Česká vláda uvolnila 15 milionů na kampaň k radaru. Mluvilo se o tom, jak peníze pomohou komunikaci s veřejností a jak se budou předávat všechny důležité informace.
V posledních dnech situace kolem radarové základny USA v ČR velmi zhoustla, zpráva amerických tajných služeb zvedla velkou debatu v americkém tisku, píše se o zvratu a přelomu v hodnocení hrozeb a v zahraničí můžeme číst celou řadu čerstvých komentářů. U nás je ale ticho po pěšině. Nedovídáme se ani základní informace, pan Klvaňa zmizel, vládní politici se na posledním jednání sněmovny debatě kulišácky vyhnuli. V těžkých dobách na televizní obrazovce zastoupila všechny politiky i zmocněnce toliko úřednice ministerstva zahraničí paní Šmigolová, aby řekla: „Jedeme dále, jen taková překvapení by nám američtí partneři příště dělat neměli“.
Venku zuří debata, mluví se o ztrátě věrohodnosti americké zahraniční politiky i samotného amerického prezidenta, ozvaly se hlasy, že prezident lhal veřejnosti, nicméně naše ministerstvo zahraničí vydalo oficiální stanovisko, že se „nic neděje“. Pokračujeme v našich jednáních o protiraketové obraně a tváříme se, že se nic nestalo. Situace se stává absurdní.
Odpor veřejnosti vůči systému protiraketové obrany roste stejně v Polsku jako v České republice. Poslední průzkum v České republice hovoří o 67% proti, a to bylo ještě před zveřejněním společné zprávy tajných služeb USA, že od roku 2003 Írán nerozvíjí vojenský jaderný program.
Někdo by měl odpovědět na celou sérii otázek. Před čím nás má chránit zamýšlený systém protiraketové obrany? Před konvenčními hlavicemi na raketách dlouhého doletu vypálených z Íránu? Takové rakety dnes Írán nemá, jaderné zbraně aktuálně nevyvíjí a konvenční hlavice umístěná na mezikontinentální střelu je nonsens (enormní náklady). A kdo jiný by ještě proti nám mohl zaútočit? Sýrie? Nemá na to odpovídající technické zázemí ani potenciál. Pákistán? Nemá odpovídající rakety a proč by útočil na Evropu? Pákistán stál o jadernou zbraň pouze kvůli Indii.
Budeme tedy zde něco budovat a nedovedeme si ani teoreticky představit, před čím nás to má chránit.
Proč nám nikdo neřekne, jak je to s údajnou iniciativou sedmi zemí NATO, které se chystají v dubnu v Bukurešti vystoupit s návrhem a s výzvou připravit program ozbrojování a kontroly zbrojení ve světě?
Jak to, že nyní tajné služby USA dávají za pravdu Rusům, kteří tvrdili, že Írán jaderné zbraně nevyvíjí? Vztahy s Ruskem nám potemněly. Ruská federace pozastavila platnost Smlouvy o konvenčních ozbrojených silách v Evropě. Jak na to odpovíme a jak budeme reagovat na vyhlídku, že Rusové vypovědí Smlouvu o likvidaci raket krátkého a středního doletu, uzavřenou ve Washingtonu v roku 1987? Upozorňuji, že proti těmto raketám systém, který budeme budovat, fungovat nebude.
Proč se nikde nemluví o tom, že USA navrhují rozšířit NATO o Japonsko, Jižní Koreu, Nový Zéland a Austrálii? Mluví se o snaze vytvořit novou bipolaritu v současném světě. Má Česká republika zájem se na něčem podobném podílet?
A ještě jedna otázka na konec. Na schůzce polského a českého premiéra se jednalo o radarové základně. Proč jsme slyšeli od premiéra Topolánka pouze prázdné floskule o slaďování postojů České republiky a Polska? Jaký byl skutečný obsah jednání, jaký je postoj nové polské vlády a proč to nemůžeme vědět?
Máme tady příslušné politiky, zmocněnce na radar pana Klvaňu a 15 milionů uvolněných na kampaň na informování veřejnosti - ale o tom, co se děje, se dovídáme zatraceně málo.