O řízení státu jako firmy bez emocí

24. 10. 2013 | 10:21
Přečteno 3263 krát
V právě probíhajících předvolebních debatách jsme svědky stále méně čistě ideologických sporů. Na druhou stranu se mnohem více mluví o potřebě zefektivnit fungování státu či dokonce o řízení státu jako firmy. Následné diskuze však vykazují značnou mělkost, což je velká škoda.

Na úvod je možné říct, že řídit firmu je podstatně snazší než řídit stát, neboť zadání majitelů či akcionářů je vcelku jednoduché. Firma má obvykle jasnou ex post metriku své úspěšnosti, kterou je samozřejmě zisk, ale také často opomíjený růst hodnoty pro akcionáře či majitele. Obě tyto metriky jsou snadno měřitelné, protože jsou vyjádřeny v penězích a relativně snadno sledovatelné. Zisk je možné dohledat v účetní závěrce (problém operací mimo rozvahu zde pro zjednodušení není řešen, neboť na základní srovnání řízení firmy a státu nemá vliv). Hodnotu firmy je obvykle možné také snadno stanovit, pokud je daná společnost veřejně obchodovatelná. Jinak se určuje pouze v případě, že původní majitelé svou firmu nabídnou k prodeji na trhu. Trh také poskytuje manažerům nejdůležitější informace pro jejich rozhodování a to zejména ve formě cen konkurenčních produktů a produkčních vstupů.

Přestože se státy pohybují ve finančním prostředí a musí tedy fungovat v rámci finančních omezení (o krizi veřejných rozpočtů se píše nemálo), vzhledem ke svým občanům, jakožto konečným vlastníkům, jasné zadání ani metriku pro měření své úspěšnosti státy nemají. Dokonce ani růst HDP nám zde příliš nepomůže, protože vliv státu je „pouze“ nepřímý, HDP je ovlivňováno řadou externích faktorů a jakýkoliv zásah státu se projeví s citelným zpožděním.

V jazyce ekonomie by stát měl pravděpodobně maximalizovat blaho či kvalitu života VŠECH svých občanů. Kromě relativně jednoduše měřitelných statků jako je veřejná infrastruktura se však jedná i o bezpečnost, kvalitu zdravotní péče či školství (měřitelné alespoň relativně ve srovnání s jinými státy). Navíc stejně jako u všech osobních služeb, není ve veřejných službách důležitý pouze výsledek, ale také proces. Je důležité, co se žák až do maturity naučil (výsledek), ale snad ještě podstatnější je, že těch třináct let se do školy těšil a chodil tam rád (obtížně měřitelný proces). Svoboda, kvalita demokracie, důvěra ve společnosti či kultura nebo dlouhodobý vliv na krajinu jsou však ještě mnohem obtížněji měřitelné, ale z pohledu mnohých se jedná právě o nejdůležitější hodnoty.

Přes tyto problémy byla pro podporu řízení veřejných záležitostí vyvinuta řada metod, které vycházejí z přístupů řízení v soukromém sektoru, a které jsou v současnosti v nějaké formě využívány v mnoha vyspělých zemí.

Jedním z takových přístupů je hodnocení veřejných investic. Zde se veřejný sektor inspiroval v metodách, které pomáhají manažerům zvolit nejlepší způsob investování v rámci podniku (mám pořídit nový stroj na výrobu zmrzlin, nebo stroj na výrobu šlehačky). Vznikla tak technika, která srovnává hodnotu přínosů a souvisejících nákladů nezbytných pro jejich dosažení. Ve své jednoduché formě tak tato technika porovnává pouze finanční náklady a přínosy, např. finanční náklady vybudování nové komunikace versus celospolečenský finanční přínos vyplývající z lepší dopravní dostupnosti. Sofistikovanější varianta této metody pak dokáže zohlednit i dopady na životní prostředí a sociální užitky i náklady.

Co je zde důležité, je to, že tento způsob hodnocení se nezabývá pouze jednorázovým nákladem na danou investici, ale zohledňuje i tzv. náklady vlastnictví a provozu po celou uvažovanou dobu životnosti. Proti těmto celkovým nákladům pak staví přínosy, opět po celou dobu předpokládané doby životnosti. Jakékoliv utracení veřejných peněz je tak analyzováno v celém životním cyklu dané investice. Vždy jsou navíc zvažovány dopady na různé skupiny obyvatel, ale i podniků zvlášť. V neposlední řadě náklady či přínosy, které není možné kvantifikovat, musí být alespoň explicitně pojmenovány. Z obdobných východisek vychází i hodnocení dopadů nově zamýšlené legislativy, které bývá zpracováváno jako hlavní podklad pro rozhodnutí ministrů.

Další inspirace ze soukromého sektoru pochází z oblasti tzv. managementu výkonosti (performance management). Před časem i manažeři v soukromém sektoru pochopili, že ex post finanční úspěšnost jejich firmy (zejména zisk na konci účetního období) stojí a padá s faktory, které je třeba sledovat ex ante. Zejména se jedná o vztahy se zákazníky, kvalitu a spokojenost zaměstnanců a vnitřní procesy ve společnosti. Pro všechny tyto oblasti byly tedy vyvinuty metriky pro jejich měření a sledování. Stejně tak se v řadě vyspělých zemí začal měřit výkon veřejných služeb, např. město Baltimore má nastaveno, že díra v silnici musí být opravena do 48 hodin od jejího nahlášení.

Bohužel pokud jsou v Česku tyto techniky uplatňovány, obvykle se jedná pouze o jejich formální použití. Ve vyspělých zemích se v poslední době ve veřejném sektoru začínají využívat techniky behaviorální a experimentální ekonomie. Stejně jako privátní firma napřed ověří úspěšnost nově vyvinutého produktu, před tím než od základu přebuduje celou svou prodejní síť, ukazuje se, že může být přínosné napřed pilotně otestovat i zvažovanou intervenci ze strany státu a následně ji přenastavit tak, aby skutečně plnila svůj zamýšlený účel (škoda, že takto nepřemýšleli např. autoři s-karet). V budoucnu se dá předpokládat, že při tvorbě politiky budou více a více využívána a analyzována již existují data a budeme svědky veřejné politiky založené na „velkých datech“ (Big Data).

Mohlo by se zdát, že v zemi, která si osvojí výše popsané techniky již není pro politiky místo. Je tomu právě naopak. Role politiky zůstává klíčovou. Politici jsou nezbytní ve všech fázích. Zejména však pro identifikování společenských problémů, neboť jejich ucho je (či by mělo být) citlivé vzhledem k potřebám různých skupin obyvatel a v současném komplexním světě se vždy budou objevovat nové problémy, které žádný existující index či metrika nesledují. Role politiků je snad nejdůležitější při výběru alternativních řešení daného problému a vyvážení různých zájmů ve společnosti. To klade na politika v exekutivní funkci vysoké požadavky. Politik nemusí být odborník na danou tématiku, ale musí mít dostatečnou kapacitu, aby právě z pohledu často konfliktních zájmů dokázal porovnat varianty řešení a vybral to nejvhodnější (či nejméně bolestivé). A samozřejmě politik musí být připraven vzít za své rozhodnutí politickou odpovědnost a obhajovat ho na veřejnosti.

V demokratické společnosti tak budou techniky veřejné správy vycházející z přístupů řízení soukromých firem vždy pouze podpůrným prostředkem pro rozhodování politiků. Obecně tyto techniky nutí politiky uvažovat více strategicky a dlouhodobě. Pro nás pak může být zajímavé, že právě země, které vedou pomyslný globální žebříček ve využívání výše popsaných technik, jako jsou například Nový Zéland či Velká Británie, patří mezi státy, kde se korupci daří v globálním srovnání nejméně.

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

Jiří napsal(a):

Kdxyby se stát řídil jako soukromá firma, děly by se věci.
Aféra Lehké topné oleje se tu řešila roky, přitom stačí jednoduchý účetní který se zeptá jak je možné že někdo kupuje každý týden vlaky plné cisteren LTO, žádný olej neprodal ani neprotopil, ale někde prodává naftu v obdobném množství a neumí doložit kde ji koupil. Za půl dne vyřešeno.

V soukromé firmě by kauza PROMOPRO Vondra 750 milionů byla vyřešena za půl dne- stačí faktury a tabulka- zasedání dne ...., počet lidí...., zaplaceno za sál, za občerstvení, za ozvučení sálu...., Porovnáním s cenami na trhu by se zjistilo že vše je 7x předraženo, odpoledne už by pachatel byl na policii.

Kauza Drobil 3 miliardy v soukromé firmě nemyslitelná.
.
Kdyby mne v soukromé firmě zaměstnanec přesvědčoval že potřebuje k výkonu práce služební auto +tankovací kartu a servis, a po roce bych zjistil že nemá vůbec řidičák, autem jezdí jeho rodina, tak bych chvíli tloukl hlavou do zdi jaký je ve firmě bordel. Pachatel by šel na hodimu, předtím jenom dotaz zda škodu uhradí dobrovolně nebo to dáme k soudu. Ve státě je možné že Miruna Němcová i letos kandiduje jako ta nejčistší v ODS.
Další příklady si čtenář vyvodí sám.
.
24. 10. 2013 | 10:39

Ládik!!! napsal(a):

Píšete, že politik musí být "hotový člověk". Musí umět posuzovat vlivy akčních sil na regulovanou soustavu podle široké škály kritérií - musí tedy mít životní zkušenosti, čili praxi v životě. U nás se dere do premiérského křesla Sobotka, který se tomu naprosto vymyká - je profesionálním příjemcem sociálních dávek; stejně jako Marek Benda a jiní uchazeči o funkce, na které nemají osobnostní předpoklady. A lidi jim budou házet lístky do urny nebo dokonce do babišboxu.
24. 10. 2013 | 10:52

zemedelec napsal(a):

Pane Jiří.
Naprosto přesně.
Těch příkladů je strašně moc.Napadá mě jediné,jako když zloděj,může odsoudit sám sebe,tak je nevinný.
24. 10. 2013 | 10:54

David napsal(a):

Nic proti názoru ekonomického odborníka.

Já si, také bez emocí, jen dovolím selský názor naprostého laika.

Řízení státu, jako firmy, bylo podle mého názoru řečeno, jako jákási zkratka.

Protože to řekl významný člověk, tak se tím všichni začali hned zabývat a rozebírat to ze všech stran.

Prostě já jsem si to vysvětlil tak, - že jako firmu, tedy DOBŘE, jako firmu. To je, že kolektivní neodpovědnost má i své meze a pak musí NĚKDY nastoupit "právo veta", ten, který v krizové situaci MUSÍ ZODPOVĚDNĚ rozhodnout. Prostě není nutné z toho dělat takovou vědu. Dejme šanci ANO 2011 - Babišovi, ať ukáží(e), jak si to představuje, a když se nám to nebude líbit, tak jej za 4 roky z "vedení firmy" ve volbách odvolejme z funkce. Za pokus to stojí. Nepokusíme-li se o nemožné, nedosáhneme ani toho co možné je, protože předem nemůžeme vědět, co možné je. Naděje umírá poslední!
24. 10. 2013 | 10:58

Bakalův nezvaný host napsal(a):

Většina lidí asi chápe, že chtít řídit stát jako firmu, je chybné, ale už méně lidí ví, že je chybné i to, chtít řídit firmu poskytující veřejnou službu jako soukromou firmu. Cílem veřejné služby by mělo být maximalizovat užitek občanů, cílem soukromé firmy je maximalizovat zisk jednotlivce, a tyto zájmy se většinou rozcházejí. Soukromá firma nastavuje cenu tak, aby zajistila co nejvyšší zisk svému majiteli, veřejná tak, jak je to nejvýhodnější pro občana.
24. 10. 2013 | 11:01

frňous napsal(a):

"Hodnotu firmy je obvykle možné také snadno stanovit" -bloger píše

a co říkáte tomu co právě píše Bém o Babišovi:že privatizoval Agrofert s jednou úřednicí za pětinu jeho ceny.
Co říkáte prodeji Tatry Kopřivnice nedávno za 200 milionů Kč,tedy za zlomek jeho zisku a účetní hodnoty majetku v dobách kdy fungovala,vyráběla na dostatečný odbyt?

"jasné zadání ani metriku pro měření své úspěšnosti státy nemají" -bloger píše

Co říkáte tomu,že fyzika velké kolektivy atomů považuje za ideální pro měření a zpracování-protože zde nastávají universální statistické zákonitosti,zatímco individuální atomy jsou postižitelné obtížně a mechanicky dokonce představují Heisenbergův princip neurčitosti,t.j.změřit u nich současně polohu i impuls (rychlost krát hmota)je nemožné v principu.
A tento princip neurčitosti je pouze speciální případ v mechanice zcela universálního zákona pro vše i nefyzikálně-statisticky-o druhém momentu neboli tzv.dispersi ve statistice.Jenže součin obou veličin v mechanice je tím je omezen naprosto přesnou nerovností seshora.Nemůže chyba přesáhnout Planckovskou mez.
24. 10. 2013 | 11:12

Pacák napsal(a):

Pane Jiři, co se ve firmě udělá se zaměstnanci, kteří nepřinášejí zisk, ale naopak jsou zdrojem ztrát – s tělesně postiženými, důchodci, s těmi, co firma nezaměstnává? Nechají se chcípnout nebo mám doufat v miliardáře lidumila?
24. 10. 2013 | 11:21

ujo napsal(a):

má snad Babiš ve firmě něco takového jako parlament?

pro Davida: 4 roky jsou dost dlouhá doba, v té se nechá firma celkem lehce dovést k úpadku příp. vytunelovat
24. 10. 2013 | 11:47

Ládik!!! napsal(a):

Politická strana je ale v ČR firma, která jede po zisku (úplatcích, dotacích). V soutěži těchto firem (ve volbách) zvítězí ta, která má nejvíce nejblbějších voličů. A tak se i seřadí podle "úspěšnosti".
24. 10. 2013 | 12:01

ex-nemo napsal(a):

Pokud pan autor řídil svou firmu tak schamaticky jak popisuje, pak je to jedině v Česku možné, že za 3 měsíce nezkrachoval.Všude jinde, tedy aspoň v tržním systému, by se to stalo. Protože řídit podnik je v podstatě totéž co stát, a jestli to pan autor nepochopil, pak ...sorry.
Stát je ovšem o něco složitější mecha-či orga- nizmus; srovnání s firmou je snad možné jako řízení auta versus letadla. Princip je stejný, jen to letadlo je složitější, nutno sledovat víc různých rafiček a držet rovnováhu; ale řídit fůru s koňskými tahouny v podstatě má stejné zákonitosti.
Ale kdo je talentovaný na řízení koňského povozu, bude asi i dobrým šoférem, a ti lepší i dobrými letci; princip zůstává stejný, stejný je typ talentu a stejná je blbost.Ta poslední u našich sametových manažerů naprosto převládá; úplně jiný druh talentu je třeba k proplouvání totalitním systémem a samostému řízení čehokoliv.
Tady vůbec nejde o to že snad nějací umí řídit podnik, ale stát by vést neuměli;nýbrž o celkovou schopnost vedení čehokoli. A troufám se tvrdit že ze současných kandidujících takovou schopnost nemá nikdo.
24. 10. 2013 | 12:17

K.V- napsal(a):

Pacáku 11,21 Proč v tom hledáte vědu? Za komančů lidi pracovali, vznikaly hodnoty a statky ze kterých se dalo žít, životní úroveň pořád stoupala. Nebyl problém uživit 1-2% lidí tak invalidních, že se nemohou na práci podílet
Po cinkání klíči jsme si nechali rozkrást průmysl i zemědělství, nepracují ani zdraví, natož invalidé, přes polovinu byvatel nějak živíme sociálními dávkami. O děti se dříve starali rodiče, dnes se přes 45% dětí rodí stylem Fotr neznámý, metka samoživitelka. Dostane od státu bydlení a dávky zdarma, a může se v klidu nastěhovat i ten neznámý fotr.
Vy se divíte že upadáme do rozvratu sociálního, ekonomického i morálního, že se neumíme uživit jen vršíme šílené dluhy které zničí i další generaci?
.
Bohatství vzniká prací, ne přehazováním z kapsy do kapsy, z účtu na účet a okrádáním jeden druhého. Bohužel poslední kdo to chápal byli komunisti
24. 10. 2013 | 12:51

Richard napsal(a):

ještě by mohl kandidovat Bílek a řídit stát jako fotbalové mužstvo...
"jéď jéď Milošu, to dáš, pěkně si je všechny prokličkuj a zavěs ty dotace k Zemanovcům do brány"
24. 10. 2013 | 13:16

dino napsal(a):

re ex-nemo: Prijde mi, ze ex-nemo je jediny z diskutujicich, ktery clanek skutecne cetl a pres jeho kritiku mi prijde, ze s autorem v podstate souhlasi...

neco ve state asi lze ridit jako firmu (napr. ver. spravu) neco ne a je potreba umet rozlisit, ktere oblasti verejne spravy jako firmu ridit lze a ktere nikoli... proto proc tyto dve oblasti neodlisit? a proc tam, kde by stat jako firmu ridit slo, neaplikovat poznatky ze soukromeho sektoru?...odpoved na obe otazky neni jednoducha a autor se snazi ve zkratce na tyto "nejednoduche" otazky "bez emoci" odpovedet....me to dava smysl
24. 10. 2013 | 15:37

xerox napsal(a):

pane havrdo ... píšete že ,, diskuze však vykazují značnou mělkost ,, ale ta vaše taky ... nic konkrétního ...
ta věta že ,, by stát měl pravděpodobně maximalizovat blaho či kvalitu života VŠECH svých občanů ,, to je rozumný a chápou to všichni , ale se srovnáním kvalitou života z dob minulých a současných mi řekněte , jak vám to vychází ... ? ...
24. 10. 2013 | 15:40

franky napsal(a):

Vrcholový management firmy se zodpovídá majitelům firmy. Vrcholoví politici by se měli zodpovídat občanům. Aby byl management firmy úspěšný musí v prvé řadě zajišťovat potřeby a přání majitelů (akcionářů) firmy. Aby byli vrcholoví politici úspěšní musí zajišťovat potřeby a přání občanů. Tak jako akcionáři touží po duševní pohodě, tak občané touží po spokojenosti. Aby byla zajištěna duševní pohoda akcionářů, musí management úspěšně řídit firmu. Aby byl zajištěn růst spokojenosti obyvatelstva, musí politici úspěšně řídit stát. Systém řízení firmy a státu je odlišný tak jak jsou odlišné procesy řízení, tak jak je odlišná organizační struktura. Čím více úspěšných firem bude mít stát na svém území, tím budou existovat větší předpoklady pro růst spokojenosti obyvatel, neboť managament podniků by měl zajišťovat potřeby a přání zaměstnanců, tak jako potřeby a přání zákazníků. Tak jako existuje soubor měřitelných a hodnotitelných ukazatelů pro hodnocení úspěšnosti firmy, tak existuje soubor měřitelných a hodnotitelných ukazatelů pro hodnocení růstu spokojenosti obyvatelstva. Tak jako podniky musí mít svoji dlouhodobou strategii rozvoje, tak by ji měl mít i stát. Tak jako podniky potřebují proinovativní podnikovou kulturu, tak by ji měl mít i stát. Tak jako musí být v podnicích provázána strategie a politika, tak by to mělo být i při řízení státu. Tak jako se podnik dostává do existenčních problémů chybí-li mu strategické zacílení a proinovační podniková kultura, tak se stát dostává do problémů, není-li schopen předložit strategické zacílení a není-li schopen zíslat občany pro podporu své strategie. Přes významné odlišnosti řízení firem a řízení státu existují společné principy řízení.
24. 10. 2013 | 17:32

DF napsal(a):

Vážený pane Havrdo,
jako mentálně kovaný ekonom tam máte brutální chyby: "Hodnotu firmy je obvykle možné také snadno stanovit, pokud je daná společnost veřejně obchodovatelná".
1) pletete hodnotu a cenu.
2) aktuální cena akcií na burze má mnohem méně společného s cenou dané firmy, než s nervozitou držitelů peněz. Proto se klepe jako osika ... o dlouhodobém trendu nebyla řeč :-)

"Kromě relativně jednoduše měřitelných statků ..."
3) zcela samozřejmě Vám vypadla hodnota toho, díky čemu existujeme vůbec (environment), čili voda (pitná), vzduch (nejedovatý), rozumný rozsah teplot, rozumný rozptyl pCO2 ... a takový ty blbinky trapnejch ekologů (jídlo tam nepočítám, protože to už vyrobíme docela fajnový - myslím ten syntetický řízek z buněčné kultury :-)

"Sofistikovanější varianta této metody pak dokáže ..."
4) silnější než uhlířská víra, ale tu Vám brát nebudu. O některých "věcech" sotva víme že existují, netušíme, jak je spočítat a Vy tvrdíte, že je umíte díky SW typu zázračné ušulum ocenit, popř. ohodnotit ... fakt uhlířská!

"ukazuje se, že může být přínosné napřed pilotně otestovat ..."
5) jak prosím vypadal pilotní test těch vychytaných derivátů (CDS)?

"budeme svědky veřejné politiky založené na „velkých datech“ (Big Data)."
6) to by byla ovšem Big Mistake, protože každý křupan ví, že data mám jen o tom, o čem je mít chci a můžu. Zároveň. Nic o tom, že nějaká data o něčem POTŘEBUJI!

"Nový Zéland či Velká Británie ..."
7) jako bych to netušil ... není nad slušný vychování ... které vzniká díky čemu? ...

Tak ať se Vám daří pane vydělávat hodně a rychle, abyste mohl svůj život věnovat i dalším hezkým věcem.
25. 10. 2013 | 18:35

marekhavrda napsal(a):

Děkuji všem, kteří se textem prokousali. Pokusím se reagovat alespoň na některé komentáře

frňous: Nenapsal jsem, že privatizace v ČR = prodej majetku za tržní hodnotu. O privatizaci v Česku jsem kdysi napsal dosti kritický text, který publikoval Palgrave Macmillan.
Jinak statistika mě baví, ale ještě víc mě zajímají bílé labutě.

ex-memo: První větě asi úplně nerozumím: Máme v Česku nějaký měkčí kapitalismu? Pak by se celý svět předháněl, aby u nás směl podnikat ☺
Psal jsem o metrikách a nástrojích, jejich aplikace pro samotné řízení je samozřejmě další věc. Talent je důležitý, ale stejně tak znalosti. Pokud nebudete vědět, že po startu je nutné zatáhnout podvozek...

xerox: Srovnání kvality života v čase je zajímavá otázka. Mnohé statistiky naznačují, že se lidstvo nikdy nemělo lépe než dnes, např. za posledních cca 20 let získaly 2 miliardy lidí přístup k pitné vodě (viz www.unwater.org/statistics_san.html). Problémem ale je, že se zároveň v mnoha společnostech zvyšuje nerovnost, tj. rozevírají se nůžky mezi nejchudšími a nejbohatšími.

franky: V mnohém s vámi souhlasím, pouze: „..tak existuje soubor měřitelných a hodnotitelných ukazatelů pro hodnocení růstu spokojenosti obyvatelstva“ – zde to je opravdu složitější, např. v rámci existujících indexů se jen velmi obtížně měří váha „spokojenosti“ různých skupin obyvatelstva (např. děti vs. senioři). Asi nejlepší souhrn k tématu je zde: www.stiglitz-sen-fitoussi.fr/en/documents.htm
25. 10. 2013 | 19:29

marekhavrda napsal(a):

DF: Díky za kritiku i doporučení. Rád se stručně vyjádřím
1+2 Pro hlavní linii argumentu to zde není podstatné.
3 Výčet není samozřejmě úplný, určitě tím neříkám, že environmental services jsou zbytečné
4 Nepíši nic o žádném SW, ale o přístupu Cost Benefit Analysis ve smyslu soci-ekonomické hodnoty (ne ceny☺) tak, jak jej používá např. Světová banka
5 Zde to je o tom, že místo toho, aby vláda experimentovala s celou zemí na základě nějaké hypotézy, tak svůj zásah do společnosti založí na výsledcích experimentální ověření, že ta její hypotéza skutečně funguje, tak jak má. Navíc zde píši o intervencích ze strany státu, ne o finančních trzích.
6 asi každý rozumíme pojmu Big Data jinak – můj pohled se blíží tomuto:
http://www.foreignaffairs.com/articles/139104/kenneth-neil-cukier-and-viktor-mayer-schoenberger/the-rise-of-big-data ... to, zda to píší křupani si nedovolím posuzovat
7 slušné vychování a země, kde se méně lže a krade, jsou mi asi sympatické (pro mě mezi ně patří např. Botswana).
25. 10. 2013 | 20:09

schlimbach napsal(a):

stačí nastavit jinak systém, potom nemusí nikdo nic rozhodovat za druhé - www.ekonomickareforma.cz
26. 10. 2013 | 06:09

marekhavrda napsal(a):

schlimbach: Sebekomplexnější reforma na úrovni jednoho státu problém neřeší. Systémové myšlení JE důležité. ČR je ale součástí širšího (globálního) systému + svět se mění v čase (jedná se o dynamický systém), z toho vyplývá potřeba reagovat na vnější podněty a nové podmínky, jinými slovy potřeba rozhodovat. Z hlediska systémové (evoluční) změny v ČR vidím jako klíčovou realizaci návrhů rekonstrukcestatu.cz ,.. která snad dnes získá ve Sněmovně většinu.
26. 10. 2013 | 08:56

schlimbach napsal(a):

marekhavrda

obávám se, že bez zcela nové koncepce, ve které je ústředním článkem občan a jeho smysluplný a naplněný život, nemá žádná kosmetická úprava stávajícího otrokářského systému šanci na úspěch
26. 10. 2013 | 12:15

schlimbach napsal(a):

marekhaveda

zapomněl jsem napsat, že moje koncepce může a nemusí být realizována jen v jednom státě. Podstatné je, že pokud by byla realizována i v jediném státě, je kompaktibilní se zbytkem světa, protože navenek se v oblasti ekonomiky propojuje skrze konkrétní výrobek nebo službu, umožňuje jakékoliv kooperace atd.
26. 10. 2013 | 12:18

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Bobek Miroslav · Boučková Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr G Gálik Stanislav · Gazdík Petr H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Havel Petr · Heger Leoš · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chlupáček Ondřej · Chmelař Aleš · Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kohoutová Růžena · Kolínská Petra · Komárek Michal · Kopecký Pavel · Kopeček Lubomír · Kostkan Tomáš · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Lalák Adam · Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Mahdalová Eva · Marksová-Tominová Michaela · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Mihovičová Jana · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Němec Václav O Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Bohuslav · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukup Ondřej · Sportbar · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šilerová Jana · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Štádler Petr · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel · Šumbera Filip · Švejnar Jan T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomášek Pavel · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Tožička Tomáš · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Wheeler Adrian · Wichterle Kamil · Witassek Libor · Wollner Marek Z Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy