Kam se střední Evropou?

08. 03. 2012 | 12:26
Přečteno 2689 krát
V roce 2004, když jsme vstoupili do Evropské unie, tak jsme si chvíli mohli myslet, že nebezpečí periferizace střední Evropy je zažehnáno. Byl to klam. Kus viny je možná také na nás, že jsem dostatečně nepochopili členství v EU jako příležitost. Ukázalo se, že je pro nás velký problém naučit se pohybovat v evropských strukturách, obsazovat místa svými lidmi, naučit se prosazovat zájmy. Nebyla nám ani dopřána dlouhá učednická léta, protože už v roce 2008 přišla světová krize. Ta začala v Evropské unii oslabovat všezahrnující hodnotový přístup k členským státům. Hledá se řešení, prosazuje se ekonomizující přístup, roste role klíčových aktérů – Francie a především Německa. V EU dochází k posilování tendencí k vícerychlostní Evropě, k budování „angažovaného jádra“. Prostě vytváření nové evropské bipolarity. Další vývoj může původní myšlenku jednotné a celistvé Evropy vážně ohrozit.

„Fiskální dohoda“, výsledek posledního summitu, trochu připomíná historii Schengenské dohody z roku 1985. Není součástí primárního práva EU, jde o samostatnou mezivládní dohodu, a proto není ke vstupu v platnost vyžadována ratifikace všemi signatáři stávajících smluv EU. Je pravděpodobné, že bude ratifikována dostatečným počtem zemí, protože požadované minimum, je alespoň dvanáct států eurozóny. Ovšem tím celý příběh teprve začne! Pojede se po dvou kolejích. Jednou kolejí bude primární právo EU a druhou eurozóna a její pravidla. Když to půjde dobře, tak se po určitém čase koleje znovu vrátí do jedné. Stejně, jako to bylo u Schengenské dohody, bude i fiskální pakt po několika letech začleněn do primárního práva (Velká Británie například dostane výjimku z možné budoucí daně z finančních transakcí).

A pak je tu druhá možnost. Koleje se nespojí a eurozóna se stane novým gravitačním jádrem spojujícím pouze ty státy, které přistoupí na hlubší hospodářskou integrací a nová pravidla hry. Význam původní Evropské unie pak bude klesat. Stejně jako bude klesat vliv a politický význam států, které zůstanou mimo eurozónu.

Na poslední summitu Česká republika k tomuto rozchodu a možné budoucí dezintegraci poměrně výrazně přispěla. Pokud by totiž zůstala stranou dohody jen Velká Británie, nebylo by to vzhledem k jejím specifickým zájmům až tak velké překvapení a hledala by se cesta řešení. Tím, že jsme se k ní přidali, vznikl model 25+2, což je jakýsi zárodek vícerychlostní podoby Evropy.

Ukazuje se, že integrace Evropy a hledání jejího budoucího směřování je otevřený proces. U některých politiků evropského západu může i růst pokušení ponechat některé části Evropy svému osudu. Zvažuje se například, co s Řeckem: Držet v EU, či nedržet? Co je dražší? Ale otázka Řecka není jen úzce ekonomická věc. Hodit Řecko přes palubu může přivodit vyhrocení politické situace v Řecku, může přivést k moci nějakou novou vládu plukovníků a ve svých důsledcích destabilizovat celou jihovýchodní politiku EU, eskalovat kyperský problém a vztahy mezi Řeckem a Tureckem. Celý jeden segment Evropy se najednou může posunout jinam.

Role České republiky by měla být právě opačná, než jsme předvedli na posledním summitu. Měli bychom bránit jakoukoli tendenci k periferizaci střední a východní Evropy. Neměli bychom posilovat ty, kteří mají už delší dobu dojem, že s některými postkomunistickými státy se do budoucna příliš počítat nedá. Právě my jsme měli trvat na tom, že je třeba hledat řešení pro celek Evropy a nepřipustit žádné štěpení. Žije v omylu, kdo si myslí, že nás bude někdo přesvědčovat, pokud budeme chtít jít stranou. Nálada je taková, že o potížisty a nerozhodné nebude velký zájem. Je to ale zrádné pokušení, podlehnout odstředivým silám a myslet si, že z bouře se zachrání loď, která se bude zbavovat zátěže na palubě.

Je obrovská lež si myslet, že zkušeností evropské krize je, že musíme rezignovat na solidaritu a kooperaci. Nejvážnějším úkolem Evropské unie v současné krizi naopak je najít řešení dostatečně solidární a kooperativní, aby udrželo EU pohromadě.

Český premiér před pár dny na ideové konferenci ODS řekl, že sociální stát je v krizi. Pravda je spíš taková, že vlády, jako je ta Nečasova, dělají vše pro to, aby sociální stát do krize dostaly. Snižují odvody do sociální sféry a devastují základní funkce státu. Jak je to s tou údajnou krizí sociálna v Evropě? Kuriózní je, že země s vysokými sociálními výdaji zvládají krizi daleko lépe než ty s nízkými. Příkladem jsou státy jako Švédsko (33% HDP), Finsko (32%), Německo (30%). Naopak do krize se dostaly ty země, jejichž sociální výdaje jsou často hluboko pod evropským průměrem 27% HDP na sociální výdaje. Země jako Irsko, pobaltské státy, Řecko, Portugalsko mají poměrně nízký podíl sociálních plateb. Nejvyšší podíl sociálních výdajů z těch zemí, co se potýkají s problémy, má Itálie (25%). Rozsah sociálního státu ve vyspělých zemích Evropy nehraje primární roli jako faktor vyvolávající dluhové problémy. Navíc by bylo zajímavé zkusit kvantifikovat výnosy, které přinášejí veřejné finance k ekonomické a politické stabilitě. Dobrá úroveň vzdělanosti a zdravotní kondice je určitě obrovský přínos pro podnikání a práci. Sociální smír přitahuje investory. Kdo dokáže spočítat škody způsobené například tím, že růst nezaměstnanosti posiluje tendenci k rozpadu rodin. Tak přestaňme vyprávět ty pohádky, jak krizi způsobily veřejné a sociální výdaje.

Udržet evropský sociální model by mělo být úkolem i pro nás tady ve střední a východní Evropě. I přesto že v něm zdaleka nehrajeme dnes první housle: sociální výdaje jsou v ČR hluboko pod průměrem členských států EU, zhruba na úrovni 18-20%. Přitom evropský typ společnosti je výsledek civilizačně-kulturního vývoje, ze kterého jsme sice po určité období vypadli, ale na kterém bychom se měli chtít podílet. Měli bychom se společně s ostatními snažit překonat problémy, před kterými Evropská unie stojí a neměli poslouchat Václava Klause, který říká, že EU je nám překážkou a brzdou. Neměli bychom připustit, abychom z tohoto vývoje vypadli někam na okraj. Bylo by obrovským neúspěchem, pokud bychom se znovu ocitli v podřízeném vztahu k západu, v jakém jsme byli ve druhé polovině 90.let. Nemáme banky ani zvláštní diplomatické vztahy, jako mají Švýcaři, byli bychom pouze periferií Evropy.


Deník Referendum 8.3.2012

Blogeři abecedně

A Aktuálně.cz Blog · Atapana Mnislav Zelený B Baar Vladimír · Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoníček Radek · Bartošek Jan · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bednář Vojtěch · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Berkovcová Jana · Bernard Josef · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo · Cizinsky Ludvik Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořák Jan · Dvořák Petr · Dvořáková Vladimíra E Elfmark František F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fibigerová Markéta · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Goláň Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Hájek Jan · Hála Martin · Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Heroldová Martina · Hilšer Marek · Hladík Petr · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holásková Kamila · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrabálek Alexandr · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubálková Pavla · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kaláb Tomáš · Kania Ondřej · Karfík Filip · Karlický Josef · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Pavel · Klíma Vít · Klimeš David · Klusoň Jan · Kňapová Kateřina · Kocián Antonín · Kohoutová Růžena · Koch Paul Vincent · Kolaja Marcel · Kolářová Marie · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Konrádová Kateřina · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Máchalová Jana · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Měska Jiří · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minář Mikuláš · Minařík Petr · Mittner Jiří · Moore Markéta · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Mundier Milan · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Nerudová Danuše · Nerušil Josef · Niedermayer Luděk · Nosková Věra · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít · Nožička Josef O Obluk Karel · Ocelák Radek · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Oujezdská Marie · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Petříčková Iva · Pfeffer Vladimír · Pfeiler Tomáš · Pícha Vladimír · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Polách Kamil · Polčák Stanislav · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Ruščák Andrej · Rydzyk Pavel · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Řeháčková Karolína Avivi · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Sirový Michal · Skalíková Lucie · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slejška Zdeněk · Slimáková Margit · Smoljak David · Smutný Pavel · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šindelář Pavel · Šípová Adéla · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šojdrová Michaela · Šoltés Michal · Špalková Veronika Krátká · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěpán Martin · Štěpánek Pavel · Štern Ivan · Štern Jan · Štětka Václav · Štrobl Daniel T T. Tereza · Táborský Adam · Tejkalová N. Alice · Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Tůma Petr · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vacková Pavla · Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vančurová Martina · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Vostrá Denisa · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Wirthová Jitka · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zajíček Zdeněk · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří · Zouzalík Marek Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael · Žantovský Petr Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy