Krátce po našem premiérovi vyráží do Washingtonu polský předseda vlády Donald Tusk, který říká, že není kam spěchat a jede Američany především vyslechnout. Zároveň deklaruje, že nechce otázku zrušení víz spojovat s umístěním protiraketové základny USA v Polsku. Dává tak jasně najevo, že nehodlá napodobovat český postup, kdy premiér Topolánek za červený koberec v Bílém domě ochotně přijal všechny americké podmínky.
Topolánek sice nešetřil siláckými gesty (kulovnice jako dar Bushovi, vyznamenání pro bratry Mašíny, poklepávání po ramenou), ale jinak zobal Bushovi z ruky. Krok za krokem Topolánek vzdává vše, co původně sliboval. Vzpomeňme, jak při návštěvě Tuska sliboval, že bude koordinovat své kroky s polskou stranou. Tento závazek už dávno neplatí. Dokonce český premiér polskou stranu veřejně kritizuje, že zvolila špatnou strategii.
Nechápu, proč český premiér takto napadá premiéra sousední země, když nepostupuje podle jeho představ. Polská zdrženlivost je projev realismu. Administrativa prezidenta Bushe v Bílém domě do půl roku končí. Vše se v Americe chystá na zásadní změny. Dojde k nim, ať vyhrají republikáni nebo demokraté. Pohyb nastává i v americkém Kongresu. Čím více ale přichází zpráv, že systém protiraketové obrany USA se má v americkém Kongresu přehodnotit, tím více se v Česku finišuje.
Čeští politici vypadají, že upsali radaru svou duši. Alexandr Vondra najednou sděluje, že náš radar může být budován i bez antiraket v Polsku. To rozmetává veškerou argumentaci, kterou jsme doposud ze strany vlády ve prospěch radaru slyšeli. Ještě nedávno prohlašoval premiér Topolánek i náměstek Pojar, že bez antiraket v Polsku radar v Česku nebude. Strašili nás urgentními hrozbami, před kterými se musíme neprodleně chránit. Teď to vypadá, že se máme spokojit s radarem, který zřejmě aspoň zaznamená, co na nás bude padat. Nedivím se, že pan Klvaňa to raději vzdal a vrací se do American Tobacco, protože po tomto posledním obratu ve vládním postoji by bylo riskantní vůbec někde před lidmi na veřejné debatě vystoupit…
Vláda bude muset obhájit také svůj další neúspěch v jednání s USA. Ministryně Parkanová slibovala, že američtí vojáci budou na území České republiky spadat pod české úřady - policii a soudy. To bylo jen zbožné přání. Americká strana neustoupí ze svého požadavku, že američtí vojáci na území České republiky nebudou patřit pod českou jurisdikci. To znamená, že když něco „provedou“ mimo radarovou základnu, budou vyšetřováni a souzeni v USA, nikoliv v České republice.
A pak je tu třetí problém, který čeká českou vládu, která chce prosadit radar za každou cenu – summit NATO v Bukurešti. V této chvíli je problém vůbec dostat otázku protiraketové obrany na agendu dubnového summitu. Summit bude doslova zavalen diskusí o situaci v Afghánistánu, otázkou rozšíření NATO a vůbec budoucím posláním Aliance. Neexistuje politická shoda na tom, že NATO musí budovat protiraketovou obranu proti balistickým střelám dlouhého doletu. Je takováto hrozba skutečně urgentní? Existují studie, které uvádějí, že v budoucnosti budou mnohem atraktivnějším způsobem doručení zbraní hromadného ničení střely s plochou dráhou letu a lidmi neřízená letadla. Další námitkou je, že se příliš zveličuje hrozba ze Severní Koreje a Íránu. Uvádí se, že Írán nebyl doposud velmi úspěšný ve vývoji vlastních balistických střel Shahab 3. Některé státy se netají názorem, že bilaterální charakter jednání mezi USA, Polskem a ČR znamená obcházení NATO a vede k marginalizaci Aliance. Je proto nepravděpodobné, že by státy Aliance souhlasily s prohlášením, že systém navrhovaný pro ČR a Polsko bude zárodkem budoucí společné protiraketové obrany vůči balistickým střelám dlouhého doletu. Určitě nebude přijato žádné usnesení, že podobný systém by byl pod kontrolou a řízením států NATO. To znamená, že nebude splněn požadavek Strany zelených, který je podmínkou jejich souhlasu se zřízením radarové základny v ČR.
Rozhodnutí o protiraketové obraně NATO, o jejím budoucím rozsahu, o tom, jestli by měla pokrývat také balistické střely dlouhého doletu, nemůže být přijato dříve, než bude schválena nová bezpečnostní strategie NATO. Do této debaty se ale musí zapojit nová administrativa USA a výsledek nemůže být dříve než 2010-2011. Summit v Bukurešti může k protiraketové obraně přijmout jen mlhavou formulaci, kterou vezme současnou situaci na vědomí. Víc se od něj čekat nedá.
Nepochybuji ale o tom, že současná česká vláda, která je radarem posedlá, vyloží jakoukoliv zmínku, dokonce i absenci jakékoliv zmínky, ve prospěch budování radaru v Česku.