Už jen změna volebního systému by nás prý mohla zachránit, říká Miroslava Němcová. Prostě takový většinový systém, který by všechny menší soupeře vyřadil a ODS by umožnil udělat všechny ty rozumné věci, o které jí tak upřímně jde. Tak tomu tedy nevěřím. Žádný nový volební systém nás nespasí. Žádný volební systém nezplodí kompetentní ministry ani nenaučí vést dialog s veřejností.
Kdybych byl poslanec některé z vládních stran, požádal bych na nejbližší schůzi poslaneckého klubu, abychom se pobavili o tom, co zaznělo na odborářské manifestaci na Václavském náměstí. Ta se přece odborům povedla – to byl dobrý nápad nechat moderovat Táňu Fischerovou, nechat promluvit Terezu Stöckelovou, Václava Krásu i na plátně Jana Kellera a názorně předvést, že zdaleka nejde jen o nějakou izolovanou odborářskou partu, ale že tu je daleko širší aliance občanů, kteří říkají jasně a tvrdě této vládě a jejím reformám „ne“. Teď už si netroufne Přemysl Sobotka říct na adresu tohoto shromáždění: „Sešli se tam lidé druhé kategorie“.
Pro poslance vládních stran je to přece velmi srozumitelné, mnohohlasé a jasné sdělení, že něco „museli soudruzi ve Strakovce udělat špatně“, když o jejich vládnutí a reformách se tu hlásá, že jsou brutální, antispolečenské, hloupé a korupční, když se vůbec nepřipouští, že to, co vláda dělá, je podloženo nějakou koncepcí. Je možné určitou dobu válcovat opozici, odbory, ignorovat odbornou veřejnost ale pak se to vrátí – taková vláda nemůže nikde čekat podporu a bez té se dlouho vládnout nedá.
„Vypovězme těm, kteří jsou dnes u vlády, poslušnost,“ vyzvala z pódia Tereza Stöckelová. To si ovšem dovolila moc. Podle poslance ODS Michala Doktora mu tohle zavání fašizací. Milý pane poslanče Doktore, subtilní a intelektuální projev paní Stöckelové asi nikdo kromě vás nedokázal vnímat jako výzvu k násilí. Říkala jen ,že po všech těch vládních škrtech „společnost se škrtnout nedá“ a lidé se nemají v této zemi chovat jako ovce, které si nechají vše líbit. Stane se směšným, kdo se bude pokoušet tvrdit, že řečníci jako ona či Táňa Fischerová či Václav Krása vystupující za tělesně postižené, jsou ohrožením stability státu.
Ohrožením státu je spíš váš ministr Jiří Pospíšil, který předkládá do sněmovny celý nový kodex – zákon o korporacích, ve kterém se dále rozšiřuje institut anonymního vlastnictví. K čemu všechny ty řeči o boji s korupcí, když po tom všem, co se řeklo o zlořádu anonymních akcií, které jsou skoro u všech malérů – Opencard, fotbalový klub Slavia, RPG byty, Bene factum, Key investment a řada dalších – se dozvíme, že vláda tento institut netransparentního vlastnictví navrhuje zachovat a ještě rozšířit tak, že budeme mít i anonymní s.r.o
Nový zákoník přináší i další „zlepšení“. Zatímco dosud v naší zemi platilo staré pravidlo už z dob římského práva, že co se ukradlo se musí vrátit. Nyní bude vše jinak. Původní majitel už nebude moci požadovat kradenou věc zpět, pokud současný majitel při nákupu netušil,že je kradená. Krásný způsob jak pokrýt řadu včerejších zlodějen.
Paní Němcová se mýlí, když si myslí, že je třeba především dát dostatečný prostor takovému vládnutí. Pokud se nedokážeme dohodnout s nikým v této vládní koalici na tom, že tahle země potřebuje, aby tu vládl jednoduchý princip: U každé firmy, která zde podniká, musíme být schopni dobrat se nakonec jejího fyzického vlastníka.
Jestli tohle je pro strany vládní koalice příliš, pak platí, co opakovali řečníci na pražské demonstraci: ať tahle vláda skončí dřív než se tu vše rozkrade a dohodněme se na termínu předčasných voleb.