Držet dané slovo je pro dialog v dnešním světě zásadní

01. 12. 2016 | 11:49
Přečteno 2887 krát
Rozumím tomu, když zaznívají obavy či když vzniká dojem, že v něčem je česká zahraniční politika poddajná, nebo dokonce servilní. Také jsem žil 33 let v socialismu. Vzpomínám si na pěknou scénu, když jsem stál v pět hodin ráno na autobusové zastávce před dolem Hlubina a kolem mě asi čtyřicet horníků. A v tom tichu hlubokého rána jeden z nich pronesl: „A protože je celý národ posraný, tak musí být Havel zavřený.“ To byla osmdesátá léta.

Velmi dobře pamatuji ten pocit ponížení. A jsem dokonce alergický na to, kdybych někdy měl participovat na něčem podobném, co jsem zažil tehdy. To bych si nejraději ruku uťal.

Jenže ponížení znají i obyvatelé Číny. Země, kterou mnozí označují nepěknou floskulí „komunistická Čína“ a která za posledních dvacet let prokazatelně udělala nepředstavitelný vývoj, třeba v oblasti sociální ochrany práce či ochrany životního prostředí.

Když jsem dělal rozhovor s čínskou televizí, ptali se mě na Západ a na to, jak dokážeme spát s tím, co jsme (my, Západ) Číně v posledních 150 letech způsobili. Můžeme si klást otázku, proč to má zodpovídat zrovna představitel českého státu? Ale to je nezajímá - my jsme pro ně také Západ. My jsme pro ně Evropa. A tak se nás klidně ptají: „A jak vy se vypořádáte s politikou dělových člunů před 150 lety? Obsadili jste naše přístavy, nutili jste nám opium a vytvořili jste v Číně osm, deset milionů závislých lidí…“ Trápí je imperiální politika vůči Číně.

Po druhé světové válce byla Čína také zklamaná Západem. Protože bojovala proti japonskému fašismu a měla pocit, že způsob, jak s ní Západ zacházel, byl opět opakováním stejného pohrdání.

Je správné být v dialogu k Číně kritický. Ale na druhou stranu bychom se měli snažit zbavit své arogance a povýšenosti, protože oni skutečně vidí Západ jinak než my. Hodnoty Západu, ke kterým se my hlásíme, oni mají spojené s vražděním.

Mohl bych citovat dopis německého vojáka matce napsaný ve 20. století, který říká: „Milá matko, dnes 26. srpna jsme zastřelili 400 Číňanů. Napřed byli zbiti, že byli napůl mrtví a svázáni šňůrou, pak se šňůra vytáhla a přivázala k copům. Napřed si museli vykopat díry a pak byli zastřeleni. Byl to sice hrozný pohled, ale přesto jsme byli spokojeni.“ To je jen jeden z mnoha tisíců příkladů, které můžeme uvádět.

Intercivilizační dialog je dialog příběhů, které jsou na různých stranách vnímány jinak. A nechápu, když někdo řekne: „Co si Čína myslí, nás nezajímá.“ Dovedete si představit, že by nám řekly Spojené státy: „Vaše vnímání situace v Pobaltí nebo na Ukrajině, to je vaše vnímání. Naše vnímání je jiné, nás to nezajímá.“ Dá se na takových vyjádřeních postavit nějaká zahraniční politika?

Není možné zároveň tvrdit, že s někým povedete dialog, a zároveň mu říci: „Mně to vaše vnímání nezajímá.“

Když jsem měl možnost zajímat se o českou zahraniční politiku a diplomacii za posledních patnáct dvacet let, tak to, co jsem vypozoroval jako problém, který se neustále vrací, je, že se porušuje slovo. A to dokonce na vysoké úrovni. Vystopoval jsem hned čtyři takové případy. Pravidelně to vedlo k vážnému zmrazení vztahů, které se potom velmi těžko vracely zpátky.

Následky, a to bez ohledu na to, kdo to je, jestli je to země velká, nebo malá, jestli je na jihu, nebo na východě, bývají často velmi špatné: především ztráta důvěry, že se na slovo toho dotyčného dá spolehnout.

Když ministr kultury Herman vybočil z linie naší zahraniční politiky, cítil jsem potřebu dát najevo, že to, co bylo dohodnuto, platí - protože to je základní věc cti. Udělal bych to, ať by ta partnerská země byla jakkoliv velká. Jednal jsem o následném prohlášení čtyř ústavních činitelů s premiérem, se státním tajemníkem, s příslušným náměstkem, s těmi, kteří se věnují čínské problematice na ministerstvu zahraničí. Nevolal mi žádný byznysmen, ani jsem nebyl pod žádným tlakem Číny. Mne v té chvíli nezajímala Čína, ale vlastní svědomí - a to, jestli jsme schopni držet, co se dohodlo. Bez respektu k tomu druhému žádná spolupráce, dialog není možný.

Uznávám, že jsem měl možná více zvažovat, že v souvislosti s okázalostmi minulosti může vzniknout pocit, že ČR se chová servilně. Takový dojem bychom vytvářet neměli. Už proto, že jsem nenabyl dojmu, že nás čínští politici válcují. Rozhovory s nimi pro mě nebyly varováním, že jednám s někým, kdo je dopředu rozhodnutý k tvrdé politice konfrontace. Jednání mě posilovala v přesvědčení, že dialog má smysl, že se o něj musíme snažit, byť je řada věcí, které musíme podrobit často nejednoduché a složité debatě. Cením si, že tuto debatu vedeme a nerad bych o ni přišel. Jsme totiž součástí EU, jež je pro Čínu důležitým partnerem. Však také, když přistupujeme na obchod s Čínou, děje se to podle našich pravidel. První rovina je Evropská unie – Česká republika. Na té se dohadují pravidla.

Jsou země, které se docela radují, když se nám nedaří. Na čínské straně jsem nikdy nezaznamenal radost třeba z brexitu apod. Tam jsem nikdy necítil nebezpečnou strategii, kterou může mít zítra kdekdo – rozděl a panuj v Evropě.

Čína je složitý fenomén, věřte mi. Na tom, že je třeba vést dialog s Čínou, se shoduje Henry Kissinger, stejně jako Zbigniew Brzezinski, papež František a dokonce i samotný 14. dalajláma. Nedávno v knize Uspořádání světa Henry Kissinger napsal, že z patnácti situací, v nichž se v minulosti začala vynořovat země podobně silná, jako je Čína, jich deset vedlo k válce. Ta situace sama o sobě je poměrně velmi riziková a bude záležet na tom, jak s ní dokážeme zacházet, jestli dokážeme takové konfrontaci předejít. Podle mě je ta konfrontace dnes mimořádně nebezpečná, poněvadž v současném světě je řada věcí daleko těžších, než byla v minulosti.

Zažil jsem, když si v OSN Si Ťin-phing podal ruku s Barackem Obamou - to byla největší událost tohoto Valného shromáždění. Pro celý velký byznys to byla základní informace: USA s Čínou jsou schopné kooperovat. Můžeme se z toho vyloučit? To nevidím jako moudré. Senátor Kubera správně upozorňuje, že Čína je dneska země, se kterou máme druhý největší obrat. Tato země má a bude mít obrovský vliv na náš život.

Ještě větší riziko než Rusko, Čína nebo Islámský stát pro ČR a Evropu dnes představujeme my sami. Hlavní výzva stability a budoucnosti je v tom, jak sami budeme zvládat politiku v našem teritoriu. Pro servilitu v ní místo není. Pro držení daného slova a pro kompromis, jenž je podstatou a základem politiky, ano. Bez toho není dialog v současném světě možný.

(upravená část vystoupení na jednání Senátu PČR 30.11.2016)

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen korektně a slušně vedené debatě. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. V opačném případě se vystavujete riziku, že příspěvek administrátor odstraní z diskuse na Aktuálně.cz. Při opakovaném porušení kodexu Vám administrátor může zablokovat možnost přispívat do diskusí na Aktuálně.cz. Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů. Redakce Aktuálně.cz.

Blogeři abecedně

A Arnoštová Lenka Teska B Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bízková Rut · Bobek Miroslav · Boučková Tereza · Bursík Martin C Cimburek Ludvík Č Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fajt Jiří · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr G Gazdík Petr · Gregor Kamil H Hamáček Jan · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Havel Petr · Havlík Petr · Heger Leoš · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hnízdil Jan · Hokeš Tomáš · Hokovský Radko · Holmerová Iva · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Horváth Drahomír Radek · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hovorka Jiří · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hůle Daniel · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chromý Heřman J Janeček Karel · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Keményová Zuzana · Klan Petr · Klíma Vít · Klimeš David · Kněžourková Tereza · Kolínská Petra · Komárek Michal · Kopecký Pavel · Kostkan Tomáš · Kostlán František · Košák Pavel · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Křeček Stanislav · Kubita Jan · Kubr Milan · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Lalák Adam · Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipold Jan · Lomová Olga · Ludvík Miloslav M Mahdalová Eva · Marksová-Tominová Michaela · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Mihovičová Jana · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Navrátil Vojtěch · Němec Václav · Novák Martin O Oláh Michal · Outlý Jan P Palik Michal · Paroubek Jiří · Payne Jan · Pecák Radek · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Peychl Ivan · Pikora Vladimír · Pixová Michaela · Poc Pavel · Pohled zblízka · Pokorný Zdeněk · Pražskej blog · Procházka Adam · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Řízek Tomáš S Sedláček Tomáš · Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Shanaáh Šádí · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sláma Bohumil · Slimáková Margit · Sobotka Bohuslav · Sokačová Linda · Sportbar · Staněk Pavel · Stanoev Martin · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syková Eva Š Šefrnová Tereza · Šilerová Jana · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Štádler Petr · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel · Šumbera Filip · Švejnar Jan T Tejc Jeroným · Tejkalová N. Alice · Tolasz Radim · Tomášek Pavel · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Tošovský Michal · Tožička Tomáš · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vlk Miloslav · Vodrážka Mirek W Wagenknecht Lukáš · Wheeler Adrian · Wichterle Kamil · Wollner Marek Z Zahradil Jan · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zděnek Michal · Zelený Milan · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy