(Náhradní) výchova dětí v Čechách

29. 07. 2010 | 18:16
Přečteno 5069 krát
„Není černoch jako černoch. Černoch z rovníkové Afriky je tak černý, až je fialový,“ nadzdvihla mě ze židle vyjádření Zdeňka Kapitána, ředitele Úřadu pro mezinárodně právní ochranu dětí v Brně. Pro článek Lidových novin vršil před několika dny jeden rasistický argument na druhý, když obhajoval svůj koncept čistého Česka a vysvětloval, proč „jeho“ úřad za posledních deset nezprostředkoval ANI JEDNU adopci dítěte do Česka, zato pomohl do zahraničí „vyvézt“ 320 dětí, především malých Romů a Romek.

První rána Kapitána

Kapitánova „mise“ je navíc od začátku skandální: Řešení situace přeplněných českých ústavů není ve vývozu Romů do zahraničí, ale v preventivní podpoře původních biologických rodin, aby zvládaly výchovu dětí a dokázaly jim připravit adekvátní podmínky pro zdravý vývoj a vzdělání. A pokud to není možné, tak se řešení nachází v systémové podpoře adopcí a pěstounství, deinstitutucionalizaci náhradní péče a zvýšení důrazu na ambulantní služby.

Zdeněk Kapitán se přitom pustil do rodičů, kteří se odhodlali k adopci – a to ne z nadšení, ale po zralé úvaze, náročné přípravě a systematickém odstraňování rizik z osvojení. Ilustruje to výpověď Zuzany Králové ve zmiňovaném článku, která nakonec adoptovala dítě ze zahraničí, ovšem nikoliv díky Kapitánově úřadu: „Chtěla jsem adoptovat dítě tady v Česku, bylo mi jedno, jestli bude, nebo nebude barevné. Klidně i romské. Ale Česká republika mi nedala možnost. Já jsem neadoptovala dítě, protože by bylo krásné a černé, ale protože jsem chtěla adoptovat dítě.“
Zuzana Králová kvůli tomu absolvovala roční kurz dětské psychologie, konzultovala s biologickou matkou své adoptivní dcery, dlouho se na přijetí holčičky připravovala.
Není se svým příběhem ojedinělá. V Česku je podpora náhradní rodinné péče v plenkách, a to jak adopcí tak pěstounství. U něj dosud neexistují žádné standardy, není dostatek kvalitních kurzů pro budoucí pěstouny, neexistuje pro ně dostatečná síť podpory ani jejich supervize, stát náhradní péči podporuje nepoměrně nižším finančním příspěvkem, než institucionální (což je nepochopitelné vzhledem k tomu, že dítě v ústavní výchově přijde daňové poplatníky na více než 250 tisíc korun ročně). Ústavy jsou přeplněné dětmi, ale proces adopce je přitom nesmírně zdlouhavý.

Nová vláda to reflektuje a v koaliční smlouvě se objevuje následující plán: „Vláda se zavazuje, že zlepší systém péče o ohrožené děti. Jedním z kroků bude větší motivace ke zvyšování počtu pěstounských rodin, například jejich profesionalizací.“
Pěstounství je bezpochyby jeden z nejpřirozenějších, nejúčinnějších a nejlevnějších nástrojů pro pomoc dětem, kterým v biologické rodině hrozí strádání, či dokonce týrání. Je také mimořádně důležitou alternativou k institucionální výchově.
Je to však pořád „jen“ nástroj pomoci ex post, v čase, kdy už nelze dítě zachránit v biologické rodině.

Prevence především

Stejně důležité, či ještě důležitější je včas zasahovat v biologických rodinách, které se potýkají s problémy způsobujícími rozpad rodinného zázemí. Je třeba, aby fungoval systém včasné intervence, který rozpozná kolabující rodinné prostředí. Profesionální sociální pracovníci musí včas preventivně vstupovat do rizikových domácností a být schopni zjišťovat zanedbávání dětí. Zároveň je potřebná rychlá a účinná výměna informací mezi orgány sociálně právní ochrany dětí, školou, lékařem a pracovníkem neziskové organizace. Ruku v ruce s tím by měla jít podpora rodičům, kteří se dostali do problémů se zajištěním ekonomického a bytového zázemí či při hledání zaměstnání. Mimochodem, podle oficiálních statistik je z rodin odebíráno 12 procent dětí pouze z ekonomických a bytových důvodů. Nejčastěji jsou to Romové z vyloučených lokalit.

Udržení dítěte v biologické rodině je důležité nejen kvůli zachování biologických (tedy nejsilnějších) citových vazeb dětí i rodičů a kvůli ochraně rozvoje osobní identity každého dítěte, ale také z praktických důvodů. Tisícovky Romů a Romek v ústavech – ruku na srdce – nikdy nenajdou své náhradní rodiče. A další desítky tisíc dětí – v sociálně vyloučených lokalitách, ale i v rozpadajících se rodinách v majoritní společnosti – potřebují včasnou intervenci. Od orgánů sociálně právní ochrany dětí, od pracovníků neziskových organizací, ale i od pracovníků ústavů institucionální péče. I ty musí změnit svůj profil a zaměřit se na ambulantní péči. Je nezbytné využít profesionálních zkušeností jejich pracovníků a dále je vhodně doplnit a rozvinout, aby byli připraveni pomáhat zajistit zdravé klima v rodinách, a když to nejde, nejprve poskytovat dětem a jejich rodičům ambulantní servis – takový, který umožňuje dlouhodobou spolupráci rodičů a sociálních pracovníků na nápravě situace a je přitom zajištěna ochrana dětí, aniž by musely být z rodiny odebrány. A teprve až i tato intervence selže, přistoupit k náhradní rodinné péči, případně i k pobytu v ústavu – a to pokud možno jen na dobu nezbytně nutnou.
Podle mnoha odborníků může být až třetina institucí náhradní výchovy převedena na ambulantní zařízení, do kterých rodiče a děti za pomocí a podporu docházejí a které také nabízejí služby terénních sociálních pracovníků.

Čas pro Nečase

Obrovskou příležitostí je restart reformy a sjednocení systému péče o ohrožené děti. Před dvěma roky reformu zahajoval tehdejší ministr práce a sociálních věcí a dnes premiér Petr Nečas. V minulých týdnech proběhly startovací semináře ve Zlínském, Olomouckém a Karlovarském kraji, které se tak připojily k premiantovi – Pardubickému kraji – a začínají také připravovat analýzy institucionální péče a práce orgánů sociálně právní ochrany dětí. Součástí reformy sociálně právní ochrany dětí je i příprava individuálních projektů, které se zaměří mj. na vytvoření sítě preventivních služeb, přípravu standardů institucí náhradní výchovy a péče. Chystá se také změna pojetí práce orgánů sociálně právní ochrany dětí směrem k prevenci. Nově by díky reformě měly začít působit multidisciplinární týmy, do kterých budou zapojeny školy, neziskové organizace, pediatři, policisté a další. Tyto týmy jsou s to postupovat koordinovaně ve vztahu k řešení problémů jednotlivých rodin.

Přes entuziasmus mnoha sociálních pracovníků na úřadech i v neziskovkách je ale většina práce stále před námi. Idea deinstitucionalizace a prevence je zatím více na papíře a skutečností se teprve musí stát.

Blogeři abecedně

A Aktuálně.cz Blog · Atapana Mnislav Zelený B Baar Vladimír · Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoníček Radek · Bartošek Jan · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bednář Vojtěch · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Berkovcová Jana · Bernard Josef · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo · Cizinsky Ludvik Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořák Jan · Dvořák Petr · Dvořáková Vladimíra E Elfmark František F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fibigerová Markéta · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Goláň Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Hájek Jan · Hála Martin · Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Heroldová Martina · Hilšer Marek · Hladík Petr · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holásková Kamila · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrabálek Alexandr · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubálková Pavla · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kaláb Tomáš · Kania Ondřej · Karfík Filip · Karlický Josef · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Pavel · Klíma Vít · Klimeš David · Klusoň Jan · Kňapová Kateřina · Kocián Antonín · Kohoutová Růžena · Koch Paul Vincent · Kolaja Marcel · Kolářová Marie · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Konrádová Kateřina · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Máchalová Jana · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Měska Jiří · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minář Mikuláš · Minařík Petr · Mittner Jiří · Moore Markéta · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Mundier Milan · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Nerudová Danuše · Nerušil Josef · Niedermayer Luděk · Nosková Věra · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít · Nožička Josef O Obluk Karel · Ocelák Radek · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Oujezdská Marie · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Petříčková Iva · Pfeffer Vladimír · Pfeiler Tomáš · Pícha Vladimír · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Polách Kamil · Polčák Stanislav · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Ruščák Andrej · Rydzyk Pavel · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Řeháčková Karolína Avivi · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Sirový Michal · Skalíková Lucie · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slejška Zdeněk · Slimáková Margit · Smoljak David · Smutný Pavel · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šindelář Pavel · Šípová Adéla · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šojdrová Michaela · Šoltés Michal · Špalková Veronika Krátká · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěpán Martin · Štěpánek Pavel · Štern Ivan · Štern Jan · Štětka Václav · Štrobl Daniel T T. Tereza · Táborský Adam · Tejkalová N. Alice · Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Tůma Petr · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vacková Pavla · Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vančurová Martina · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Vostrá Denisa · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Wirthová Jitka · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zajíček Zdeněk · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří · Zouzalík Marek Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael · Žantovský Petr Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy