Milý pane premiére, je pěkné číst Vaše prohlášení k Lisabonské smlouvě, ve kterém vyzýváte ke sjednocení názorů na základní otázky české zahraniční politiky. Říkáte, že už se nemáme dále štěpit a máme začít seriozně diskutovat o zahraničních prioritách.

Souhlasím s Vámi, že situace je vážná. Irské „NE“ v referendu vytvořilo nejobtížnější možnou situaci pro české předsednictví. Souhlasím, že nemá cenu zvyšovat paniku a používat slova jako krize, prohra a podobně. Přál bych si, aby Česká republika takovou situaci dokázala klidně odpracovat. To znamená sehrát roli prostředníka, který nepředjímá řešení, slyší všechny názory, snaží se porozumět situaci a buduje silný souhlas co největšího počtu členů.

Takovéto práci české vlády jsme vždy připraveni pomáhat. Máme-li ale takovou roli sehrát, vyžaduje to zásadní změnu komunikace.

V současné Poslanecké sněmovně rozhodně není půda na podobný dialog připravena. Minulý týden vládní koalice provedla kroky, kterými se snaží umenšit roli opozice ve Sněmovně. Byly odhlasovány nové poměry pro rozdělení poslanců ve Sněmovně, podle kterých bude mít koalice ve výborech většinu. Vládní koalice svolala mimořádnou schůzi, na kterou navrhuje zařadit 39 bodů, ale vyřadila vše, co by umožnilo diskusi o zahraniční politice. V rámci mimořádné schůze již nelze program rozšířit, nelze např. navrhnout projednávání bodu o umístění radarové základny USA na území České republiky. A to je bod, ke kterému jste se, pane premiére, zavázal, že bude projednáván na každé schůzi Sněmovny. Z programu minulé schůze byl vyřazen a na této taky není. A to pár dní před avizovaným příjezdem Condoleezy Ricové do Prahy a před podpisem radarové smlouvy.

Vyzýváte k diskusi o budoucnosti Evropské unie či o bezpečnosti, ale na této mimořádné schůzi, kterou svoláváte, nevytváříte žádný prostor pro to, abychom cokoliv z těchto otázek projednali. Chystáte se na summit EU do Bruselu, kde se bude projednávat situace po irském referendu. Vaše vystoupení bude určitě sledováno s velkou pozorností. Čekal bych, že budeme ve Sněmovně jednat o společné pozici České republiky - zvlášť, když po ní nyní tolik voláte. Není tomu tak. Věděl jste, že pojedete na klíčový summit, kde ČR je v mimořádné pozici země připravující předsednictví. Nebylo třeba dělat slavnostní výzvy k debatě, měl jste tu debatu automaticky zařadit na program Sněmovny. Takto mi Vaše prohlášení zní falešně a prázdně.

Navíc jsem přesvědčen, že ve Vašem prohlášení informujete zásadně nepřesně a nepravdivě o schůzce premiérů Visegrádské čtyřky. Vy tvrdíte, že bez ohledu na to, zda bude ratifikační proces nadále pokračovat či nikoliv, nevstoupí Lisabonská smlouva v platnost. Zároveň prohlašujete, že na tomhle jste se shodli s ostatními premiéry v rámci V4. To je nesmysl a nemožné. Nikdo z Vašich partnerů, ani nikdo v celé Evropě kromě Vás a prezidenta Klause dnes neříká, že Lisabonská smlouva skončila. S nikým na tom dnes v Evropské unii nemáte shodu. Nemůžete vyzývat k debatě a začít tím, že neříkáte pravdu.

Ve své výzvě sice mnohomluvně odmítáte defétismus, ale pokud vím, tak Lisabonskou smlouvu pohřbíváte pouze Vy a prezident Klaus.

Rád bych s Vámi, pane premiére, vedl debatu, ve které byste vysvětlil svou větu, že Evropská unie má stabilní smluvní základ, který umožňuje její další standardní fungování. Ve skutečnosti současná Smlouva z Nice neumožňuje pokračovat v procesu rozšiřování Unie. Tohle je velmi důležití okolnost pro naši politiku vůči Balkánu, který je údajnou prioritou našeho předsednictví. Tohle bych si například rád vyjasnil, jen nevím, kdy a kde se nám to povede.

Milý pane premiére, nezkoušejte to na nás sladkými a státnickými slůvky, když Vaše činy napovídají, že o reálný dialog rovného s rovným ve skutečnosti nestojíte. Nedělejte si z nás dobrý den.