Kdo se zasloužil, že Česká republika patří mezi TOP 10 nejbezpečnějších států zeměkoule? Ovčáček nebo Zeman? Ale kdepak, vděčíme NATO. Strategická poloha země v srdci Evropy a fakt, že jsou všechny sousední země našimi spojenci bezpochyby umocňuje pocit bezpečí.

Nikdo nemůže popřít, že je NATO nejúspěšnější a jedinečnou vojenskou organizací. Ale trochu se opomíná, kdo nás do NATO dostal. Byl to Václav Havel. Právě jeho dialog s Gorbačovem započal odchod sovětských vojsk z našeho území. A poslední vojenský malčik si sbalil kufry v červenci 1991. A tak se na jeho popud rozpadla i Varšavská smlouva. Jeho diplomatické kroky tak rychle a efektivně přinesly záblesk lepších časů. A včera uplynulo přesně dvacet let od vstupu České republiky do NATO.

Naše země, malá leč velkých činů, si opravdu nemůže dovolit zůstat neutrální. Na poli obrany a bezpečnosti nepatříme mezi velikány, a pokud by skutečně došlo k nějakému konfliktu, jsme namydlení. Nejsme vojensky připraveni se bránit. A ačkoliv naše vojenské výbava nevypadá na první pohled špatně, mnoho zbraní pochází ještě ze SSSR. My spojence zkrátka potřebujeme.

NATO a informační válka
Řemeslo války se vyvíjí s dobou. Proto se bitevní pole často přesouvá na síť. Armádní generál Petr Pavel se vyjádřil, že se svět nachází na pokraji druhé studené války. A měl pravdu. Zbraněmi nejsou již pistole a obušky, ale informace. Informační válka plyne svoji vlastní formou na všech frontách. A v zemích, jako je Rusko a Čína, skutečně má oběti na životech.

Po rozpadu Varšavské smlouvy pomalu upadala moc Ruska, a proto bylo velmi snadné uspět u občanů s myšlenkou budování nové a silnější velmoci. I proto je Putin stále oblíbeným prezidentem, který navrátil Rusku zašlou slávu.

Bude vůbec NATO někdy schopno se postavit ruským dezinformacím a propagandě? Rusko je silný soupeř a dokud je v jeho čele “egomaniak” Putin, nic ho nezastaví v touze po moci. A byli jsme toho svědky na Ukrajině. Celý svět se díval.

Předpokládejme, že by si nikdo opravdu netroufl rozpoutat otevřený konflikt s Ruskem. Proto jedinou zbraní proti ruským vlivům je touha po pravdě. I když to možná zní jako klišé. A NATO by se mělo snažit s Ruskem mluvit. Diskutovat a hledat cestu pokojného souznění.

Po hrůzách komunismu by naše republika vždy měla chtít být součástí Západu, a součástí Evropy jako celku. Zachováme si tak suverenitu a především bezpečnost. A jakkoliv plivou neznabozi na Západní společenství, pořád se zapomíná, že díky EU a NATO už v Evropě pěkně dlouho nebyla válka. A to byl hlavní cíl NATO už od počátku. Vzpomínejme tedy na Václava Havla i jako na politika, který chtěl bezpečnou budoucnost pro nás i naše děti.