Když prezident Miloš Zeman při besedách s desetiletými školáky vysvětloval časovou náročnost svého úřadu výchovným příkladem o tom, jak jej pan starosta pozval na sklenku vína, cigaretu a obložený chlebíček, ale on stihl pouze vypít víno a vykouřit cigaretu, nebylo asi přítomným učitelkám a učitelům dvakrát do smíchu. Stejně jako když před stejným obecenstvem vyzdvihoval ze svého jídelníčku jitrnice, tlačenku a ovar, zatímco ze zeleniny si jeho uznání vysloužily pouze brambory. Také moje představa, jak by měl prezident republiky působit na mládež, je z poněkud jiného soudku. A není v něm ani víno, ani pivo nebo dokonce slivovice.

Z podobných důvodů jsem neoplývala nadšením, když pan prezident v živém rozhlasovém přenosu vysvětloval posluchačům, jaký význam má v angličtině slovo, které my v češtině používáme jako množné číslo pro cestovní doklad. Tyto a některé další výroky Miloše Zemana jsem sama pro sebe chápala jako do jisté míry promyšlenou strategii a snahu říci co nejvíce lidem: „Jsem jeden z vás, na nic si nehraju.“ Dobrá, politika se dá dělat různě.

Když už jsem si ale myslela, že trochu znám hranici, za kterou ve svých výrocích nepůjde, Miloš Zeman ji náhle vzal a posunul někam, kam já nejsem schopna ani dohlédnout. Jeho výrok o tom, že demokraticky se lze premiéra zbavit svobodnými volbami, nedemokraticky kalašnikovem, je pro mě šokující. A věřím, že i pro drtivou většinu těch, kterým neortodoxní vystupování prezidenta do včerejška nevadilo, nebo si na něj zvykli.

Upřímně řečeno, po zvolení Miloše Zemana prezidentem jsem si osobně představovala, že jeho známé bonmoty, které sice bývaly peprné, ale většinou vtipné a výstižné, se v prezidentském úřadu posunou na úroveň bonmotů o kategorii vyšších, bonmotů státnických. Bohužel se stal opak. Pokud snad pan prezident pronesl věci hodné zapamatování - a myslím, že by se takové určitě našly - pak je bohužel přebil vysokou mírou hrubosti a vulgarity v řadě jiných případů. Budiž, je to škoda. Pokud Miloš Zeman chce být historií pamatován jako prezident, který „bez bázně a hany“ vypustil do éteru šokující sled vulgarismů, je to jeho volba. Stejně jako on byl volbou naší. Volbou, kterou plně respektuji.

Ovšem výrok, ve kterém veřejnosti její prezident nastiňuje, že jednou z možností, jak se zbavit premiéra, je jeho vražda, pro ten už neexistuje žádná omluva. Jediná omluva, která by zde byla na místě, je omluva pana prezidenta adresovaná panu premiérovi.