Investoři se před prázdninami rozhodně nenudili. Vedle dalších skopičin pana prezidenta Trumpa musím vypíchnout především aktivitu centrálních bank. A že se před dovolenými činily a vydatně hýbaly cenami akcií, měn a dluhopisů. A to tak, že se dlužníkům bude platit.

Sice to již dlouho tušíme, ale nyní máme jistotu. Nula není dno a záporné sazby se pomalu stávají standardem, s kterým budeme žít asi déle, než se předpokládalo. Kdo by si před pár lety pomyslel, že polovina dluhopisů v Evropě ponese záporný výnos, nebo že hypotéky mohou mít záporný výnos. Evropská centrální banka totiž naznačila, že současné nastavení základní sazby na -0,4 % je málo a klidně sníží úroky dále do mínusu!

Draghi chce zápornější úroky

Skoro to vypadá, že chce loučící se prezident Evropské centrální banky pan Mario Draghi svého nástupce ušetřit nepříjemností. Stále jen snižovat úroky je těžké odůvodnit. Skoro nemožné je to u záporných úroků, kdy je účinnost měnové politiky hodně nejistá.

Za tímto krokem stojí především zpomalující průmyslová výroby, která za rok v Eurozóně klesla o 0,5 %. Bohužel zpomaluje i evropská lokomotiva jménem Německo, kde lokální centrální banka snížila odhad růstu HDP z 1,6 % na anemických 0,6 %. Když k tomu přidáme celní válku s USA, rostoucí ceny ropy, inflaci kolem 1 %, tj. pod „optimální“ výší danou centrální bankou, není se co divit, že se Draghi ještě pokouší na rozloučenou Evropu trochu pošťouchnout.

Trump zlobí, ale kampaň ho trochu zklidní

Ani v USA není vše úplně slunečné a zpomalení ekonomiky, částečně způsobené i Trumpovo obchodní válkou, donutilo FED (systém amerických centrální bank) přislíbit uvolnění měnové politiky ergo snížení sazeb. Finanční trhy jsou si „jisté“, že to bude již v červenci.

Ke všeobecného úlevě, díky možnosti poklesu úrokových sazeb, přispěl i Trump a s ovacemi ohlásil dohodu ohledně cel s Mexikem a obnovení obchodních jednání s Čínou. Také Huawei povolil uzdu, a tím možnost nabízet a stavět mobily s využitím amerických technologií. Aby ne, když zahájil kampaň a on má tak rád potlesk.

Akcie na maximech a investoři do dluhopisů platí svým věřitelům

Svým způsobem tyto informace stačily, aby akcioví investoři dále nakupovali akcie, které jsou od počátku roku výše již o více jak 15 % a zcela vymazaly ztráty, které utrpěly ve 4. čtvrtletí minulého roku.

Ceny dluhopisů samozřejmě také rostly jako důsledek očekávaného budoucího snížení sazeb. Německý státní dluhopis se potopil dále do mínusu a desetiletý „bund“ nese rekordních -0,41 % ročně! A není sám. 10 evropských zemí může aktuálně vydat desetiletý dluhopis za cenu vyšší, než za deset let bude muset splatit. Kdo by to nebral platit věřiteli za dluh?

Česká montovna zatím jede

Česko je takovou malou oázou. S nejnižší nezaměstnaností v Evropě (kolem 2 %), s inflací kolem 3 %, s růstem mezd přes 7 % se tady mluví o možném zpomalení jen velmi potichu. I když máme základní sazbu z rozvinutých zemí druhou nejvyšší za USA (kde se však bude snižovat), tak se centrální bankéři přemýšlejí, zda naši základní sazbu ještě nezvýšit a ekonomiku dál přidusit. A to navzdory zpomalení a trendům v okolním světě, na který jsme navázáni pupeční šňůrou. Při posledním hlasování se dokonce jeden člen rady přímo vyslovil pro utažení měnových podmínek.

Přicházíme o růst úspor

Domácí dluhopisový trh však s naší centrální bankou už dlouho moc nepočítá a nereaguje na ni. Výnosy dlouhodobých dluhopisů klesaly ruku v ruce s evropskými dluhopisy. Je neuvěřitelné, že při inflaci 2,9 %, kdy se málem zvyšují sazby nad 2 %, klesl výnos českého státního desetiletého dluhopisu na 1,4 %.

Zreálnění výnosů se asi dlouho nedočkáme. Český trh státních dluhopisů je dlouhodobě v kómatu. Likvidita zmizela již dávno kvůli přísné regulaci bank a obchodníků. A navíc české státní dluhopisy vykoupily zahraniční investoři v důsledku levné koruny během intervencí. V současnosti vlastní cizinci každý druhý český státní dluhopis.

Neefektivním trhem a předraženými dluhopisy pak samozřejmě trpí čeští spořitelé v konzervativních podílových a penzijních fondech.