Promýšlet důchodovou reformu V

09. 02. 2015 | 07:34
Přečteno 2600 krát
Redaktor týdeníku Ekonom Josef Pravec se zajímal o činnost důchodové komise. Zde je první část mých odpovědí.

Všechny zajímá jak, to bude s věkem pro odchodem do penzí?
To bude záležet na demografickém vývoji. Nenavrhli jsme žádný konkrétní věk a nezbývá než zopakovat, že v nejbližších deseti či patnácti letech by se na již stanoveném růstu hranice pro odchod do důchodu nemělo nic měnit. Ačkoliv politici samozřejmě mohou rozhodnout jinak. Zároveň jsme navrhli, aby se v roce 2019 na základě čerstvých dat o populačním vývoji provedla důkladná analýza. Pak se může říci: OK, dosavadní zvyšování může běžet dalších pět let. Nebo to naopak budeme muset korigovat. A pro takové revize navrhujeme pětiletý cyklus. V roce 2019 bude hranice pro odchod do důchodu u mužů a žen bez dětí těsně nad 63 let. Podrobněji na webu Odborné komise pro důchodovou reformu.

Podle vás se po roce 2019 věk pro odchod do penze bude zvyšovat?
Myslím, že ano. Ale souvisí to hodně s tím, o čem v komisi letos chceme hodně diskutovat. Jde o to, že některé kategorie zaměstnanců další růst věku pro odchod do penze velmi ohrožuje. Třeba horníky, letce, baletky. Některé kategorie pojištěnců proto musejí dostat možnost odejít do důchodu dříve. Do začátku devadesátých let jsme měli diferencované pracovní kategorie, ty ale byly zrušeny a pracovníkům náročných profesí se řeklo, že pro ně bude zřízen zvláštní pojistný systém, který jim umožní odejít do důchodu dříve. Tento slib ale nebyl nikdy naplněn.

Vaše komise ale přišla s ideou důchodu pro poslední čtvrtinu života. O co vlastně jde?
Vláda nás pověřila, abychom v našich návrzích uplatnili několik kritérií: důstojný život důchodců, zásluhovost, narovnání transferů mezi rodinou a společností a udržitelnost veřejných financí. Po velkých diskusích jsme dospěli i k tomuto doporučení a řekli, že je rozumné a slušné lidem zaručit, že poslední čtvrtinu svého života prožijí v důchodu.

Je možné to vysvětlit na číslech? Proskočily informace, že by se pak důchod měl pobírat asi 20 let, což by znamenalo, že by dnes narození do penze odcházeli ještě před šedesátkou.
Jde vlastně o jakýsi vzoreček a čísla, která se do něj budou dosazovat, závisejí na populačním vývoji. Omezí to nesmysl, který nastavila minulá vláda. Ta totiž stanovila, že důchodový věk poroste - v závislosti na roku narození - do nekonečna. Idea důchodu na poslední čtvrtinu života bude reagovat na skutečný populační vývoj. V nejbližších 15 letech se na růstu hranice odchodu do důchodu zřejmě nic nezmění, ale vláda a parlament budou zavázány k tomu, aby ji pravidelně posuzovaly. A zastavily, bude-li očekávaná délka dožití příslušné kohorty budoucích důchodců nižší než čtvrtina celkové délky jejich života. Chceme, aby lidé odcházející do penze měli zaručeno, že je (samozřejmě v průměru) čeká další čtvrtina života. V našem návrhu je také řečeno, že lidé budou nejpozději v 55 letech vědět, jaká je pro ně platná hranice důchodového věku. Aby se mohli na důchod dobře připravit a nebyli o deset let později překvapeni nějakou další splašenou reformou.

Co s dnešními předčasnými důchody? Bude odchod do nich snazší a výhodnější nebo se podmínky zpřísní?
Hodně to závisí na tom, zda se nám podaří navrhnout přístup, který by lidem, co na běžný odchod do důchodu nemohou dosáhnout, nabídl systém, který by jim to usnadnil. Pokud by se nám to nepodařilo, tak nevylučuji, že navrhneme změkčení dnešních podmínek pro odchod do předčasného důchodu. Určitě platí, že lidé nad 50 let velice obtížně hledají zaměstnání – a přitom se od nich očekává, že budou pracovat do stále vyššího věku. Mnoho z nich se tak dostává do pasti a každá odpovědná vláda by se tím měla zabývat. Nejde nám jen o předčasné důchody v prvním pilíři nebo o tak zvané předdůchody ve třetím pilíři. Na místě by bylo více zainteresovat firmy. Aby svým zaměstnancům více přispívaly na stáří. To je velký deficit českého důchodového systému. Na rozdíl od všech západních zemí jim zaměstnavatelé na důchod zatím přispívají minimálně.

Předčasné důchody by tedy měly být nastaveny vstřícněji?
Je možné jít tímto směrem, nebo diferencovaně podle toho, jak namáhavá byla daná profese. Nejde ale jen o věk odchodu do důchodu, ale i o počet odpracovaných let. Ještě v roce 2009 jich stačilo 25, teď se to každoročně zvyšuje, takže v roce 2019 to bude už 35 let.

Proč vlastně bude zrušen druhý pilíř, který leckde ve světě funguje? Nejde o hazard s důvěrou lidí?
To jsme si nevymysleli my, to bylo politické zadání vlády. My jsme vládě navrhli způsob, jak tak učinit pokud možno bezbolestné.

Bezbolestně i pro penzijní společnosti?
Přirozeně to nenesou lehce. Nicméně výnosy kapitálového trhu byly v posledních dvou letech poměrně slušné, takže na tom tak jako tak špatně nebudou.

Je však rušení druhého pilíře správné?
Dávno tvrdím, že šlo o mrtvě narozené dítě. Problém byl už v tom, že jej Nečasova vláda prosazovala bez ohledu na názor opozice i sociálních partnerů. Přitom penze jsou systém, kde se každý zásah kumuluje a promítá do času v řádu desítek let a politické reprezentace se mění po několika letech. Teď pracujeme na půdorysu koalice, opozice, sociálních partnerů i expertů – sociologů, demografů, ekonomů. což by mělo být zárukou, že naše návrhy budou mít šanci na dlouhodobé uplatnění.

Jaký je ale věcný důvod?
Druhý pilíř vysával ten první, veřejný. To byl jeho základní nedostatek. Když se podíváte na Polsko, Maďarsko či Slovensko, tak tam právě z tohoto důvodu druhý pilíř buď velmi omezili, nebo zlikvidovali. Představoval totiž neudržitelný vír ve veřejných financích.

Ministr financí Andrej Babiš není zrovna nadšen, že se druhý pilíř ruší a podotýká, že něco podobného ve světě existuje….
To je pravda. Jinde ve světě něco takového je. Ale i u nás, a to třetí pilíř. Zavádět vedle něj novou podobu soukromého připojištění byl problém od počátku. Teď se soustřeďujeme na to, aby fungoval lépe právě třetí pilíř.

Jak?
Už někdejší NERV, tedy poradní sbor ekonomů, doporučoval minulé vládě, aby evidence účastníků druhého pilíře byla svěřena České správě sociálního zabezpečení. A aby kromě soukromých fondů vznikl také jeden státní, tak jako v Norsku. Čímž by se účastníkům uspořilo mnoho peněz, které by následně zvyšovaly jejich výnosy. Umím si představit, že by nějaká další reforma, o níž zatím neuvažujeme, mohla podobným způsobem uspořit i prostředky, které půjdou do třetího pilíře. Teď ale hlavně chceme, aby lidé měli silnější motivaci do třetího pilíře vstoupit. A tak se do takového pojištění bude možné zapojit už od narození a ne až od 18 let. Novorozenci se rozhodovat nemohou, ale jejich rodiče či prarodiče ano.

Naznačil jste, že i třetí pilíř by mohl být veřejný….
Není zrovna efektivní, když v tak malé zemi jako je Česká republika máte sedm penzijních společností. A když na jejich od roku 2013 nabízený produkt mnoho domácností ani nedosáhne. Stanovených 300 korun jako minimum pro platbu do třetího pilíře je pro mnoho lidí za hranicí jejich finančních možností. Mnoho českých domácností hospodaří od výplaty k výplatě. Pokud tu od příštího roku bude možnost, aby se dalo spořit na penze i dětem, tak by hranice minimální úložky měla být pro všechny snížena, aby třetí pilíř byl dostupný i pro střední a nízké příjmové kategorie. Proto jeden z návrhů mluví o hranici 100 korun, tak jak to bylo dřív. V případě dětí by to mělo o to větší význam, že právě ve třetím pilíři jde hodně o délku spoření. Když trvá dlouho, peníze se akumulují a křivka potenciálních výnosů roste stále rychleji.

Uvažujete o nějakém dalším daňovém zvýhodnění třetího pilíře?
Jde hlavně o to, kdy si pojištěnci peníze nakonec vyberou. Pokud jednorázově, tak nejde o nic jiného než o výhodné, státem dotované spoření. Na druhou stranu mohou mít pojištěnci důvod přilepšit si k normální penzi jen po určitou dobu. Proto jsme navrhli vládě, aby daňové zvýhodnění nebylo jen pro doživotní penze, ale také u výběru rozloženého minimálně po dobu deseti let.

Druhá část rozhovoru bude publikována jako blog na serveru Aktuálně.cz 12. února pod názvem Promýšlet důchodovou reformu VI. Celý rozhovor vyšel v týdeníku Ekonom, č. 6, 5. - 11. února 2015 na stranách 12-15. Upraveno.

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen korektně a slušně vedené debatě. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. V opačném případě se vystavujete riziku, že příspěvek administrátor odstraní z diskuse na Aktuálně.cz. Při opakovaném porušení kodexu Vám administrátor může zablokovat možnost přispívat do diskusí na Aktuálně.cz. Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů. Redakce Aktuálně.cz.

Blogeři abecedně

A Arnoštová Lenka Teska B Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Bobek Miroslav · Boučková Tereza · Bursík Martin C Cimburek Ludvík Č Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fajt Jiří · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr G Gazdík Petr · Gregor Kamil H Hamáček Jan · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Havel Petr · Havlík Petr · Heger Leoš · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hnízdil Jan · Hokeš Tomáš · Hokovský Radko · Holmerová Iva · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Horváth Drahomír Radek · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hovorka Jiří · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hůle Daniel · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janeček Karel · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Keményová Zuzana · Klan Petr · Klíma Vít · Klimeš David · Kněžourková Tereza · Kolínská Petra · Komárek Michal · Kopecký Pavel · Kostkan Tomáš · Kostlán František · Košák Pavel · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Křeček Stanislav · Kubita Jan · Kubr Milan · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Lalák Adam · Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipold Jan · Lomová Olga · Ludvík Miloslav M Mahdalová Eva · Marksová-Tominová Michaela · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Mihovičová Jana · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Navrátil Vojtěch · Němec Václav · Novák Martin O Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Palik Michal · Paroubek Jiří · Payne Jan · Pecák Radek · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Peychl Ivan · Pikora Vladimír · Pixová Michaela · Poc Pavel · Pohled zblízka · Pokorný Zdeněk · Pražskej blog · Procházka Adam · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Řízek Tomáš S Sedláček Tomáš · Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Shanaáh Šádí · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sláma Bohumil · Slimáková Margit · Sobotka Bohuslav · Sokačová Linda · Sportbar · Staněk Pavel · Stanoev Martin · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syková Eva Š Šefrnová Tereza · Šilerová Jana · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Štádler Petr · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel · Šumbera Filip · Švejnar Jan T Tejc Jeroným · Tejkalová N. Alice · Tolasz Radim · Tomášek Pavel · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Tošovský Michal · Tožička Tomáš · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vlk Miloslav · Vodrážka Mirek W Wagenknecht Lukáš · Wheeler Adrian · Wichterle Kamil · Wollner Marek Z Zahradil Jan · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zděnek Michal · Zelený Milan · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy