Když vstoupila paní Marta Kubišová do berlínského klubu Marta, oslovilo to zdejší publikum. To není jednoduché, protože Berlín je německou Mekkou kultury. Musíte stále vymýšlet něco originálního, nejlépe s puncem jedinečnosti. A právě její vystoupení tento požadavek naplnilo.






Česká komunita v Berlíně není veliká, většina emigrantů totiž brala západní Berlín jako přestupní stanici. Přesto byl sál hudebního klubu Schlot před pár dny zaplněn do posledního místečka. Mezi více než 150 jeho návštěvníky byli převážně Němci. Přišli si poslechnout zpěvačku z Golden Kids a chtěli se setkat s osobností spojenou s roky 1968 a 1989. Aplaus měla obrovský a z pódia ji nechtěl nikdo pustit.



Přestože paní Marta během dvacetileté pauzy v Německu nebyla samozřejmě vidět ani slyšet, její písničky se tu neztratily. Má totiž v Berlíně svůj klub – Klub Marta. V Klubu Marta se jednou měsíčně scházejí její fanoušci. Když jsem sem přišel poprvé, byl jsem fascinován. Uprostřed německé metropole plné hvězd světového showbusinessu (jen v posledním týdnu tu byli Tom Cruise, Michelle Pfeiffer, Duffy, Patrick Dempsey, Michelle Monaghan a hlavní představitelky filmu Sex and the City) a přehlcené nabídkou koncertů v různých klubech, je místo, kde mají na stěnách fotografie Marty Kubišové. Místo, kde podávají koktejly Marta (becherovku s tonikem) a Micro Magic Cirkus (vodku s tonikem). Místo, kde hrají československé písničky nejenom šedesátých, ale i komunistických sedmdesátých let.

Na velkém projekčním plátně se tu promítají videoklipy a pořady Československé televize, natočené většinou na domácí videa během jejich repríz v České televizi. Na starém gramofonu pouštějí desky vydané Supraphonem a poslouchají šlágry šedesátých a sedmdesátých let. Převážně Marty Kubišové a Golden Kids, ale také Evy Olmerové, Karla Černocha, Jiřího Štědroně, Josefa Laufera, Evy Pilarové a Jitky Zelenkové. Posluchači jsou tu různí, česky nemluví. Na můj dotaz, zda rozumí textům písní, se dozvídám, že většinou nikoli. A tak netuší, že některé ze songů ze sedmdesátých let jsou dost laciné, aby se zavděčily komunistickému režimu. Věkový průměr návštěvníků je kolem 30 let. Většina z posluchačů si tedy tento režim z východní části Berlína z dětských let ani nepamatuje.

Zvláštní fenomén. Pro mě překvapivý. Hudba šedesátých let a písničky poplatné době let sedmdesátých se dostaly i za československé hranice a nachází posluchače dodnes. Musím říci, že to v Berlíně nečekala ani paní Marta, když do Klubu Marta přišla. Ale užila si to v něm.

Klub Marta, Linienstrasse 136, Berlín