Svět sociální ekonomiky v podhůří Pyrenejí

25. 10. 2010 | 00:12
Přečteno 3639 krát
Francouzský region Midi-Pyrenées (Střední Pyreneje) patří svou rozlohou nejen mezi největší v zemi, ale beze sporu také mezi ty nejkrásnější. Bájná pevnost Carcassonne, od západu k východu se táhnoucí průplav Canal du Midi, zvlněná krajina departementů Aveyron a Gers či zasněžený horizont s vrcholky nebetyčných Pyrenejí vévodí turistickým katalogům a pohlednicím. Málokdo však již ví, že nedaleko hlavního města regionu Toulouse přezdívaného „Růžové město“ (Ville rose) bylo v roce 1896 založeno první dělnické družstvo na francouzském území. Jednalo se o sklářské družstvo v Albi, rodném městě světoznámého malíře Toulouse-Lautreca. O jeho vznik se svým vlivem zasloužil jeden z velkých proponentů francouzského družstevnictví Jean Jaurès. Tento původním vzděláním filosof a pedagog na gymnáziu v Albi, později politik a novinář působící v toulouském deníku La Depêche, se po celý život angažoval v obraně a podpoře myšlenek sociální ekonomiky. Dnes v regionu Midi-Pyrenées působí stovky družstev (coopératives), vzájemných bank a pojišťoven (mutuelles), občanských sdružení (associations) a nadací (fondations), které tvoří čtyři hlavní pilíře francouzského modelu sociální ekonomiky - économie sociale et solidaire.


Zdroj: http://www.picturalissime.com/musee_midi_pyrenees.htm

Je nedělní ráno a zvony slavné románské baziliky Svatého Saturnina v Toulouse odbíjejí desátou hodinu dopolední. Zatímco v budově baziliky začíná tradiční katolická mše, v jejím okolí voní marocké domácí párky merguez a nakládané olivy. Na zdejším bleším trhu lze sehnat prakticky cokoli – od starého nábytku přes náhradní díly k bicyklům až k různým delikatesám z arabského světa. Na náměstíčku u nedalekého kostela Saint Aubin na středoevropana čeká další překvapení. Lidé s proutěnými košíky se prodírají mezi stánky s ovocem a zeleninou vypěstovanými převážně v regionu Midi-Pyrenées. Nabídka je omezená a ceny jsou vyšší než v supermarketu - místní zemědělci prodávají jen to, co jim zrovna roste na poli. Mnozí jsou však již se svými pravidelnými klienty domluveni a mají pro ně předem připraveny bedýnky s čerstvou zeleninou, ovocem či vínem. Na nedělním trhu Saint Aubin nechybí domácí uzeniny, sýry, koření a bylinky, bio-mošty, proutěné výrobky, knižní antikvariát, hračky z chráněných dílen a samozřejmě francouzské pečivo. Na schodech před kostelem improvizují mladí harmonikáři a pouliční umělci a na slunci se u kávy vyhřívají spokojení zákazníci. Kromě kvalitních výrobků si odnášejí i příjemný zážitek z neopakovatelné atmosféry trhu a ze setkání s lidmi, s nimiž sdílí svůj životní styl.



Podobně jako je tomu ve Velké Británii, i ve Francii zažívá sociální ekonomika v posledních letech nebývalou obrodu. Mezi její nejčastější důvody uvádějí francouzští autoři rostoucí citlivost francouzů vůči negativním dopadům ekonomické krize. Sem řadí například politiku velkých a nadnárodních korporací přesouvajících výrobu do zemí s nižšími výrobními náklady, rostoucí nezaměstnanost určitých skupin obyvatelstva či neprůhledné spekulace na finančních trzích. Jiní autoři zdůrazňují dlouhodobou krizi celospolečenskou provázenou vznikem nových sociálních hnutí a prosazováním nových spotřebních trendů. V pomyslné opozici k tradičním spotřebitelům (consommateurs) dnes stojí spotřebitelé aktivní (consom´acteurs). Za touto slovní hříčkou se skrývají lidé, kteří se důsledně zajímají o původ kupovaného zboží, jsou ochotni si připlatit za kvalitu, lokální produkty, výrobky Fair trade a upřednostňují služby šetrné k životnímu prostředí. Můžeme spekulovat, do jaké míry je toto ekonomické chování v současné době módním trendem. Popularita trhů podobných tomu v Saint Aubin však dokazuje, že motivací ke koupi daného zboží nemusí být jen poměr cena-kvalita, ale také určitá sociální dimenze. Francouzi jí říkají lien social. Právě toto úsilí vrátit lidský rozměr do centra ekonomické směny a oživit mezilidskou solidaritu neodmyslitelně patří k současnému francouzskému pojetí économie sociale et solidaire.

V posledních letech v regionu Midi-Pyrenées opět roste počet firem a organizací, které experimentují se sociálním podnikáním, sociálními inovacemi a přijímají nové právní statuty, jako například „Družstevní společnost veřejného zájmu“ (SCIC). Mezi takové patří i SCIC s názvem Mobilib nabízející svým členům sdílení automobilů, které si mohou na několika místech vypůjčit a opět vrátit podobně jako jízdní kola. „Spoluvlastníky“ a zároveň klienty Mobilibu mohou být díky statutu SCIC nejen fyzické osoby, ale i osoby právnické či orgány veřejné správy. Dalším příkladem úspěšně se rozvíjejícího sociálního podniku v Midi-Pyrenées je výrobní družstvo Éthiquable dodávající na místní trh výrobky s certifikátem Fair trade. Družstvo Éthiquable se sídlem ve vesničce Fleurance obchoduje výhradně s malými výrobci z rozvojových zemí organizovanými v družstvech. Jejich výrobky pak nabízí jen na francouzském území a jejich skladování soustřeďuje v místě svého sídla za účelem posílení tvorby pracovních míst v regionu. Do francouzské sociální ekonomiky spadá i celá řada dalších iniciativ. Družstevní banka La NEF se například investuje do sociálně či environmentálně prospěšných projektů. Asociace ADIE založená polskou ekonomkou Marií Nowak zase poskytuje mikroúvěry začínajícím podnikatelům se sociálním a kulturním znevýhodněním. Nedílnou součást francouzské sociální ekonomiky tvoří i sociální firmy (entreprises d´insertion) zaměstnávající osoby znevýhodněné na trhu práce. Sem patří i tzv. Régies de quartier, jakási sdružení občanů sociálně vyloučených čtvrtí, která zde poskytují technické služby - pečují o zeleň, úklid v ulicích a dopravních prostředcích, vylepují plakáty atd. Jejich cílem je pečovat o své okolí, poskytnout pracovní příležitost dlouhodobě nezaměstnaným obyvatelům těchto čtvrtí (nezřídka potomkům imigrantů) a integrovat je do pracovního trhu.

Bývalý streetworker a někdejší ředitel jedné z těchto Régies de quartier v Toulouse, Jean-Paul Pla, dnes působí na toulouské radnici jako poradce a obecní zmocněnec pro rozvoj sociální ekonomiky. Jen v Toulouse zaměstnávají organizace sociální ekonomiky na 37 000 lidí a o jejich propagaci a rozvoj usilují hned dvě platformy. První z nich s názvem CRESS (Regionální komora sociální ekonomiky) je plně financována vládou a sdružuje především starší organizace sociální ekonomiky typu vzájemných pojišťoven a bank (mutuelles) a družstev. Druhá platforma, ADEPES, je mladší a sdružuje především asociace, SCIC, sociální firmy a některá výrobní družstva. Právě ADEPES ve spolupráci s obecním zastupitelstvem v Toulouse pořádá každý podzim čtrnáctidenní festival sociální ekonomiky, kde mají možnost představit své aktivity desítky organizací z celého regionu Midi-Pyrenées. Tento festival plný workshopů, koncertů, výstav, filmových projekcí a trhů letos v Toulouse probíhá ve druhé polovině října.

Rozvoj sociální ekonomiky v regionu Midy-Pyrenées však není tak idylický, jak by se na první pohled mohlo zdát. Specialista na sociální ekonomiku z univerzity Toulouse Le Mirail, Jacques Prades, za jednu z největších překážek považuje vysokou závislost asociací a dalších sociálně ekonomických subjektů na státních financích a určitý ideologický spor různých myšlenkových proudů. Ten v Midi-Pyrenées ztělesňují právě ony dvě výše citované platformy hlásící se k odlišným politickým stranám. Obě jsou navíc do značné míry závislé na jejich politické vůli a náklonnosti. Koordinátorka jedné z nich - platformy ADEPES - Berenice Dondeyenne oproti tomu za hlavní brzdu rozvoje sociální ekonomiky označuje zbytečné lpění na tradičních právních statutech a neochotu otevřít pole sociálního podnikání firmám s čistě „tržním“ statutem typu našich s.r.o. či a.s. S tímto názorem však v místním kontextu zůstává spíše v menšině. Ve Francii dosud převažuje názor, že sociální ekonomiku tvoří výhradně družstva, vzájemné společnosti, asociace a nadace.

Text vyšel v Newsletteru o.p.s. Nová ekonomika 3/2010

P.S. I u nás už se koncept sociální ekonomiky začíná pozvolna etablovat. Najít si pro něj cestu ve chvíli, kdy slova "sociální" či "družstvo" vyvolávají v Čechách spíše husí kůži než inspiraci nebude rozhodně jednoduché. Právní statuty, které by usnadňovaly kombinovat ziskovost a přitom garantovat reinvestici zisků k maximalizaci sociálního či environmentálního cíle podnikání zatím v ČR nemáme (narozdíl například od Velké Británie). Skutečnými sociálními podnikateli, kterým se i přes ne vždy příznivé podmínky daří, se to ale v Čechách jen hemží. Stačí mít jen otevřené oči...




Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

Ládik!!! napsal(a):

U nás je možné zpětné zavedení socialistické ekonomiky jen pod vedením KSČ.
25. 10. 2010 | 04:49

Holubář napsal(a):

Je to moc hezké čtení, ale je tam také (nejméně) jeden zakopaný pes:
"... za jednu z největších překážek považuje vysokou závislost asociací a dalších sociálně ekonomických subjektů na státních financích..."

A najednou je ta idylka pryč.
25. 10. 2010 | 08:20

gaia napsal(a):

také si někdy říkám, kde na to všechno ti Francouzi berou.
A do penze v 60.A bankrot jim nehrozí.
25. 10. 2010 | 09:00

Ford napsal(a):

gaia: Bankrot jim nehrozí? A na to jste došla jak? Chybí jim na důchody 32 milard €
25. 10. 2010 | 09:42

Ford napsal(a):

No možná nahradit sociální slovem společenská. U nás to nejde provozovat, protože pro levičáky je každý takový drobný živnostník zloděj co okrádá sociální stát. Takže není o čem dikutovat.
25. 10. 2010 | 09:44

pumprlidentlich napsal(a):

Francie je plná jaderných elektráren. Prodává elektřinu do Itálie, ekologického Rakouska (více než ČR)... Jejich přenosovou soustavu nelikvidují náhlé výkyvy energie způsobené německými větrníky...

gaia alias miluna atd., státem živená existence, možná zopakuje některé své energetické poznatky a obohatí lidstvo dalšími moudry. Sama neodebírá elektřinu z ošklivých elektráren a má biomasu.
25. 10. 2010 | 09:47

gaia napsal(a):

pumprlidentlich

přečtěte si blog pana Justa. A můj komentář pod ním 22.10.2010 19:57:39

a pak, budete-li mít protiargument, se do mne navážejte.
25. 10. 2010 | 09:55

pumprlidentlich napsal(a):

gaia alias miluna atd. je učitelka. Má biomasu
25. 10. 2010 | 11:21

Sladký napsal(a):

Gaia- Pumprdlík nedělá nic jiného,než že se naváží do každého, kdo se nějak odchyluje od JEDNÉ JEDINÉ SPRÁVNÉ IDEOLOGIE. Je to přímo prototyp bojovného pravicového bolševika.
25. 10. 2010 | 11:27

Sladký napsal(a):

Dodatek- po 89 celá řada lidí s nadšením odhodila nuceně nasazený ideologický kabát.Dříve či později tito lidé zjistili,že je jsou bez něj jako nazí,že je jim zima.Oblékli ho tedy znovu, ale naruby.Poučení? Kabát lze změnit poměrně snadno, povahu/charakter velmi obtížně.
25. 10. 2010 | 11:33

Sladký napsal(a):

Puprlidentlich- cituji "gaia alias miluna je učitelka...má biomasu". Možná by sis ,pumprdlíku měl uvědomit,že ať píšeš cokoli o komkoli a o čemkoli, vypovídáš především sám o sobě.
Nechceš se přidat k levičákům? Pravičáci jsou (prý) vzdělaní a inteligentní,děláš jim ostudu.
25. 10. 2010 | 11:39

gaia napsal(a):

pumprlidentlich

mně neodpověděl, proč u nás a ve Francii je jaderka cosi chválihodného a pozitivního a ve Venezuele a Íránu cosi podezřelého odsouzeníhodného negativního a snad drzého.

A když je dodavatelem Westinghouse, tak je to OK, a když Rosatom, tak je to uplatňování ideologie a snaha o nadvládu?
25. 10. 2010 | 11:41

pumprlidentlich napsal(a):

Rosatom je dodavatelem v jaderné energetice? Asi stejně jako náš SUJB. Ajo, učitelka něco okopírovala. Nevadí, živí ji stát.

Podstatné je, že Francie plná jádra dodává elektřinu řadě zemí v Evropě. Má z toho takové zisky, že může dotovat i neudržitelné projekty.

Bez jádra by gaia nemohla prezentovat schopnosti státem živených existencí (pokud už nemá PC na biomasu).
25. 10. 2010 | 14:58

MirekS napsal(a):

Pane Policare,
krásný příspěvek! A co se týče připomínek k natahování rukou po státních či EU financí - jakoby soukromý farmář ruku nenatahoval, že? Takže pes je asi zakopán někde jinde....
Ano, starší generace dostávají osýpky, uslyší-li něco o družstvu, no nedivte se. Takže je to na mladších.
Jinak příklad, v čem by mohlo být prostředí liberálnější...

Zdraví

MirekS
25. 10. 2010 | 17:09

gaia napsal(a):

pumprlidentlich

to jsem se dočetla zde na blogu pana Justa, a čtu si zde pro poučení, tak jaképak kopírování.

a jestli se jaderkami budou dotovat neudržitelné projekty- zas o jeden důvod mého odporu víc.
25. 10. 2010 | 17:18

xx napsal(a):

Gaia: kde na to Francouzi berou ? Mají dluh 77% HDP a stále se zvyšuje. Bankrot státních financí nenastane přes noc. Řecko přivedla k bankrotu 30 letá cesta utrácení a života na dluh. Francie je větší a bohatší zemí s výkonnější ekonomikou, té to bude trvat mnohem déle než se dostane na pokraj bankrotu. Ale to neznamená, že se jí to nemůže stát. Ostatně Francie když ještě měla svou měnu, zažila měnovou reformu.

"Máme uherák, olejovky, lososa a budeme mít smažená vajíčka. To se nám to hoduje, když nám lidi pučujou peníze.
25. 10. 2010 | 18:10

xx napsal(a):

gaia: problém s jaderkama v Iranu není energetický ani ekologický ale čistě jen politický. Byť jen málo pravděpodobná možnost že by Irán mohl být schopen získat jadernou zbraň nahání husí kůži každému politikovi západního světa. Ekonomické zájmy jsou v těchto případech až na druhém místě.
25. 10. 2010 | 18:13

gaia napsal(a):

xx

a jak to, že Francozům nevadí, že zadluží své děti a u nás to vadí.
Pokud jsme členy Eurozóny, měli bychom se zadlužovat stejným tempem,abychom přežili,
jako v tom příměru o obezitě. Tlustí budou hubení a hubení studení
25. 10. 2010 | 18:14

Baba napsal(a):

Lekce stylistiky. První polovina, druhá polovina, post scriptum. Z Toulouse do Paříže bude asi dál než z Brna do Prahy.
25. 10. 2010 | 18:35

gaia napsal(a):

Baba

jo za totality bylo z Brna do Prahy jen pár hodin, ale do Vidně to trvá celý rok..
to zpíval slávek Janoušek za totality jako jinotaj na devizové přísliby
25. 10. 2010 | 18:38

xx napsal(a):

gaia:
1) nejsme členy Eurozóny

2) dluhy nevedou k přežití v krizi, spíše naopak v kritické situaci dluhy Řecko stáhly ke dnu. Francie se nestala bohatou a silnou zemí díky dluhům.
25. 10. 2010 | 18:40

gaia napsal(a):

xx

já politice moc nerozumím a ani o tom mnoho nevím, ale pochybuji, že by nás před dluhy zachránily ty elektrárny, to jsem jen reagovala na pumprde..., protože na mne zde dští oheň a síru.
25. 10. 2010 | 19:05

xx napsal(a):

gaia: Nemusíte se vyznat v politice, aby jste poznala že dostáváte vejplatu v Českých korunách a ne v Euro :-))
25. 10. 2010 | 20:09

gaia napsal(a):

xx

no vidíte, jak umíte po lopatě vysvětlovat, už konečně vím, co je to ta Eurozóna.

Ale pochybuji, že by ti Francouzi, až budou na buben, se od nás nechali zachránit korunama.
25. 10. 2010 | 20:41

xx napsal(a):

gaia: No proč ne, pokud jim dáme asi tak 98 biliónů korun, budou francouzi bez dluhů. Na to stačí aby celá naše země pracovala 32 let bez koruny odměny včetně firem a máme na to. :-)))
25. 10. 2010 | 21:06

xx napsal(a):

gaia: mimochodem francouzům by na totéž stačilo pracovat zhruba 2,5 roku ;)
25. 10. 2010 | 21:09

gaia napsal(a):

xx

no já byla původně spíš Euroskeptik, ta rajčata ze Španělska mně dost vadí, ale teď jste mne zviklal,když naši tak špatně hopodaří, bude možná lépe, když nás spolknou.

Ale stejně se mně nechce věřit, že by za tou produktivitou stály jen ty jaderky
25. 10. 2010 | 21:15

xx napsal(a):

gaia: Ale prosímvás, za ničím nestojí "jen" něco konkrétního. Každý takový problém je komplexní a není jedno univerzální a nejlepší řešení.

Jaderky jsou dosud nejlepším a nejčistším známým zvládnutým využitelným zdrojem energie. V kombinaci s elektromobily nebo hybridními pohony by to byla skvělá eko varianta. Ale Gross by neměl 300 miliónů a vilu na Floridě a hlavně by nebylo čím lidi strašit, protože životní prostředí by se významně zlepšilo. To jediné mají ekoteroristé a ropná lobby společné, nemají žádný zájem na zlepšení životního prostředí. Otázkou je, čí zájmy jsou více děsivé. Jestli prostý zisk ropných společností nebo vydírání lidí přes životní prostředí a globální oteplování. Podle mne je ten zisk přeci jen ušlechtilejší cíl než vydírání a zastrašování.
25. 10. 2010 | 21:29

gaia napsal(a):

xx

no já se jaderky bojím, s tím nic nenadělám
25. 10. 2010 | 21:34

xx napsal(a):

gaia: No jo, s tím nic nenadělám ani já. Někteří lidé se holt chovají iracionálně.

Pravděpodobnost, že vás ohrozí jaderná elektrárna za barákem je řádově nižší, než že vás přejede auto nebo budete mít nehodu.

Vycházíte ven z domu ? Jezdíte autem nebo autobusem ?

Kontrolujete si potraviny, zda neobsahují nějaké škodliviny ? Nebydlíte někde pod přehradou ? Pár už jich taky prasklo.
25. 10. 2010 | 22:24

Baba napsal(a):

Zkuste se pana Policara zeptat, jestli by příště nenapsal něco jen pro vás. Ale byla by to investice s nejistou rentabilitou.
26. 10. 2010 | 08:46

gaia napsal(a):

xx

ale auto, autobus i potraviny vidím, tak se mohu zařídit, mohu to uchopit, ale o záření nevím, je neviditelné, neuchopitelné a přesto škodí. V tom je ten rozdíl
26. 10. 2010 | 11:10

xx napsal(a):

gaia:

Jaderná elektrárna je taky vidět, sama o sobě něškodí, jen to záření pokud unikne.

Potraviny neškodí dokud nejsou kontaminovány nějakým jedem, který ovšem nemusí být ani vidět, ani cítit.

Auta jsou neškodná sama o sobě. Jestli protijedoucí auto řídí šílenec nebo nemocný člověk co právě prodělává infarkt taky nevidíte, poznáte to až když do vás vrazí.

A upřimně, je mnohem pravděpodobnější, že potkáte v autě někoho s infarktem nebo pod vlivem alkoholu či drog, než že z jaderné elektrárny unikne nebezpečná dávka záření.
26. 10. 2010 | 13:36

gaia napsal(a):

xx

no viděli jsme v Maďarsku, tam to naštěstí nebylo radioaktivní, snad to déšť brzo spláchne. Viděli jsme, kam vede honba za ziskem a podceňování nebezpečí.
26. 10. 2010 | 13:40

xx napsal(a):

A sakra, omyl, to patřilo pod jiný blog. Pane Stejskale, mohl by jste můj předešlý komentář odmazat ?

Gaia: myslíte že tu nehodu v hliníkárně zavinila honba za ziskem ? A dovozujete z toho že zisk obecně je špatný ? A nebyl to náhodou jen obyčejný šlendrián, který se může přihodit bez ohledu na to za čím probíhá honba ?

Pokud vím tak za socialismu nebyly žádní kapitalisté, žádná honba za ziskem a přesto podniky byly jedna velká ekologická katastrofa se kterou jsme se dosud nedokázali vypořádat.
26. 10. 2010 | 16:45

gaia napsal(a):

xx

teda vy se mnou ale máte trpělivost.
a zisk špatný není, musí se ale jeho část reinvestovat do bezpečnostních a ekologických opatření, na to se často zapomíná. A v tom Maďarsku se opomělo zcela jistě.
26. 10. 2010 | 18:58

xx napsal(a):

gaia: Já nevím, ten Maďarský případ jsem nijak nezkoumal, takže nevím co přesně bylo příčinou, zda šlo o peníze nebo jen o nedbalost či obé.

Každopádně jaderným elektrárnám je věnována zvláštní péče i co se týče zákonů. Jadernou elektrárnu si nemůže postavit kdejaký podnikavec a rejžovat na ní při omezení investic a ohrožení bezpečnosti.

Nevím jestli to víte, ale jeden prastarý jaderný reaktor je v provozu asi tak 20km od Prahy a ten je jenom na experimenty a nikoliv rutinní provoz podle zaběhnutých a ověřených postupů. ;)

Můžete si udělat 6.11 exkurzi a rozšířit obzory, vidět experimentální jaderná zařízení a zeptat se špičkových specialistů. 5.11 tam můžete vzít i své studenty, když jste ta učitelka.
http://www.ujv.cz/web/ujv-1...
26. 10. 2010 | 22:13

Krisztinka napsal(a):

The French region of Midi-Pyrenees (Central Pyrenees), with its size, not only among the largest in the country, but also without a doubt the most beautiful. The fabled fortress of Carcassonne, from west to east stretch of the Canal du Midi Canal, undulating landscape and the departments of Aveyron Gers or snowy backdrop of lofty peaks of the Pyrenees is dominated by tourist postcards and catalogs. Few, however, already knows that the region near the capital city of Toulouse nicknamed the "Pink City (Ville Rose) was founded in 1896, first working team in the French territory. It was a team of glass in Albi, the birthplace of the famous painter Toulouse-Lautrec. Its emergence is due to its deserved one of the major proponents of the French Cooperative Jean Jaurès. The main philosopher and teacher education at the secondary school in Albi, later politician and journalist working in the Toulouse newspaper La Depeche, after a lifetime engaged in the defense and promotion of ideas of social economy. Today in the Midi-Pyrenees has hundreds of teams (coopératives), mutual banks and insurance companies (Mutuelles), civil society organizations (associations) and foundations (fondations), which consists of four main pillars of the French model of social economy - économie sociale et Solidaire. (In English- woow google translate)
01. 03. 2011 | 10:38

BishopJolene napsal(a):

freelance writer
18. 03. 2011 | 16:50

Aguilar20KAYLA napsal(a):

freelance writer
29. 04. 2011 | 08:28

EatonCECELIA22 napsal(a):

freelance writer
01. 05. 2011 | 17:18

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Bobek Miroslav · Boudal Jiří · Brenna Yngvar · Bureš Radim C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Fafejtová Klára · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Glanc Tomáš · Groman Martin H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrbková Lenka · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chlupáček Ondřej · Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kohoutová Růžena · Kolínská Petra · Kopecký Pavel · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Navrátil Marek · Němec Václav · Niedermayer Luděk · Novotný Martin O Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rath David · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vích Tomáš · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojta Vít · Vojtěch Adam · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy