MUDr. Hnízdil vyslovil ve svém článku podiv nad tím, že od p. Jakla dostal nevyžádaný komentář ke své soukromé korespondenci. Pan Jakl odpověděl textem, v němž hrubě uráží Dr. Hnízdila (nestydí se vyslovit hypotézu, že „Hnízdil tento e-mail zfalšoval sám, aby získal záminku dostat své zrůdnosti do novin“) , napadá i etiku Lidových novin a výslovně tvrdí, že adresu jakl@volný.cz nikdy nepoužíval.
V zájmu cti Dr. Hnízdila, Lidových novin, ale zejména v zájmu pravdy musím dodat své svědectví. Dne 12.2. 2008 jsem v noci poslal ze své soukromé adresy soukromý email několika našim biskupům, v němž jsem vyslovil varování, že budou-li někteří představitelé katolíků podporovat Klausovu prezidentskou volbu výměnou za slib restitucí církevního majetku, může tento nemravný obchod skončit tím, že nakonec prohrají jak majetek, tak něco ještě mnohem důležitějšího, totiž čest a věrohodnost křesťanů a navíc KDU na to může politicky doplatit vnitřním rozkolem.
Za několik hodin mi z adresy Ladislav.Jakl@Hrad.cz přišel rozčílený email pana Jakla, doslova citující z mého emailu (a mající i stejný předmět v záhlaví). Na mé opakované dotazy, jak přišel k mé soukromé korespondenci, mi pan Jakl z téže hradní adresy odpověděl: „Na tom nic není.Visí na několika serverech na internetu.“ Avšak adresáti mého emailu mi sdělili, že jej nezaslali panu Jaklovi ani na žádný server. Nerozumím tomu.
Má korespondence s panem Jaklem bohatě pokračovala, a to jak z hradní adresy, tak z adresy jakl@volný.cz , o níž prezidentův tajemník tvrdí, že ji nikdy nepoužíval a není jeho. Celou korespondenci mohu předložit, aby nezaujatý čtenář posoudil, zda obsahově, stylem i jazykem pochází od jedné osoby. Zatím poslední mail z této adresy mi sděluje: „Pane Halíku.
Vy jste opravdu prajednoduchý člověk, který se vzmůže tak leda na papouškování mediálních hovadin. Já si myslím, že jste prostě mělký člověk, s rozumem zakaleným primitivní nenávistí.“ a končí: „Myslet jste si už zakázali.Ladislav Jakl.“ Stačí srovnat úroveň jazyka a myšlení tohoto pisatele a styl vyjadřování prezidentovy pravé ruky; svým zatemnělým mozkem soudím, že naštěstí – i přes barbarizaci české politiky – se ve veřejném prostoru stěží najde víc než jeden člověk, který by se mnou komunikoval tímto neopakovatelným stylem. A i když si zakazuji myslet některé věci, musím bez komentáře a dohadů uvést doložitelná fakta. Prezident Havel měl po svém boku Karla Schwarzenberga, Pavla Tigrida, Ivana Medka; Václav Klaus si do sídla českých králů pozval pány Jakla a Hájka. Máloco dokumentuje tak zřetelně změny na Hradě.
Tomáš Halík