Před pár týdny jsem se v jednom z našich periodik dočetl, že psychofarmaka účinně pomáhají lidem, kteří prošli nějakou tragickou zkušeností.

Už v roce 2002 během povodní jeden vážený kolega, kterého považuji za nejlepšího psychofarmakologa v ČR, pro mě nepochopitelně v médiích doporučoval preventivní nasazování antidepresiv, aby se předešlo případným posttraumatickým reakcím.

Jsem proti paušálnímu užívání antidepresiv, když je někomu smutno. Mnozí psychiatři, ale i praktičtí lékaři, často bez zaváhání předepisují například Lexaurin nebo Neurol a pacienti je pak užívají plnými hrstmi, ačkoliv tyto léky neřeší příčiny jejich problémů.

V minulých staletích se lidé museli vyrovnávat s různými tragickými událostmi (např. se ztrátou blízké osoby) přirozenou cestou. I řada psychologických studií potvrzuje starou zkušenost, že po takové události by mělo následovat truchlení, loučení se s milovanou osobou a že tato fáze má hluboký psychologický význam. Pokud ji (byť v dobrém úmyslu) převálcujeme tlumicím antidepresivem, dojde sice ke krátkodobému zklidnění, ale neodžité emoce se za čas nějakým způsobem projeví.

V žádném případě nechci zpochybňovat vliv antidepresiv na naši centrální nervovou soustavu, ale stále platí, že psychofarmaka pouze otevírají dveře k pacientovi a že těmi dveřmi musí někdo vejít. Když se tak nestane, dveře se zavřou, někdy na velmi dlouhou dobu, někdy navždy.

Závidím svým kolegům bezmeznou důvěru v účinky toho či onoho nejnovějšího psychofarmaka, které podávají podle doporučených algoritmů, na základě výzkumných studií prezentovaných na každoroční farmakologické konferenci (které ovšem mnohdy popírají předchozí závěry). Jejich neochvějná víra, že právě objevená molekula ovlivní ten správný receptor v mozku pacienta, jim nepochybně pomáhá a jejich pacientům také.

Každá psycho-pilulka totiž působí na dvou úrovních – chemické a psychologické. Dle mého názoru je za padesát procent terapeutického efektu odpovědná účinná antidepresivně působící látka a zbývajících padesát procent jde na vrub nejrůznějších psychosociálních faktorů.

V době kolem svého rozvodu jsem rok užíval antidepresivum, které mi doporučil můj kamarád s tím, že mu pomohlo. Nevím, jaké receptory tento preparát přímo ovlivňoval (a myslím, že to nevěděl ani můj kolega), ale fungoval. Každopádně mě potěšila informace v přívalovém letáčku, že tento přípravek prohlubuje spánek a zlepšuje erekci.