Kde domov můj? V České republice ne!

23. 07. 2014 | 10:40
Přečteno 3671 krát
Minulý čtvrtek a pátek proběhlo v Praze Národní setkání lidí v bytové nouzi. Chudí lidé bez domova, o jejichž názory mnozí lidé běžně nestojí, za dva dny soustředěné práce přinesli zajímavé návrhy, o které by se nepřekvapivě mohlo opírat řešení problému sociálního bydlení.

Dvě desítky bezdomovců nejen naformulovali problémy, ale přidali i možná řešení. Opřeli se přitom o své příběhy. Ty před pěti, deseti či dvaceti lety začínaly často velmi podobně - obyčejným rozvodem, ztrátou zaměstnání, těžkou nemocí, exekucí, přesunem na ubytovnu a … nezájmem okolí jim pomoci. Tím okolím byla nejprve rodina, po ní často i úředník, tedy obec a stát.

Když jsem seděl mezi těmito lidmi, znovu jsem si uvědomil, jak krátkozrace reaguje společnost na chudobu. Totiž jejím odstraněním z dohledu. Frkneme lidem nálepku nepřizpůsobivých, líných a hloupých a necháme je potloukat se po světě od desíti k nule.

Přitom toto setkání ukázalo, že ti, kteří našli odvahu mluvit o svých životních selháních, chudobě, která je často spojena se studem, si ponechali anebo ještě dále rozvinuli životní nadhled a jistou moudrost. Takovou, kterou člověk někdy získá, když musí řešit existenční otázky, ve kterých jde o život, rodinu a děti. Třeba jak uživit děti za pět stovek měsíčně, když všechno ostatní spolyká majitel ubytovny za jednu místnost bez vody, topení a vařiče.

Co možná mnohé překvapí, tito chudí lidé často nemysleli především na sebe (jak řekla jedna z dam: „každému bych přála, aby se měl jako já – mám se dobře, miluju svého muže a on mě“). Mysleli na další lidí, protože vlastní zážitek chudoby jim vytvořil jiné zázemí pro vnímání života a společnosti: neberou ho jako soutěž proti ostatním, ale jako spolupráci.

Nejde jen o ubytovny

Gigantický meziroční nárůst výplat doplatku na bydlení a situace na ubytovnách, ve kterých se před několika lety roztočil supervýnosný byznys, který je na tomto doplatku vystavěn, dopomohly k veřejnému a tím i politickému konsensu, že s tím je tedy třeba něco dělat (na doplatky na bydlení bylo v prvním čtvrtletí roku vyplaceno 797,3 milionů korun, v loňském roce to bylo 603,1 milionu a předloni 353,5 milionu korun).

Stranou pozornosti zůstávají další, pravděpodobně stejně závažná zjištění, mj. téměř stejně gigantický nárůst výplaty příspěvku na bydlení (na příspěvky na bydlení stát v 1. čtvrtletí vyplatil 2,12 miliardy korun, o 440 milionů více než ve stejném období loni a o víc než 770 milionů víc než předloni).

To znamená, že problémy s uplacením bydlení mají nejen lidé bez nájemních smluv na ubytovnách, ale také nájemníci v relativně běžném bydlení – senioři, neúplné rodiny, nízkopříjmové domácnosti v bytech. Bez nějakého druhu sociální dávky, a často právě na bydlení, by se do chudoby propadlo i okolo milionu chudých pracujících, tedy těch, kteří pobírají mzdu, ale nestačí pokrýt jejich oprávněné výdaje na bydlení.

Co to tedy znamená? Že v České republice již funguje jakýsi systém sociálního bydlení, ale je zcela nedokonalý a mimořádně rizikový, založený pouze na sociálních dávkách a nikoliv na dalších nezbytných pilířích, totiž samotných sociálních (obecních, či jak tomu kdo chce říkat) bytech a dobré sociální práci, která musí být oporou pro ty, kteří se bez pomoci profesionála v tíživé situaci sami nezorientují.

Tento systém je poddolován důsledky přesunu výplatního místa části dávek z obcí na úřady práce. Nikdo dnes nedokáže říci, kolik procent z nárůstu dávky doplatku na bydlení je způsobeno objektivním nárůstem počtu lidí v riziku ztráty bydlení, a za kolika procenty nárůstu objemu dávek stojí byznysmeni s ubytováním, kteří si všimli, že stát nedokáže přesunem agendy na úřady práce zkontrolovat, k čemu dávky slouží.

Žádných šest set a šest set nových pracovníků úřadu práce, kteří budou běhat v terénu a kontrolovat, do které kapsy dávky putují, ani celkem užitečné zastropování dávky doplatku na bydlení současnou situaci nevyřeší. To jsou jen zásahy z kosmetického salónu.

Vyřeší ji jen využití politické shody nad tím, čemu se možná příliš zjednodušeně říká sociální bydlení, ale co prakticky znamená, že v ČR bude legislativní a finanční opora pro: za prvé, existenci sociálních bytů, za druhé, vyplácení nediskriminačních sociálních dávek na podporu bydlení, za třetí, poskytováni sociální práce, která bude k dispozici bez výjimky komukoliv, kdy ji v bytové krizi bude potřebovat.

A že zároveň budou odstraňovány jiné legislativní zmetky umožňující další zadlužování již zadlužených (mj. advokátní odměny) či ústní uzavírání smluv o bydlení třeba ve sklepě či garáži (občanský zákoník).

Kolik to stát bude stát?

Ta otázka je samozřejmě na místě. Stejně jako v řadě podobných případů brzy dojdeme ke zjištění, že řešení bude nákladné, ale jistě nebude nákladnější než současný stav. Stačí začít počítat: úniky na dávkách, náklady na sanaci rozpadlých rodin a zajištění výchovy dětí, řešení sociálního vyloučení či sociálních ghett, atd. K návrhům řešení samozřejmě musí vzniknout standardní ekonomická rozvaha, která na jednu stranu položí náklady a na druhou úspory z řešení, tzv. RIA.

Po volbách jsou politické karty rozdány jinak, řešení přívětivě. Ministerstvo práce má za úkol připravit do dvou let legislativní řešení sociálního bydlení, ministerstva pro místní rozvoj a pro lidská práva mu v tom mají pomoci.

Za zády mají silnou podporu ombudsmanky, ale také vládní Agentury pro sociální začleňování nebo třech desítek expertů a zástupců občanské společnosti sdružených v Platformě pro sociální bydlení. A stále více obcí, které nahlas říkají – dejte nám více povinností v sociálním bydlení, jen nás už dál nenechávejte bez skutečné finanční i legislativní pomoci, ať si s tím poradíme samy.

Je to spíše otázka managementu celé změny, než vůle. Je třeba dobře zorganizovat legislativní práci a nepromarnit ojedinělou příležitost problém nebydlení v česku řešit.

Neděláme to jen pro chudé, ale pro společnost jako takovou. Ve většině západních zemí už podobný krok udělali, zdárné nakročení bychom měli dokončit i zde. Hlas těch, kterých se problém týká, by přitom neměl zaniknout.


Komentář byl publikován 22. července 2014 v Deníku Referendum.

Blogeři abecedně

A Aktuálně.cz Blog · Atapana Mnislav Zelený B Baar Vladimír · Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoníček Radek · Bartošek Jan · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bednář Vojtěch · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Berkovcová Jana · Bernard Josef · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo · Cizinsky Ludvik Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořák Jan · Dvořák Petr · Dvořáková Vladimíra E Elfmark František F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fibigerová Markéta · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Goláň Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Hájek Jan · Hála Martin · Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Heroldová Martina · Hilšer Marek · Hladík Petr · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holásková Kamila · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrabálek Alexandr · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubálková Pavla · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kaláb Tomáš · