České děti trpí nedostatkem cukrů

16. 04. 2018 | 10:15
Přečteno 9287 krát
Alespoň se to tak jeví podle aktuálních kroků ministerstva školství. Problém je tak urgentní, že je třeba ho okamžitě řešit.

Vypadá to, že podle ministerstva školství a prodavačů ve školních bufetech mají děti nedostatek cukru v krvi. Problém je tak urgentní, že ani není možné vyčkat na uplynutí dvouleté lhůty na otestování platné vyhlášky. Na základě svých pocitů a dojmů ministerstvo školství okamžitě jedná. Zatímco západní země zavádějí daně na sladké nápoje s cílem přimět výrobce k úpravě receptur (a daří se jim to: třeba v Británii změnila složení nealkoholických nápojů v posledních dvou letech polovina výrobců), v Česku se výrobcům sladkostí opět vychází vstříc a otevírají se jim dveře do škol.

Co trápí české školství?
Kritické myšlení, ekonomická gramotnost (také jak podnikat nebo jak neupadnout do exekucí), opravdová mluvená angličtina nebo umění prezentovat? Zbytečná a nepotřebná témata, alespoň podle četnosti výstupů ministerstva školství.
Vypadá to, že školství má všechny zásadní problémy vyřešené, a proto se jen dolaďují detaily: naučit děti okopávat mrkev, opět zavést brannou výchovu, zajistit sladkosti pro školáky.

Co si myslí dospělí a co děti?
Česká televize odvysílala reportáž o tom, že vyhláška účinně omezila množství sladkostí ve školách. Reportér lituje děti, protože si nemohou koupit nezdravé jídlo i ve škole. Zrovna podle zmíněné reportáže se zdá, že děti jsou chytřejší než dospělí. Komentář u originálního příspěvku:
„Osobně jsem za školní bufet ráda nebyla. Mám ráda sladké a fakt, že tam bylo a chodila jsem kolem toho, mě prostě ‚donutil‘ si to koupit. Třeba skořicovo-cukrové rohlíky z koblihového těsta ve vrstvě cukru krystal. Dorty, pendreky nebo párek v rohlíku s pochybným párkem. A k tomu sladkou limonádu nebo čokoládu. Měla jsem svačiny, nebyla jsem z domova naučena tohle jíst, sladké jsem taky měla v podobě domácích pečených buchet atd. A přesto jsem tam chodila a kupovala si to, víc jak často.
Když mi samotné někdy uprostřed střední došlo, že můžu mít cukrovku, zkazí se mi zuby atd., přestože jsem byla hubená, přestala jsem tohle všechno jist. Ani výchova to úplně nezmění, když ta možnost je. Ze školy dítě odejit nemůže, takže by si muselo něco mimo školu koupit ráno, případně o polední pauze. Dělali jsme to, ale mnohem méně než nákupy v bufetu. Za sebe jsem pro bufety s obloženými houskami, když už, pečivem a ovocem.”

Boj za vykrmování dětí sladkostmi pokračuje
Jak problém vznikl? Po sametové revoluci se do Česka dostalo mnoho dobrého, ale i nešvary v podobě nezdravých potravin. Ocitli jsme se pod palbou nejrůznějších zájmových skupin. O zdravotní prospěšnosti margarínů nebo dosažení pocitu štěstí, když si dáme colu, nás přesvědčoval nejen průmysl, ale i média a experti, kteří jsou průmyslem placeni. Byli vlezlí jako švábi a dostali se všude. Dokonce se jim podařilo přesvědčit školy, které zajišťují vzdělání dětí (kam patří i vzdělávání o zdravé výživě), a nemocnice, které léčí nemoci s příčinou v nezdravém stravování. Podle nezávislého průzkumu České školní inspekce bylo až 86 procent nabídky prodeje automatů a bufetů škol nezdravých.
Na problém zareagovala ministerstva školství a zdravotnictví návrhem tak zvané pamlskové vyhlášky, která byla po několika měsících připomínkového řízení schválena. Vyhláška reflektovala doporučení WHO pro výživu dětí. K regulaci sortimentu potravin nabízených ve školním prostředí přistupuje většina členských zemí WHO a také zemí EU.
Vyhláška byla uzákoněna v září a peklo se rozpoutalo v prosinci, pár dnů před jejím vstoupením v platnost dne 1. ledna 2017. Nejčtenější média téměř jednotně vyhlášku kritizovala, psala o zákazu másla, medu, pečiva nebo ovesných vloček, děsila rušením bufetů. Už jen chybělo vyhrožování, že nám děti budou umírat hlady na chodbách škol. Níže najdete odpovědi na nejběžnější mýty, nesmysly a námitky kritiků vyhlášky.

Zakazuje vyhláška máslo?
Při přípravě svačin (namazané na obložené pečivo, do těsta při pečení atd.) lze máslo použít. Vyhláška pouze limituje obsah nasycených tuků nebo obsah tuků celkem v těchto výrobcích – máslo tedy může být použito v takovém množství, aby limit pro tuky nebyl překročen. Podle vyhlášky ho není možné ve školách prodávat pouze samotné – tato položka je však celkem zbytečná, protože kostky másla se ve školách obvykle neprodávají.
Zakazuje vyhláška pečivo?
Nikoliv, podle vyhlášky lze použít chleba, běžné, trvanlivé i jemné pečivo. Vyhláška pouze stanovuje limit pro sůl, tuky a přidaný cukr, ty však byly upravovány podle požadavků potravinářů. Pro výrobce pečiva by proto neměl být problém dodávat pečivo, které vyhlášce vyhovuje.
Zakazuje vyhláška ovesné vločky?
Nezakazuje. Tato mylná informace se objevila v jednom novinovém článku, kde výživová poradkyně považovala limit na nasycené tuky za celkové tuky. Ovesné vločky mají obsah nasycených tuků velmi nízký a v pohodě projdou.
Zakazuje vyhláška med?
Nezakazuje, vyhláška pouze omezuje obsah přidaných cukrů v jednotlivých druzích potravin.
Zakazuje vyhláška šunku?
Ne, vyhláška šunku ani jiné masné výrobky nezakazuje, pouze udává minimální procento čisté svalové bílkoviny, které takový výrobek musí obsahovat, a také limit na obsah soli, tuků a přidaného cukru. Smyslem je zajistit, aby se jednalo o kvalitní výrobek z masa, nikoli z náhražek typu separátu a škrobu.
Vede vyhláška k rušení bufetů?
Jednoznačně ne. Školní bufety s čerstvými kvalitními svačinkami samozřejmě mohou fungovat a prosperovat. Co vyhláška ohrožuje, je prodej těch nejméně prospěšných až zdraví škodlivých potravin a nápojů, na kterých výrobci a prodejci nejvíce vydělávají. I proto se jako potrefené husy ozývají někteří prodejci. Že někdo ruší anebo vyhrožuje rušením bufetu, není chybou vyhlášky, ale nezájmem anebo neschopností provozovatele nabízet kvalitní čerstvé svačinky.
Děti si mohou koupit nezdravé potraviny jinde.
Ano, kdo chce jíst nezdravě, může i nadále. Vyhláška nevede k likvidaci existence junk food, ani to nebylo jejím cílem. Výsledkem je pouze vytvoření zdravého stravovacího prostředí ve školách, omezení dostupnosti těch nejhorších potravin a nápojů. Učit děti ve třídách, co není zdravé, a na chodbě jim to prodávat podkopává autoritu pedagogů, zesměšňuje je.
Proč ředitelé škol nejsou zárukou zdravého výběru?
Ředitelé škol měli roky možnost doplňkový prodej ve školách regulovat. Výsledkem nezávislého sledování České školní inspekce (cca před 2 roky) bylo zjištění, že naprostá většina sortimentu školních bufetů a automatů patří do skupiny těch nezdravých.
Proč vyhláška vyvolala takový odpor?
Protože funguje. Vyhláška velmi efektivně vyhazuje naprostou většinu nezdravostí ze škol. Boj proti vyhlášce je zapříčiněn právě jejím významem. Omezení jsou účinná a potravinářský průmysl to dobře ví. V zájmu vybudování návyku na junk food (a výchově zákazníků na desetiletí) výrobci a prodejci nezdravostí lobbují za zrušení smysluplné regulace.
Nejsou limity zbytečně přísné?
Ano i ne. Limity nedosahují přísnosti doporučení Světové zdravotnické organizace pro potraviny, které by se měly nabízet a propagovat dětem. Limity ve vyhlášce se snaží tato doporučení pouze reflektovat. Kde mám sama pochyby, je třeba omezení obsahu tuků, které sice stále zohledňuje doporučení odborníků EU, ale současně se už celosvětově trend omezování tuků opouští. Myslím, že zde je třeba tento aktuálně probíhající posun zapracovat.
Co ještě jde zlepšit?
Vyhláška, možná v zájmu zajistit rychlé řešení nepříznivé situace, byla vydána bez dostatečné praktické podpory škol. Ideální by bylo vypracování přílohy s inspirativními recepty pro vhodné čerstvé svačinky do bufetů. Protože posun od prodeje vysoce průmyslově upravovaných balených nezdravostí, kterých jsou plné pulty prodejen potravin, k nabídce chutných, kvalitních a zdravých svačinek, by měl být základním cílem vyhlášky. V rámci aktualizace by bylo také vhodné zmírnit nebo zrušit hranici pro obsah nasycených tuků (důsledek zjištění, že nízkotučné diety více škodily, než prospívaly; aktuální celosvětový trend) a povolit kvalitní kečup a hořčici pro rozšíření možností přípravy baget a obložených chlebů.

Proč podporuji zákaz nezdravostí ve školách?
Tématu zdravé výživy dětí jsem se věnovala v klinické studii v rámci své diplomové práce na Farmaceutické fakultě UK v Hradci Králové a ještě detailněji v rámci svého postgraduálního studia, jehož součástí byla dizertační práce „How to teach children healthy nutrition“. Jednoznačným výsledkem práce byla potřeba propojit výchovu doma a teoretickou výuku ve školách s praktickými kroky, jako je právě nabídka zdravých jídel a omezení dostupnosti těch nezdravých.

A co ochrana svobod jednotlivce?
Ta se pamlskovou vyhláškou neruší. Kdokoliv z dospělých, kdo touží po jakémkoliv junk food, si ho stále může kupovat na desítkách jiných míst a bez omezení jím vykrmovat i své děti. Jak skvěle řekla zdravotní sestra ve stravovací komisi americké školy mamince dětí, která protestovala proti vyhazovu hranolek a kuřecích nuget z nabídky ve školní jídelně: „naše rozhodnutí neznamená konec existence hranolek na světě, je jen vaše volba, jestli je budete doma dávat dětem i třikrát denně, my jim je pouze nebudeme nabízet zde ve škole“.
Pro zajímavost: jedno z nejpřísnějších omezení sladkostí ve školách podepsal republikánský guvernér Arnold Schwarzenegger. Bylo to už v roce 2005 a zásah se týkal dokonce středních škol. Více než o rozhodování mezi svobodou a omezením, pravicí a levicí, zde totiž jde o zdravotní prevenci a pochopení obrovského vlivu nezdravostí na nás.
PS: Samotný fakt, že je někdo štíhlý, ještě nezaručuje, daný člověk nemůže mít inzulinovou rezistenci, prediabetes anebo za pár let srdeční infarkt.

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen korektně a slušně vedené debatě. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. V opačném případě se vystavujete riziku, že příspěvek administrátor odstraní z diskuse na Aktuálně.cz. Při opakovaném porušení kodexu Vám administrátor může zablokovat možnost přispívat do diskusí na Aktuálně.cz. Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů. Redakce Aktuálně.cz.

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Bobek Miroslav · Boučková Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim Č Černoušek Štěpán · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr G Gálik Stanislav · Gazdík Petr H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Havel Petr · Heger Leoš · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chmelař Aleš · Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kolínská Petra · Komárek Michal · Kopecký Pavel · Kostkan Tomáš · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Lalák Adam · Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Mahdalová Eva · Marksová-Tominová Michaela · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Mihovičová Jana · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Němec Václav O Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Pikora Vladimír · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sláma Bohumil · Slimáková Margit · Sobotka Bohuslav · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukup Ondřej · Sportbar · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šilerová Jana · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Štádler Petr · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel · Šumbera Filip · Švejnar Jan T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomášek Pavel · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Tožička Tomáš · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Wheeler Adrian · Wichterle Kamil · Witassek Libor · Wollner Marek Z Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy