Na otázku z billboardu mosteckého lídra sociálně demokratické kandidátky „Proč bych měl litovat, že jsem ve svém domově národnostní většinou“ už kriticky reagovala v médiích řada odborníků a komentátorů. V LN naposledy Daniel Kaiser připomněl, že politikům se takovou otázku vyplatí voličům předhazovat proto, že pro samou pozornost menšinám (zejména Romům) pozapomínají na nižší střední třídu, která si vydělá jen o málo více než životní minimum.

Heslo z billboardu je přitom kudla do zad obtížné a mravenčí práci v sociálním začleňování, která se v posledních dvou letech v Mostě rozvíjí víc než kdy předtím. Přínos z integračních aktivit mají nejen lidé z Chanova, ale také z dalších sídlišť – takzvaných „Stovek“ a „Sedmistovek“, kam jsou aktivity také směřovány. A má ho v podstatě každý občan Mostu – jednak se může spolehnout, že v případě jeho osobní krize je dobrá šance, že jej podrží funkční síť sociálních a zaměstnanostních služeb.
Před rokem začal Most využívat dostupné zdroje Evropské unie k tomu, aby vyřešil situaci na sídlišti Chanov. Během několika měsíců loňského roku vznikl podrobný plán desítek opatření, která se nyní usazují v terénu a sledují přitom jeden společný cíl – jak to zařídit, aby se ti, kdo se snaží, snáze dostali k možnosti získat práci, děti se úspěšně vzdělávaly a nepokračovaly v nevýhodných strategiích rodičů, předlužení se dokázali oddlužit, atd.

Jedno z nejzajímavějších opatření, které Most zatím odzkoušel při dvou veřejných zakázkách, je povinnost uchazeče nabídnout 10 procent pracovních míst dlouhodobě nezaměstnaným lidem z evidence úřadu práce. To otevírá příležitost pro ty, kteří by se na trh práce nedostali. Nejen pro Romy z Chanova, ale také pro nižší střední třídu z majoritní populace.

Integrační opatření překročila hranice vyloučených lokalit a stávají se součástí širší sítě na podporu začleňování. Kdo je tedy podle otázky z billboardu v Mostě většinou a kdo menšinou? Patří mezi menšinu i ti, kteří (zatím) bydlí v centrálním městě, ale ztratili práci a nemohou – při vysoké nezaměstnanosti v regionu – žádnou sehnat a zůstali závislí na podpoře v nezaměstnanosti?
Kde leží ta ostrá hranice mezi dvěma skupinami, z nichž jedna – ta menší a chráněná sociálními dávkami – se má bezpracně dobře na úkor té druhé – větší, nechráněné ničím?

Jedna věta jednoho politika z billboardu se postavila proti desítkám pracovníků magistrátu, úřadů a neziskovek, kteří problém sociálního vyloučení skutečně řeší. Jediná věta, která se dostane k obyvatelům Mostu daleko snáze, než informace o náročných opatřeních na podporu sociálního začleňování.
A přitom je to věta, která má na společnost devastující účinek, narušuje sociální soudržnost společnosti, vyzývá k extremním postojům a rozdělení společnosti na dvě antagonní skupiny.

Zahalení do mýtů o bezstarostném životě na dávkách umožňuje populistům, aby ignorovali skutečné problémy a skutečná řešení, která patří mezi jedny z nejtěžších výkonů komunální i státní politiky. V souboji s těmi, kdo se skutečně snaží situaci v romských vyloučených lokalitách měnit, chtějí vítězit lacinými prohlášeními drnkajícími na nervy voličů, kteří se sami cítí ohrožení ztrátou zaměstnání nebo mají nízký příjem.

Komentář byl ve zkrácené verzi uveřejněn 30. září 2010 v deníku Lidové noviny.