Nejaktivnější čeští krajané jsou ti na Ukrajině

30. 11. 2008 | 23:10
Přečteno 7387 krát
Ačkoli je Čechohrad jednou z největších „českých“ vesnic na západní Ukrajině, byl Čechy objeven až v roce 1992 a to úplnou náhodou. Nový kněz zde nechal vystavět kostel. „Někteří lidé viděli katolického kněze poprvé v životě,“ vypráví ukázkovou češtinou jedna z nejstarších obyvatelek Čechohradu, paní Chalupníková. Pamatuje desítky let, během kterých si Čechohradští kvůli represím vedli po domech bohoslužby sami. Postupně se zde vystřídali kazatelé z Čech a Slovenska. Dnešní kazatel je polák a podle slov paní Chalupníkové je „...sice výborný, ale v ruštině svoje sdělení tak jako v polštině nevysvětlí. V polštině mu tak dobře nerozumíme a překládání od sester také není ono“.







První čeští osadníci přišli na území dnešní Ukrajiny na počátku 17. století. Druhá, silnější vlna přílivu Čechů proběhla po zrušení nevolnictví v Rusku, kdy se Čechům nabídla možnost získat zde půdu pro hospodaření. Někteří Češi (včetně několika desítek českých obyvatel polského Zelova, který opustili v roce 1862) putovali přes Brody, Halič a Volyň, a usazovali se na jihu Ukrajiny – asi čtyři osady zde založili právě zelovští osadníci. Druzí zvolili cestu přes Krym, kde také zakládali české obce – v roce 1899 založili Alexandrovku, Čubovku a v roce 1905 Bohemku, která existuje dodnes.


Kaple je jedním z mála míst, na kterém se ještě starší generace pravidelně schází. Nejstarší obyvatelka Lobanova, paní Filoména Tkalenko ve svém vysokém věku (96 let) už sice kvůli vzdálenosti kostela od jejího domku na bohoslužby nechodí, ale stále se ještě dokáže výborně postarat o sebe i o domácnost; „My Češky jsme byly vždycky čistotné, i moje sestry, žádné šmurýny jako tady, maminka nás to naučila,“ vyprávěla nám paní Tkalenko. Na svoji maminku a český původ vzpomínala i když jsme spolu pak u kytary zpívali české lidové písničky, jejichž slova si mnohdy pamatovala lépe než my.

Osud Čechů na Ukrajině nebyl vždy jednoduchý. Ve 30. letech 20. století byli Ukrajinci i příslušníci národnostních menšin postiženi stalinskými represemi. Do té doby se v lokalitách, kde žili Češi, vyučovala čeština. Od roku 1937 byly školy s menšinovým vyučovacím jazykem zakázány. Ani po druhé světové válce Sovětský svaz rozvoji krajanského života příliš nepřál. Až po vzniku samostatné Ukrajiny se začaly obnovovat krajanské spolky, jež si kladly za cíl obnovit jazyk a kulturní tradice předků. K dnešnímu dni působí na Ukrajině 21 (!) krajanských spolků, které zastřešuje Česká národní rada Ukrajiny založená 30. května 1995. Poslední z nich – „Můstek“ v obci Berezivka – vznikl v září 2008. Ukrajina si tak z hlediska počtu českých krajanských spolků drží jednoznačné světové prvenství.




Dlouhou chvíli si Čechohradští někdy krátí hrou s kostkami domina, které říkají „kozel“. Na stole nesmí chybět pivo, vodka, solené ryby a jiné pochutiny. Ačkoli mnoho příslušníků střední generace má ještě oba rodiče Čechy, sami mají v rodném listě zapsanou národnost ukrajinskou. Jejich rodiče se tak rozhodli ze strachu z možných politických zvratů. Mládež v místním pěveckém sboru zpívá české písničky podle fonetického zápisu v azbuce a pod vedením Světlany Shemchuk, jejíž oba rodiče jsou Rusové. Někteří z nich už jezdí do Čechohradu pouze na prázdniny k prarodičům. Již dvě desítky mladých rodin se odsud odstěhovaly do České Republiky, převážně do Tachova, kde údajně pracují na tamní pile.

Spolkové aktivity jsou podobně jako v jiných zemích zaměřeny na udržování českých tradic, obnovu a výuku českého jazyka a reprezentaci České Republiky a české kultury. Zatímco na vesnicích se prosazují spíše první první dvě tendence, ta poslední převažuje naopak ve městech. V nich se již Češi povětšinou asimilovali a česky nehovoří téměř nikdo, někdy dokonce ani předseda místního českého spolku. Zejména v multikulturních centrech jako je Oděssa, Melitopol či v hlavní město Krymu Simferopol tvoří české spolky jen jednu s barev na široké paletě zde žijících národnostních menšin. Ukrajinští Češi však oživují své tradice na folklórních festivalech a často také spolupracují s jinými kulturními spolky. V Oděsse fungují dokonce spolky dva. Aktivnější z nich – Česká rodina – uspořádal v nedávné době například mezinárodní konferenci o Janu Husovi a pronikl dokonce i do kulinářského seriálu místní televize, prostřednictvím kterého jedna z členek spolku nabídla divákům tradiční české recepty. Jiný spolek – Klub T.G. Masaryka v Užhorodě – zase využívá své taktické polohy k poskytování různých informací o ČR. Informuje například o vízové povinnosti, pracovních podmínkách a dalších imigračních procedurách a snaží se tak pomoci ukrajinským zájemcům o práci v ČR.


Někdejší česká kolonie Bohemka dnes čítá zhruba 400 obyvatel. Přestože etnických Čechů zde žije jen asi polovina, ve vesnici se dodnes mluví „bohemskou češtinou“. Bezesporu také díky místní čtyřleté základní škole, kde se od roku 1992 opět pravidelně vyučuje český jazyk. Výuku zajišťuje v rámci úspor školního rozpočtu místní učitelka. Dvakrát týdně ve všech čtyřech ročnících jí v lavicích naslouchají i děti z ukrajinských, ruských či moldavských rodin. Někteří obyvatelé Bohemky jsou k jejímu osudu skeptičtí, jelikož většina mladých, kteří odchází studovat do větších měst, se z nich později už nevrací; v jejich rodné vesnici by pro ně totiž nebyla práce a nejbližší velké město – Pjervomajsk – leží 60 km odtud.

Poněkud jiná situace panuje na vesnicích, rozesetých po celém území Ukrajiny. Žije v nich zhruba 3 000 Čechů, kteří si v běžném životě do různé míry zachovali český jazyk, obyčeje a náboženské obřady. Patří mezi ně například Čechohrad, Alexandrovka, Lobanovo, Dubno, Bohemka nebo Veselynivka. Obyvatelé posledních dvou jmenovaných se od české katolické většiny liší svou příslušností k Českobratrské církvi evangelické a právě v Bohemce a Veselynivce bývá čeština slyšet nejčastěji – a to i mezi „nečechy“. Na otázku, zda-li má toto specifikum na svědomí nízký počet obyvatel, dostatek pracovních příležitostí, pravidelná výuka českého jazyka na místních školách, relativní odlehlost vesniček od větších měst svádějících k asimilaci, či znovuoživení náboženské komunity podporované pravidelnými návštěvami „potulného faráře“ Petra Brodského, zřejmě neexistuje jednoznačná odpověď.


Poslední srpnový den roku 2008 se před obnoveným kostelem Českobratrské církve evangelické sešli obyvatelé Veselynivky, aby uctili památku zakladatelů obce a obětí první a druhé světové války. Po úvodní mši v kostele, který zároveň slouží jako centrum pro výuku českého jazyka, následovalo slavnostní odhalení, kterému přihlížela bezmála stovka Veselynivčanů a dalších hostů.. Úvodní proslov pronesla místní laická kazatelka Českobratské církve evangelické a „nejaktivnější“ Češka ve vsi Marie Provazníková (uprostřed). Odhalení pomníku se zúčastnil také Celocírkevní kazatel pro české sbory ve Východní Evropě Petr Brodský (vlevo) a velvyslanecký rada České republiky v Kyjevě Petr Vágner (vpravo), kteří rozvoj české kultury ve Veselynivce významně podporují.


Děti a mládež v Bohemce mají v letních měsících možnost, díky Centru humanitární pomoci krajanům a jeho vedoucímu, panu Jiřímu Svobodovi a s přispěním Českobratrské církve evangelické, docházet na pravidelné hodiny češtiny vedené studenty z Česka. Letos zde měsíc pobývali Kateřina Mimolová a Michal Pavlásek. Každý den se v dopoledních hodinách snažili děti naučit „něco z češtiny“, odpoledne pak připravovali volnější a plná her. Občas také uspořádali na místním travnatém hřišti turnaj ve volejbalu nebo přehazované (na fotografii).


Život českých krajanů na Ukrajině počátku 21. století je složitý a zejména na vesnicích si mnozí musí přivydělávat prodejem či zajištěním základních surovin z vlastního hospodářství. Aktuální počet krajanů na Ukrajině dosahuje zhruba 10 000, ale za svůj rodný jazyk považuje češtinu pouze třetina z nich. Do dříve izolovaných vesnic přichází obyvatelé jiných národností, kultur a náboženských tradic a nezvratně přetvářejí jejich charakter. Běžně se tak setkáváme se smíšenými manželstvími, kde se hovoří univerzální ruštinou či ukrajinštinou. V Lobanovu na Krymu jsme dokonce zaznamenali konverzi jedné Češky k islámu díky jejímu tatarskému manželovi. Nejstarší šestadevadesátiletá obyvatelka stejné obce, Češka, které nikdo neřekne jinak než „babi Féňa“, nad touto zprávou jen lomila rukama. Vztahy mezi národnostmi, kterých v někdejších českých vesnicích koexistuje mnohdy i přes deset, jsou však většinou vřelé a bezkonfliktní. Příkladem je i spolek „Stromovka“ ve vesničce Dubno, kde na hodiny češtiny mnohdy zavítají i děti a dospělí jiných národností, a který každoročně pořádá festival, kde vystupuje sbor dospělých a dětský sbor, do kterého také nezřídka docházejí i děti z „nečeských“ rodin. Právě folklórní sbory často představují samotné jádro spolků. Ukázky českých písní, básní, divadelních představení a tanců v tradičních krojích tak můžeme díky nim dodnes obdivovat na krajanských festivalech, např. v Kyjevě nebo v Praze.

Autoři textů a fotografií jsou Eliška Steklíková, Anna Patočková, Eva Bednaříková, Ida Pětioká a Lukáš Policar. O projektu KRAJANÉ: Po stopách Čechů ve východní Evropě diskutujte zde.

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

West napsal(a):

Každý "intelektuál", co nadává na Čechy by potřeboval na 14 dní na Ukrajinu, aby poznal, co v Čechách má a jak nemá vůbec žádný důvod na ně nadávat a válet je ve špíně!
01. 12. 2008 | 00:16

Ládik napsal(a):

Češi, co odešli na východ, si spletli směr o 180 stupňů.
01. 12. 2008 | 06:09

Okurka napsal(a):

2 LUKÁŠ POLICAR: A nebyli by z těch vísek fotky více mladých lidí jsou-li nějací? Pěkně prosím.

Jinak mě samotného příjemně překvapuje, kde všude se našinci ještě drží. Už proto, že jsme nikdy příliš aktivní kolonizátoři mimo českou kotlinu nebyli.

2 WEST: Pán naráží na někoho konkrétního? ;-)
01. 12. 2008 | 06:38

Admirál napsal(a):

Jestli má někdo představu, že se na východ od nás někdo "válí ve špíně", tak tam nebyl, nebo si plete pojimy s dojimy a přitom má špínu na kulích.

Při svých cestách po Dněpru a Volze jsem nepotkal nikoho, kdo by se "válel ve špině." Bylo až udivující, jak lidé, kteří ve vesnicích nemají zavedelou vodu, jsou čistí a vymydlení.

Ládik - Na západ mladý muži, na západ" to platilo tak před 100 lety. To už asi nestihnete. Dnes platí "Na východ mladý muži, na východ." To jak z pohledu turisty, tak z pohledu podnikání. Moje zkušenost.
01. 12. 2008 | 08:33

Ládik napsal(a):

Admirále,
z čeho usuzujete na můj věk?... Já byl nejdál na východě na Kavkaze - pro krátkodobý pobyt nádhera, pro bydlení bych si to nezvolil. Ale naopak - na západ bych taky nešel. Doma je doma. Měnil bych jedině za sever.
01. 12. 2008 | 10:18

Al Jouda napsal(a):

Admirál : Přečtěte si nějakou reportáž o tom, jak žijí naši krajané v USA, v Kanadě nebo v západní Evropě. Pak jim zkuste zavelet : "Na Východ !".
01. 12. 2008 | 10:23

Admirál napsal(a):

Ladik, Al Jouda - souhlas, doma je doma, vždy se rád vracím do milovaného Kašparistánu. Západ je dnes rigidní. Život na severu, např. u jezera ve Finsku je hezká představa, ale spíš vhodné pro introverdy. Východ není na stěhování, je ale pro ty, kdo hledají příležitost. Ti, co odcházeli před 100 lety na západ, také hledali příležitost a zřejmě našli.

Pevně věřím, že konkrétně na Ukrajině bude líp. Přál bych to lidem tam. Teda pokud si z Ukrajiny přestanou dělat US a Rusko bojiště.
01. 12. 2008 | 11:27

krajan napsal(a):

Hezké Vánoce,
A co v předvanoční době napsat
jak se slavi na Ukrajině,
z vašich fotek je vidět, že tam jen chlastaj,
když strávim vanoce s ožralymi
bezdomovci na Vaclaváku a tam se vyfotim,
tak to si celý svět bude myslet, že to se tady máme.
Tak že s kym se stýka o tom píše.
to je ubohe psát o krajanech potom jak straviš tam 14. dnů.
A dělat ze sebe vědce.
Tahate ze státu penizky na Váše krasné pobyty v zahraničí a na chlastani vodky.
Odvažte se jako to dělají učitele které působí nejenom na Ukrajině ale v Rumunsku a v dalších zemích.
A žijí tam spolu po celý rok.
Jenom potom člověk něco rozumí o tom co píše.
Ahoj. asi to vymažete? že jo.
a i když jsem nenapsal ani jedno sprosté slovo,
ale pravda je pravda.
Projekt se nemuže krytizovat.
S panem bohem
23. 12. 2008 | 23:42

Petr napsal(a):

to Ládik: jsem Cech a na Ukrajinu jsem se dobrovolne prestehoval pred rokem, rozhodne jsem si nespletl smer, presne jsem vedel co delam a zatim toho nelituji.
14. 01. 2009 | 21:43

lukaspolicar napsal(a):

Komentář ke krajanovi... nevydáváme se za vědce a nikoho o tom nepřesvědčujeme...jsme studenti, kteří jsou jen zvídaví a využívají možností, které jim svět nabízí. Co je špatného na tom o tom psát blog? Nabízíme perspektivu, pohled, nic víc. Projekt jsme si financovali sami...od univerzity a sponzorů každý dostal 2000, za což jsme si koupili akorát půlku jízdenky do Kyjeva a dostatek vody na 40 hodinovou cestu ... Přes rok jsme makali na brigádách, abysme si tuhle srandu mohli dovolit. Howk.
16. 01. 2009 | 00:43

Petr II napsal(a):

Prosím znalce Ukrajiny, zda neví,
kde se nachází vesnice, městys jménem - MOLODIATYM - předem děkuji.
20. 03. 2009 | 18:03

free online games napsal(a):

thanks
09. 03. 2010 | 00:01

Links of London Jewellery napsal(a):

getting the hell out. I suddenly remembered this time, in around October, that I and Robert Tichener and Paul Campbell were chucking a football around, in front of the academic building. They were nice guys, especially Tichener.
31. 03. 2010 | 14:23

replica watches napsal(a):

Západ je dnes rigidní. Život na severu, např. u jezera ve Finsku je hezká představa, ale spíš vhodné pro introverdy. Východ není na stěhování, je ale pro ty, kdo hledají příležitost. Ti, co odcházeli před 100 lety na západ, také hledali příležitost a zřejmě našli.
07. 04. 2010 | 08:20

cheap watches napsal(a):

Západ je dnes rigidní. Život na severu, např. u jezera ve Finsku je hezká představa, ale spíš vhodné pro introverdy. Východ není na stěhování, je ale pro ty, kdo hledají příležitost. Ti, co odcházeli před 100 lety na západ, také hledali příležitost a zřejmě našli.
07. 04. 2010 | 11:44

replica watches napsal(a):

Mě jenom zaráží, proč se nezačalo od testů v devátých třídách, které se mohly stát podkladem pro příjimací řízení, a také vstupem na začátku procesu, jehož výstupem by byly právě státní maturity. A rozdílem mezi výstupem a vstupem by byla právě přidaná hodnota, kterou poskytla ta která škola
08. 04. 2010 | 03:05

replica watches napsal(a):

Ladik, Al Jouda - souhlas, doma je doma, vždy se rád vracím do milovaného Kašparistánu. Západ je dnes rigidní. Život na severu, např. u jezera ve Finsku je hezká představa, ale spíš vhodné pro introverdy. Východ není na stěhování, je ale pro ty, kdo hledají příležitost. Ti, co odcházeli před 100 lety na západ, také hledali příležitost a zřejmě našli.
08. 04. 2010 | 03:05

Chopard watches napsal(a):

I do NOT ordered a and I don’t confirmed anything.I ony generate a kind of a account on your side, because I want to know with option I have by the payments.If I make the decision to order a Alain Silberstein watches.... I am interest in the Baume & Mercier watches. So please give me a special price and inform me I witch way it is possible to pay.
09. 04. 2010 | 11:13

whtch napsal(a):

[url=http://www.highwaytowatches...]swiss made watches[/url]
[url=http://www.highwaytowatches...]rolex air king[/url]
[url=http://www.highwaytowatches...]breitling navitimer[/url]
[url=http://www.highwaytowatches...]breitling superocean[/url]
[url=http://www.highwaytowatches...]rolex explorer ii review[/url]
[url=http://www.highwaytowatches...]rolex datejust[/url]
[url=http://www.highwaytowatches...]rolex yachtmaster[/url]
11. 05. 2010 | 04:45

p90xWorkoutDVD napsal(a):

11. 09. 2010 | 09:43

p90x Workout DVD napsal(a):

17. 09. 2010 | 04:45

kawlacawn napsal(a):

<a href=http://buynolvadexhereonline.com/#8294>generic nolvadex</a> - <a href=http://buynolvadexhereonline.com/#960>order nolvadex</a> , http://buynolvadexhereonline.com/#12603 order nolvadex
15. 05. 2012 | 11:30

Prearkalo napsal(a):

<a href=http://paydayloansnow24h.com/#bblog.aktualne.centrum.cz>payday loans</a> - <a href=http://paydayloansnow24h.com/#ablog.aktualne.centrum.cz>payday loans</a> , http://paydayloansnow24h.com/#sblog.aktualne.centrum.cz payday loans
05. 09. 2012 | 02:07

Arrinsbrics napsal(a):

<a href=http://buypropeciaonlineone.com/#bblog.aktualne.centrum.cz>buy propecia</a> - <a href=http://buypropeciaonlineone.com/#ablog.aktualne.centrum.cz>buy generic propecia</a> , http://buypropeciaonlineone.com/#sblog.aktualne.centrum.cz generic propecia
06. 09. 2012 | 07:13

DVLXDittsO napsal(a):

<a href=http://www.acworth.org/google/buysomaonline/#6103>soma pills</a> street value of soma 350 mg - soma generic brand
09. 02. 2013 | 07:47

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Bobek Miroslav · Brenna Yngvar · Bureš Radim C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Fafejtová Klára · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gazdík Petr · Glanc Tomáš H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrbková Lenka · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chlupáček Ondřej · Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kohoutová Růžena · Kolínská Petra · Kopecký Pavel · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Navrátil Marek · Němec Václav · Novotný Martin O Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukup Ondřej · Sportbar · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vích Tomáš · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojta Vít · Vojtěch Adam · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy