Archiv článků: prosinec 2012

18. 12.

Nákaza Ameriky aneb reportáž z Newtownu

Martin Jan Stránský Přečteno 3482 krát Přidat komentář

V pátek 14. prosince jsem jel přes Newtown. Provoz začal zpomalovat deset kilometrů před městem. Státní policie kontrolovala příjezdy, aby omezila nával ze všech koutů světa do malého městečka, ve kterém ráno zabil vrah dvacet šest lidí, dvacet z nich dětí z první třídy základní školy.
V autě jsem poslouchal rádio, kde k nám promlouval prezident Barack Obama. Potlačoval slzy. Američané si lámali hlavu, jak je tohle možné.
47 % Američanů vlastní alespoň jednu zbraň. Celkový počet zbraní v amerických domácnostech činí 300.000.000, tedy skoro jedna zbraň za každého občana. V nejúspěšnějším dnu se jich v Americe v listopadu za den prodalo 300.000. Plných 40 % zbraní se prodá přes internet nebo na veletrzích. V takovýchto případech se vůbec nekontrolují údaje kupce.
Matka mentálně postiženého vraha měla doma pět zbraní - včetně automatických. Ráda střílela a brávala s sebou své mladé děti na střelnici, aby se naučili střílet. Žili v Newtownu, naprosto idylické a bezpečné místo v nejbohatším státě v Americe.
Během posledních dvaceti let v Americe postupně klesají údaje veškerých statistik týkající se kriminality i vážných nehod včetně automobilových. Ten jediný údaj, který stoupá, náleží masovým vraždám. Nádor se tedy zmenšuje, ale skrývá v sobě rostoucí toxickou část.
Američanům „zaručuje“ právo vlastnit zbraně ústava. Druhý dodatek je z roku 1791, tedy z dob, kdy se Amerika obávala návratu války s Anglií a potřebovala domácí ozbrojenou milici. Těch 47 % Američanů se odvolává na ústavu. Tvrdí, že se potřebují bránit nebo že mají právo lovu. Jenomže počet životů zachráněných včasným zastřelením ozbrojeného útočníka či lupiče je prakticky nulový. Z měst divoká zvěř dávno zmizela.
Po 11. září se Amerika vydala na cestu velké změny. Bylo to zespodu nahoru a shora dolů. Otázka, kterou dnes vyslovují místní komentátoři, zní: přetekl pohár masových vražd v Americe, aby došlo k zásadní změně kontroly zbraní?
Během posledních let sílí tlak veřejnosti na omezení zbraní. Politici tento hlas ignorují. Mají strach, že přijdou o finanční podporu od jedné z nejmocnějších amerických organizací, Národní asociace držitelů střelných zbraní (NRA). Ta dle vlastních slov „podporuje přesvědčené, láká nerozhodné a přemlouvá nepřesvědčené“, aby byly zbraně všude. Zatím odmítá vydat veřejné prohlášení k tragédii v Newtonu.
Většina komentátorů se shoduje, že pokud dojde ke změně, bude to muset být rychle a zdola. Pokud vznikne dlouhá politická debata a nic se nerozhodne, vše zůstane nevyřešeno a společnost rozdělená. Asi jako s komunistickou otázkou u nás.
Americké zpravodajství rozebírá tragédii nepřetržitě, vše monitorují do posledního detailu. Zbytek světa – egyptské protesty, válka v Sýrii, potlačení demonstrací v Rusku, prostě neexistuje. Celý národ sedí u obrazovek. Tuší, že to ještě neskončilo. Čeká je pohled na dvacet malých rakví a šest velkých z města v Connecticutu, ve kterém životy a Vánoce vyhasly.
V neděli večer, zatímco padal venku ledový déšť, promluvil z Newtownu prezident Obama k přeplněné místnosti rodičů a k národu. Ptal se: „Děláme pro naše děti dost?“ Sám si na otázku odpověděl: „Neděláme. Selhali jsme. Musíme se změnit.“
Z Connecticutu, USA
MUDr. Martin Jan Stránský

Článek byl ve zkrácené verzi otištěn dne 18.12.2012 v MF DNES

05. 12.

Sněhurka a třicet trpaslíků v lese českého zdravotnictví

Martin Jan Stránský Přečteno 2774 krát Přidat komentář

Ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Pavel Horák a šéf správní rady (SR) Marek Šnajdr jsou pryč. Tím, že naši politici nikdy nedovedou dělat dvě dobré věci za sebou a proto, že každý z nich je expertem ve všem, jedná se o přestupu Šnajdra do správní rady Českých drah, aby i tam došlo k (ještě většímu) zneužívání veřejných peněz. Ale o tom tento článek není. Pro české zdravotnictví se stala velmi dobrá věc, ale další kroky musí následovat.

Jen pro rekapitulaci: na základě hloubkové kontroly, která dokázala škodu přesahující 450milionů Kč na projektu elektronických zdravotních knížek IZIP (který VZP objednala bez výběrového řízení) podal ministr Heger na VZP trestní oznámení. Do vyšetřování se zapojil Interpol a začal prověřovat vazby lidí ze zahraničí figurujících v projektu. I přes trestní oznámení a finanční propad VZP, přidala správní rada VZP Horákovi k jeho měsíčnímu platu 200.000 Kč ještě roční bonus s baťovskou částkou 795.000 Kč - hrazeno z kapes občanů. 23 let po revoluci správní rada největší zdravotnické organizace v České republice odmítá to, co platí všude jinde: při finanční ztrátě se bonusy nedávají. V případě veřejných peněz to platí dvojnásobně. Dnes již bývalý předseda správní rady Marek Šnajdr (ODS) obhájil Horákův bonus tím, že nebyl vyplacen z fondu zdravotní péče, ale z fondu pro administrativu. To, že každá koruna, kterou VZP dostane, je z kapes občanů, Šnajdra nezajímalo.

Správní rada VZP je orgánem složeným převážně z politiků, kteří jsou jmenováni na základě zvolených poměrů stran ve Sněmovně, nikoliv na základě potřebné zkušenosti a expertízy. Tím se dokonale prolíná moc zákonodárná s mocí výkonnou. Z organizace, která se má řídit dle finančních kritérií se stala organizace, kde členové správní rady používají vlastní členství jako dojnou krávu pro osobní obohacení a politikaření: dej mi více peněz a lepší smlouvy s nemocnicí v mém kraji. Pokud budu podporovat Tvoje nemocnice, co mi za to dáš? To paralyzuje nejen pojišťovnu, ale celé zdravotnictví.

Takto tedy hospodařili (rozumí se, vezli) Šnajdr, Horák a celkem 30 mudrců správní rady VZP. Personální změny ale nestačí. Nyní musí nastat následné další kroky:

Platíme každému z třiceti členů správní rady VZP 12.000 Kč za každou jejich účast při zasedání správní rady. Pro porovnání: mezinárodní pojišťovna AETNA (s každoročním obratem 660 miliard Kč) má ve své správní radě 12 členů. Osm z nich jsou prezidenti celostátních či nadnárodních bank nebo firem, zbývající čtyři jsou mezinárodně uznávané autority na zdravotnické systémy. V Anglii je téměř celý zdravotnický systém veden jednou organizací (NHS), v její správní radě sedí třináct členů. Jako první další krok v reformě našeho zdravotnictví se musí zakázat všem politikům sedět ve správních radách (nejen) státních pojišťoven stejně jako je tomu všude jinde ve světě. Tím se omezí korupce a manipulace. Jako druhý krok se musí redukovat absurdně vysoký počet členů správní rady VZP (a státních organizací vůbec). Jako třetí krok musí být členové správní rady odměňováni pouze na základě nejen hospodářského výsledku, ale i plnění předem stanovených cílů.

Zdá se, že ministr Heger těmto krokům rozumí. „Bylo by lépe, aby bylo ve správní radě méně politiků a více odborníků. Řízení takové společnosti je náročné a měli by tam být lidé, kteří tomu rozumí…
Kromě počtu členů jsme navrhovali do tezí nových zákonů, aby členové správních rad měli zodpovědnost.“ Konečně.

I přes to, že MZ podalo trestní oznámení na šéfa VZP Horáka, muselo s ním jednat dál, aniž by byl okamžitě odvolán. „Jestli si někdo myslí, že odvoláním deseti úředníků správní rady a dosazením deseti jiných zachrání zdravotnictví, to tedy ne. To není o výměně toho, kdo řídí, ale ten, kdo řídí, musí vědět, co dělat,“ nedávno shrnul člen SR Boris Šťastný (ODS). Má pravdu, ale jen částečnou. Ten, kdo řídí, musí mít možnost řídit. Právě proto musí zmizet bermudský trojúhelník, který tvoří VZP, MZ a vláda. Není možné, aby MZ respektovalo vládní program a určovalo směr zdravotnictví, včetně jeho financování, aniž by mělo aktivně zaručenou spolupráci zdravotních pojišťoven. Proto je nezbytné upravit pojišťovny na úřad (jako je třeba Česká správa sociálního zabezpečení), který bude pod přímou kontrolou MZ nebo ministerstva financí, anebo zestátnit pojišťovny na finanční instituce s postavením národní zdravotní služby.

Jak je možné, že za stejný výkon (např. operaci žlučníku) dostane od stejné zdravotní pojišťovny jeden poskytovatel o 10.000 Kč více než druhý? Jako další krok je nezbytné zveřejnění všeho, co pojišťovny dělají, od smluv až po veškeré hospodaření. Když si chceme koupit pračku, jet na zájezd nebo vybrat restauraci, máme k dispozici moře dat k porovnání. Když se jedná o hodnocení nemocnice či lékaře, pojišťovny nás drží ve slepotě. Proč asi? Je nezbytné vrátit se k projektu Akord, který zavedl pro VZP MUDr. Pavel Vepřek, v němž se porovnávají výsledky jednotlivých lékařů, včetně toho, jak si sami stojí v přímém porovnání s kolegy, co se týká výdajů, úspěchu léčby atd. Bez takového projektu se přece národní kvalita péče nikdy nedá zlepšovat.

Proto chce MZ na počátku příštího roku předložit novelu pojišťovenských zákonů, včetně zákonu o veřejném zdravotním pojištění, v nichž zakotví mimo jiné pro pojišťovny i povinnost zveřejňování smluv. To je sice dobré, ale podstatnější je zeptat se: když k dnešnímu dni existence více než jedné zdravotní pojišťovny (zavedeno s účelem „konkurence“) vůbec nevedla a nevede k šetření jediné koruny, proč má být více než jedna zdravotní pojišťovna a k čemu ty ostatní vlastně jsou? Proč se má zdravotní péče vůbec kupovat od poskytovatelů prostřednictvím pojišťoven, které pouze přerozdělují peníze od státu a ponechají si (v případě VZP zpronevěří) určitou část? Jako další krok je nezbytné nastolit systém, kde konkurence více než jedné zdravotní pojišťovny vede ke zvýšení efektivní péče a k šetření (rozumí se redukce veřejných výdajů). Nabízí se dvě cesty: ponechat jednu hlavní pojišťovnu (státní „síť) pro všechny občany a transformovat ostatní pojišťovny na soukromé, u kterých by se libovolně mohli (ale nemuseli) občané připojistit na pokrytí nadstandardních služeb, které nejsou hrazené státem. Tento krok zároveň vyřeší velice choulostivou právní otázku, že ve státu, kde všichni občané platí za zdravotní péči, pouze někteří dostanou „nadstandardní“ péči, jejíž poskytovatelé jsou placeni státními penězi i od těch nejchudších. Pokud zůstane více, než jedna státní pojišťovna, nabízí se transformace smluvních vztahů na přímou konkurenci jako cesta druhá: žádná pojišťovna by nesměla odmítnout smlouvu s žádným zdravotníkem či poskytovatelem. Pojišťovny by směly vyjednávat marži hrazení péče u každého zdravotníka/poskytovatele jednotlivě. Lepší lékaři/poskytovatelé s lepšími výsledky (lépe a rychleji vyléčený pacient = šetření nákladů) by dostali vyšší marži (stát by určil minimální), ti horší nižší.

Pokud se uvedené body nevyřeší, zdravotnictví v České republice nezačne fungovat jako systém, ale bude nadále seskupením mocenských struktur, ze kterých každá bojuje pouze za své. Cesta k další reformě ve změně vedení VZP začala, ale musí pokračovat posunutím systému pojišťoven k jejich zestátnění a k redukci a zároveň k větší konkurenci týkající se nadstandardních a soukromých služeb.

Tento článek byl napsán a otištěn ve zkrácené verzi pro Zdravotnické noviny

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Boudal Jiří · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hradilková Jana · Hrbková Lenka · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chlupáček Ondřej · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kňapová Kateřina · Kohoutová Růžena · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Niedermayer Luděk · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novotný Martin O Obluk Karel · Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Ouhel Tomáš · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Passerin Johana · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pixová Michaela · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedláček Tomáš · Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vích Tomáš · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zahumenská Vendula · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy