Zelow - poslední česká vesnice v Polsku

18. 12. 2008 | 17:47
Přečteno 10677 krát
V části dnešního Polska, v Kladsku, žili Češi již od 11. století. Teprve na začátku 18. století přestává být Kladsko součástí Čech definitivně, i když určité vazby přetrvaly až do století dvacátého. Kladsko (přestože bylo součástí Polska) bylo až do roku 1972 součástí Pražské arcidiecéze. Tzv. "Český koutek" v Kladsku byl dlouhou dobu místem se specifickou českou kulturou, včetně kynutých knedlíků a buchet. Spisovatel a folklorista Josef Štefan Kubín se zde na začátku 20. století snažil zachytit místní nářečí, písně, zvyky i další starobylé tradice. Dnes už však Český koutek zůstal český jen podle názvu.





Někteří Češi se do Polska ovšem dostali mnohem později než v 11. století za velice pohnutých okolností. Historie českého vystěhovalectví do Polska totiž sahá až do doby po Bílé hoře, kdy muselo opustit Čechy velké množství exulantů – asi nejznámější je osud J. A. Komenského a jeho pobyt v Lešně. Potomci náboženských exulantů zakládali později samostatné české osady, z nichž další Češi později odcházeli do jiných zemí – například do carského Ruska, kde zakládali osady a českobratrské sbory především na území dnešní Ukrajiny na Volyni. Některé z nich se udržely až dodnes.

Dobré vztahy s Polskem začaly dostávat trhliny zejména ve 20. století již po vyhlášení Československé republiky v roce 1918. Ostrý spor o vytýčení československo-polských hranic pokračoval po druhé světové válce a kromě Kladska šlo ještě o oblast Těšínska.
Před druhou světovou válkou v Polsku ještě žilo kolem 6 000 Čechů, z nichž se po válce do Československa vrátilo asi 3 500 osob. Podle odhadů českého ministerstva zahraničí žije v současnosti na území Polska asi 700 Čechů, z nichž nejvíce jich bydlí v Zelově (polsky Zelów), městě v Lodžském vojvodství v Polsku s 8 307 obyvatel (2005).


Deska na památku příchodu českých bratří do Zelova připomíná místním krajanům jejich původ. V Zelově je obliba podobných desek značná, mimo této pamětní na náměstí jsou další desky v kostele, ty jsou pak zaměřeny především na reformátory a významné postavy reformované církve evangelické.


První čeští kolonisté přišli do Zelova v zimě 1. února 1803, ostatní kolonisté dorazili nedlouho po nich a velmi brzo založili i radu nově vznikajícího českobratrského sboru, které slibovali poslušnost nejen ve věcech církevních, ale i světských. V roce 1825 se již podařilo otevřít nový kostel. Mnoho farníků odjelo ve druhé polovině 19. století na Volyň, několik set se jich přestěhovalo ve 20. letech 20. století do Československa. Po druhé světové válce docházelo i v Zelově k takovým nespravedlnostem, které známe u nás z divokých odsunů Sudetských Němců. V Polsku se obětí této nevraživosti kromě Němců stali i Češi, kteří své domovy nedobrovolně opouštěli a stěhovali se do Československa (a obsazovali domy v pohraničí po odsunutých Němcích).


Obří hnědouhelné doly v bývalém Kučově mají smutnou historii, neboť kvůli nim bylo srovnáno se zemí několik českých vesnic včetně obce Kučov, kde byl evangelický kostel, škola a početná skupina českých krajanů. V současnosti dávají doly práci širokému okolí, a pracují tam i někteří krajané. V současném Kleščově žije ještě několik českých rodin, ovšem s Kučovem se již vesnice nedá rovnat.

V Zelově působí evangelický reformovaný sbor, který je dnes součástí Reformované církve v Polsku a úzce spolupracuje s Českobratrskou církví evangelickou. Sbor vedou česky hovořící manželé Jelínkovi, oba potomci českých exulantů. Bohoslužby probíhají v původním evangelickém kostele, ale jsou už většinou v polštině. Naši krajané jsou vnímáni nejen jako Češi, ale hlavně evangelíci – obklopeni polskými katolíky. Ovšem i v evangelickém sboru už nyní najdeme Poláky. Buďto se tam dostali sňatkem s nějakým Čechem, nebo se stali členy sboru z vlastní vůle. Ukazuje se však, že smícháním nacionálního i náboženského vnímání vzniká ještě křehčí a složitější vztah nežli pouze u národnostního hlediska.


Kostel reformované církve evangelické – působí jako stmelující prvek pro Čechy v Zelově, neboť se sdružují v kostele nejen jako věřící, ale také jako potomci Čechů v Polsku. V současné době najdeme i v tomto sboru příslušníky polské národnosti a to zejména díky smíšeným manželstvím mladších krajanů. Evangelický sbor čítá okolo 400 členů, na bohoslužbě jich však bývá okolo padesáti.


Ranní hra v karty - momentka vzniklá z jednoho neplánovaného ranního pohledu z okna. Nejedná se přímo o zábavu praktikovanou širší veřejností, ale týkající se určité sociálně uzavřené skupiny lidí. Většinou jsou to dělníci a lidé na “okraji zelovské společnosti”. Zpočátku hrají v malém počtu, ale postupně přicházejí další, a s nimi přibývají i lahve místní vodky, o kterou se dělí s velkou chutí.

Lidé se tu chtějí věnovat krajanským aktivitám, založit popřípadě spolek a nezapomenout na své české předky, ale přednější je pro ně jejich víra. Pokud by spolek existoval mimo sbor (kde jsou Češi i Poláci), bylo by to opět složitější, protože všichni Češi jsou zároveň členy sboru. Každopádně však zelovští Češi z nejbližší budoucnosti obavu mít nemusí.


Sborový dům evangelický je vskutku majestátní, nicméně nevypovídá příliš mnoho o finančních možnostech Zelovské evangelické církve, ani krajanů. Byl vybudován po požáru staré fary, která stála přímo před ním. Stavba vznikla za přispění mnoha organizací a na základě mezinárodní spolupráce evangelické církve. Mnoho materiálu bylo tímto způsobem věnováno, například podlahy nebo nosníky střechy. V současné době v ní sídlí farář Miroslav Jelínek s rodinou, je zde kancelář a další místnosti, které jsou během roku využívány pro veřejné účely – dětské kroužky, nedělní škola, schůze a podobně.

Autorem textu a fotografií je Tomáš Obruba
. Studuje Hospodářská a kulturní studia na Provozně ekonomické fakultě České zemědělské univerzity v Praze. Více o projektu KRAJANÉ: Po stopách Čechů ve východní Evropě, v rámci něhož vznikl tento text, čtěte zde.

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

M56 napsal(a):

Bezva článek
18. 12. 2008 | 20:02

vlk napsal(a):

Fajn. Díky
18. 12. 2008 | 21:36

Ládik napsal(a):

Někdy si připadám, že Český Těšín je první polské město v Česku.
19. 12. 2008 | 07:09

pgjed napsal(a):

Dobrý den pane Policare,

Domnívám se, že je třeba napravit některé omyly Vašeho článku.

1.) Češi žili v Kladsku nepochybně mnohem dříve, než uvádíte. Toto malé knížectví prokazatelně vlastnili Slavníkovci rozhodně nejpozději koncem 9. století.

2.) Kladsko bylo územně součástí Slezska. Vždy! Součástí Čech nikdy nebylo. Slezsko bylo jednou ze zemí české koruny, podobně jako Morava, obě Lužice...

3.) Součástí zemí české koruny přestalo být definitivně po třetí Slezské válce v době boje o rakouské dědictví. Prohrála je spolu s celým Slezskem (kromě Opavska) Marie Terezie. což bylo stvrzeno 1763 Lipským mírem. Slezsko se stalo součástí Pruska a po sjednocení Německa součástí Německa. Historické nároky Polska vůči tomuto území byly nulové. Polské územní choutky vyřešili přemyslovci a definitivně je uzavřel Jan Lucemburský .

3.) Územní spory s Polskem po r. 1918 se Kladska vůbec netýkaly, protože to nebyla česko- polská, ale česko - německá hranice.

4.) Přičlenění Slezska k Polsku, resp. území mezi Odrou a Nisou je jeden z posledních produktů stalinského sociálně- zeměpisného inženýrství, kombinovaného s velmi agresivním polským šovinismem.

Řekl bych, že na studenta Masarykovy univerzity vaší specializace máte dosti značné mezery. No třeba to přes svátky doženete.

Přeji radostné prožití vánočních svátků a vše dobré v novém roce. :-)
19. 12. 2008 | 16:59

lukaspolicar napsal(a):

Na svou obhajobu mohu jen dodat, že autorem textu nejsem já, ale kolega Tomáš Obruba (jak je uvedeno na konci článku!). Já jsem Zelov nenavštívil a po správnosti historických faktů v článku jsem pravda příliš nepátral. Pokusím se na to více zaměřit u zveřejňování dalších článků ...nicméně mnohokrát díky za upřesnění.

také pěkné svátky...
20. 12. 2008 | 13:02

Jiří Kušmirek napsal(a):

Moje matka i babička pocházely z polského Zelówa. Otec a děda byli volynští Češi. Pokud mohu posoudit, článek odpovídá skutečnosti. Škoda, že je tak stručný, ale i tak je to milá připomínka života mých předků včetně fotografií. Díky!!!
21. 12. 2008 | 13:57

Honzas napsal(a):

Hm, pokud tady jsem o historickou přesnost, je třeba říci, že Kladsko (Kladské hrabství) bylo součástí Čech. Bylo odtrženo po první slezké válce a připojeno k Slezku.

Přičlenění Slezka k Polsku je výsledek obsazení Slezka Polskou armádou v roce 1917 a masívní štvavou kampaní proti Čechům a Němcům v této oblasti. Stalin pouze donutil přijmou Poláky meziválečné hranice.
21. 12. 2008 | 14:04

Pytlík napsal(a):

:D Pan pgjed zjevně nikdy neviděl ani znak města Kladska. Jestlipak někdo uhodne, jaké zvíře na něm je a v jakých barvách je vyveden (nápověda: slezská orlice to není a žlutá, ani černá barva to nejsou).

Díky za pěkný článek a vše nejlepší do nového roku všem!
30. 12. 2008 | 13:34

Andref napsal(a):

to Honzas: Po 1. svetove valce se jednalo o tzv. Horni Slezko (povstani,plebiscit apod.), po te druhe pak slo o Dolni Slezko, podstatne vetsi uzemni celek.Asi bych nehovoril o obsazeni Slezka polskou armadou v r. 1917-18, to zni jako okupace v pripade naseho pohranici (take to jeste mocnosti neodklepli a pritom obyvatelstvo bylo prevazne ne-ceskoslovenske). Proste se dva resp. tri staty nedohodly na vedeni hranice, chvili se tahaly a pak to stejne musely resit nahore. Proto je treba rozlisovat jednotlive casti Slezka,90% jeho uzemi ziskali Polaci az po r. 1945 a i kdyz mozna remcaji, dost na tom vydelali (srovnej uroven infrastruktury a podil urbanizovaneho uzemi v r. 1945 ve Slezku a na zapadni Ukrajine).
02. 01. 2009 | 15:32

Jana napsal(a):

Babička s dědečkem a tehdy mojím 8letým tatínkem byli ve skupině Čechů, kteří byli po válce transportováni z Polska do Sudet. Několik dní ještě pobývali v domě s Němci, kteří čekali na odsun. Na Polsko neměli příliš dobré vzpomínky.
I tak děkuji za pěkný článek.
05. 01. 2009 | 06:42

ed hardy sale napsal(a):

This article is really great! I really like, I hope you continue to fuel
23. 11. 2009 | 10:41

http://www.kw61.com/replica-bell-ross-wa napsal(a):

30. 03. 2010 | 07:34

Links of London Jewellery napsal(a):

I mean I've left schools and places I didn't even know I was leaving them. I hate that. I don't care if it's a sad good-by or a bad goodby, but when I leave a place I like to know I'm leaving it. If you don't, you feel even worse.
31. 03. 2010 | 13:15

replica watches napsal(a):

Mě jenom zaráží, proč se nezačalo od testů v devátých třídách, které se mohly stát podkladem pro příjimací řízení, a také vstupem na začátku procesu, jehož výstupem by byly právě státní maturity. A rozdílem mezi výstupem a vstupem by byla právě přidaná hodnota, kterou poskytla ta která škola
08. 04. 2010 | 03:02

replica watches napsal(a):

Ladik, Al Jouda - souhlas, doma je doma, vždy se rád vracím do milovaného Kašparistánu. Západ je dnes rigidní. Život na severu, např. u jezera ve Finsku je hezká představa, ale spíš vhodné pro introverdy. Východ není na stěhování, je ale pro ty, kdo hledají příležitost. Ti, co odcházeli před 100 lety na západ, také hledali příležitost a zřejmě našli.
08. 04. 2010 | 03:09

U-Boat watches napsal(a):

I do NOT ordered a and I don’t confirmed anything.I ony generate a kind of a account on your side, because I want to know with option I have by the payments.If I make the decision to order a Alain Silberstein watches.... I am interest in the Baume & Mercier watches. So please give me a special price and inform me I witch way it is possible to pay.
09. 04. 2010 | 10:12

ViKri napsal(a):

Moje babička se narodila v roce 1910 ve vesnici Pomiary na googlu jsem o tom nenašla nic tak nevím jestli to existuje ještě pak přes Německo přišli do Cech.Jmenovala se Otylie Koutecká otec jí zemřel za 1.svět. války nevíme kde, bylo to zřejmě v roce1914 což jí byly 4 roky
16. 05. 2010 | 19:32

p90xWorkoutDVD napsal(a):

11. 09. 2010 | 08:34

p90x Workout DVD napsal(a):

17. 09. 2010 | 03:50

p90x Workout DVD napsal(a):

18. 09. 2010 | 02:53

Prearkalo napsal(a):

<a href=http://paydayloansnow24h.com/#bblog.aktualne.centrum.cz>payday loans</a> - <a href=http://paydayloansnow24h.com/#ablog.aktualne.centrum.cz>payday loans</a> , http://paydayloansnow24h.com/#sblog.aktualne.centrum.cz payday loans
05. 09. 2012 | 05:01

order viagra napsal(a):

Heroini gr. ii http://orderonlineviagra.org order viagra without prescription strychnine sulphate and mercuric chloride, a, hypophosphites as they reduce the corrosive, http://cialis-generic-online.net cialis produced. Oil of cloves gives a green color with, Aq. Hydrog. Perox J iv <a href=http://orderonlineviagra.org#4,85297E+98>viagra online without prescription</a>, necessary to consider its alleged, precipitate when mixed with water. <a href=http://cialis-generic-online.net#5,88402E+69>tadalafil</a>, dissolved in water, the same reaction takes, is of the same strength as the solution of, <a href="http://orderonlineviagra.org#53778">buy viagra 50mg</a>, sired to prescribe alypin with silver nitrate,, and containing resinous or other extractive, <a href="http://cialis-generic-online.net#39055">cialis online</a>, soluble in alcohol and only to a slight extent in,
20. 01. 2013 | 09:56

rjWrQNMEJQ napsal(a):

<a href=http://www.acworth.org/google/buysomaonline/#2175>buy soma online</a> soma juice - order soma legally online
10. 02. 2013 | 04:41

spemogroode napsal(a):

<a href=http://rx-pharmacyshop.com/> generic viagra </a>
16. 03. 2013 | 01:50

geroigrariept napsal(a):

<a href=http://buycheapviagra-online.com/> Buy viagra now </a>
28. 03. 2013 | 19:55

VomSeekKAKS napsal(a):

<a href=http://buygenericlevitranow.com/> buy levitra </a>
06. 04. 2013 | 21:30

Insenlyabarly napsal(a):

<a href=http://canadaian24.com/> canadian pharmacy </a>
11. 05. 2013 | 05:19

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Bobek Miroslav · Brenna Yngvar · Bureš Radim C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Fafejtová Klára · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gazdík Petr · Glanc Tomáš H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrbková Lenka · Hrstka Filip · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chlupáček Ondřej · Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jašurek Miroslav · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kohoutová Růžena · Kolínská Petra · Kopecký Pavel · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Mahdalová Eva · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Navrátil Marek · Němec Václav · Novotný Martin O Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukup Ondřej · Sportbar · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy