Proč pracujeme jako „amíci“ a máme všeho dvakrát míň?

03. 08. 2017 | 15:37
Přečteno 2447 krát
Pracujete od slunka východu do slunka západu a přitom se vám zdá, že v USA mají všeho více. Že by pracovali ještě více? To asi ne. Ekonomové nabízejí několik možností, jako jsou větší produktivita, vyspělejší technologie či lepší podmínky. Ale pravda je trochu jinde a je mnohem prozaičtější. Američanům si k blahobytu stačí vytisknout dolary.

Závidím americká vládě (nebo obecně Američanům), že můžou nakupovat zadarmo. Zní to sice jak teleshoppingu Horsta Fuchse, ale je to tak. Jak to dělají?

Jednoduše! Na začátku bylo potřeba celý svět přesvědčit, že dolar je überměna, která je všudypřítomná a bude vždycky bezpečná a pevná. A to se podařilo. Všichni (i my) začali dolar používat jako rezervní měnu, což je celosvětový fenomén. Výsledek: ke konci roku 2012, kdy se při HDP 16 bilionů dolarů americký dluh pohyboval zhruba na úrovni 9,9 bilionu dolarů, bylo 56 procent tohoto dluhu v zahraničí, ve vlastnictví státních či soukromých investorů mimo USA. Každý druhý nový dolar jde ven za nějaké zboží.

null
null


Dluh za kačenky a tablety

Co to znamená? Jednoduše řečeno: Spojené státy žijí na dluh. To ovšem skoro každý stát, rozdíl je v tom, že Američani svůj dluh ve své měně posílají do zahraničí. Celkový dluh vznikl rozpočtovými deficity (stát víc utratil, než vybral) a deficity na běžném účtu (USA více spotřebovalo, než vyvezlo). Za tento dluh musí samozřejmě zaplatit dolary, ale ty si vlastně sami Američané mohou dotisknout. Geniální.

Dolary mimo USA znamenají vlastně dluh, který by se měl jednou splatit. Ale to se asi nikdy nestane. Kdyby zahraniční držitelé vzali svých 5,6 biliónů dolarů a přišli do USA, tak by si koupili v klidu skoro celý New York. To by asi raději Američané nechali dolar zkrachovat a začali by bez problémů od nuly a bez dluhů. Pád dolaru by také nechtěli současní držitelé dolaru, protože by si mohly dolarovými papírky leda vytapetovat a že to bylo hodně kačenek do vany, tabletu a tankerů ropy, co si USA za 5,6 biliónů dolarů koupila.

Jsem dolarový Američan


Pro ilustraci: představme si, že jsem bohatý Američan (stát) a nakoupím si krásné české sklo a dám za to šťastným Čechům dolary (dolarové dluhopisy), které si sám natisknu. Ať už si s těmi dolary dělají, co chtějí, mě to nic nestálo (pár centíků za vytisknutí) a ani mi to nezvýšilo inflaci, protože ty dolary jsou mimo moje území. Mám za ně a krásný lustr v historickém (20 let starém) baráku někde na Středozápadě. And that’s all, folks, příběh končí.

USA nemusely vydat žádnou jinou protihodnotu než ten dolar („nekrytý“ prací amerického lidu). A představte si, že celkem už si takhle Američani nakoupili za 5,6 bilionu dolarů, které se potulují někdy po světě, a nikdo si za ně zpětně nic nekoupil.

A teď korunový Čech

A teď si představme, že jsem Čech a koupím si krásného Chevroleta (hm), dám za něj naše milé koruny, ale ty si asi nikdo nechávat nebude a hned je Čechům vrátí a nechá si je vyměnit za dolary. Protože naše centrální banka neustále hlídá cenovou hladinu, nemůže jen tak vytisknout další koruny, poněvadž ty se vrátí a nakonec by se kumulovaly a hrozily inflací (viz strach ČNB v době pointervenční).

