V polovině roku 2016 vstoupila v platnost novela branného zákona a zákon o službě vojáků v záloze. To přineslo zásadní změny v oblasti zálohy ozbrojených sil. Podle článků v novinách či diskusí na sociálních sítích, je zřejmé, že ne všichni si uvědomují hloubku a dopady těchto změn.

Pro někoho možná překvapivě armáda musí při svém nasazení dodržovat zákony a dělá jen to, co jí nařídí vláda, nebo stanoví zákon.

Nadále platí všeobecná branná povinnost, tzn. že za určitých okolností může stát povolat do armády (téměř) kohokoli mez 18 – 60 lety věku, včetně žen.

Máme profesionální Armádu ČR, která je určena k obraně státu.
Pro doplňování ozbrojených sil je určena záloha ozbrojených sil (to jsou všichni, kteří prošli odvodním řízením/ složili vojenskou přísahu) jejíž částí je aktivní záloha. (§ 1, odst. 7., zákona 585/2004 Sb. o branné povinnosti a jejím zajišťování - branný zákon)

Vnitřní bezpečnost ČR včetně ostrahy státních hranic je úkolem ministerstva vnitra/ Policie ČR. Pokud jejich síly nestačí, o nasazení Armády České republiky na území ČR pro plnění úkolů Policie ČR rozhoduje Vláda ČR.
Legislativa samozřejmě pamatuje i na válku a definuje tzv. krizové stavy spojené s vnějším nebezpečím.

Válečný stav (čl. 43 ústavního zákona č.1/1993 Sb.)
- vyhlašuje parlament (potřebný souhlas nadpoloviční většiny všech poslanců a senátorů)
- v případě napadení ČR nebo je-li třeba plnit mezinárodní smluvní závazky o společné obraně proti napadení
- patrně jen v této situaci by se povolávaly vybrané ročníky mužů i žen tzv. všeobecná mobilizace, nebo např. jen vybrané profese (řidiči, lékaři) tzv. částečná mobilizace. Muži a ženy by se podrobili odvodnímu řízení a podle potřeb ozbrojených sil by pak procházeli základním výcvikem atd. Určitě by byli povoláváni vojáci v záloze

Stav ohrožení státu (čl. 7 ústavního zákona č.110/1998 sb.)
- vyhlašuje parlament na návrh vlády (potřebný souhlas nadpoloviční většiny všech poslanců a senátorů)
- je-li bezprostředně ohrožena svrchovanost nebo územní celistvost státu anebo jeho demokratické základy
- v této situaci by se pravděpodobně primárně povolávali „muži a ženy s vojenským výcvikem“ tzn. předurčení bývalí vojáci z povolání, bývalí vojáci základní služby, aktivní zálohy, absolventi „dobrovolných cvičení“

Nouzový stav (čl. 5 ústavního zákona č. 110/1998 Sb.)
- vyhlašuje vláda
- v případě živelních pohrom, ekologických nebo průmyslových havárií, nehod nebo jiného nebezpečí, které ve značném rozsahu ohrožují životy, zdraví nebo majetkové hodnoty anebo vnitřní pořádek a bezpečnost
- vyhlašuje se jen s uvedením důvodů na určitou dobu a pro určité území (max 30 dní, prodloužení se souhlasem Poslanecké sněmovny)
- primárně řeší složky IZS
- vyhlášeno kvůli povodním v roce 2002, 2006, 2013 a kvůli orkánu Kyrill v roce 2007.
- Vláda ČR může rozhodnout o nasazení AČR včetně aktivních záloh

Stav nebezpečí (par. 3 zákona č. 240/2000 Sb.)
- vyhlašuje hejtman (primátor hl.m. Praha)
- jako bezodkladné opatření, jsou-li ohroženy životy, zdraví, majetek, životní prostředí, pokud nedosahuje intenzita ohrožení značného rozsahu, a není možné odvrátit ohrožení běžnou činností správních úřadů, orgánů krajů a obcí, složek IZS nebo subjektů kritické infrastruktury
- vyhlašuje se pro území kraje nebo jeho část, s uvedením důvodů a na nezbytně nutnou dobu (max 30 dní, prodloužení se souhlasem vlády)
- primárně řeší složky IZS
- hejtmani si nemohou „sáhnout“ na „své“ pěší roty aktivních záloh při Krajských vojenských velitelstvích
- vyhlášeno 2002, 2004, 2005, 2006, 2009, 2010, 2013, 2016 většinou kvůli povodním

V ČR máme profesionální armádu, profesionální policii a profesionální složky IZS. Jejich počty jsou dané schválenými „tabulkami“ a nemohou být ze dne den navýšeny.

Bezpečnost na území ČR je úkolem Ministerstva vnitra/ Policie ČR. Pro zvládání (nejenom) živelných pohrom je určen primárně IZS.

Policii i IZS může na základě rozhodnutí Vlády ČR posílit AČR, tak jak jsme to viděli při povodních, nebo při ostraze areálu ve Vrběticích. Profesionální AČR může nastoupit takřka okamžitě.

V případě, že AČR od Vlády ČR obdrží dlouhodobý úkol, vyplatí se velení AČR zvážit nasazení aktivních záloh. Nová legislativa umožňuje operační nasazení AZ až na 7 měsíců v roce (v době „Vrbětic“ zákon omezoval nasazení AZ na výjimečné vojenské cvičení v délce 14 dní ročně a to pouze pro odstraňování následků živelných pohrom).

V době míru jiné zálohy než aktivní zálohy Česká republika nemá!
Naschvál píšu Česká republika, neboť obrana a ochrana ČR je věcí nejen každého občana (každý má brannou povinnost), ale zejména všech institucí ČR – „Státní orgány, orgány územních samosprávných celků a právnické a fyzické osoby jsou povinny se podílet na zajišťování bezpečnosti České republiky“ (čl. 3 odst. 2 ústavního zákona č. 110/1998 Sb.)

V případě dlouhodobých mimořádných bezpečnostních opatření nemá Česká republika v době míru pro posílení profesionální PČR, IZS a AČR nikoho jiného než aktivní zálohu!

Volení zástupci občanů - poslanci a senátoři, schvalují zákony, které definují podmínky služby vojáků z povolání AČR včetně služebních tarifů pro jednotlivé hodnosti a další příplatky. Pokud by vojáci z povolání nedostávali příplatky, tak by vojáci v hodnostech svobodník, desátník a četař měli menší příjem než je průměrná mzda v ČR.
Výšku tarifů pro jednotlivé hodnosti i rozsah jednotlivých příplatků schvaluje Vláda ČR.
Ministr obrany svým rozkazem pak upřesňuje konkrétní výšku příplatků.

Nový zákon 45/2016 Sb. o službě vojáků v záloze platný od 1.7.2016 aktivním záložákům přiznává služební tarif podle hodnosti. Jednotky AZ jsou v naprosté většině roty, kde je přirozeně převaha nižších hodností a svobodníci, desátníci a četaři tak tvoří 68% z plánovaných 5000 vojáků v aktivní záloze.

Finanční správa AČR (v podřízenosti NGŠ AČR) při výplatě finančních záležitostí vojáků v aktivní záloze postupuje podle platné legislativy (zejména zákon 45/2016 Sb. a zákon 221/1999 Sb.). Gestorem a „vykladačem“ těchto zákonů je Sekce státního tajemníka MO.

Jednou ročně dostanou příslušníci AZ odměnu 18.000 kč. Osobně to chápu jako ocenění a poděkování „státu“ za to, že se občané nad rámec svých civilních povolání dobrovolně a pravidelně připravují k obraně ČR formou vojenských cvičení až 28 dní ročně.

Chápu rozhořčení těch záložáků, kteří v civilu mají nadprůměrné platy, a když jdou na vojenské cvičení rozdíl v příjmech jejich rodin je v řádu několika tisíců korun. Částka 18.000 kč jednou za rok většině z nich tento „rozdíl“ tzv. srovná. Ale účty a hypotéky se musí platit každý měsíc. Vzhledem k výše uvedenému a se znalostí problematiky, ale nevím o nikom na Generálním štábu AČR, kdo by mohl vydat pokyn, nebo nařízení ke zvýšení peněžních náležitostí AZ.

Naplněnost AČR i aktivních záloh je určitě ovlivněna i finanční kompenzací, každý musí platit složenky. Osobně jsem ale přesvědčen o významném vlivu „P.R.“ dané instituce/ útvaru.

Na P.R. aktivních záloh mají velký podíl samotní záložáci a záložačky, kteří jsou, na to co dělají hrdí. Píší o svých zkušenostech na sociálních sítích a přirozeně tak ovlivňují své přátele – mít vojenský výcvik je „normální“. Novináři, kteří mají možnost se se záložáky setkat, jsou pravidelně překvapeni jejich obrovskou motivací podstoupit vojenský výcvik.

P.R. aktivních záloh samozřejmě velmi pomáhají veřejná vyjádření politiků a známých osobností. Jejich návštěvy na cvičeních a dalších akcích aktivních záloh. Pro záložáky bylo určitě nejvyšším společenským oceněním, když 16.11.2016 na Pražském hradě, prezident a vrchní velitel ozbrojených sil osobně přijal všechny velitele jednotek aktivní zálohy.