice z kůrovce těží, těží a těží? Tak to jen tak na okraj.
19. 08. 2009 | 10:44

cyvo napsal(a):

ad Šumavák: Jen připomínám, že současný management horských smrčin na Šumavě nezačal za ministrování Martina Bursíka, ale s vyhlášením národního parku. S krátkou, cca dvouletou, výjimkou éry Miloše Kužvarta.
Pane minsitře, držím palce Vám i Šumavě. vydržte!
19. 08. 2009 | 10:49

Tomáš Jirsa napsal(a):

Dobrý den, jako komentář k blogu pana ministra Mika si dovoluji přetisknout odstavec ze zápisu z porady NPŠ konané dne 4.8. ve Vimperku. Celý zápis, jehož věrohodnost garantuji, je k dispozici na správě NPŠ:
"....současná výše nahodilých – kůrovcových těžeb v rámci Správy NP je alarmující – k 31.7.09 je vytěženo 74 tis.m3, z toho nejkritičtější je situace na ÚP Stožec, kde je již vytěženo více jak 16 tis.m3 a vyznačeno celkem na území NP je k těžbě více jak 44 tis.m3, z toho na ÚP Stožec více jak 19 tis.m3. Bude-li v následujícím období pokračovat gradace populací lýkožrouta smrkového ve stejném rozsahu jako doposud, může v nejohroženějších územích naplnit parametry živelné události. Z pohledu sekce 24 se jeví tento stav jako nepředvídatelný, vzhledem k tomu, že ve všech zásahových územích byla v předchozích letech aktivní kůrovcová hmota vždy včas zpracována (viz.kontroly MŽP a ČIŽP z předchozích období). Jako příčinu této situace shledáváme v rozhodnutí o ponechání cca 140 tis.m3 dřeva po orkánu Kyrill v tzv. speciálních managementech, odkud se populace lýkožrouta smrkového po přerojení v těchto managementech rozšiřují do kůrovcově zásahových území, na což musíme reagovat zvýšením nahodilých - kůrovcových těžeb. Dalším zdrojem šíření jsou pravděpodobně kůrovcově bezzásahové I.zóny a management A s červenou mřížkou, kde nemáme působnost účelně proti lýkožroutu smrkovému zasahovat...".
19. 08. 2009 | 12:06

Šumavák napsal(a):

Ad cyvo: Chtělo by to přesnost. 1991 byl založen NP. 1993 byla témeř definitivně vypilována první zonace. 1995 byla zonace zgruntu změněna, rozkouskována. Od 2004 snaha o scelení, ale stále povoleny mimořádné zásahy v I.zónách. Scelení se zatím nepodařilo. 2007 Kyrill a mimořádné zásahy, loni a letos závratný vzestup kůrovcových těžeb - na rozdíl od éry Žlábka se však těžby nemedializují. Dřevorubecký management tedy trval podstatně dýl než se domníváte a dneska je bezzásahovost jen rouškou pro hrubé, dřevorubecké využívání lesů ve II.zónách včetně erozních rýh a harvestorů jako za Žlábka. Letošní těžby budou patrně rekordní v historii parku - a právě to zpětně negativně ovlivňuje bezzásahovost. Nicméně platí diferencovaný management přijatý za Bursíka (bezzásahovost do 30%, ale bez projednané zonace), teď jsou kvůli němu žaloby na býv. ministra a současného ředitele NP. zatím není výsledek jistý. Nezbytně nutné je dosáhnout souladu mezi stoupenci bezzásahovosti, politiky a veřejností. Pokud tedy píšete, chce to přesnost.
19. 08. 2009 | 14:22

vlk napsal(a):

Jsem rád, že s e pan senátor Jirsa ozval! Tímto jej zdravím.

A zdravím i Šumaváka. napsal to za mne.
C hlapci ze spolku pro chov a rozšiřování kůrovce e volné přírodě jsou prostě nepoučitelní.
Nedivím s e, že pan designovaný ministr ani slovem nešpitl o dramatických holosečích na jádrových zonách německé strany Šumavy.
To s efakt velmi obtížně vysvětluje členům spolku pro ochranua šíření kůrovce.
19. 08. 2009 | 15:02

Jiříček napsal(a):

Třeba něco špitne v úterý - na tiskovce ministertva bude i šéf bavorského parku - http://www.mzp.cz/cz/news_t...
19. 08. 2009 | 16:01

Gerd napsal(a):

pro Jakub Kašpar:
Podíval jsem se na stránky MŽP, kde jsou Vaše fotky z cesty na Modrý sloup - horské smrčiny. Les se obnovuje, ale zase jen smrky! Našel jsem jen jednu fotku s vrbou a hromadou smrků, na ostatních jsou jen samé smrky a nic jiného! Kde je ten druhově rozrůzněný les, ta přemíra bříz, osik, vrb, atd.?
Jak dlouho bude trvat, než smrky dorostou a napadne je kůrovec? 20 let? To budeme zase po 20 letech pořád čekat na obnovu smrkové monokultury, pravda, přirozenou cestou a bez zásahu člověka, ale pořád jen smrkové monokultury! kromě smrku snad na Šumavě ani nic jiného neroste, i když jste fotil horské smrčiny - cesta na Modrý sloup.
Pro mě jsou Vaše fotografie důkazem, že bez zásahu člověka Šumavu zachránit nelze.
19. 08. 2009 | 18:23

Targus napsal(a):

Nejlepší vtip tohoto týdne je termín "šumavský prales", který se skládá z nepůvodního druhu smrku.
Šumavu jsem 25 let neviděl, ale lesy se tak rychle nemění a smrková monokultura je ve střední Evropě všude. Proto předpokládám, že by pro Šumavu byl vhodný stejný postup, jako v jiných horách.
Staří lesáci uměli udržet na uzdě kůrovce i v monokultuře, aniž by museli provádět jakékoli těžební a feromonové harakiri. Bylo nutné pouze sledovat vývojový cyklus kůrovce, ve správnou chvíli v postižených oblastech setnout pár stromů a po určité době spálit jejich větve a kůru. Jiný postup proti kůrovci je téměř naprosto neúčinný, jak vidíme v praktické ukázce dnešních dnů, pomineme-li pseudoléčbu lesa jeho vytěžením. Asi stejný postup, jako by kožní lékař ordinoval na svrab amputaci končetiny.
K původním porostům asi tolik - docílit původního stavu je naprostá utopie vzhledem k existenci kyselých dešťů době nedávno minulé, přítomné i budoucí. Jedle v takovém prostředí nemá šanci, s bukem to taky není žádná sláva, ale je přeci jen odolnější.
Co tedy provést? Zastavit kůrovce způsobem, který jsem popsal výše a který nikdy a nikdo nepovolí jak z ekonomického, tak pseudoochranářského hlediska. Pak - bohužel - provést výsadbu a nečekat na zázrak v podobě zjevení se malých jedlí (či vhodného odolnějšího ekvivalentu) a buků. Ten zázrak opravdu nenastane.

Závěrečné poučení - čím věší vědec, ekolog a ochranář, tím větší škůdce.
19. 08. 2009 | 19:08

DDD napsal(a):

O kůrovci a lesnmictví nic nevím. Jako občan, volič a občasný návštěvník si ale z komunikace NP Šumava a MŽP odnáším jediný výrazný pocit a to je totální arogance. On je i NP veřejný statek, ale js spravován stylem, jako by to byl soukromý majetek správy NP, která si prostě může a bude dělat, co se jí zamane, jak se jí zamane a především se o tom nebude s nikým vybavovat. Zejména ne s obyvateli lokality ani s místní samosprávou, tak nějak mi to připomíná vojenský újezd....
20. 08. 2009 | 00:21

Jakub Kašpar napsal(a):

Gerd: Ano, pochopitelně, v horské smrčině, jak už jsem ostatně psal, se obnovuje z naprosté většiny zase smrk. Tak už to chodí.

Targus: Pominu-li "pseudoochranářské argzumenty", pak zásah proti kůrovci vykácením, odvozem dřeva a spáílením kůry a větví a následnou výsadbou znamená řešení, které trvá o poznání déle a je neskonale dražší. Ostatně, na řadě míst NPŠ je možné se o tom na vlastní oči přesvědčit. Před 11 - 12 lety se to tam tak dělalo.

DDD: Upřímně řečeno, můžete být konkrétnější? Byl jsem osobně na několika jednáních se starosty všech šumavských obcí a viděl jsem přesný opak - jak ze strany ministra a lidí z MŽP, tak ze strany ředitele parku a jeho kolegů. A z komunikace ředitele se starosty bylo dost evidentní, že spolu mluví prakticky denně...
20. 08. 2009 | 10:17

Jakub Kašpar napsal(a):

ještě Targus: abych předešel nedorozumění, mluvím samozřejmě o horské smrčině ve vrcholových partiích hor a tedy tamních klimatických podmínkách, nikoli o hospodářském lese v nižších nadmořských výškách.
20. 08. 2009 | 10:18

Zdeněk Patočka napsal(a):

