Letošní advent v Berlíně není typický. Teroristé se postarali o to, že si lidé, co v Berlíně žijí a co do něj přijíždějí, kladou otázku, jak bezpečně v něm je.

Mnoho z nich má možná strach. I já ho mám – mám strach z hysterického strachu lidí okolo mě, tak se snažím mu nepropadat. Asi proto, že mám bujnou fantazii a raději si nechci představovat, co by taková davová hysterie ze strachu vyvolala.



Třeba na vánočních trzích, kterých je ve městě letos 70. Jsou skoro na každém větším bulváru či náměstí, u každého většího nákupního centra. Samozřejmě plné lidí, hlavně dětí. Často mě napadá, jestli někdo z jejich návštěvníků myslí na hrozbu teroru, která se nad německou metropolí už pár dní vznáší.

Spolková kancléřka Angela Merkel neustále opakuje, že se Němci nemají nechat zastrašovat a mají nadále vést svůj každodenní život. Prostě žádný strach!

Protože jsou Němci velmi disciplinovaní, bez větších diskuzí a komentářů si zvykli alespoň v Berlíně na větší přítomnost ozbrojených policistů na vánočních trzích, nádražích a letištích, ale jinak jsem nezaznamenal žádné zvláštní bezpečnostní kontroly či jiná opatření. Jen turisté si všimli, že se nedostanou z bezpečnostních důvodů do kopule spolkového sněmu, ale jinak si mohou užívat všech obvyklých turistických atrakcí.


(foto: rbb.de)

Na druhou stranu se stejně jako ostatní Berlíňané přestávám divit a rozčilovat, pokud je najednou uzavřena nějaká budova, ulice či linka metra – a to se v poslední době děje opravdu často. Důvodem je většinou preventivní zásah při nálezu jakéhokoli opuštěného zavazadla či nákupní tašky. Jenže, upřímně, pro obyvatele Berlína to není nic neobvyklého. Téměř na každotýdenním pořádku jsou tu podobné uzavírky ulic a metra při likvidaci nevybuchlých min z II. světové války. Má jich tu být na 3 000. Na to, že podobné situace ohrožují životy lidí, už si obyvatelé metropole za ta léta zvykli, a vlastně o tom přestali mluvit.

Pokaždé si říkám, kdo tašky či zavazadla, která jsou zpravidla prázdná, na exponovaných místech nechává? A proč? Moje japonská kamarádka mi napsala, že v Berlíně teď může člověk být vlastně každý den ve špatné době na špatném místě. Ale to může být člověk kdekoli, ne? Takže žádný strach, žádný strach. Disciplína především!