Při posuzování efektů chřipky je třeba si uvědomit základní fakta. Tato fakta se bohužel nevyskytují ve všech mediích. Fakta jsou následující:

Chřipka je virové onemocnění. Na rozdíl od bakterií, viry se rychle proměňují, což znamená, že některé viry jsou více „nakažlivé,“ některé méně. Stejně tak se mohou stát viry velice resistentní proti tzv. „anti- virové“ léčbě.
Nakažlivost viru přímo nemusí souviset s mírou onemocnění (symptomy).
Každý rok se více než desítky milionů lidí po celém světě nakazí chřipkou.
Na komplikace chřipky zemře každý rok kolem 100.000 lidí. I když se to zdá být mnoho, jedná se o 1% nakažených.
Ke dnešku (tedy pět měsíců po „zrodu“) bylo ve světě potvrzeno 183.000 případů Mexické chřipky, z toho bylo potvrzeno 1.360 případů úmrtí, tedy méně než 1%.
Z uvedených faktů je naprosto zřejmé, že Mexická chřipka je mnohem méně virulentní (smrtelná),než se očekávalo a je zřejmé, že se proti ní má postupovat stejně jako proti každé jiné chřipce (viz níže).
Neexistuje žádný lék, který by zastavil chřipku u každého pacienta. U většiny pacientů tyto léky většinou sníží lhůtu symptomů ze sedmi na pět dnů.
Antivirové léky jako je Tamiflu jsou velice drahé (cca 650 Kč za jednu dávku).
Plánuje se specifická vakcína proti Mexické chřipce. Tato vakcína nebude „hotová“ dříve než do konce roku 2009, tedy zdaleka nestihne začátek období, ve kterém chřipky už „řádí.“ Do té doby se může Mexický virus kombinovat s jiným virusem (mutovat), přičemž se stane vakcína neefektivní. Dalším problémem je, že každá taková vakcína nese i spoustu samotných nežádoucích efektů. V případě rychlé výroby (tak jak se nyní děje) mohou být tyto efekty horší než samotná nemoc. Závěrečně je tu hlavní problém této vakcíny: musí se aplikovat třikrát za sebou (čtyřikrát u dětí mladších než 9 měsíců), což je velmi nepraktické pro většinu pacientů a finančně devastující pro stát (tři dávky/občana +čas u lékaře/účet lékaře+čas mimo práci za lékařem).
Z uvedeného vyplývá, že léky jako Tamiflu či specifická vakcína proti Mexické chřipce mají finanční a zdravotní efektivnost pouze pokud se používají velice cíleně, tedy u osob, které mohou chřipce podlehnout, tj. velice staří lidé, lidé s plícními nemocemi, s potlačenou imunitou apod. Studie prokázaly, že je naopak mnohem důležitější zdůrazňovat běžné mechanismy proti nakažení (mytí rukou, osobní hygienu, hydrataci apod.). Než se soustřeďovat na masové očkovaní všech občanů, které je nejen drahé a zbytečné, ale i vůči momentální hysterii a nedostatku vakcíny, prakticky nemožné.

Autor je kandidát na stínového ministra zdravotnictví do poslaneckých voleb za stranu Věci veřejné.