Na Šumavu i do Krkonoš smrk a patří a smrková monokultura je zde klimaxovým společenstvem, takže argument že kalamitu způsobili lesníci neobstojí. Jediná chyba byla že se místy vysazoval smrk z nížin... Ale pokud víte, les roste sto let a před sto lety nebyly takové znalosti, co jsou dnes. Stejně jako by se automobilovým společnostem vyčítalo, že před 80 lety nebyly katalyzátory.
Dále je tu demagogie: pan Miko nabízí pouze dvě cesty: kácení, kde vzniknou obtížně zalesnitelné holiny a prý druhově rozmanitý les. Kdyby se proti kůrovci zasahovalo a dodržovaly veškeré postupy, žádné těžko zalesnitelné holiny by nevznikly, protože by se odstraňovaly jen napadené stromy a včas. Ty těžko zalesnitelné holiny vznikají právě tím nehospodařením NP. Ten diferencovaný les, nikoli však druhově pestrý (blábol - 8. LVS - horská smrčina) by mohl vzniknout postupnou přeměnou, nikoli likvidací lesa s narušením hydrologické funkce a funkce zachytávání nečistot.
Proti jednomu pavědci, který tvrdí tyto bláboly, postavím pět vědců z lesnických fakult, Výzkumného ústavu lesního hospodářství a ÚHÚL, kteří se lesem komplexně zabývají a kteří budou tvrdit opak. Žijeme v kulturní krajině a krajině člověkěm pozměněné, která se musí udržovat stabilní. Neříkám, že dříve vše bylo ideální, ale výsledkem lesnického hospodaření byl zelený les, který zničilo několik málo lidí. kteří rozhodli bez jakéhokoliv konsensu. Totalita už tu přeci jednou byla.
20. 08. 2009 | 11:14

Jakub Kašpar napsal(a):

To Zdeněk Patočka: Jen pro pořádek - ministr Miko netvrdí, že ve vrcholových partiích Šumavy vznikne přirozenou obnovou druhově pestrý les. Samozřejmě (a několikrát jsem to v této diskusi psal), že tam vznikne opět smrčina (s občasnými příměsmi jeřábu, olše, osiky, příp. břízy) - ovšem věkově (!) rozrůzněný. To je zcela evidentní už dnes a je to pro stabilitu lesa klíčové (například právě kvůli odolnosti vůči kůrovci, který je specialista na smrky v určitém věkovém rozmezí).
20. 08. 2009 | 11:46

Zdeněk Patočka napsal(a):

A zdaleka ne všude ten les opravdu vznikne. Zas záleží, co je na stanovišti klimaxem, někde to ani les být nemusí, ale třeba louka...
Je pravda, že věkově diferencovaný les je stabilnější a les zmlazený přirozeně také, ale na Šumavě je právě dost často smrk z nížin z toho důvodu, že se dříve nerespektovaly zásady přenosu sadebního materiálu (žádné nebyly). A v tomto oslabeném smrku se právě kůrovec množí a napadá i původní porosty. Zdrojem sadebního materiálu pro přeměnu těchto nevhodných porostů měly být právě ty původní smrčiny. Ty však jsou dnes zničené.
A k tomu kůrovci: Ips typographus (lýkožrout smrkový) napadá porosty starší 6O let a v nadmořské výšce nad 600 m n.m. Avšak při přemnožení je možné jej najít i porostech starých 30-40 let a v nižších polohách Dalším významným je Pityogenes chalcographus (lýkožrout lesklý), který napadá především porosty do 40 let, vršky stromů a větve...
20. 08. 2009 | 14:57

TUTORIAL TIPS AND TRICKS napsal(a):

Danke f information
21. 08. 2009 | 06:39

Free Ringback Tones napsal(a):

good article thanks you very much for your information
17. 03. 2010 | 05:44

nike air max napsal(a):

good article,i love this so much,thank you for your working
29. 03. 2010 | 08:23

replica watches napsal(a):

Doslechl jsem se, že někteří jiní bloggeři (např. M.Topolánek, B.Kuras, A.Vondra, J.Zahradil, P.Bém, P.Bendl) dostanou od firmy značnou zápornou odměnu (nevím ovšem, jestli tato informace odpovídá skutečnosti)
14. 04. 2010 | 02:35

replica watches napsal(a):

Doslechl jsem se, že někteří jiní bloggeři (např. M.Topolánek, B.Kuras, A.Vondra, J.Zahradil, P.Bém, P.Bendl) dostanou od firmy značnou zápornou odměnu (nevím ovšem, jestli tato informace odpovídá skutečnosti)
14. 04. 2010 | 02:48

discount air max shoes napsal(a):

<a href="http://www.discountairmax.c...">discount air max 90</a>
<a href="http://www.discountairmax.c...">discount air max 95</a>
19. 04. 2010 | 06:45

NashNoemi napsal(a):

When you are in uncomfortable position and have got no cash to get out from that point, you would need to take the <a href="http://bestfinance-blog.com...">mortgage loans</a>. Just because that would aid you for sure. I take bank loan every year and feel OK just because of it.
02. 09. 2010 | 01:12

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Bobek Miroslav · Brenna Yngvar · Bureš Radim C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Fafejtová Klára · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gazdík Petr · Glanc Tomáš H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrbková Lenka · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chlupáček Ondřej · Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kohoutová Růžena · Kolínská Petra · Kopecký Pavel · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Navrátil Marek · Němec Václav · Novotný Martin O Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukup Ondřej · Sportbar · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vích Tomáš · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojta Vít · Vojtěch Adam · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy