Zemědělci odpradávna pěstovali potraviny. V posledních několika letech se ale do polí vtlačila řepka pro biopaliva, jejímž hlavním propagátorem je majitel největšího zemědělského družstva Andrej Babiš.

Podnikatel Babiš stál za podporou a prosazením povinného přimíchávání biosložek do benzínu a nafty. Dnes je největším pěstitelem a zpracovatelem řepky v Česku a na pěstování biosložek nejvíce vydělává.

Dlouhodobě neudržitelné zemědělství
Příroda je založena na rozmanitosti druhů. Agrární průmysl si naopak libuje v hektarech půdy, které jsou osety jednou plodinou. Typickými příklady monokultury jsou masivní pole kukuřice v Ohiu, přeměna pralesů Malajsie na palmová pole nebo vykácení jihoamerických pralesů pro pole geneticky modifikované sóji polévané Roundupem.
Monokulturní pěstování plodin může být z relativně krátkodobého pohledu finančně výhodné, ale pro ekosystém je to katastrofa. Moudrý zemědělec ví, že základem dlouhodobé udržitelnosti a zajištění obživy je biodiverzita. Díky větší rozmanitosti pěstovaných druhů lze úspěšně předcházet některým druhům nemocí, nedostatku potravin, kolísání cen komodit a přírodním kalamitám. Druhou podmínkou udržitelnosti zemědělství je kvalitní půda. Babišova Lovochemie je největším výrobcem hnojiv v Česku, kterými krajinu bezohledně devastuje ve prospěch svojí kapsy.

Řepka pro auta
Českou monokulturu reprezentují lány řepky olejné. Pěstování řepky pro biopaliva posouvá zemědělství mimo potravinářství. Nejenže se monokultura prosazuje na úkor mnoha dalších druhů, ale výsledkem dokonce není potravina, nýbrž příměs do pohonných hmot. Přitom na povinném přimíchávání biosložek prodělávají nejen řidiči, ale skoro všichni. Zvyšující se náklady na pohonné hmoty se promítají do cen veškerého zboží.

Od biopaliv k oleji
Evropská unie už rozhodla, že zabrzdí ekologicky i ekonomicky nevýhodné povinné přimíchávání biopaliv do pohonných hmot. Všem je jasné, že podpora biopaliv i u nás končí a je třeba najít jiné odbytiště řepky. Proto Babiš nově sází na řepku jako na surovinu pro stolní olej.

Hrozba genetická modifikace
Kromě problematiky monokultury přibývá riziko genetického znečištění. Se zázračnou odrůdou řepky totiž přišla společnost Monsanto, která hledala partnera, jenž by byl v „GM nepřátelské Evropě“ schopen prosazovat GM odrůdy plodin. A zdá se, že v Babišově Agrofertu konečně našla spojence, který s Monsantem spolupracuje.

O Monsantu a genetické modifikaci
Monsanto je největší výrobce GM semen a výrobce zdraví ohrožujícího pesticidu Roundup, dnes také celosvětově největší vlastník všech semen. Firma je nechvalně proslulá od výroby biologických zbraní až po produkci pesticidů a GM semen. Její hlavní ziskové produkty postupně byly DDT, Agent Orange, rBGH (GM růstový hormon pro navýšení produkce mléka krav), PCB, aspartam a herbicid Roundup. Produkty, které byly pro uživatele pohromou.

• Monsanto opakovaně a s přehledem vítězí jako nejvíce nenáviděná nebo nezodpovědná společnost roku.
• Monsanto agresivně postupuje proti nezávislým výzkumníkům, vědcům a aktivistům.
• Pěstování GM potravin přináší zisk pouze biotechnologickým společnostem a současně ohrožuje životního prostředí. Následky poneseme my všichni. Pro spotřebitele GM plodiny nepřinesly žádnou výhodu v podobě zdravějšího, levnějšího nebo chutnějšího jídla.
• Roundup, jehož spotřeba se neustále zvyšuje kvůli vyššímu použití při pěstování GM plodin, studie spojuje s rizikem vzniku závažných zdravotních potíží včetně Parkinsonovy nemoci, neplodnosti a rakoviny.
• GM plodiny ohrožují zemědělce, jsou nepotřebné a rizikové.
• Podle polského ministra zemědělství neexistují žádné vědecké práce, které potvrzují bezpečnost GM plodin. Polsko je osmou evropskou zemí zakazující pěstování GM kukuřice od Monsanta.

Bezpečná GM technologie
Nechci tvrdit, že genetické inženýrství je jen hrozbou. Genetická modifikace může být prospěšná technologie, ovšem pod podmínkou, že bude podrobena také dostatečné nezávislé kontrole. Do té doby, než se zcela jistě utvrdíme o její bezpečnosti, by měla být používána jen v omezených podmínkách, které umožňují její pozorování a případné stažení z oběhu, což ve volné přírodě doposud neumíme.

Riskantní GM
Jednoznačnou hrozbou je genetická modifikace v rukou vysoce pochybné společnosti, která na trh opakovaně přinesla zdraví poškozující produkty, opakovaně byla usvědčena z podvádění a ve Spojených státech se prosazuje jen díky propojení se státními orgány. Přes 90 % Američanů už několik let stále znovu a neúspěšně požaduje povinné označování GM potravin, které před svým prvním zvolením přislíbil i prezident Obama, aby nedlouho poté obsadil vysokého představitele GM průmyslu do státního kontrolního úřadu potravin (FDA). A FDA zaujala stanovisko, že GM potraviny jsou stejné jako jiné potraviny a nepotřebují žádné zvláštní testování.
O geneticky modifikovaných plodinách můžeme diskutovat ze zdravotního hlediska. Faktem je, že ani mezi odborníky neexistuje jednotný názor. Z ekologického hlediska je pěstování GM plodin pro omezenou kontrolu šíření, ohrožování biodiverzity a vyšší použití Roundupu jednoznačně katastrofou. I proto většina evropských zemí (včetně Ruska) omezuje či zcela zakazuje pěstování geneticky modifikovaných organismů.

Nebezpečné propojení podnikání a politiky
Pod vedením Babiše už došlo k přeměně pětiny jeho úrodné zemědělské půdy na výrobnu příměsí paliv, v budoucnu možná dokonce na testovací pole Monsanta.
Kombinace nezodpovědné společnosti, která se žene jen za zisky, a propojení se státní mocí, jak prezentuje Monsanto v USA, mi nebezpečně připomíná Babišův pokus v nadcházejících volbách. Myslím si, že účast velkopodnikatele v parlamentu, nebo snad dokonce ve vládě, která rozhoduje o státní politice a podporách, je jasný střet zájmů. Pokud bude mít možnost prosazovat svůj vliv, můžeme se stát ostrovem uprostřed Evropy, který se naprosto vymkne kontrole z hlediska bezpečnosti potravin a veřejného zdraví, a to v zájmu finanční prosperity soukromého podniku (po vzoru Spojených států a Monsanta).
A jestli se mýlím, pan Babiš určitě dokáže vydat jednoznačné veřejné vyjádření (médií na to vlastní dostatek), že na česká pole nenasází geneticky modifikovanou řepku – minimálně do doby, než dlouhodobé nezávislé studie jednoznačně neprokáží její bezpečnost pro lidi, zvířata i životní prostředí.