O víkendu jsem se zúčastnil konference lídrů sociálně demokratických stran států EU v Aténách. Nabízím stručný popis, co u kulatého stolu (debatovali mj. předseda PES Paul Rasmussen, eurokomisař Joaquín Almunia, rakouský kancléř Werner Faymann, řecký premiér Jorgos Papandreu, předseda německé SPD Sigmar Gabriel, šéfka francouzských socialistů Martine Aubrey, předsedkyně švédských socialistů Mona Sahlin, srbský prezident Boris Tadič) v průběhu dlouhého večera zaznělo.

Krize nás nesmí rozdělit. Musíme zabránit tomu, aby krize rozbila sociální stát a aby rozdělila Evropu. V sázce jsou principy, na kterých byla Evropská unie založena: solidarita a společný úděl. Jsme svědky toho, jak evropští konzervativci obětují tyto principy a staví státy i občany do soupeření jednoho s druhým. „Pakt konkurenceschopnosti“ navržený Sarkozym a Merkelovou je pokus institucionalizovat úsporná opatření a rozředit sociální modely. Obyčejní lidé mají platit za selhání finančních trhů. Evropa je dnes řízena stylem: My rozhodujeme, vy se obětujete. Opatření, která se navrhují, vedou ke snížení životní úrovně a oslabení středních vrstev a těch, kteří jsou už dnes slabší. Základní problém je, že všechna opatření vedou ke zvětšování nerovnosti a následné nestabilitě států i celého kontinentu.

Sociální nepokoje a boj všech proti všem sotva mohou být evropskou cestou krize. „Pakt konkurenceschopnosti“ je ve skutečnosti ohrožením budoucnosti Evropy jako silného a konkurenceschopného regionu.

Současné francouzsko-německé požadavky vedou k vytváření Evropy, v níž budou dominovat pouze ti nejsilnější. Menší státy se stanou nevýznamnými. Jejich hlas bude ignorován. Nikdy v minulosti nebyl v Evropě předložen tak vyhroceně ideologický neoliberální projekt, jehož cílem je snížit mzdy, oslabit zaměstnanost a sociální ochranu, snížit sociální standardy a úroveň veřejných služeb. Jeho účelem je zasáhnout do sociálního dialogu a suverenity jednotlivých členských států a vážně poškodit jejich sociální modely. Cílem je znevážit roli sociálních partnerů, zpochybnit právo na kolektivní vyjednávání i Chartu základních práv EU.

Sociální demokraté nemají v úmyslu zpochybnit samotný princip posílení „ekonomické vlády“ EU. Souhlasí s tím, že posílení ekonomické integrace musí být odpovědí na „dluhovou unii“. Nemůže ale podpořit způsob, kterým se to má dít. Plán, který se předkládá, je příliš zúžený a orientovaný pouze na neoliberálně chápaný princip konkurenceschopnosti.

Evropské pravicové vlády ignorují rozměr mnohostranné krize, která ohrožuje naši ekonomiku a společnost. Máme tu vážné příznaky jako měnové války, střety obchodních politik, spekulace, nedostatek transparence finančních toků. Ukazuje se, že Evropa je ve špatných rukách.

Proto sociální demokraté předkládají svoji vlastní alternativu, která je založena na solidaritě, férovosti a odpovědnosti. Zároveň je základem respekt k demokracii a odmítnutí všech forem extremismu. Naše alternativa je založena na podpoře ekonomického růstu a posílení sociální koheze. Do roku 2015 nabízíme vytvořit osm milionů nových pracovních míst. Je to jediná strategie, která může být účinná vůči současné dluhové krizi a může zajistit dlouhodobou udržitelnost veřejných financí.

A jaké jsou základní teze sociálně demokratické alternativy?

Naše ekonomiky vyžadují skutečnou evropskou růstovou ekonomiku, strategii pro koordinované investice a regulace, které učiní naši ekonomiku pohotovější, zelenější a více inklusivní. Evropský průmysl musí zvýšit inovativnost, potřebujeme zvýšit investice do vzdělání a výzkumu, zvýšit účinnost energií a zdrojů.

Je nutné dosáhnout efektivnějších veřejných výdajů, což jde i jinak než rozsáhlými plošnými škrty. Zároveň potřebujeme nové fiskální instrumenty. Evropští sociální demokraté zahájí rozsáhlou veřejnou iniciativu za prosazení daně z finančních transakcí. Tato daň je schopná generovat 200 miliard příjmů za rok. Je to spravedlivá daň, která nedopadne do života obyčejných občanů. Zajistí, že ti, kteří jsou odpovědní za finanční krizi, přispějí na oživení ekonomiky.

Je nutné zajistit nové příjmy do rozpočtů, které by vytvářely investice pro nová pracovní místa. Růst ekonomiky a nová práce zvýší také příjmy z daní a pomůže omezit vládní výdaje. Je zapotřebí připravit také nový záchranný mechanismus pro eurozónu a státy EU, který by zahrnoval instrumenty, jež by zajistily příspěvky z bankovního sektoru k pokrytí nákladů krize. Součástí širší strategie směřující k zajištění užší integrace by mělo být také vydávání tzv. eurobondů – evropských dluhopisů. K tomu by bylo nutné zvýšit také koordinaci národních hospodářských politik. Dalším zdrojem investiční politiky by měla být tzv. uhlíková daň.

Kooperace, solidarita a evropský rozpočet mají obrovský potenciál pro vytváření nových pracovních míst a růst ekonomiky. Abychom tento potenciál využili, musíme změnit pravidla fungování EU. Velké změny jsou nutné v oblasti finanční regulace. Potřebujeme jednoduchá pravidla, která ponechají prostor pro investice i protikrizové politiky. Nabízíme nový model férového hospodářského růstu, který je nejen sociálně spravedlivý, ale také ekonomicky zdravý.