Archiv článků: červenec 2012

19. 07.

Ty,ty,ty, ty nezbedo Kalousku

Lubomír Zaorálek Přečteno 5594 krát Přidat komentář

Copak se to tady odehrálo ve Sněmovně před chvílí: pan premiér se obrátil tady doprava, to tam ještě seděl pan ministra Kalousek, a řekl něco ve smyslu: „Ty, ty, ty, kluku, to jsi trochu přehnal!“ Asi tak, jako když v obecné škole přistihne učitel žáka, že hází křídou: „Co to, ty nezbedo, co mi to tu děláš?!“ Takhle s úsměvem laškovně se tu obrací premiér na ministra financí, který tu celé dny mluví o estébáckých praktikách policie, o gestapáckých metodách o policejní zvůli a obětech policejní perzekuce.

Tohle s úsměvem řečené blahosklonné „ty, ty, ty“ se týkalo ministra financí za to, že volal vyšetřovateli kauzy letounů CASA, zřejmě na něj hrubě útočil a to si dovolil přesto, že je v této věci v několikanásobném konfliktu zájmů. Tato kauza se totiž týká „osoby jemu blízké“ pana Richarda Hávy a jeho stranické kolegyně Vlasty Parkanové.

A to není vše. Teď vám přečtu, jak na tohle zareagoval předseda strany pana Kalouska Karel Schwarzenberg: "Dějinná zkušenost nám říká, že ve všech státech jsou zbrojní zakázky využívány k financování stran a jsou spojeny s velkými postranními poplatky. Vždycky na tom chce někdo vydělávat, aby vládní strany něco dostaly."

Tohle nám říká předseda strany TOP 09, zřejmě aby nám vysvětlil, co se to s těmi letouny CASA vlastně odehrálo a proč musely být předraženy zhruba o 650 miliónů. Takže k čemu že ty peníze vlastně byly? V dubnu se nakupují předražené letouny CASA, v květnu vznikla strana TOP 09. Máme si tedy myslet, že peníze za CASY šly do kasy strany TOP 09?

To je možná důvod proč tady ministr Kalousek řádil jako dělo urvané na palubě lodi. Proto se začal chovat jako politik utržený ze řetězu, který nerespektuje žádná pravidla žádné instituce. l'Etat c'est moi, stát jsem já! A jestli mi někdo odporuje, tak je nýmand a odstraním ho z cesty! Zlikviduji každého, kdo se mi postaví.

Takovéhle chování destruuje systém. Tohle chování destruuje demokracii. Tady se překročila míra. A to nejenom proto, že se o tom píše v Rakousku i v Německu, kde se dokonce překládají vulgární výrazy, které pan Kalousek tak hojně rozsévá. (Nedávno právě v Německu odstoupil prezident „pouze“ za to, že volal redaktorovi, aby neuveřejnil článek, který se týkal jeho osoby.Svatá prostoto.) Nejde jenom o to, že to je ostuda, která překračuje hranice ČR, ale ministr, který dává lidem najevo: vy jste póvl, ten dává všem příklad, úřadům, institucím, že k lidem je možné se chovat jako k póvlu! Týká se to úředníků, policie, všech! Lidé jsou póvl! Takhle se chová ministr této vlády! A premiér mu to schvaluje! A pak to vyřídí tím, že řekne: „Ty, ty, ty, kluku, to jsi přehnal.“

Copak pan premiér si nevšiml toho, že krátce potom co vydal příkaz, že nikdo z politiků nesmí volat policistům, ministr Kalousek tento příkaz hned 3x porušil? Co to je za premiéra, který na tohle řekne pouze: „Ty, ty, ty kluku to jsi to trochu přehnal, ty na mě úplně kašleš!“
Není to málo, pane premiére, na to, co se tady odehrálo? A vy si myslíte, že to je jenom jedna taková epizodka, že to je něco, co se stalo jenom shodou okolností, prostě mu ujely nervy, že to je jenom příklad hroucení jedné osobnosti, která už neví co, tak používá výrazy, které slušný člověk nepoužívá? To přece není jen příklad hroucení osobnosti jednoho ministra!

Vyvolali jsme hlasování o nedůvěře vládě, protože tady jde o hroucení státu. Jestliže takhle je možné nerespektovat pravidla hry, jestliže ministru financí se dovolí, aby prostě kašlal na pravidla, která se musí dodržovat mezi mocí výkonnou, soudní a justicí, jestliže se umožní, aby ministr takto diskreditoval funkci ministra, tak se tím diskredituje celá role vlády, shazuje se důvěryhodnost státu a státních institucí před očima veřejnosti.

Dodržování pravidel, dodržování určitého chování a vnější formy, to přece není nic podružného. To že dodržujeme formu a pravidla pomáhá udržet autoritu institucí. Podívejte se, když si zajedete do Británie, tak tam najdete soudce, kteří mají paruky. A když se zeptáte Britů, proč nosí paruky, vždyť to je přece hloupost, tak vám třeba odpoví: My samozřejmě víme, že paruky jsou přežitek nějaké tradice a zdánlivá podružnost a že bychom je mohli hned zítra zrušit, stejně jako celou královnu s jejím nákladným dvorem. Ale vlastně si nejsme úplně jisti, co vlastně vytváří autoritu, který poslední detail způsobuje, že to celé drží pohromadě a že stát díky tomu funguje. Tak si neodvážíme ani ty paruky odstranit, aby se nám to náhodou celé nezřítilo.

U nás si z toho hlavu neděláme. U nás ministr Kalousek i premiér Nečas předvádějí, že je dovoleno cokoliv. Není to ale hra s ohněm? Vy si opravdu myslíte, že tohle všechno se může dít beztrestně? Vy si myslíte, že česká demokracie tohle všechno snese?

Tomáš Garigue Masaryk říkal, že to chce padesát let, abychom si mohli být trochu jisti. My máme za sebou teprve pětadvacet. A tohle má procházet? Nezdá se vám, že tady riskujeme příliš, že ty instituce nebude nikdo brát vážně? Karel Schwarzenberg řekne, že to musíme chápat, že to je prostě běžné, takhle se peníze u zbrojních zakázek běžně všude kradou. Premiér prohlásí: "Vláda plukovníků nám nebude kecat do toho, kdo bude ministr?" Vy si myslíte, že tohle je všechno bez trestu? Copak se nebojíte toho, že když my nebudeme brát vážně rozdělení moci, pravidla, kterými se musí řídit demokratický stát, že pak zítra nebude nikdo brát vážně naše instituce? Proč si myslíte, že v této zemi se tak špatně vybírají daně? Když se nevyšetřuje IZIP, PROMOPRO ani letouny CASA? Kdo by pak platil daně takovému státu? Raději si ty peníze nechá na něco rozumného. Kdo v takovém státě bude respektovat zákony? Vy si opravdu myslíte, že tolerance k chování Miroslava Kalouska zůstane bez trestu?

Masaryk říkal, že máme budovat humanitní demokracii. Jestli měl pravdu, že státy žijí z těch ideálů, ze kterých vznikly - a před ním to říkal také Machiavelli a tuším také Thukydides, tak co my dnes držíme z těch ideálů, ze kterých ten stát za Masaryka vznikal? Nebo na to už všichni kašleme, po pětadvaceti letech si řekneme, že to vzdáme a vydáme se na cestu zpátky?

Pan premiér nám tady vypráví něco o ratingových agenturách a že ta čísla pořád vypadají slušně - tak máme držet pusu a krok. Těmihle čísly nás chce už poněkolikáté uchlácholit a nakrmit. Všichni se je máme opakovat před spaním, večer. Ale nakrmíme se tím opravdu? Stačí nám to? Dávají nám ta čísla pocit, že jsme ve státě, ve kterém chceme žít? Jak dlouho ještě vydrží tohle zaklínání panu premiérovi?

Možná, kdyby si pan premiér nelhal do kapsy, tak by si také všiml toho, že ekonomika tohoto státu už nějakou dobu neroste. Je podivné, že u všech sousedů motor ekonomiky jede lépe než u nás.Do téhle země nepřicházejí žádné nové investice. Hospodářství nám drží vývoz automobilního průmyslu, ale rozhodně to není tahle vláda, která by výkonu něčím přispívala. V německém Spieglu překládané výrazy pana Kalouska nám pouze přidávají na ostudě. Navzdory těm ratingovým číslům premiéra Nečase já se obávám, že naše země nepůsobí dobrým dojmem a její přitažlivost klesá.

A nejde jen o přitažlivost navenek, jde o nás samotné. Jde o budoucí charakter české demokracie. Jestli v této zemi bude možné, aby politik, který se cítí ohrožen uspořádal kobercový nálet na policii, jestli VIP politická osobnost si může beztrestně zasahovat do vyšetřování, pak tady budeme mít vládu státní mafie - Palermo a ne Masarykovu humanitní demokracii.

Možná jste někdy slyšeli o Masarykových humanitních ideálech. Zdá se vám, že tu uskutečňujeme ten široký rozvoj lidskosti, jak si to Masaryk představoval? Máte pocit, když půjdete mezi lidi, že vám někdo potvrdí, že se to vyvíjí tím směrem? Smějete se, že ne? K čemu pak ale tu republiku máme? Máme nějakou ideu státu, který chceme vytvářet a kvůli kterému vůbec ten stát máme? Přece ten smysl byl v tom, že máme vlastní představu, tradici, kulturu, názor na to, jak by měla vypadat společnost, v níž by se nám dobře žilo. Měli bychom mít pocit, že ten náš stát má nějaký smysl – třeba, že se tu lidé k sobě slušně chovají, člověk tu dostane šanci, na instituce se dá spolehnout, když jste v „rejži“. A když je nejhůř, tak vás tu nenechají na holičkách. A třeba, když je někdo šikovný, tak se talent určitě neztratí. A lidé, kteří mají odpovědnost a funkce, tak se chovají podle toho.

Možná se dnes v něčem láme to, čím tahle země bude. Ani to, že kolem v Evropě a ve světě zuří krize není důvod, abychom se chovali nekulturně. Žádná krize není důvod, abychom se stali nekulturním národem. Žádná krize není důvod, abychom přestali myslet na to, že jsme demokracie s humanitním cílem, který jí dával starý Tomáš Masaryk, kterého už dneska nikdo nečte. Ale pokud nikdo nepřijde s něčím novým a pokud se na tohle staré vykašleme, pak je otázka proč mladí – generace, která přichází by tady zítra měli žít? Identifikují se s touhle kulturou? Co jim tady bude stát za to a co zde bude ta přidaná hodnota?

Tahle současná vláda trpí věci, která žádná slušná vláda trpět nesmí. Také proto nedává této zemi žádnou budoucnost. I když dnešní hlasování o vyslovení nedůvěry bude marné, měla by co nejdříve skončit.


Záznam z vystoupení k vyslovení nedůvěry vládě dne 18.7.2012

12. 07.

Držme pohromadě, poslanci a poslankyně!

Lubomír Zaorálek Přečteno 3953 krát Přidat komentář

Není mi příjemné, že se zabýváme tímto bodem, a dvojnásob mi není příjemné, že vystupuji ve věci, která se tak zásadně dotýká mé kolegyně z vedení Sněmovny, paní Vlasty Parkanové. Rovnou řeknu, že bych si přál, aby celá ta věc dopadla tak, že by se prokázala - já soudím, že nejlépe u soudu nebo během řízení - její nevina. A nejsem v pozici toho, kdo by ji chtěl jakkoli soudit.
Dokonce si myslím, že nejsem sám, kdo nebyl připraven rozsuzovat ani posuzovat to, co přednesla před Sněmovnou. Paní místopředsedkyně Parkanová prováděla výklad ustanovení zákona. Já se obávám, že většina z nás nebyla schopna a není schopna rozhodovat, jestli její výklad je správný nebo ne. Paní místopředsedkyně Parkanová mluvila o posudcích. Víme, že posudků máme dnes celou řadu, a já se jí omlouvám, že my nejsme schopni posoudit posudky, ne že bychom byli líní nebo bychom nechtěli, ale není to naše role.
Sněmovna opravdu nemůže rozhodovat o tom, do jaké míry jsou oprávněné pocity paní Vlasty Parkanové, která má dojem, že policie ji šikanuje. Asi mi budete věřit, že celá řada lidí, kteří se ocitnou v situaci, kdy se je policie chystá z něčeho obvinit, tak má zřejmě velmi podobné pocity. Má dojem, že policie na ně útočí neprávem a má určitě chuť se hájit. Takže té její obhajobě rozumím, ale domnívám se, že její obhajoba je určena jinam, než Poslanecké sněmovně. Sněmovna skutečně nemá roli, úkol, rozhodovat o tom, do jaké míry její výklady jsou přesné, pravdivé, a do jaké míry je řekněme přesnější, pravdivější to, co říká policie.
V této zemi, připomínám, je jediný orgán, který může ve věci zákona říct jasné stanovisko, a to je prostě soud. To nemůžeme udělat ani my. A my to prostě z toho soudu nemůžeme sejmout. My nemůžeme za soud říci: Paní Parkanová má pravdu, na její straně je zákon. To je výrok, který nám nepřísluší. Takže mě mrzí, že ve vystoupení paní Vlasty Parkanové nezaznělo to, co mě zajímalo daleko víc a co je skutečným předmětem a obsahem imunity, kterou se Poslanecká sněmovna chrání před eventuální možnou zvůlí výkonné moci, chrání se před tendencí Sněmovnu nějak ochočit, zkrotit, prostě si ji nějak zformovat ke svým potřebám. A bohužel já připomínám, že ve vystoupení Vlasty Parkanové nic takového nezaznělo. Takže to, co je skutečně meritum věci, to jsem neslyšel. Navzdory tomu, že ten projev byl poměrně dlouhý.
A dovolte mi, abych řekl to, co mně na té kauze připadá podstatné. To bude pravděpodobně řeč o něčem jiném, než mluvila paní Parkanová. A dokonce řeknu rovnou, že protože jsem řekl, že je mi nepříjemné, že se to týká jí, tak dokonce ona v tom mém příběhu bude vystupovat poměrně minimálně a okrajově. Také proto si myslím, že v případě letounů CASA jsou jiní sekáči, kteří se nezakecají a kteří v něm pravděpodobně sehrávají větší roli než paní Vlasta Parkanová.
Tak poslyšte tedy, jak vypadá ten můj příběh. Ona je to skoro pohádka. Je to pohádka o letadlech ze španělské země, které k nám přiletěly jako kouzelné stroje vybavené kouzelnými nebo tajnými konfiguracemi, jak říká pan ministr Kalousek, o kterých nesmíme nic vědět. Myslím si, že to bylo v lednu 2010, když na letišti Kbely přistál první tento báječný létající stroj, a pak za ním postupně přilétaly ty další. A pak to šlo už v rychlém sledu. Celá ta historie pokračovala takto:
V únoru 2011 armáda pozastavila provoz kvůli propadu jednoho z letadel o několik desítek metrů při cvičném letu. V dubnu téhož roku vyšlo najevo, že systém ochrany proti raketám, který za 150 milionů dodala společnost Omnipol, neprošel zkouškami a letadla nemůžou do Afghánistánu, kam jsme je nakoupili, aby letěla.Provoz letadel armáda zastavila pak i v květnu v roce 2011 kvůli závadám na avionice. Omnipol požádal o prodloužení termínu odstranění závad pasivní ochrany. Výrobce přeinstaloval software, proběhly kontrolní lety. V červenci loňského roku ministerstvo obrany z posudku firmy White and Case zjistilo, že smlouvy nelze vypovědět, a muselo se dále jednat o odstranění závad. Omnipol neodstranil závady ve stanovené lhůtě a v říjnu 2011 dostala letadla CASA opět zákaz. Jednomu z nich totiž před přistáním vysadil motor. Vážení, tady potom čtu: „Procento závad a nedostatků vykazovalo takovou výši, že nebylo možné pokračovat v žádném provozu.“ Prostě na Afghánistán letadla musela zapomenout.
Tahle akce za 4,5 mld nám končí tady někde odstavená. Nebudu mluvit o obranyschopnosti naší armády, akceschopnosti našeho letectva. Jenom takovou kuriozitu, přátelé: Ty L-159, co jsme vyměnili, ty hnijou někde ve Španělsku, zase pro změnu. To jsou úžasné obchody. Něco takového určitě veřejnost zajímá, jak to funguje, když se prodávají a kupují letadla.
Můj tatínek mně vždycky říkal v hlubokém socialismu: „Když někdo ukradne 10 až 15 tisíc, tak je zavřený. Když stopí miliardu, tak se neděje nic.“ Tady jde o 4,5 miliardy! A co se děje? Jak je možné, že k tomu došlo? Že se prostě tady utopily takové peníze, letadla tam stojí a nám to zřejmě tak moc nevadí, lidé se s tím nějak smíří.
My jsme slyšeli mnoho o roli pana náměstka neurochirurga Bartáka. V České republice, možná zdatný neurochirurg, měl zcela zásadní slovo, jak vidíme, v rozhodování o tom, jaká letadla se zakoupí. Jak je možné, že pan náměstek Barták vysvětluje generálům, že se mýlí, jak jsme četli a slyšeli ve veřejných zdrojích opakovaně. Víte, to je zvláštní historie ministerstva obrany. Já jsem měl možnost se s tím trochu seznamovat. V zahraničí, nejenom ve Spojených státech - kdo rozhoduje o nákupu zbraňových systémů? Přece vždycky to musí být odborníci, vojáci. Generálové říkají, co armáda potřebuje. Tak je to ve Spojených státech. Ta civilní řízení pouze posuzují náklady apod. Takhle to funguje v civilizovaných zemích.
V Česku v 90. letech se vytvořil jiný systém. Dovolím si tvrdit, že vznikal za ministra pana Baudyše a jeho náměstka Miroslava Kalouska. Teď vstupuje pan Kalousek do děje. Tehdy se začal vytvářet systém, kdy iniciační roli v nákupech konkrétní výzbroje a ve stavebních investicích převzalo ministerstvo obrany. Armáda představovaná generálním štábem pak v podstatě pouze odsouhlasovala návrhy, které jí ministerstvo obrany předložilo. To je podle mě začátek toho všeho. Na konci stojí neurochirurg, který rozhoduje o tom, jaké letouny česká armáda koupí. Pan Barták si tento systém osvojil skvělým způsobem. Já připomínám, že když musel kvůli podezření z korupce odejít z ministerstva obrany, tak pan ministr Kalousek ho zaměstnal okamžitě jako náměstka na ministerstvu financí. A víte, na jakém oboru? Audit! Dokonce audit evropských fondů! V té chvíli jsme měli tušit, že s evropskými fondy to skončí špatně.
Víte, já to říkám lehkým tónem, ale trochu se za něj omlouvám. Ona to není tak velká legrace. To, že vojáci rozhodují o tom, jakou techniku chtějí, to je zatraceně vážná věc. Tam jde doslova o život. Protože ti vojáci potom používají ty zbraně, když jsou někde nasazeni. Když nakoupíte padáky, které potom nefungují, tak to má velmi tragické důsledky pro ty, kteří v nich padají. A proto si myslím, že to není legrace.
Není legrace, když se vám stane, že máte z ministerstva obrany Palermo, kde je každá zakázka cinklá, jak říkal pan premiér Topolánek na slavném shromáždění v Hiltonu. To má potom tragické důsledky pro ty, kteří užívají výsledky takových nákupů! Takže opravdu to je vážné. Nejenom kvůli těm 4,5 miliardám, kvůli tomu, jak se tady zachází s penězi. Ale také kvůli tomu, v jak podřízené roli - a to ta kauza pěkně ukazuje - se ocitli vojáci vůči těm, kteří jim říkají, co mají nakupovat a co ne. Bez ohledu, jak to potřebují, jak se jim to hodí. Teď nám to tady hnije!
A to nejsou vlastně jenom tady ty CASY. Podívejte, jaký je rozdíl mezi těmito 4,5 miliardami v CASÁCH a mezi tím, jak jsme utopili dvě miliardy v IZIPu. Mezi tím, jak se utopila jedna miliarda v Opencard. Mezi tím, jak se nám topí peníze v novém e-systému ministerstva práce a sociálních věcí. Nová úspěšná investice jsou registry dopravních vozidel, tam je to také dobře zainvestované. Třetí den nám to vůbec nefunguje, opět bez výběrového řízení. To je stejný systém jako v armádě - bez výběrového řízení. Ani nevíme, co to jsou za firmy. Vždyť to funguje všude stejně – a armáda se stala průkopníkem! Díky tomu, jak se to razilo od 90. let, tak jsme se učili, jak schvalovat zakázky, ke kterým se nakonec ti politici ani nedostanou, byť se to vyřizovalo mezi tím, kdo to prodával a mezi nějakým ředitelem odboru, ten to nakonec podepsal.
Vás to nefascinuje, že letouny CASA nakonec podepsal nějaký ředitel odboru? Že se dokonce paní ministryně Parkanová ani nemusela obtěžovat to podšmrnknout? Co to je za systém? Kdo teda vlastně nakonec je ten, kdo říká, co česká armáda bude používat? Nakonec všichni politici jsou: „Já nic, já muzikant!“ To je to, co nám vlastně tady delší dobu v posledních dnech pan Kalousek hlásá. To byl přece takový systém! Po politicích nemůžete chtít, aby za to odpovídali! Politici nemají odpovědnost za ty miliardy? No nemají! Za ProMoPro jsme se nedočkali ani politické odpovědnosti, kterou by pan Vondra vyvodil z toho, že se tam promrhalo 600 milionů! Tady to u nás přece prostě tak chodí! Peníze tečou, mizí a je těžké kontrolovat kam.
A teď tady přijde nějaká policie, nějaký pan Mazánek. Jak říká pan ministr, má to velmi podezřelé pozadí, beztak ho řídí nějací kmotři, to přece není možné, vždyť ten systém tak fungoval... A teď nám dokonce policista přijde s tím, že by chtěl obžalovat někoho z nás! No ne! Doporučuju Parlamentu schovat takové lidi a nevydat! Do toho si přece nenecháme kecat! Vždyť ten systém vznikal dlouho! Omnipol vznikal ještě za socialismu, pokud vím. Způsob získávání provizí za zbraně, ten má kořeny, ten jde ještě za naši kapitalistickou dvacetiletou přítomnost, to má ještě hlubší zkušenosti! A možná je to ten nejlepší systém, který tady máme. Nenechám dopustit na to, co jsme se v minulosti naučili! Tohle funguje pořád bezvadně - 20 let po pádu socialismu!
Takže nějaký pan Mazánek nám do toho žvanit nebude, tohle jsme si tady budovali dlouho. A lidem do toho v podstatě nic není! Přátelé, radím vám: Držme pohromadě!
(Smích a potlesk v části jednacího sálu.)

Více »

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Bobek Miroslav · Boudal Jiří · Brenna Yngvar · Bureš Radim C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Glanc Tomáš · Groman Martin H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrbková Lenka · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chlupáček Ondřej · Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kohoutová Růžena · Kolínská Petra · Kopecký Pavel · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Navrátil Marek · Němec Václav · Niedermayer Luděk · Novotný Martin O Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rath David · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vích Tomáš · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojta Vít · Vojtěch Adam · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy