Pavel Franc: Lidé mají zkušenost, že nedodržovat zákony se vyplácí

23. 05. 2012 | 07:21
Přečteno 4301 krát
Pozvánka na čtvrteční Interpelace. Téma: Umění prosadit právo

„Jasných rozhodnutí, která by aspoň trochu dávala naději v existenci spravedlnosti, je jako šafránu,“ vysvětluje Pavel Franc z Ekologického právního servisu, z čeho podle něj pramení nízká důvěra veřejnosti ve státní instituce obecně, a tedy i v soudy.

Po soudci Vojtěchu Ceplovi (o něm byla řeč v tomto blogu) představuji druhého hosta nadcházejících Interpelací, k nimž se sejdeme tento čtvrtek, 24. května od 17 hodin ve foyer Nové scény Národního divadla. Téma: Umění prosadit právo.

A zároveň se rovnou zmíním o hostu třetím respektive o tom, že jeho jméno dosud neznáme. Pozvání původně přijal ombudsman Pavel Varvařovský, před několika dny ale změnil názor a oznámil, že nepřijde. Postupně jsme oslovovali s nabídkou zúčastnit se naší diskuse ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila (je v daném termínu mimo republiku), soudce Jana Šotta (neměl zájem), bývalou ústavní soudkyni Elišku Wagnerovou, podnikatele Karla Janečka a vicepremiérku Karolínu Peake, která má v současné vládě na starosti boj s korupcí (ani jeden však ve čtvrtek odpoledne, kdy se debata koná, nemůže přijít).

V současné době obvolávám další zajímavé osobnosti, ale čím více se termín blíží, tím častěji dostávám podobnou otázku: Bohužel, ve čtvrtek už něco mám.

Uvidíme, místo pro třetího hosta obsazeno ale nezůstane.

„Interpelační vizitka“ Pavla France

Absolvent Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

Od roku 1998 působí v Ekologickém právním servisu, od roku 2009 je jeho programovým ředitelem.

V letech 2000 – 2007 pracoval na veřejně známých kauzách, například úspěšně zastupoval rodinu sedláka Rajtera proti hliníkárně Nemak, zažaloval společnost Danone za klamavé používání značky Bio na svých výrobcích, řešil velké zahraniční investice Toyoty, Peugeot, Citroen a Hyundai.

Za svou práci byl v roce 2007 oceněn cenou Josefa Vavrouška nadací Charty 77 a Nadace Partnerství.

Podle loňského průzkumu pouze jedna třetina obyvatel této země věří, že jsou soudy nezaujaté. Z čeho pramení tato nedůvěra?

V prvé řadě pramení tato nedůvěra z osobní zkušenosti lidí, jakým způsobem je realizováno demokratické zřízení po roce 1989. Právo jednoduše není aplikováno tak, abychom si před zákonem byli všichni rovni. Což je přitom základní postulát právního státu. Člověk jde na procházku krajem a dívá se kolem. A tu vidí, že v zahrádkářské kolonii, kde se rozhodně nesmí stavět a „normálnímu občanovi“ nikdy nic stavět nepovolí, staví se milionářská vila. „Vyloučeno“, řeknou vám na stavebním úřadě. Pro každého je to jako úder na solar. Jde dál a cestou potkává luxusní auta, která mají na sobě SPZ se zajímavými čísly (např. 0007 apod.), která dostat by znamenalo mít sakramentské štěstí. A právě majitelé luxusních aut to štěstí prostě mají. Jaká náhoda. Člověk přijde domů, otevře noviny, ve kterých se to skandály jen hemží, ale žádný z nich není rozřešen, objasněn a není vyvozena odpovědnost. V takovém prostředí se jen stěží důvěřuje jakékoliv instituci a zvláště pak soudům, u nichž lidé očekávají zastání. Namísto toho se pro ně soudy staly institucemi z finančních důvodů jen obtížně dostupnými. Nad to, jasných rozhodnutí, která by aspoň trochu dávala naději v existenci spravedlnosti, je jako šafránu. Tedy, primárním důvodem je skutečně obecná nedůvěra lidí ve státní instituce, pramenící z osobní zkušenosti každého.

Není to však pochopitelně důvod jediný. Stačí se podívat na soudcovský stav. Ten až na výjimky nedává člověku naději, že soudci jsou skutečnými osobnostmi, které se nezaleknou ničeho, a jsou osobně nezávislí. Pouze institucionální nezávislost totiž nestačí – jak patrno. Osobní profil mnoha soudců je diplomaticky řečeno „často velice zvláštní“. Část soudců jsme zdědili ještě z dob dávno minulých, kdy dělat soudce znamenalo být hodnotově „flexibilní“. To není osobnostně asi nejlepší východisko pro výkon soudce. A tato část soudců také měla vliv na výběr svých mladších kolegů. Dlouho se při výběru soudních čekatelů používaly psychologické testy, které zajistily, že z mé generace se do soudnictví dostali bezbarví, opět flexibilní a přizpůsobiví lidé – nikoliv nezávislé osobnosti. Dnes je situace aspoň o trochu lepší, ale pozice jsou z velké části již obsazeny. Jen menšina soudců je proto skutečnými soudci „duchem“, lidmi, kteří se nezaleknou, a hodnota spravedlnosti pro ně není pouze prázdným slovem. Tato menšina – byť se srdnatě snaží – jen stěží může vyvážit zbylou většinu.

Má podle vás tato společnost k právu a těm, kdo jej mají prosazovat, jiný vztah než je tomu třeba v zemích na západ od našich hranic? Pokud ano, v čem?

Posledních 20 let vedlo k tomu, že lidé v České republice mají přímo hmatatelnou zkušenost toho, že rovnost před zákonem neexistuje, že nedodržovat zákony či je obcházet se vyplácí, a že chovat se čestně není ctností, ale hloupostí. Tyto pravidla chování, či chcete-li vzory chování, svou povahou zásadně determinují výslednou podobu práva jako takového. Proto je také eroze právního státu v tak pokročilém stavu.

V zemích na západ od našich hranic jsou poměrně zásadní rozdíly v pojetí právního státu. Belgické pojetí je určitě dost odlišné od německého či skandinávského. V obecné rovině je však možné říci, že tyto společnosti prošly odlišnou historickou zkušeností, která měla zásadní vliv na formování pravidel chování v těchto společnostech a tedy i k přístupu k právu jako takovému. Tato pravidla byla formována ve zlatém věku západních demokracií, který lze zarámovat do poválečného období let 1945 – 1989, kdy strach z východního komunistického bloku vedl v těchto společnostech k vyššímu důrazu na fungování demokratických institucí.

Díky tomu je důvěra v instituce a právo obecně výrazně vyšší. To však neznamená, že by vše bylo tak růžové. Ba naopak, po pádu východního bloku nastala doba globalizace, monopolizace a degradace demokratických institucí. Tato „eroze“ je dobře patrná např. na projektu Evropské unie. Snaha po dosažení konsenzu mezi národními státy vedla totiž k tomu, že s evropským právem je nakládáno jako s komoditou. Tu je udělena výjimka, tu se ohne výklad právní normy, a to vše s cílem dosažení konsenzu mezi všemi. V honbě za sjednocením se tak nějak zapomnělo na hodnoty a pravidla chování. Evropské právo se tak stává pouhou onucí, které nelze brát příliš vážně. Takovéto nakládání s právem se však již značně podobá českému stylu.

Ve výkladu práva soupeří dva základní pohledy: právní formalismus resp. normativismus, který lpí na liteře zákona. A na druhé straně přístup, který umožňuje soudcům zákon interpretovat, řekněme hledat jeho smysl. Který přístup u nás převládá a proč?

Teoretický spor o pojetí práva byl u nás se zpožděním veden na konci minulého století. V tomto směru mnohé vykonal Ústavní soud a především tedy soudci jakými byli osobnosti typu pana Klokočky či Cepla, st. Vzpomeňme např. nález k zákonu o protiprávnosti komunistického režimu z roku 1993. Máme tedy solidní základnu judikatury Ústavního soudu, která dává soudcům možnost zabývat se meritem každého sporu a nebýt příliš formalistickými. Otázkou však je, zda toho soudci také využívají. Dennodenní praxe je z našich zkušeností odlišná. Soudci se bojí jít s kůží na trh, schovávají se za paragrafy a formalismus, primitivní výklad práva, založený primárně na gramatickém výkladu, je jejich prvním útočištěm.

Kdybyste měl možnost prosadit v parlamentu přijetí jednoho zákona, co byste si vybral?

Pokud by to musel být jeden zákon, šlo by o zákon, který bych nazval např. Zákon o posílení transparentnosti politických stran a státních institucí a vymahatelnosti práva. Zákon by obsahoval taková opatření jako např.: úpravu transparentního financování politických stran, veřejný registr smluv, které uzavírá stát se soukromým sektorem, veřejné vedení diářů politiků s uvedením jednání, která budou absolvovat, zveřejňování seznamu hostů, kteří chodí do Parlamentu, rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu na státem vlastněné firmy, rozšíření přístupu k soudu ve věcech veřejného zájmu, právo žalobce, aby mohl se souhlasem soudu provést šetření u protistrany za účelem zajištění důkazů, opětovné rozšíření práva na informace na uzavřené spisy z trestního řízení a mnoho dalších. Netvrdím, že by šlo o legislativně technický klenot, ale podmínkou zadání byl jeden zákon.

***

Zveme vás ke sledování online přenosu čtvrtečních Interpelací zde na Aktuálně.cz (24. května od 17. hodin).

Volné vstupenky do foyer (necelá stovka míst), které byly v pokladně Nové scény ND k mání od pondělního dopoledne, jsou již rozebrány. Kapacita auditoria je v tuto chvíli zaplněna.

Své komentáře a případné otázky můžete psát již nyní do debaty pod tímto článkem (a také pod další texty o dubnových Interpelacích, které budu následovat). Zprostředkujeme ve čtvrtek jejich přenos na Novou scénu ND (nemůžeme ale zajistit, že na ně bude někdo reagovat, popř. že se všechny otázky dočkají odpovědi). Publikovat lze jen dotazy, které mají maximálně 140 znaků (jen pro srovnání: běžná SMS jich má 160), protože Twitter, který k tomuto účelu využíváme, jich více napsat neumožňuje.

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

Offt napsal(a):

Navrh na tema dalsich Interpelaci:
Umeni medialni moderace, hoste Uhde, Rejzek, Stejskal.

Prominte za vsuvku.
23. 05. 2012 | 07:54

Petr Válek napsal(a):

Napadá mně otázka(vzhledem k těm soudcům)proč mám pocit,že u nás mají větší ochranu(práva)pachatelé než poškození.Ať už se jedná přímo o fyzické napadení (přiměřená obrana)ne bo o ochranu majetku.
23. 05. 2012 | 07:55

Targus napsal(a):

Hmmm, tak ekologický právní servis.

Kdysi tuto zemi sužovali tzv. lapkové. Číhali porůznu v temných hvozdech, ve skalách, přítmí zájezdních hostinců.

Dnes tu máme ekologický právní servis. Při totálním chaosu v právních normách všeho druhu není problém na vyhlédnutou oběť něco vyšťourat.
Něco, cokoli.
A oběť solí a solí a solí.....
A ekologičtí právní servismani se smějí a smějí a smějí.....

Přeji všem hezký den.
23. 05. 2012 | 08:11

Drzá zrzka napsal(a):

Nedodržovat zákony se vyplácí do doby než Vás při tom chytnou. Pak se začne volat po jejich dodržování.
23. 05. 2012 | 08:14

Luba napsal(a):

Pane Stejskale,
když neumíte napsat slovo Peugeot, můžete použít český ekvivalent: Pažout.
23. 05. 2012 | 08:40

Ajka napsal(a):

Právo čemu se dá říct právní stát? V menších věcech rozhodují samosoudci kteří rozhodují podle toho jakou nohou vstanou z postele.Pokud to je špatná tak se ztratí odvolání, v lepším případě je stažen z funkce že léta nedělal svou práci dobře. A opravný prostředek neexistuje,odpověď je-od státu pro postiženého- buďte rád již nikoho nepoškodí je docela zarážející. To že jsem ztratila vše domov důstojnost rodinu bydlení je mě zcela k ničemu dobrý pocit že on již nikoho nezlikviduje. Opět je asi na místě se zeptak co dostal za špatná rozhodnutí ignoraci zákoných postupů?Když nedodržují zákony soudci tak chápu že ani politik který má přístup k penězům nebude jiný než podmáznutý soudce. Kdo má peníze vyhrává spor tak o čem chcete debatovat. Zákony jsou dvojaké a výklad je jaký chcete né jaký by měl být.
23. 05. 2012 | 08:47

stejskal napsal(a):

Dobrý den, pane Lubo,

díky za upozornění.

Hezký den i Vám, pane Válku,

Vaší otázku se pokusím debatujícím položit.

Díky za námět, pane Offte, budu o něm uvažovat.

Libor Stejskal

P.S. Umím napsat slovo Peugeot. Chyba byla, že jsem zkopíroval text, který mi poslal autor, a přehledl překlep, kterého jste si Vy, pane Lubo, naopak bystře všiml :-)
23. 05. 2012 | 09:11

Luba napsal(a):

Pan Franc řekl:

"Část soudců jsme zdědili ještě z dob dávno minulých, kdy dělat soudce znamenalo být hodnotově „flexibilní" ... a tato část soudců také měla vliv na výběr svých mladších kolegů.

Dlouho se při výběru soudních čekatelů používaly psychologické testy, které zajistily, že z mé generace se do soudnictví dostali bezbarví, opět flexibilní a přizpůsobiví lidé – nikoliv nezávislé osobnosti."

Psychologické testy nevyhodnocují soudci, ale psychologové.
Pokud bylo cílem "soudců z dob dávno minulých" eliminovat nežádoucí konkurenty, museli na tom s psychology spolupracovat.
Tací psychologové by zase porušili zásady profesní etiky svého oboru, za což by měli být žalovatelní a sankcionováni svou profesní komorou.

Proto pochybuji, že to tak skutečně je.

Za pravděpodobnější považuji, že samy právnické fakulty upřednostňují onu flexibilitu před výchovou nezávislých osobností. Konzervativní vzdělávací instituce, jako PF, prostě vedou své studenty ke konformitě, která je tradiční. Navíc tento styl vedení posluchačů neklade na pedagogy takové nároky, jako výchova k nezávislému a kritickému myšlení.

Faktor lenosti a "přizpůsobivosti" mohl hrát svou roli i u Kindlovců v Plzni.

Ona myšlenková lenost je ale jevem u mladé generace neobyčejně rozšířeným. Naše mládež je, zdá se, mocí a mocnými snadněji manipulovatelná a sebestřednější, a co se týče hodnot, jsou více materiálně orientováni, než je tomu v západní Evropě.
23. 05. 2012 | 09:13

B. napsal(a):

Pane Franzi, to, co popisujete, je pravda.
Zarážející je, že s tím nikdo nic nedělá!
Pokud si budeme hrát jen na " ... a máte důkazy?... " v jasně odsouzeníhodný kauzách Vondry, Béma, Janouška, Bárty, Paroubka, Haška, Grosse ..., nemáme zde právní stát.
Právní stát má pár vyvolených, kteří smějí stavět kdekoli, mají SPZ aut 007 apod. a mají vždy naditou prkenici.
Právo se stalo zbožím - stejně jako zdraví, vzdělanost a jiné, penězi nemožno měřitelné hodnoty.
Tím, že se vše protahuje a Vondrové s Bémy, Paroubkové s Grossy, Kalouskové s Drábky ... si vesele běhají po svobodě, společnost se dál radikalizuje. Velmi brzy bude "lapen" v poloze "krabice od bot" jiný (třeba pravicový politik) a ten už může čekat veřejný lynč.
Nemožnost anebo nutnost?
Má mít český politik tolik svobody a demokracie, že se nemusí ani v nejmenším ničeho obávat? O, nikoli. Pokud se v podzámčí obávají o svoji bezpečnost, o svoji práci, o své zdraví, o svoji budoucnost - a všude se vykřikuje (pod taktovkou všech úrovní novinářů), že MÁME DEMOKRACII (ten bordel tady) - musí se o totéž bát i na zámku.
A to jak jsme "se báli" dřív a bojíme teď už skoro není v rovině.
Vychyluje se to ...
23. 05. 2012 | 09:14

JardaV napsal(a):

Jak dlouho potrvá,než nájemná vražda přijde v naší zemi levněji než soudní proces ??
Pokud cizinec přijede,zabije ,vyinkasuje a odjede,nemá Zákon šanci ho dostihnout.
A hořkost a bezmoc může k poptávce po takové službě vést.Nezapomínejme,že třeba
10 tisíc EURO není možné získat v různých zemích se stejnou námahou.Někde je to bohatství,jinde větší částka,jinde dvě výplaty.
A při soudním domáhání práva člověk přijde o zdraví a zkracuje si život.Určitě o víc,než vyděláním nějaké částky,která pro cizince může opravdu znamenat balík.
23. 05. 2012 | 09:22

Jana Pechová napsal(a):

Pane Stejskale, mám nápad hodný svého génia: pozvěte Zdeňka Koudelku.
Oba již představení pánové jsou, zdá se, z toho menšinového zastoupení v naší justici. Chtělo by to kapku vyváženosti :-)
23. 05. 2012 | 09:30

Luba napsal(a):

Pane Stejskale,
bystře jsem přehlédl, že to není vizitka Vaše, ale Francova.
23. 05. 2012 | 09:34

Luba napsal(a):

Jano Pechová,
Koudelku? Ale fuj!
23. 05. 2012 | 09:35

Luba napsal(a):

Pravdivost věty: "Lidé mají zkušenost, že nedodržovat zákony se vyplácí" je problematická.

Lidé se přece v prvé řadě neřídí zákony.
Kdo z těch, co dosud nebyli soudně stíháni, si kdy nějaký zákon skutečně přečetl?

Lidé si řídí spíše pravidly nepsanými.

Zákonné normy, psané lidmi od reality odtrženými, popř. alternativně inteligentními, jim často komplikují život (nemyslím tím zrovna zločince) - a takové potom nedodržují.

Je otázka, zda by stát, ve kterém se občané striktně řídí jen tím, co je jim zákonem nařizováno, by vůbec fungoval. Domnívám se, že nikoli.

Dobrý příklad hloupého zásahu legislativců do života občanů je třeba zákon, nařizující snížení rychlosti v obci na 50 km/h.
Zpočátku se řidiči báli sankcí, ale protože zjistili, že "nejsou lidi" - tedy že není dost policistů, kteří by je za to trestali, vedl tento bohulibý zásah k dalšímu poklesu autority státu a práva. Většina řidičů tak jezdí podle okamžité situace.

Jsou-li na ulici chodci, jedou pomalu - třeba těch padesát, a jinak co to dá, a nebo podle toho, jak jedou ostatní.

Nařízená padesátka byla spíše kontraproduktivní. Ministerstvo dopravy, nebo jiná odpovědná instituce, pak může svou statistiku upravit tak, aby data dobrý efekt přijaté normy potvrzovala, bez ohledu na skutečnost a na spolupůsobící a nezkoumané "důležité maličkosti".

Lidé, ohánějící se statistikou si musí uvědomit, že ona data mohou být interpretována nesprávně. Například těmi, kteří s prostředím, ze kterého byly údaje čerpány, nemají žádnou zkušenost. Třeba politiky.
23. 05. 2012 | 10:01

Ládik!!! napsal(a):

Základním zákonem je "koho chleba jíš, toho píseň zpívej". Pokud jíš státní chléb a nezpíváš státní píseň, měl bys bručet. Celé vrstvy lidí, co požírají státní chléb, si pějí své státem neautorizované písně, a nebručí. Teď zrovna má jít za to jeden bručet, a jak kope. 20 let si pěl svou notu a teď je najednou v pruhovaném, což nechápe. Bohužel pruhované mundúry jsou jen pro některé, protože je málo hader. S věznicmi bych si starosti nedělal - falešní pěvci by mohli pobývat pod širákem nebo pod plátnem, někde za ohradou a někomu na mušce.
23. 05. 2012 | 10:27

Občan napsal(a):

Jo Rajter, to byl dobrej šolich. Franz mu vyrajtoval, pokud mne paměť neklame, asi 350 000 000.- Kč z kapes daňových poplatníků. Takže kolik; 10%? Slušnej vejvar...

Stručný přehled nemajetných lidí a obcí, které zastupuje EPS bezplatně, by k dispozici nebyl?
23. 05. 2012 | 11:09

Jana Pechová napsal(a):

Občan
Nejde náhodou o podstatu věci? O tom, jak všemocný stát s populistickými politiky a zaklínadlem nových pracovních míst lezl do zadnice globálním investorům na úkor vlastních lidí i vlastní přírody?
Seznamte se s tím případem podrobně, než se začnete zalykat závistí nad představou, že někdo dostal nějaké peníze. Za co, to už jde totiž většinou mimo vás.
23. 05. 2012 | 11:44

Jan napsal(a):

Souhlasím s autorem ve všem.
Platí ale také, že nemůžeme-li mluvit o právním státě, spíše o bezprávním, nemůžeme mluvit ani o demokratickém státě, spíše nedemokratickém.
To zjištění je frustrující. Připadá mi ale zjevné a platné.
Formálními znaky demokracie se oháněl již minulý režim.
Fakticky o ní mluvit bylo směšné. Ti kdo to dělali byli prorežimní blbci nebo přímo vládnoucí gauneři.
Zestárnul jsem, a současný stav lze popsat týmiž slovy.

Nemám rád hledání viníků, oblíbená to Česká kratochvíle.
Ale jako za bolševika platilo, že za ten marast může méně Havel než Husák, tak i dnes platí, že za to nemůžeme všichni stejně.
Klaus.
Číslo jedna, symbol degradace mé vlasti, symbol deziluze a zlodějství a hlouposti na pýchu povýšené.
Novináři.
Kdyby dělali slušně svou práci, nemůže tu takový marasmus být.
Nejvíc bych jim vyčtl, mimo lokajství, nemyšlení.
Soudci .
To nevím, nemám data, ale Vojtěch Cepl starší byl , je skvělý, jedinečný, následováníhodný.
Roman Smetana.
To je cesta ke změně.
Jen nevím, zda najdu odvahu.
23. 05. 2012 | 11:46

Občan napsal(a):

Prachy dostal z spekulaci s pozemky, paní Pechová. Nic víc, nic méně. Křišťálová spekulace to byla. Stejně jako Havránková. A že se k něčemu takovému propůjčují "ekologické organizace"? No, každý se holt něčím živíme.

Tou "přírodou" myslíte slunečníky, větrníky, satelitní ghetta a řepkoviště, rostoucí na polích místo něčeho užitečného?
23. 05. 2012 | 12:02

Al Jouda napsal(a):

To Luba :
Další kontraproduktivní zákonné ustanovení je nařízení řidičům silničních motorových vozidel svítit za jízdy za všech okolností, tedy i za dne, kdy svítí prudké sluneční světlo. V prudkém protislunci nejsou svítící reflektory auta vůbec rozeznatelné, avšak silueta auta je zcela zřetelná - svítí se tedy zcela zbytečně ! Je s podivem, že nekřičí klaka zelených ekoteroristů, protože tuny nafty a benzínu, které auta spálí navíc, aby vyrobila elektrickolu energii pro osvětlení vozidel, znečišťují životní prostředí. Jen pro ilustraci : Snad je reálné ( a spíše podhodnocené ), že je denně v provozu 1 milion aut, které svítí v létě v průměru 8 hodin za jízdy denně a mají instalováno elektrické osvětlení o příkonu cca 120 W. To je cca 1 kWh elektrické energie na 1 auto. Když je jich milion, tak je potřeba vyrobit spálením benzinu nebo nafty nebo jiného paliva 1000 MWh elektrické energie denně !!! Pro představu - jeden blok JE Temelín má hodinový výkon 500 MW. Takže shrnuto - hloupý zákon způsobuje, že 2 hodinový výkon JE Temelína nejen vyhazujeme do luftu, ale ještě si zaneřaďujeme životní prostředí. Námitky, že denní svícení snižuje nehodovost a úmrtnost na našich silnicích, vyvrací každé večerní zpravodajství TV NOVA a FTV Prima.V některých státech EU jsou chytřejší a denní svícení buď vůbec nezavedli nebo je rychle zrušili !
23. 05. 2012 | 12:45

Jana Pechová napsal(a):

Občan
Nemáte pravdu. Ani s paní Havránkovou.
Mohu vám jen zopakovat: seznamte se s těmi případy detailně.
Víc vám nemám co říci, váš dovětek je v obou případech mimo mísu.
23. 05. 2012 | 13:34

simona napsal(a):

4 Občan v 11:09

Pane Občane, a pokusil jste se spočítat, kolik by stát musel zaplatit Nemaku za to, že souhlasil se stavbou této továrny, a posléze by tuto zahraniční investici zmařil? Patrně by to bylo mnohem víc než to, co nakonec zaplatil za pozemky panu Rajterovi a jeho rodině.
Pan Franc není ve službách státu ani jeho "lidu", je ve službách občanů či obcí, kteří ho požádají o pomoc. A že z toho občas má i slušný vejvar? Inu, proč ne, když umí ... Pak si může dovolit zastupovat někoho i bezplatně :) Procenta z vysouzené částky - fuj, kde jste to slyšel? Slušný právník pracuje za pevně stanovenou cenu, která vůbec nemusí souviset s tím, kolik nakonec vysoudí. Success fee se ve slušných firmách nenosí. No a pokud ty peníze řádně zdanil, tak o co vám jde?
23. 05. 2012 | 15:25

kocour napsal(a):

Bože, bože.

Jestliže někdo ztotožňuje právní formalismus a právní normativismus, pak tím dává najevo, že o právním normativismu vůbec nic neví.

Právní normativismus je věda o právu.

Právní normativismus se má k iusnaturalismu jako evolucionismus ke kreacionismu, resp. věda k víře.

O formě to není, je to o úhlu pohledu. Normativismus se dívá na právo zvenčí a hledá a popisuje jeho základní stavební prvky a jejich možné vazby. A co se z toho dá či nedá postavit a jak to bude fungovat. Jestli se to bude někomu líbit a komu, to je normativismu úplně šumák. Kyanovodík taky není úplně fajn, což neznamená, že neexistuje.
23. 05. 2012 | 15:40

krajan napsal(a):

Pane Stejskale, vzhledem k aktuálním souvislostem musím smutně kostatovat, že u nás právo vůbec nevládne. O něco výše píše jakýsi pan Nohl, že policejní odposlechy "unikly na veřejnost". Vyplývá z toho jediná otázka: Jak mohly uniknout, stalo se tak podle práva? Novináři jásají, kompetentní a zodpovědní šéfové mlčí jako hrob. A, jako obvykle, nic se neděje.
23. 05. 2012 | 15:56

Luba napsal(a):

kocoure,
dalo by se říct, že právní naturalismus staví na přizpůsobování práva reálnému životu, a tak pracuje s precedenty (anglosaské právo), kdežto normativismus se řídí pevně daným ideálem, kterému se má život přizpůsobovat, a precedenty tak nepotřebuje (kontinentální právo)?
23. 05. 2012 | 16:08

stejskal napsal(a):

Dobrý den, pane kocoure,

máte opravdu jsem laik a o právu nemám ani zdaleka takové vědomosti, jako drtivá většina zde debatujících. Přesto jsem měl za to, že právní normativismus je jakýmsi pokračováním právního pozitivismu viz v závěru na http://ius.tulacek.eu/teorie-prava/pfuk/teorka/zkouska/otazka-4 Tedy nejen věda o právu, ale způsob, jakým jsou právo a jeho normy užívány. Ale jak říkám, znám tyto věci opravdu jen povrchně a nemohu se s Vámi pouštět do odborné debaty.

Hezký den i Vám, pane krajane.

Obecně: V ideálním prostředí je únik policejních odposlechů nežádoucí. Ideální prstředí ovšem neexistuje a ve veřejném zájmu velmi často je, aby se na veřejnost dostaly i informace, které být zveřejněny nemají. Na druhou stranu samozřejmě vždy hrozí, že je někdo pouští záměrně a s cílem manipulovat veřejným míněním.

Čili úlohou novináře je, aby toto posoudil a informace, které vyhodnotí jako důležité ve veřejném zájmu, publikoval. Úlohou orgánů činných v trestním řízení zase je, aby zjistily, jak unikly. Úlohou soudu pak (případně) rozhodnout, co je v tomto případě vyšší společenský zájem. Usuzovat z úniku odposlechů na to, že u nás nevládne právo, mi přijde zkratkovité (odpověď na tuto otázku bude myslím o dost složitější).

Libor Stejskal
23. 05. 2012 | 16:16

.Ivan Hochmann napsal(a):

Občas se tady na blozích zastavím .....
a nestačím se divit.
Připadá mě jako bych se ocital ve skleněném zámku,ve kterém je nejvyšší prioritou vymyslet definice a společné jmenovatele pro sdílené excesy této postkomunistické společnosti.
Přitom všichni víme,proč je zde Klondyke,neúcta k zákonům,pohrdání politikou,snaha zametat průsery pod koberec,nechuť ku změnám zásadních a nanejvýš prioritních psaných norem.

Osobně jsem dospěl do stádia takové averse vůči výše jmenovanému od Obecních úřadů,přes všechny ta darmožroutské organisace živící se výhradně DOTACEMI,až po parlament ČR,který je hanbou tohoto státu -, že jsem mnohdy stravovám sžíravou otázkou,zdali je opravdu nutností příklon k anarchii a občanské neposlušnosti.
(Tak jak jsem to praktikoval za bolševika).

Opět Vám pane Stejskale mohu jen poradit:

Interpelace jsou k hovnu.Všechno už tu v nějaké formě existovalo.Nic se neujalo.Proč?
Protože podíl občanů na sdílení odpovědnosti za COKOLIV -- je cíleně nulový.Občany samozřejmě míním všechny lidi bez rozdílu,od adolescentů po důchodce.Je otázkou do jaké míry se podaří budoucím pokolením tuto fatální chybu změnit.

Nejde přitom o jakousi "zkušenost" jak píšete v nadpisu.
Zatím se zdá že není ani politické vůle k podobným změnám.
Ani na poli profesionálních služebníků státu a společnosti,kde by se právě tyto otázky měli preferovat vzhledem k profesionální cti a povinosti skládat účty.

Jen mě fascinuje,když si přečtu co se naopak děje v současné době.Proto také už nejsem ochoten diskutovat.
Posílám vám lidi pár odkazů,abyste věděli,že změnu resp.změny není schopna učinit jakákoliv občanská společnost formou dohody a povídek v Národním divadle.
Zase se bude střílet.

Apropó,pane Stejskale už jste si koupil akcie Facebooku?
Jak jsem předpokládal - přesunujete závažnější a informativnější náměty z BLOGŮ na připitomělý Facebook.
Děkuji,je mě to už stejně jedno.

Ivan

http://aktualne.centrum.cz/blogy-a-nazory/komentare/clanek.phtml?id=744543

http://neviditelnypes.lidovky.cz/politika-petr-necas-a-relikvie-stranicke-smrti-flz-/p_politika.asp?c=A120521_105450_p_politika_wag
23. 05. 2012 | 16:25

Občan napsal(a):

To Simona:

Pak by ovšem nesměl pobírat státní dotace. Jenže to on EPS pobírá - sice nevelké, nicméně bere si je od státu rád.
Nechť se přejmenuje na advokátní kancelář a dělá komerční právo.Takhle to je prapodivný hybrid, který se své původní náplni činnosti zatraceně vzdálil.
23. 05. 2012 | 16:34

Jirka2J napsal(a):

Jaký právní stát, když v celém systému správního řízení, tedy rozhodování státu ve věci občanů, rozhoduje úředník a po odvolání pravomocně zase úřadník a to bez zodpovědnosti za své rozhodnutí a bez znalosti práva jako celku. Přičemž žaloba ke správnímu soudu nemá odkladný účinek a správní soud je v rozsahu svého rozhodování velmi omezen. To je například stavební řízení, tedy úplatky nebo nepříjemnosti až schválnosti vůči žadateli, bez trestu.
23. 05. 2012 | 16:35

.Ivan Hochmann napsal(a):

.....a ještě jedno apropó:
Optimismus a krásu lze dnes hledat už jen v hudbě.
Podívejte se na blog tohoto Iránce.
Zdravím Ivan,

http://www.youtube.com/watch?v=D7Qutrp4p0o&feature=related
23. 05. 2012 | 16:38

Glosator napsal(a):

No to je kolosální. O korupci nám chce kázat pracovník firmy, která se živí raketýringem...
23. 05. 2012 | 16:50

kocour napsal(a):

Luba: Ne. Asi jako kdybyste řekla, že některé cihly jsou červené a jiné velké.

LS: Já už dva dny nespal, teď koukám, že to byl dotaz, ne odpověď. Sorry, usínám za pochodu.

Máte tři základní právě-filozofické přístupy k právu:

Jedni si myslí, že právo prostě je, samo od sebe, a nám pouze zbývá ho nalézt. To jsou iusnaturalisté, berou právo jako existující materii.

Druzí si myslí, že právo nám dal nějaký bůh. To jsou deisté. Právo berou jako příkaz boží. (Popř. od tohoto božího práva odvozují něčí právo tvořit další, podřízené normy.)

Třetí si myslí, že právo je výsledek lidské činnosti. Buď se dva či více osob dohodlo, co bude právem (na tom stojí třeba mezinárodní právo. Nebo se jeden prohlásil/byl prohlášen za suveréna a začal diktovat právo ostatním. A ono ho poslouchají buď proto, že mu tu moc propůjčili (teorie společenské smlouvy), nebo proto, že by z nich jinak nadělal fašírku. To všechno jsou pozitivisté.

Normativisté jsou také pozitivisté, ale nepletou se do toho, jaké by právo mělo být, striktně oddělují právo (= ideální fikce, ideální stav) od reality. A popisují stavební prvky oné fikce tak, jako vám zedník či architekt popíší, co se za Vaše peníze dá postavit a postaví Vám to (zatímco architekt-iusnaturalista by Vám nutil barák, který je podle něho správný, a Vy byste byl ten špatný, pokud byste za něj nechtěl zaplatit s tím, že se Vám ten barák nelíbí.)

Jiná věc je míra rozlišení. Čím obecnější norma, tím větší prostor pro její pozdější dotváření. Mimochodem, tohle je evoluční princip práva, od obecného k dílčímu, až skončíme u naprostých ..., kde právo popře svůj vlastní smysl (tj. být návodem k použití). Návod, kterému nikdo nerozumí, je na nic. Míra rozlišení nemá nic společného s mírou demokracie ani s právním státem ani s dělbou moci. I v totálně nedemokratickém státě můžeme mít normy dokonale podrobné - podstata je v tom, kdo je stanoví a kdo je precizuje. Atd., atp. I totálně nedemokratický stát může být státem právním, a naopak, demokratický stát být právním státem vůbec nemusí.

Normativismus popisuje základní kameny právní fikce. Tak, jako fyzika popisuje
základní kameny hmoty. Popisuje. Necucá si je z prstu. Aříká, co se z nich dá postavit. Ale nestaví. Normativismus je o teorii, ne o praxi. Tím se liší od pozitivismu.

Vše velmi zjednodušuji, tohle je jinak téma na disertaci nebo habilitaci.
23. 05. 2012 | 16:57

kocour napsal(a):

Tady:

http://swww.usoud.cz/assets/N_vrh_Lisabonsk__smlouva_29-9-2009.pdf

na str. 11 - 14 se skupina senátorů v souvislosti s Lisabonskou smlouvou pokusila o co nejpreciznější a současně srozumitelný výklad pojmu demokratický stát, právní stát a demokratický právní stát (v reakci na konstrukci materiálního jádra ústavy, které nikdo dodnes blíže závazně nespecifikoval a proto si ho každý může vykládat, jak se mu to právě hodí - ty pasáže lze vnímat zejména jako pokus o jeho definici).

Lépe bych to nenapsal.

Je to něco, na čem by se klidně mohli shodnout pozitivista s iusnaturalistou, ale na čem se nikdy neshodne člověk, který věří na dělbu moci mezi parlament a justici s člověkem, který považuje justici za morálnější a proto povolanou opravovat parlament a fakticky mu tak nadřazenou.
23. 05. 2012 | 17:14

Luba napsal(a):

kocoure,
zdá se, že v právu je pěkný čurbes :)

Ivan to napsal dobře.
Lidé musejí být za své špatné a hloupé činy trestáni, jinak nic nemůže dobře fungovat. Přinejmenším hlubokým opovržením.

Instituce, které umožňují, nebo jsou dokonce zřizovány za účelem individuální odpovědnost rozprostranit do kolektivní nezodpovědnosti, jsou instituce společensky škodlivé.
23. 05. 2012 | 17:42

stejskal napsal(a):

Díky za zajímavý výklad, pane kocoure. Mimochodem přijďte se zítra zapojit do debaty, máte-li zájem.

Pane Hochmanne,

nekoupil. Ale i tak doufám, že se Vám v mezích možností daří co nejlépe.

Hezký večer.

Libor Stejskal
23. 05. 2012 | 21:37

Ládik!!! napsal(a):

kocoure,
poutavé čtení.
24. 05. 2012 | 05:50

krajan napsal(a):

Pan Stejskal včera po 16 hod.
Díky za reakci. Potvrzujete mi ovšem mou domněnku, že ony "úniky" jsou cíleně vyráběny k ovlivňování veřejnosti. Nemohu si pomoci: Až bude kdokoliv odsouzen za prokázané činy proti zákonům, pak mohou být zveřejněny i velice podrobné výklady o jeho nemravné činnosti. Do té doby však nemá "unikat" nic, zejména pak ne z policejního sboru...Možná, že jsem poněkud naivní...
24. 05. 2012 | 15:24

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Bobek Miroslav · Brenna Yngvar · Bureš Radim C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Fafejtová Klára · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gazdík Petr · Glanc Tomáš H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrbková Lenka · Hrstka Filip · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chlupáček Ondřej · Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jašurek Miroslav · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kohoutová Růžena · Kolínská Petra · Kopecký Pavel · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Mahdalová Eva · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Navrátil Marek · Němec Václav · Novotný Martin O Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukup Ondřej · Sportbar · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy