Musím říci, že si pana JUDr. Otakara Motejla velmi vážím a i jeho roli ombudsmana považuji ve společnosti za velmi důležitou a veřejně prospěšnou. Přesto však je třeba říci, že pan Dr.Motejl není brífinkový typ.

Jeho včerejší vystoupení na téma nedobrovolné odběry vzorků DNA v českých věznicích bylo jistě velmi poutavé. Onen "Brífink k odběrům DNA", jak bylo mediální vystoupení označeno měl však jednu výraznou vadu. Chvílemi jakoby z řeči váženého pana doktora zazníval jakýsi satirický podtón. Zmíněný příklad využití DNA profilu pro posmrtnou identifikaci z ohořelé molitanové matrace (kde dle vlastních slov Dr. Motejl jako kuřák prý pravděpodobně skončí) vyzněl více jako bonmot v televizní šou. Nehovoře ani o teatrálním předvedení jakéhosi vlastního "DNA portrétu" - stránce A4 poseté barevnými "flíčky".

Odhlédněme od prostého faktu, že DNA profil, který je používán v identifikaci osob žádný takový formát nemá (jedná se totiž o poměrně nudně vypadající tabulku písmen a čísel). Proč však ombudsman dokumentuje porušení práv lidí, kterým byly odebírány vzorky DNA údajně v rozporu se zákonem tím, že na tiskové konferenci ukáže efektní list papíru plný barevných bodů? Odpověď se bohužel velmi nabízí. Je to stejně jako i ve většině jiných případů medializace kolem DNA, kdy se vzájemně nesouvisející záležitosti spojují v jedno úderné téma - DNA je obecně nebezpečné médium. V podstatě něco jako obohacený uran. Kdo se ho zmocní má nad vámi neomezenou moc.

Získání vaší barevné A4 stránky (rozuměj kompletní DNA informace) se rovná získání hrozivé kontroly nad vaším životem. I když , jak také během výstupu zaznělo, ona kyselina může být použita i k "dobrým" věcem, například vězni neprávem drženi mohou dodatečně na základě DNA prokázat svou nevinu. Ano, v tomto drobném dodatku měl včera ombudsman pravdu i když pozapomněl i o mnoho významnější fakt, že to byly právě DNA analýzy, které s pomocí srovnávací policejní databáze pomohly již i u nás odhalit mnohé jinak nevyřešitelné případy včetně odhalení několika vrahů.

To však není v mysli ombudsmana na prvním místě. Odběr slin či vlasů za účelem získání oné bezbarvé informační hmoty pro něj zůstává závažným zásahem do vlastní podstaty existence. Jako takový bychom se jej měli vyvarovat, případně k němu přistoupit pouze jako ke krajnímu řešení ... a i v případě osob pravomocně odsouzených pouze s jejich souhlasem. Co kdyby se totiž nevěrohodné policejní kruhy napojily např. na jihoamerické gangy obchodující s lidskými orgány. Na základě nedobrovolně získaných DNA informací od tisíců odsouzených by si pak narkobaroni mohli v našich nápravných zařízeních vybírat vhodné dárce pro nová játra či opotřebované ledviny. DNA jako citlivý osobní údaj se přeci dá ke získání informace o vhodnosti dárce hravě využít ... nebo snad ne?

Ale vážně. Otázky vylepšení současného stavu legislativního rámce pro testování DNA jsou velmi vážnou záležitostí s dopadem ve mnoha oborech lidského života a činností od zdravotnictví, rodinných vztahů až po osobní bezpečnost. Jako takové, vyžaduje toto téma proto velmi zodpovědný přístup a vážně míněnou diskusi. Mediální proklamace formou včerejšího brífinku, mohou k nalezení dobrých řešení pomoci jen těžko.

[Pozn. Autor je soudní znalec v oboru Genetiky a DNA analýzy]