Dalším úkolem centrální banky je ještě hlídat úroveň měnových kurzů. Pokud by se totiž někdo rozhodl více nakupovat v zahraničí, tak by se to projevilo buď v poklesu koruny (jak by nám je všichni vraceli zpět za cizí měny). Nezbývá nám než více nebo aspoň efektivněji pracovat a exportovat, abychom si na ty importy vydělali devizy. Bohužel, nemáme to tak jednoduché jako v USA. Když si tu u nás vytiskneme koruny, tak si sice můžeme něco koupit venku, ale odnese to kurz či inflace.

Do pozice USA, které můžou tisknout svoji měnu na své nákupy, se snaží již pár let dostat i Evropská měnová unie se svým eurem, ale zatím na první ligu nemá. A bohužel jí nepomáhá ani nedávná finanční krize a slabé euro.

Co když to budou chtít splatit?

Zpátky k dluhu USA. Kdo jsou pro zajímavost největší „dárci“, kteří za pár dolarů (respektive dlužních úpisů) dodávají Americe blahobyt: Čína (1,2 bilionu), Japonsko (1,1 bilionu), ropní exportéři… Dluh dál roste a roste rychleji než HDP, náklady na úroky jsou zatím sice na minimu, ale také nejspíš porostou. To nejsou moc pozitivní zprávy; otázky jsou nasnadě: Kdo to jednou zaplatí? A unesou to vůbec Spojené státy?

Dokud jim bude zahraničí dotovat útraty, je všechno v pořádku. Závislost na zahraničí je ale strašidelná. Jak ji snížit? Pochopitelně vyšším růstem HDP a vyšším exportem. A pak jsou tu další možnosti. Jednou z nich je brutální devalvace dolaru, jdoucí ruku v ruce s inflací. Kdyby dolar spadl na polovinu své hodnoty a inflace vyskočila, zůstala by částka dluhu sice stejná, ale reálně by si za ni investoři pořídili mnohem méně. Číňané by místo dvou set boeingů dostali třeba jen padesát. Asi by je to dost rozzlobilo (vždyť kolik jim to dalo práce vyrobit hromadu tenisek na jeden boeing, a teď jich musí vyrobit ještě víc), ale to už je pomalu řeč o měnových a ekonomických válkách.

Takže se nejspíš hned tak nic nestane a dluh bude pomalu bobtnat a snad zahraniční investory nenapadne najednou všechny ty dolary Americe vrátit. Uplynulá ekonomická krize by byla jen slabý odvárek toho, co by přišlo ve světovém měřítku, pokud by se zahraniční investoři začali obávat o svoje peníze uložené v dolarech a začali prodávat hromadně americké dolary. Ale při inteligenci a síle americké centrální banky a vlády Spojených států je pouze malá pravděpodobnost, že by k tomu došlo.

Ale taky se říká - nikdy neříkej nikdy! A tak teď ani nevím, jestli Amíkům závidím, že si žijí nad poměry, nebo je lituju, jak jednou budou muset začít pěkně pracovat, šetřit a splácet své dluhy jako my ostatní.

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen korektně a slušně vedené debatě. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. V opačném případě se vystavujete riziku, že příspěvek administrátor odstraní z diskuse na Aktuálně.cz. Při opakovaném porušení kodexu Vám administrátor může zablokovat možnost přispívat do diskusí na Aktuálně.cz. Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů. Redakce Aktuálně.cz.

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Bobek Miroslav · Boučková Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim Č Černoušek Štěpán · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr G Gálik Stanislav · Gazdík Petr H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Havel Petr · Heger Leoš · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chlupáček Ondřej · Chmelař Aleš · Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kolínská Petra · Komárek Michal · Kopecký Pavel · Kostkan Tomáš · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Lalák Adam · Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Mahdalová Eva · Marksová-Tominová Michaela · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Mihovičová Jana · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Němec Václav O Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Bohuslav · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukup Ondřej · Sportbar · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šilerová Jana · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Štádler Petr · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel · Šumbera Filip · Švejnar Jan T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomášek Pavel · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Tožička Tomáš · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Wheeler Adrian · Wichterle Kamil · Witassek Libor · Wollner Marek Z Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy