Desítky let jsme bezhlavě zabíjeli mikroby až jsme zjistili, že bez nich nemůžeme žít. Pro léto 2019 jsme si našli další nepřátele, hraboše a vlky. Kromě toho mnozí napadáme ty, co se nám nelíbí ty, kdo vypadají nebo přemýšlejí jinak.

Hraboši a vlci
Přemnožení hraboši letos opravdu páchali škody. Zároveň je třeba dodat, že k jejich přemnožení přispělo naše konvenční zemědělství – ignorace potřeb půdy, pěstování plodin bez ohledu na nic než okamžité zisky. Ekozemědělci, kteří hospodaří v souladu s přírodou, přitom přirozeně omezují rizika podobných kolapsů. A nabízejí návody, jak přemnožení hrabošů vyřešit i bez jedů.
Přemnožení vlci zase měli poškodit chovatele ovcí. Nejvíc vadili myslivcům, kteří se dožadovali povolení je střílet. Přitom u nás ve skutečnosti vlci nejsou přemnožení, pouze se jich pár desítek vrátilo na místa, kam přirozeně patří.
Jak to dopadlo? Hraboše nakonec začali jíst čápi, střílení vlků i nadále zakazuje vyhláška. Stát bude chovatelům plně hradit náklady na zabezpečení proti dravcům. A tak se zdá, že v největším ohrožení pořád zůstávají ti, kteří jsou jiní než většina.

Uprchlíci a další hrozby
Máme prezidenta, tři politické strany a další politiky napříč ostatními stranami, kteří budují svoji popularitu na vzbuzování strachu. Zásadním nebezpečím pro Česko mají být uprchlíci, nepřizpůsobiví, ekologové, Evropská unie, lidé jiné víry nebo lásky, pro někoho dokonce i cyklisté. Čím že nás mají ohrožovat? Zejména od anonymních profilů na sociálních sítích se dozvíte, že nám Ukrajinci vezmou práci, Evropská unie nás okrade o rum, Afričané nám vypijí vodu, islamisté znásilní naše dcery, homosexuálové zlikvidují tradiční rodiny a ekologové zastaví veškerý pokrok.

Univerzálně prospěšná diverzita
Vraťme se k mikrobům. Co se s nimi stalo? Dělili jsme je na hodné a zlé. A proti těm zlým jsme vytáhli do boje. Důsledkem je mikrobiálně omezené prostředí, které je dnes dáváno do souvislosti s nejrůznějšími nemocemi od poruch imunity až po poruchy chování. Je sice pravda, že studium vlivu mikrobů na zdraví a léčba pomocí nich jsou zatím více experimentální, ale jsou slibné. Nikdo už nepochybuje o tom, že právě mikrobiálně pestré prostředí a mikrobiální rovnováha jsou pro zdraví nezbytné. Už víme, že dělení na hodné a zlé mikroby patří do říše pohádek. Mikrobiální svět a lidské interakce s mikroby jsou mnohonásobně komplikovanější. Stejný mikrob může škodit i prospívat – třeba jen v závislosti na tom, v které části těla se nachází a samozřejmě v jakém společenství žije.

A s jistou mírou nadsázky se dá stejný přístup aplikovat na celou společnost. Zabíjení zvířat, která se nám zrovna nelíbí anebo útoky na jiné lidi, izolace, strach a stres narušují rovnováhu v přírodě i v nás. Žijeme v blahobytu, dostatku jídla, vody, máme dostupné vzdělání a zdravotní péči. Přesto mnozí z nás neustále napadají ostatní a současně se i cítí v ohrožení. Vzniká tak prostředí pro ty, kteří na strachu vydělávají.

Co s tím?
Je třeba pochopit, že právo na život mají i jiní živočichové a že právo na názor mají i lidé okolo nás. A dokonce to mohou být úplně jiné názory, než jaké zastáváme sami. V komplikovaném a propojeném světě můžeme prospívat pouze tehdy, když se naučíme naslouchat ostatním a žít s nimi – respektovat se navzájem a nejlépe i spolupracovat.