Horká fáze přijetí eura trvá zhruba dva a půl roku. Během ní musí země ukázat "stabilitu" své měny v rámci "polofixního" režimu ERM II. Pokud také zároveň splňuje "maastrichtská kritéria," může se země stát dalším členem eurozóny.

Euro jako svou měnu používá dnes 19 zemí Unie. Souboj o to, kdo zarovná počet na 20, se asi svede mezi Bulharskem a Chorvatskem, což jsou země, které právě "horkou fázi" odstartovaly. Nebudou to mít snadné, neb během recese, která v Unii nastala, se mnoho proměnných "rozháže", a třeba plnění inflačního kritéria není úplně snadné.

Oběma zemím moc držím palce. Myslím, že zejména Bulhaři, kteří už od roku 1999 (!) pevně svou měnu na euro (předtím marku) navázali, se měli touto cestou vydat dříve (o tom jsem měl s kolegy z tamní banky dlouhé debaty). Teoretické datum přijetí eura by mohlo být 2.2.2023, ale to by vyžadovalo, aby vše šlo zcela ideálně.

Platí ale, lépe pozdě než nikdy. To (naštěstí snad je "dočasné") nikdy platí pro nás, tedy pro zemi, která je zřejmě ze všech nečlenů eurozóny na euro nejlépe připravena (díky stabilizovanému "makru") a měla by z toho zřejmě největší užitek (díky struktuře ekonomiky).

Co tomu brání? Populismus a nekompetence řady vrcholných politiků, kteří často lživými, nebo aspoň zkreslenými argumenty skepsi lidí k euru dlouho, a poměrně úspěšně, tvořili...Ta je u nás přítomna v míře větší než velké. Bez této změny budeme i nadále od eura velmi daleko. K naší škodě.

Komentář je reakcí na článek Chorvatsko a Bulharsko jsou v čekárně na euro