Dne 24. června uveřejnily Lidové noviny na titulní stránce článek Exministr Barták, podezřelý z korupce, dělá pro miliardáře, s podtitulkem Chrenek pro svůj byznys získal nejen elitního detektiva, ale i jeho „ oběť“.



Vzpomínám často na hru, kterou jsme v dětství hrávali - hru na četníky a zloděje.
Každý, kdo sledoval kauzu exministra Bartáka v souvislosti s předražených armádními zakázkami, musel po přečtení onoho článku zapřemýšlet, co všechno je možné a nemožné v České republice.
V každém případě toho pan Barták, který začínal jako řadový chirurg v Nemocnici na Homolce, ve svém pohnutém životě stihnul hodně a jeho kariéra byla přímo závratná.

Informace o tom, že náměstek ministra financí Miroslava Kalouska a bývalý ministr obrany Martin Barták byl angažován pro práci u Tomáše Chrenka, není nijak překvapivá. Začínal ve zdravotnictví, pracoval na obraně, má řadu citlivých informací, zkušeností a známostí, proto může být pro firmu, která dlouhodobě usiluje o ovládnutí řady nemocnic, zdravotních pojišťoven, laboratoří a ordinací, velmi užitečný.
Poněkud zarážející je, že na oné fotografii v bratislavské vinárně je zachycen v družném rozhovoru s policistou – elitním detektivem Liborem Vrbou, který stál v čele týmu, který vyšetřoval údajnou Bartákovu korupci při zmíněných armádních zakázkách.

Článek svědčí o tom, že Tomáš Chrenek by nikdy nemohl rozvinout svůj byznys ve zdravotnictví do dnešních rozměrů (vlastní nebo provozuje 11 nemocnic, dvacet dalších firem – lékáren, distribučních firem, laboratoří a ve své podstatě ovládá Českou průmyslovou zdravotní pojišťovnu, která vznikla ze Zdravotní pojišťovny Agel), kdyby neměl nadstandardní vztahy s politickými stranami, které mu v jeho snažení pomáhaly a pomáhají.
Svědčí také o tom, že při obrovské koncentraci majetku do rukou několika jednotlivců v České republice, není žádný plat policistů, elitních detektivů a soudců dost vysoký na to, aby zabránil odchodu řady z nich do lépe placené soukromé sféry. Stejně tak je zřejmé, že někdo má eminentní zájem na tom, aby se v citlivé kauze nic nevyšetřilo.

Žijeme bohužel v době, kdy zákony se ve většině případů netvoří proto, aby občané žili v prosperující zemi, ale aby někteří lépe vydělávali na úkor ostatních. Čas od času někdo podá trestní oznámení, novináři odkryjí kauzu, nastoupí policie a vyšetřuje, vyšetřuje a vyšetřuje…
Nevzpomínám si, že by od začátku 90. let byla nějaká velká kauza uspokojivě vyšetřena a viníci byli potrestáni propadnutím majetku a zavřeni.

Není zájem na tom potrestat někoho, kdo zabezpečuje přísun peněz do stranických pokladen. Určitě na tom má svůj podíl i opoziční smlouva a rozprášení protikorupčních týmů.
Ostatně poslední informace, že v kauze Pandury odešel poslední schopný detektiv svědčí o mnohém – že i tato kauza bude zametena pod koberec.

Zdá se, že ještě dlouho se budeme na všechny tyto kauzy – na všechny tyto virtuální hry na četníky a zloděje, dívat jako děti na pohádky, ve kterých však dobro nevítězí nad zlem.
Prvorepublikové heslo „Pravda vítězí!“ zdokonalené Václavem Havlem na heslo „Pravda
a láska zvítězí nad lží a nenávistí!“ se zřejmě v naší zemi dlouho nenaplní, dokud u nás lidé nevezmou spravedlnost do svých rukou stejně, jako na Islandu a nevyženou zkorumpované politiky a úředníky.
Pak, možná někdy, se vláda věcí tvých do tvých rukou navrátí lide český .