Zatímco na palubě zdravotnictví se ještě tančí…

20. 08. 2015 | 12:17
Přečteno 4012 krát
Nejsou to ani dva týdny, co se v médiích objevila optimistická zpráva o prosperujícím českém zdravotnictví, které hospodaří s přebytkem. Aktuálně ovšem spatřila světlo světa další data, která až takové nadšení nesdílela. Výdaje na zdravotnictví podle nich sice stouply na téměř 300 miliard korun, rekordní částka je ale doprovázena varujícími souvislostmi.

Vycházím z předběžných údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (http://www.uzis.cz/rychle-informace/vydaje-na-zdravotnictvi-2010-2014), jímž uváděných 300 mld. Kč by skutečně mohlo být dosažení pomyslné mety - pokud bychom ovšem číslo nepodrobili hlubší analýze. Česko má mezi vyspělými sáty jednu z nejnižších spoluúčastí pacienta na celkových výdajích na zdravotní péči vůbec. V důsledku postupného rušení regulačních poplatků, k němuž přistoupila Sobotkova vláda, u nás podíl soukromých výdajů ve zdravotnictví ještě více klesl, a to z 15, 8 % v roce 2010 na 15,1 % v roce loňském.

O poplatcích a jejich významu pro racionální čerpání zdravotní péče a pro aktivní péči o vlastní zdraví bylo napsáno již mnoho. Nezbývá ale než stále připomínat fakt, že v ČR byla devátá, resp. čtvrtá (pokud bychom započítali i soukromé připojištění pacientů) nejnižší přímá finanční spoluúčast na zdravotní péči mezi zeměmi EU28 (dle údajů OECD z r. 2012). Je férové se se světem srovnávat a je třeba to připomínat. V důsledku striktního stanoviska Ústavního soudu ČR, který zrušil nadstandardy ve zdravotnictví z legislativně technických důvodů, a díky neochotě Rusnokovy a Sobotkovy vlády nadstandardy s požadovanými parametry obnovit, není se u nás de facto na co ve zdravotnictví připojišťovat. Pomineme-li péči stomatologů, přímo placené výkony kosmetické, případně oční chirurgie či platby požadované za výkony nad rámec zdravotního pojištění v reprodukčních centrech, je občan prakticky výlučně vložen do péče veřejného zdravotnictví a své peníze, má-li je zájem použít na zdravotní péči, může dát tak nejvýše na „podpultové“ výdaje. To ovšem žádná statistika nesleduje.

Horší zpráva v aktuálně zveřejněné statistice je ale odhad výše celkových výdajů na zdravotnictví jako podílu na hrubém domácím produktu (HDP). Procento z HDP je klíčový údaj o financování zdravotnictví, které v celé Evropě postupně roste. Ne tak ovšem u nás. Hlasité kritice jsme byli podrobeni, když v průběhu hospodářské krize (2010 – 2013) došlo k poklesu tohoto podílu z dříve dosažených 7,5 %. Fakt, že nyní místo očekávaného vzestupu v rámci stabilizace hospodářství dochází k dalšímu sestupu a dostáváme se na ostudných 7,04 %, je opravdu varující. Podle údajů OECD z roku 2012 přesáhla tato cifra u patnácti zemí EU28 9 %, v pěti státech dokonce již 11 %. Budiž, nejsme hospodářsky tak rozvinutou zemí jako Německo a nemůžeme si dovolit dát do zdravotnictví tolik, abychom nepodlomili rozvoj ekonomiky a dalších sektorů. To platí na celém světě a zdravotnictví si musí pomáhat také trochu samo. Ne že by u nás stále ještě nebyly rezervy ke zvyšování jeho efektivity. Ovšem např. jak rušení poplatků, tak opakované protesty levice proti transformaci nadbytečných akutních lůžek v minulosti či momentální masivní podpora privátního podnikání v lázeňství k hledání těchto rezerv opravdu nepřispívá. Spolu s neochotou některých politiků buď finance do zdravotnictví zvyšovat, anebo jasněji definovat limity úhrad méně důležitých výkonů či zdravotnických prostředků, to staví zdravotníky do nezáviděníhodné situace. Ti totiž stále musejí naplňovat rostoucí očekávání nemocných a jejich blízkých, zvyšovat kvalitu a bezpečí péče a přitom pacientům nejnovější lékařské metody mnohdy nemají z čeho financovat. A to nemluvím o platech, kde pohár trpělivosti již jednou, v r. 2010 při akci Děkujeme, odcházíme, výbušně přetekl.

Levice s oblibou nazývala kroky v období Nečasovy vlády „devastací zdravotnictví“. Přesto právě tato vláda dokázala udržet zdravotnictví při nejhorší krizi životaschopné, bez přidávání peněz zvýšit jeho efektivitu a úspěšně překlenout propad okolo 30 mld. Kč. Dnes máme konjunkturu, o které se nikomu nesnilo – a výsledek? Stále nic moc. Na palubě se tančí, sliby se slibují, spory se vedou, voda teče... A tak na čísla v podpalubí pozor. Ta varují.

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen korektně a slušně vedené debatě. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. V opačném případě se vystavujete riziku, že příspěvek administrátor odstraní z diskuse na Aktuálně.cz. Při opakovaném porušení kodexu Vám administrátor může zablokovat možnost přispívat do diskusí na Aktuálně.cz. Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů. Redakce Aktuálně.cz.

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Bobek Miroslav · Boučková Tereza C Cimburek Ludvík Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr G Gazdík Petr H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Havel Petr · Havlík Petr · Heger Leoš · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hovorka Jiří · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Keményová Zuzana · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kněžourková Tereza · Kolínská Petra · Komárek Michal · Kopecký Pavel · Kostkan Tomáš · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Kroppová Alexandra · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Lalák Adam · Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga · Ludvík Miloslav M Mahdalová Eva · Marksová-Tominová Michaela · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Mihovičová Jana · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Navrátil Vojtěch · Němec Václav O Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Palik Michal · Paroubek Jiří · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Pikora Vladimír · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Pokorný Zdeněk · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Růžička Michal · Rychlík Jan Ř Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sláma Bohumil · Slimáková Margit · Sobotka Bohuslav · Sokačová Linda · Sportbar · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syková Eva Š Šefrnová Tereza · Šilerová Jana · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Štádler Petr · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel · Šumbera Filip · Švejnar Jan T Tolasz Radim · Tomášek Pavel · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Tožička Tomáš · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vlk Miloslav · Vodrážka Mirek W Wagenknecht Lukáš · Wheeler Adrian · Wichterle Kamil · Wollner Marek Z Zahradil Jan · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy