Již známé duo Kubík a Slonková zveřejnilo šokující reportáž o bývalém majiteli Kosteleckých uzenin. Jan Boček řídil masový podnik od roku 1990. V roce 2004 přichází na scénu Andrejko a odkupuje 34 % akcií firmy. A nebyl by to Babiš, kdyby do firmy nevstupoval se záměrem získat podnik celý.

A do karet mu hrálo trestní stíhání manažerů firmy, kteří (jak už bývá v české kotlině zvykem) čelili podezření z tunelování. Zároveň banky vyvíjely tlak, aby podnik měl jeden, spolehlivý majitel. Proč teď? A kdo stojí za trestním oznámením, které se ukázalo neopodstatněné?

Manažeři měli z firmy vytunelovat 230 milónů korun. Soudy se táhly čtyři roky a ačkoliv byli všichni obžalovaní sproštěni viny, protáhlé soudní řízení jim změnilo život. A i život podniku. Citibank, která zároveň úvěruje Agrofert, proto vyvíjela tlak na podnik, aby vedení podniku připadlo do rukou jednoho majitele, tedy Andreje Babiše. Je velmi málo pravděpodobné, že by měl současný premiér jakýkoliv vliv na tak velkou banku s dlouholetou tradicí. V roce 1812 byla banka založena v New Yorku, v Česku působí od počátku 90. let. A že během trestního stíhání manažerů banka logicky žádala přechod firmy do spolehlivějších rukou. Otázkou je, musel se ke korytu dostat Babiš? A kdo tedy tahal na nitky?

Čím to, že když se firma potápí, objeví se rytíř na bílém koni v podobě Andreje? A nebyli jsme svědky podobného úkazu i u jiných velkých podniků?
Ačkoliv Brusel zastavil část dotací pro Agrofert, kvůli důvodnému podezření z podvodu, dotace ze Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) směle putují do Babišova holdingu dál. A týká se to i již zmíněných Kosteleckých uzenin.

O Kosteleckých uzeninách se mluví i v souvislosti s blížícími se Evropskými volbami. Andrej použil dvojí kvalitu potravin jako jeden z pilířů, na kterém postavil volební kampaň. Přitom právě většina jeho podniků (uzeninami počínaje) je ukázkovým příkladem nekvalitních výrobků, které klamou české spotřebitele. Stejný obal, jiné složení. Právě masné výrobky Kmotr a Kostelecké by sousední Rakousko a Německo nikdy neuvedlo na trh. Ačkoliv Babiš zbrojí proti Evropským vyhláškám, sám je výrobcem dvojí kvality potravin. Není to tedy problém EU, ale jen a jen náš – ano, nás občanů samotných. Volíme Babiše, jíme Babiše.