Krize ve zdravotnictví se odráží v působení komory samotné. ČLK nezajímá morální postavení lékařů. Odmítá se zabývat jejími trestnými činy, pokud nejsou spáchány v rámci lékařské praxe. Názory lékařů- důchodců mohou být méněcenné. A Lidové noviny se nebudou číst.
Právník ČLK JUDr. Jan Mach v posledním výtisku časopisu komory Tempus Medicorum („Proč už nečtu Lidové noviny“) uvádí: „Komora může své členy disciplinárně řešit jen tehdy, dopustí-li se protiprávního či neetického jednání v souvislosti s výkonem lékařského povolání.“ Reaguje tak na článek Komora otrlých lékařů (LN 12.3.2013), ve kterém se autor MUDr. Milan Šašek pozastavil nad současnou pozicí ČLK týkající se jejích členů, kteří se dopustili trestných deliktů či jsou obviněni z jejich spáchání. V případě MUDr. Jaroslava Bartáka (nepravomocně odsouzen za znásilnění žen) se ČLK pouze „distancovala“, a to pouze v srpnu 2011, k případu MUDr. Davida Ratha (bývalého prezidenta ČLK, mentora současného) neřekla komora ani slovo.
Místo odpovědi začal JUDr. Mach útokem. MUDr. Šašek , je „neplatící důchodce“, „působí“ v klinice, kterou „snad vlastní“ MUDr. M. Stránský. MUDr. Šašek tedy krátí členské příspěvky komory! Při zveřejnění falešných a soukromých údajů tím porušil velevážený doktor Mach zákon o ochraně osobních údajů, čímž si mistrovsky zajistil další placenou práci jako obhájce ČLK proti žalobě, která je nyní na cestě. Nevadí. Doktor Mach pokračoval: je to ten Stránský, který prohrál volby na prezidenta ČLK v roce 2006! Fuj. Kdyby se dostal jen o krůček dál, zjistil by, že to byl právě můj praděd Adolf, který zmiňované Lidovky založil (jež JUDr. Mach přestal číst) proto, aby jednoho dne psaly lživé články o ČLK.
Následovaly právní výklady: ČLK takové případy dle současných norem prostě nemůže řešit. Přední advokát ČLK tím ale současně potvrdil, že ji nezajímá, jestli by takové případy přece jen řešit neměla (otázka MUDr. Šaška). ČLK nevadí, že lékaři mohou zůstat pod normou, a nikoliv nad ní. Vedení ČLK - na rozdíl od jiných komor a všech soudů v republice - stále odmítá zveřejnit výsledky všech disciplinárních jednání. ČLK totiž pouze selektivně uznává zákony a stanovy, které se jí týkají. Dle zákona se komora musí vyhýbat jakékoliv politické činnosti či aktivitě. Tohle ČLK flagrantně porušuje. „Nikoho nejmenujeme, ale všichni víme, s jakými ,hajzlíky´ máme co do činění“ - doslova píše prezident ČLK MUDr. Milan Kubek v jeho – pardon, našem časopise Tempus Medicorum. Takovýmto způsobem posiluje ČLK status lékařů.
Právě proto – a nejen proto - se dnes drtivá většina lékařů ČR otáčí ke komoře zády nebo se za ni stydí. Někteří jsou komorou tak odpuzeni, že přestali platit členské příspěvky organizaci, která se stala rukojmím sektářské buňky rathovců. Na rozdíl od jiných komor ČLK nikdy neoslovila všechny vlastní členy průzkumem, co by od ní konkrétně chtěli a jak nahlížejí na komoru a její odborovou taktiku.
ČLK se odtrhla od těch, kterým má sloužit. Místo toho, aby vztyčila ramena, pouze otevírá pusu a řve. Odlišné názory členů jsou útokem na moc, nikoliv možností k prohloubení vztahů. Je to právě míra demokracie v komoře, hloubka její profesionality a váha ve společnosti, které určí její postavení a úspěch.
Prezident ČLK reprezentuje všechny lékaře. Proto by se nikdy neměl dopustit například tvrzení, že ženy jsou méně výkonné v lékařské profesi než muži (MFD 3.3.2009). Má to být on, nikoliv najatý JUDr. Mach, který odpovídá členům na jejich dotazy týkající se směřování komory a etiky lékařů. Pokud musí „jeho“ advokát veřejně vystupovat, musí to být věcné, bez útoků na vlastní členy ČLK a s vědomím, že není placen za to, aby klábosil o tom, které noviny bude nebo nebude číst. Lékaři mají být lepší, než jim hranice zákona umožní. Právě ČLK by měla být místem, které se tím jako první – nikoliv poslední - bude zabývat. Měl by se zrušit systém delegátů na úrovni okresů a zavést dnes odpovídající krajská struktura komory, což nese nutnost předvolby delegátů. Ministerstvo spravedlnosti by mělo dostat kontrolní pravomoc nad lékařskou komorou stejně tak, jak ji dnes má nad advokátní, což by utlumilo současné hysterické a neblahé politické výstřely vedení ČLK. Odborové aspekty lékařství se (dle zákona) musí řešit mimo komoru. Lékařský odborový klub (LOK) již existuje, funguje efektivně a měl by zůstat oddělený od ČLK. A především by se mělo zrušit povinné členství (nikoliv registrace lékařů) v ČLK. Ta by tak byla nucena přesně poznat, kolik lékařů s ní drží.
Jenže pro vedení komory je stále nejdůležitější si hlídat vlastní píseček a útočit na „protivníky“. Právě proto nelze očekávat jinou reakci na tento článek než protiútok na osobu, a nikoliv na názor. Škoda.

Článek byl dne 24.4.2013 otištěn v Lidových novinách