Podivné, co se to mele kolem sKaret. Nová ministryně ještě dřív než prošla do úřadu, vyzvala opozici ke spolupráci. Prý že si umí představit, že by sKarty mohly být dobrovolné. No, dlouho to nevydrželo. Uplynuly jen dva dny od nástupu paní ministryně na ministerstvo a ta náhle prohlašuje, že zákon dobrovolnost nepřipouští a podobné úvahy systém ohrožují.
Tak to je paráda. Před pár dny jsme byli vyzváni, že můžeme jednat o změně zákona, a teď: Zákon byl jednou přijat a basta! Kdopak to s paní ministryní promluvil, že tak náhle změnila názor? Přece jako bývalá šéfporadkyně pana Drábka musela dobře vědět, jak smlouva s Českou spořitelnou vypadá. Pokud je Ludmila Műllerová pouze převlečený pan Drábek, tak nemá smysl, aby se na ministerstvu vůbec ubytovávala. Ten Augiášův chlívek po panu Drábkovi je třeba začít čistit a ne v něm pěstovat květinky.
Ještě že tu máme pana premiéra Nečase, který dnes stihl prohlásit, že povinné sKarty jsou mrtvé a že už jedná s Českou spořitelnou. Tak to vypadá, že ve vládě máme na sKarty hned názory dva. Ještě tak vědět, co tím slovem „mrtvé“ pan premiér myslí. Možná chce zrušit povinnost používat sKarty k vyplácení, ale chce je zachovat u České spořitelny jako identifikační. No tak to je sice kousek snahy, ale v téhle kauze je to už málo.
Připomeňme si základní fakta. Na začátku tohoto příběhu pan Drábek a Šiška podvedli občany. Uzavřeli za Českou republiku smlouvu na dvanáct let, ke které neměli mandát. Musela to vědět i Česká spořitelna, že podpis pana Šišky je jedna věc a skutečné kompetence věc druhá. Smlouva je nezákonná a protiústavní, jak upozorňuje ombudsman a bývalý soudce Ústavního soudu Pavel Varvařovský, protože žádný občan nemůže být nucen činit to, co mu zákon neukládá. Nikdo nesmí být nucen převzít sociální kartu s tím, že pokud to neudělá, bude potrestán zastavením výplaty dávek. Podle ombudsmana je sKarta také nepřiměřený zásah do soukromí. Česká spořitelna se dostává k datům, které žádné privátní bance nepatří. Vážným problémem je také zpoplatnění dalších služeb a transakcí na kartě. Je skandální, že se ministerstvo ve smlouvě zavázalo vyvinout maximální úsilí k tomu, aby se na sKarty převedly i výplaty důchodů. Je nepřijatelné, že za zády Parlamentu tady byl přijat závazek za příští ministry a vlády – mimořádně výhodný pro bankovní ústav, který bude na svých účtech spravovat miliardy, a podezřele nevýhodný a omezující pro stát a občany.
A bonbónek nakonec: Takovýto obří miliardový byznys pro soukromou firmu nebyl řádně vysoutěžen podle zákona o veřejných zakázkách. Oni to pánové Drábek a Šiška České spořitelně jen tak přidělili. Vše určitě jen z čiré nezištnosti…
To, co se nepodařilo panu Knötigovi domluvit s panem Michálkem, kde tu roli obdarovaného měla sehrát Komerční banka, to se tady panu Drábkovi a Šiškovi podařilo dovést do vítězného konce.
Jen je zvláštní, že dnes pan premiér říká, že byl s celou vládou také podfouknut a že o tom nic nevěděl. Svatá prostoto. Každý, kdo chtěl, si mohl smlouvu s Českou spořitelnou, vyhledat na webových stránkách ministerstva práce a sociálních věcí. A k čemu pak mají vládní koaliční strany své náměstky na ministerstvech?
Takže co zbývá a co se dá dělat? V Senátu jsme navrhli změnu zákona, která by omezila sKarty jen na dávky v hmotné nouzi (návrh Národní rady zdravotně postižených). Tento návrh již putuje ze Senátu do Sněmovny. Zároveň v Senátu vzniká další návrh, ve kterém jde o úplné zrušení sKarty – pokud s prvním návrhem nepochodíme. No a pokud ani s tímhle ve Sněmovně neuspějeme, podáme ústavní stížnost, ve které se opřeme o argumenty ombudsmana a dalších ústavních právníků.
Ostatně soudím, že sKarta musí být zrušena.