Od soboty je Hitler bez hlavy. Tedy ten voskový, v nově otevřené pobočce muzea voskových figurín Madame Tussaud v Berlíně. A od soboty se o Hitlerovi opět živě diskutuje.



„Měl jste přijít před 75 lety!,“ říká policista 41-letému Berlíňanovi Frankovi L., který mu hlavu utrhl, na karikatuře otištěné v deníku Berliner Morgenpost. Ten věnoval události dvě tiskové strany, a nebyl jediný. O hlavě Hitlera se dozvědělo celé Německo, média měla zajímavý headline a muzeum Madame Tussaud si mohlo mnout ruce. Jestli někdo o nové berlínské pobočce před víkendem nevěděl, od pondělí je tomu jinak – titulky všech médií byly pro muzeum tou největší reklamou, i když kontroverzní. Existují už i domněnky novinářů o tom, zda celá akce není muzeem naplánována. Ale tomu bych nevěřil.



Co se vlastně stalo? Muzeum se rozhodlo vystavit figurínu Adolfa Hitlera mezi ostatní voskové „celebrity“. Exponát odůvodnilo tím, že vystavuje osobnosti zapsané do historie, ať už „v dobrém či špatném smyslu“. Vedení muzea se ale rozhodlo pro zvláštní režim vystavení figuríny: Hitler seděl v modelu berlínského bunkru, za psacím stolem, jako zlomený muž na konci války. Návštěvníkům navíc nebylo dovoleno Hitlera fotografovat a pózovat u něj tak, jako u jiných figurín.

Při slavnostním otevření muzea do něj přišel i Frank L., bývalý policista. Zajímala ho jen jedna figurína – ta Hitlerova. Přistoupil k ní, chvíli ji ohmatával a pak jí k překvapení všech očitých svědků velmi rychle utrhl hlavu - se slovy „Už nikdy válku!“ Poté prý sám požádal ostrahu muzea, aby zavolala policii. Po jejím příjezdu byl zadržen.

Bylo zajímavé sledovat, jak se kauza mediálně vyvíjela. Jako první informovala o incidentu rádia a internetové servery. Kusé zprávy informovaly o pravděpodobném napadení muzea extremisty. Mnohdy člověk, který nezaslechl zprávu v rádiu celou, zpozorněl u slov „napadení“ a „tělo bez hlavy“ v muzeu voskových figurín, což působilo děsivě. Policie si nevěděla rady s tím, z čeho Franka obvinit a propustila ho. Nakonec oznámila, že došlo „k poškození cizí věci“. Její hodnota dosud vyčíslena nebyla, ale muzeum hovoří předběžně o částce 200 tisíc EUR.

Pak útočník poskytl krátké vyjádření nedělnímu deníku, a ukázalo se, že o radikála rozhodně nejde. I přesto se spekulovalo o pozadí činu. Jak mezi lidmi, tak mezi politiky se vytvořily dva tábory lidí – jeden považoval čin za hloupost a zdůrazňoval, že se Německo s minulostí vyrovnává zodpovědně a dostatečně a Hitler k Berlínu a k jeho historii patří, i když „bohužel“. Druhý čin považoval za projev občanské odvahy, protože vystavovat podobiznu Hitlera v Berlíně je přece v kontextu hrůzných důsledků II. světové války a nacismu nepřípustné.

Počátkem týdne už tištěná média přišla s obsáhlými rozhory s "katem". A ten poněkud překvapil, hlavně své zastánce. Ukázalo se totiž, že šlo o obyčejnou hospodskou sázku u piva. Nešlo mu prý o peníze, ale o to proslavit se. Chtěl Hitlera nějak poškodit, utržení hlavy plánoval, ale nebyl si jistý, jestli se mu to povede. Strach prý pociťoval, ale sázka je sázka. A slávy si teď užívá.

Muzeum už ohlásilo, že figurínu opraví a znovu vystaví. Diskuse ale neutichá – „nebudu nešťastný, když se nevrátí,“ říkají někteří politici a berlínští senátoři. Má být Hitlerova vosková napodobenina znovu mezi celebritami a významnými osobnostmi, anebo nemá?

Na tomto místě bych souhlasil s těmi, kteří říkají, že samotná vosková figurína není nijakou glorifikací. Ostatně, v Londýně je v muzeu figurín vystavena podobizna Hitlera od roku 1933! Inu, hranici vkusu a taktu máme asi každý jinou. Za důležité ale považuji to, aby se prohlídka figuríny nestala konzumní zábavou. A aby u ní byl vysvětlen patřičný kontext – kdo byl Adolf Hitler a jaké zločiny proti lidskosti byly na jeho popud spáchány.