Ne, tak tohle opravdu Václav Klaus v novoročním projevu neřekl. Nedávno ale tato slova pronesl německý prezident Joachim Gauck. Vystoupil před podnikateli a uvažoval o tom, kdo nese vinu za ekonomickou krizi. Řekl něco, co si u českého prezidenta nikdo nedovede představit. Každý prý musí hledat chyby sám u sebe. A on přispěl tím, že vždy prosazoval pouze svobodu. Dokonce, říká Gauck, po pádu komunismu jsem všude doporučoval oslabování státu a regulace, dnes už vím, že to je jinak: přílišná svoboda, svoboda bez omezení nesmírně škodí. „Kvůli svobodě jsem se stal přítelem hranic,“ říká Gauck. Německý prezident mluví o potřebě respektování všeobecně závazných pravidel jako podmínce svobody. Mluví o tom, že svoboda musí být doprovázena odpovědností. Gauck varuje, že když stát nenastaví pravidla a nekontroluje přísně jejich dodržování, tak pravidla nastaví silná zájmová sdružení, která pak čerpají zisk na úkor ostatních.

Kam se ale hrabe pan Gauck! V Klausovi máme u nás daleko slepějšího hlasatele svobody bez hranic. Náš Klaus nejen že vystupoval vždy proti regulaci a omezování trhu, on odmítal dokonce vidět tunelování bank a vykrádání investičních fondů jako vážný problém. Ani v devadesátých létech s Klausem nepohlo, když střadatelé přicházeli o úspory, když poctiví byli okrádáni. Nikdy jsme neslyšeli a neuslyšíme Klause říct: Já jsem vinen. Václav Klaus má úplně jinou morálku. Jeho morálka připomíná úvahy Raskolnikova ze Zločinu a trestu: Když je někdo dost silný, může porušovat zákony. Prohrávají pouze ti slabí a neužiteční.

Klausova amnestie, to není v jeho příběhu nic nového. Klaus vždy bagatelizoval ekonomickou kriminalitu. Nyní se jeho amnestie snáší jako milosrdný déšť na tuneláře bank, kampeliček, družstevních záložen. Snáší se na ty, co okrádali klienty, dopouštěli se privatizačních a daňových podvodů. Snáší se na podvodné konkursní soudce, dokonce na organizované party podvodníků s exekucemi. Jak blízko se mnozí točili kolem Václava Klause! Příšerný soudce Berka a jeho komplic Větrovec byli věrnými kumpány takových lidí, jako je například dlouholetý poradce prezidenta Klause Milan Kindl. Ten Milan Kindl, který založil slávu plzeňské právnické fakulty, na níž učinil nejvyšším pravidlem výuky práva heslo: „Maximalizuj užitek bez ohledu na právo a zákony.“ Co asi vždy tak fascinovalo Václava Klause na této obskurní postavě?

K čemu jednotlivé milosti, které na konci kdekdo zpochybňuje, řekl si Klaus na sklonku svého prezidentského období. Připozdívá se, navíc některé soudy pracují a mohly by vydat nebezpečné plody. Uděláme jednu pořádnou amnestii a zachráníme tu chobotnici celou! Čert vem všechny poškozené, oběti a skuhrající v těchto miliardových zločinech! To jsou všechno ty ubohé a slabé Lizavety z Dostojevského Zločinu a trestu. Ty jsou určeny k porážkám. Mé poslední prezidentské požehnání patří těm silným! Práskám dveřmi, směji se a odcházím. Váš Václav Klaus.