Archiv článků: březen 2010

28. 03.

Topolánek obětní beránek

Lubomír Zaorálek Přečteno 5077 krát Přidat komentář


Tak nám obětovali Topolánka. Týden před velikonocemi. Ale proč až nyní? Byly přece skandálnější výroky a větší maléry jako třeba dovolená v Toskánsku,drtivě prohrané krajské volby…
Kdo najednou v ODS řekl „Dost bylo Topolánka!“ A především proč to řekl právě teď dva měsíce před volbami?
Došlo snad ke změně proto, že by někdo řekl: Takhle to dál nejde. ODS se musí změnit.Lidé jako Bém, Langer, Bendl nás už nemohou reprezentovat. Opencard a Kraktice, kmotři a anonymní akcie, propojení politiky s byznysem - musíme s tím něco začít dělat.l Nic takového ale řečeno nebylo. O kmotrech, pokud si dobře vzpomínám, mluvil na kongresu ODS jen samotný Topoolánek. Jinask ani slechu ani vidu na konferencích a partajních grémiích, že ODS by měla být jiná. Vše bylo řečeno a rozhodnuto až na oněch dvou přísně uzavřených grémiích – to druhé dokonce bylo speciálně technicky odrušené - tam se dohodla změna na postu nejvyšším. Proč? No to je přece nasnadě – aby vše ostatní mohlo zůstat tak, jak je.
Je přece jasné, jak se dohodli straničtí bosové ODS. Dva měsíce před volbami lze vytvořit zdání změny efektní rituální popravou samotného předsedy. Voliči chtějí změnu – mají ji mít. Najdeme toho, kdo vypadá, že se nejmíň ušpinil a dostane takový zkusmo mandát nemandát našeho vůdce– vystrčíme ho před ostatní a pokusí se to sehrát. Máme tu jednoho, kdo nebyl v Toskánsku, nemá žádný Viamont ani kamaráda Dalíka a ve sněmovně ještě nevystoupil proti zrušení anonymních akcií. A tak to padlo na Petra Nečase. Kéž by to otočilo špatný vývoj preferencí!
Pokud Nečas uspěje, mohlo by zůstat vše při starém. I Langer by nakonec mohl zůstat a možná přes všechny ty maléry s Mrázkem by nakonec mohl dělat nějakého ministra. Třeba i pro Béma i Bendla by se ještě něco našlo. Prostě jedna pořádná změna na postu předsedy a všichni a všechno ostatní se za ní podaří schovat. Nečas je šance, že by stará ODS mohla krásně přežít.

25. 03.

Bakala by měl splnit slib daný nájemníkům

Lubomír Zaorálek Přečteno 4257 krát Přidat komentář

Sdělení právního zástupce RPG Industries SE, že se stahuje z rozhodčího řízení, které proti ní vede Ministerstvo financí ČR není ničím jiným než přiznáním, že výhrady státu k jejich jednostranné výpovědi k plnění privatizační smlouvy jsou právně podložené a společnost RPG Industries SE nemá šanci v tomto sporu uspět. Stejně tak byla po právu udělena pokuta za porušení smlouvy při převodu majetku ve výši 30 milionů.

Považuji za skandální, že firma RPG Industries SE toto své odstoupení od sporu se státem zdůvodňuje tím, že nevěří ve spravedlivý proces na území našeho státu. V prohlášení společnosti se říká, že „české soudy jsou průkazně ovlivněny usnesením Poslanecké sněmovny“. To je výmysl. Jakékoliv usnesení Poslanecké sněmovny, které nemá charakter obecně platného právního předpisu, není pro soud závazné a vyjadřuje jen a jen většinovou vůli zákonodárců. Nemůže být podnětem pro žádnou podjatost soudů. V žádné civilizované zemi by u soudu neuspěla společnost, která jednostranně vypovídá podmínky smlouvy uzavřené se státem. Poslanecká sněmovna plnila jen svou ústavní funkci vůči vládě, když ji vyzvala, aby důsledně vyžadovala a kontrolovala dodržování smlouvy, která byla mezi státem a RPG Industries SE uzavřena.

Prohlášení společnosti RPG Industries SE obsahuje jeden zásadní rozpor. Tvrdí se v něm, že „si přeje zahájit jednání o smírném vyřešení sporu“ a zároveň prohlášení „vždy jsme důrazně popírali, že bychom měli v úmyslu prodat byty ve vlastnictvím RPG byty“.

Smírné vyřešení sporu s nájemníky je možné pouze za předpokladu, že pan Bakala splní, co nájemníkům veřejně sliboval - totiž že nabídne byty za zvýhodněnou cenu nájemníkům.

Nelze tedy, než vyzvat znovu pana Bakalu, ať splní závazek, který dal veřejně občanům a dodržuje v plném rozsahu smlouvu, kterou se v roce 2004 dobrovolně podepsal.

Nicméně prohlášení pana Amsterdama na dnešní tiskové konferenci RPG Industries SE je rozhodně dobrá zpráva pro nájemníky bytů OKD. Jestliže se společnost RPG Industries stahuje z rozhodčího řízení, znamená to, že Bakalova společnost vzdává svůj boj vypovědět čtvrtou podmínku privatizační smlouvy, která má platit neomezeně pro všechny časy a podle které platí povinnost v případě prodeje kdykoli v budoucnosti nabídnout nejdříve byty nájemníkům za zvýhodněnou cenu.

Společnost v červnu loňského roku učinila pokus se této podmínky definitivně zbavit. V případě, že by stát nezareagoval, podařilo by se RPG privatizační smlouvu prorazit a nic by nebránilo tomu, aby byty se staly normálním zbožím na trhu s byty. Naštěstí po jednání Poslanecké sněmovny se Ministerstvo financí přestalo chovat laxně a začalo hájit dodržování smlouvy a podalo určovací žalobu.

RPG Industries SE si zřejmě provedlo právní analýzu, která musela potvrdit, že není možné jednostranné vypovězení smlouvy u soudu hájit. Něco podobného není možné nikde v civilizovaném světě. To, že stahují svou arbitráž znamená, že se podařilo udržet prodej bytů přednostně nájemníkům za zvýhodněnou cenu. To chápu jako jednoznačný úspěch.


12. 03.

Hitler nebyl Napoleon

Lubomír Zaorálek Přečteno 7700 krát Přidat komentář

Nebojím se Němců. Mám v Německu řadu přátel a upřímně si vážím mnoha německých politiků. Přesto se obávám určitého relativizování nacismu. A to dokonce i tady u nás doma. Když vidím v knihkupectvích řady publikací o Hitlerovi a druhé světové válce, tak si nejsem úplně jist, jestli je to jen zájem o studium historie, který vede k tomu, že vydává tolik knih na téma „Hitler a jeho ženy“, „Hitler a jeho muži“ a podobně. Připadá mi to jako jakási fascinace zlem a bojím se, že každou chvíli někdo řekne: „No jo, byla to velká postava, něco jako Napoleon.“

Obdivoval jsem německou politiku za to, že dokázala vytvořit nadstranický konsensus nad zkoumáním období komunistické totality. Nám se to v Česku, jak ukazuje případ nešťastného Ústavu pro studium totalitních režimů, nepovedlo. O to víc mě mrzí, že v případě německého projektu Die Flucht, Vertreibung, Versohnung se už podobně nadstranický přístup nepodařilo prosadit. SPD projevuje čím dál větší znepokojení, zůstává stranou tohoto projektu. Nedivím se, že z něj nakonec vystoupila i česká historička Kristina Kaiserová.

Nic neznamená, že Erika Steinbachová v tomto projektu formálně účastna nebude. Je to stále její projekt. A svým odchodem docílila ztrojnásobení celkové plochy výstavy. To, co se děje, je ústupek těm, kteří minulost nacismu relativizují. Děje se to poměrně rafinovaně. Historie odsunu Němců se traktuje jako součást řady „vyhnání“, které se porovnávají mezi sebou. „Odsun“ se tak vyjme z kontextu historického vývoje.

Také Eriku Steinbachovou nepochopíme, když budeme jen zkoumat, co říká o problematice vyhnání, ale když si připomeneme, i co říká o událostech druhé světové války celkově. Před lety například prohlásila, že „Češi za druhé světové války skoro vůbec netrpěli“. Nebo jindy řekla, že „vypálení Lidic bylo vlastně pomstou za atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha“. Její výrok připomíná článek jiného významného představitele sudetoněmeckého krajanského sdružení Siegfrieda Zogelmana, který napsal už v 90. Letech, že za „Lidice si Češi mohli sami“. Není divu Zogelman se už za druhé světové války podílel v okolí lidí kolem Heydricha na přípravě projektu Rassenmussterung. Podílel se na tom, že byla „rasová neúnosnost českých dětí byla snížena ze čtrnácti na dvanáct let“. Byl to onen projekt, podle kterého Češi, jež byli nositeli dobré rasy a dobrého smýšlení, měli být převychováni, nositelé špatné rasy a dobrého smýšlení nesměli mít děti a špatná rasa-špatné smýšlení měly být popraveny.

Jsou prostě věci, před kterými se uhnout nedá. A nelze přejít to, že v části sudetoněmeckého krajanského sdružení je stále segment lidí, kteří mají tendenci druhou světovou válku interpretovat jako občanskou válku, kde my jsme něco provedli vám a vy jste něco provedli nám. Nikdy nebyla ochota reflektovat žádný rozdíl, že my Češi ani Poláci jsme žádného Hitlera neměli. Není ochota reflektovat, že byla jiná povaha obsazení Česka a Polska, že je nesmysl tvrdit, že my Češi bychom měli chápat, že jsme se měli lépe. Protože konečné řešení „české otázky“ bylo odloženo až po celkovém vítězství. Byl to program zlikvidovat hlavy a zachovat dělnické ruce. Proto se zrušily vysoké školy a dělníkům bylo nařízeno zvýšit příděl margarínu. V určité části sudetského hnutí je neochota vnímat, že němečtí občané jako celek nacismu podlehli. Čest výjimkám a antifašistům. Zlé je, že ani v poválečném období nebyla velká ochota vypořádat se s nacistickou minulostí, s historií národnostního boje, který měl vždy silný rasistický podtext. Bylo to tuším v roce 1998, kdy měl prezident Roman Herzog projev k sudetským Němcům, v němž řekl, že některá území ve střední Evropě patří k německé kultuře, ale nepatří k německému státu. Na to se z auditoria ozval výkřik: „Jsi zrádce!“

Bohužel významná část onoho sudetoněmeckého krajanského sdružení neprošla procesem reflexe, v 70. letech brzdila smlouvu o nulitě Mnichovské dohody, v 90. letech odmítala uznat hranici na Odře a Nise. v roce 1997 nenašla sílu, aby se identifikovala s Česko-německou politickou deklarací. Když jsem se s nimi v jednom panelu na jakési konferenci sešel, dověděl jsem se, že my Češi jsme nikdy nepochopili historickou úlohu Konráda Henleina, a proto jsme nedokázali zabránit vzniku druhé světové války. Nad tím vším nejde jen tak mávnout rukou a akceptovat pózování paní Steinbachové, která nás vyzývá oficiálně se zúčastnit květnových oslav 60. výročí přijetí Charty německých vyhnanců a říci: Jste naši bývalí občané, jste doma v Česku vítáni.

Ve stanovách krajanských sdružení stále zůstává klauzule o navrácení majetku. Nikdy nebyla zrušena.

Máme mimořádný zájem na dobrých sousedských česko-německých vztazích utvrzujících společné směřování k politické integraci Evropy. Máme výbornou zkušenost s řadou předních německých politiků. Ale nad tímhle bolavým místem v našich vztazích se jen tak mávnout rukou nedá a nedá se říci: Co jsme si, to jsme si, zapomeňme.

11. 03.

Pane Bakalo, musíte se svléct do naha!

Lubomír Zaorálek Přečteno 8994 krát Přidat komentář

Jedná se o doslovný citát Mirka Topolánka: „Kdo chce čerpat z veřejných peněz, musí se svléct do naha.“ Dokonce i sněmovní debata nad společnostmi s „anonymními akciemi“ se dobrala určité shody na postoji, že kdo chce dělat obchod se státem, uzavírat s ním smlouvy, čerpat veřejné peníze, musí být naprosto transparentní.

Máme najednou nějak příliš mnoho kauz, ve kterých stát uzavřel dohodu (a vydal prostředky), s někým, koho dnes neznáme. Je toho tolik, že začínám mít podezření, že se v České republice vyvinula nová metoda, jak tunelovat prostředky státu. Po kupónové privatizaci je tu další způsob, jak stát podojit. Ale tento stát už na to nemá, aby povedené skryté partičky z něj trhaly další a další kusy masa.

Joseph Stiglitz ve své nové knize „Freefall“ píše, že podmínkou cesty z krize je transparentnost na finančních trzích, jasná identifikace vlastníků. Nikdo nesmí mít nezasloužené výhody. Nikdo nesmí mít privilegovaný přístup k finančním prostředkům. Kauzy jako Opencard nebo byty společností pana Bakaly mají společné právě to, že my vlastně pořádně nevíme, kdo je tady partner státu, s kým se má jednat, kdo je skutečný vlastník.

Zdeněk Bakala se dovolává svých práv, ale my nemáme ani právo se dovědět, komu prodal byty OKD. Před městským soudem v Praze před pár dny řekl, že dnes vůbec není většinovým vlastníkem společnosti, které byty patří. Přitom odmítá říct, kdo to je. To je nehorázné. S těmi byty je spojen osud více než sta tisíc lidí. Ve smlouvě se státem byly stanoveny podmínky pro nabyvatele bytů, které vlastník nedodržoval, ani nehodlá dodržovat - a my ani nemáme právo vědět, kdo ten dotyčný je? Pan Bakala porušil už první podmínku smlouvy, že vlastník se nesmí pět let změnit. Výsledek jeho operací je, že dnes netušíme, kde máme vlastníka hledat.

Pan Bakala se v roce 2004 dostal mimo jiné také k majetku 43 tisíc bytů za symbolickou cenu 40 tisíc korun za byt s tím, že stát dal ve smlouvě jasně najevo, že byty se nesmí stát běžným zbožím na trhu. Ve smlouvě je také stanovena podmínka, která má platit navždy: že v případě prodeje bytů mají nájemníci právo získat přednostně za zvýhodněnou cenu, jejímž základem má být cena, za kterou každý byt pořídil pan Bakala. Zdeněk Bakala tuto smlouvu v roce 2004 dobrovolně podepsal, zavázal se, že ji bude dodržovat a pak veřejně v médiích opakovaně slíbil, že do tří let připraví projekt, ve kterém bude stanoveno, jak a za kolik si bude možné byt koupit. Dnes tvrdí, že nikdy nic takového neslíbil. V červnu minulého roku společnost RPG Byty s.r.o. sdělila ministerstvu financí, že onu podmínku předkupního práva nájemníků v případě prodeje za zvýhodněnou cenu jednostranně vypovídá.

Je v civilizovaném státě možné trpět takové zacházení se smlouvou? Když se mi přestane nějaká část smlouvy hodit, tak ji prostě vypovím? Zeptáte se pana Bakaly, jak to, že tehdy onu smlouvu dobrovolně podepsal a závazek na sebe vzal, a on vám odpoví: Ale já tam už stejně nejsem většinový vlastník.

Takhle se vydělávají peníze! Dostat se k něčemu lacino, pak se vyzout ze závazků a inkasovat navíc miliardy. Byty pan Bakala v roce 2004 dostal podle znaleckého posudku za 1,75 miliardy. Po roce si je společnost sama ohodnotila na 7 miliard. Jestliže dnes byty panu Bakalovi nepatří, za kolik je asi prodal? A to ani nemáme právo se dovědět, komu je prodal. Tomu se říká transparentní obchody a zřejmě poctivé podnikání.

Naštěstí privatizační smlouva mluví o tom, že pokud Evropská komise prokáže, že novému vlastníkovi společnosti OKD a jejich bytového fondu byla poskytnuta nedovolená veřejná podpora, tak může stát bez dalšího od privatizační smlouvy z roku 2004 odstoupit. Nelze tedy než podpořit stížnost nájemníků Evropské komisi. Co také mohli jiného dělat, když vláda Mirka Topolánka a Miroslava Kalouska se ke všem jejich stížnostech chovala naprosto macešsky? Co trápilo je, ministerstvo financí vůbec netrápilo. Vláda projevila naprostou laxnost k tomu, že někomu stát poskytl slevu, která byla spojena s určitou povinností, ale ten dotyčný ji nedodržel. Jako by stát vůbec nezajímalo, že někdo neplní závazky plynoucí ze smlouvy se státem a že někdo čerpá nedovolený prospěch.

V březnu minulého roku pan Kalousek jako ministr financí hřímal, že on nebude utrácet peníze daňových poplatníků ve sporu s RPG Industries, protože mu společnost Alan & Overy radí, že nemá dělat nic. Prostě právníci nám nepotvrzují, že by opravdu docházelo k porušování podmínek smlouvy a že bychom žalobou něco docílili. Pak se ukázalo, že společnost Alan & Overy pracuje už léta také pro společnosti pana Bakaly. Tak se nám to vyjasnilo, proč nikdo nic nedělá.

V celé kauze jde o tři věci: ochranu práv nájemníků, ochranu zájmů státu (protože nájemníci mohou zítra žalovat stát o náhradu škody, a to může být v souhrnu ohromná suma) a zároveň o udržení rovných podmínek všech subjektů na trhu. To, že by se měly v této zemi respektovat uzavřené smlouvy, jejichž plnění je zákonnou povinností, by snad mělo platit bez rozdílu, jestli se někdo řadí v politickém spektru víc doleva nebo doprava.

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Bobek Miroslav · Boudal Jiří · Brenna Yngvar · Bureš Radim C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Glanc Tomáš · Groman Martin H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrbková Lenka · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chlupáček Ondřej · Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kohoutová Růžena · Kolínská Petra · Kopecký Pavel · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Navrátil Marek · Němec Václav · Niedermayer Luděk · Novotný Martin O Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rath David · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vích Tomáš · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojta Vít · Vojtěch Adam · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy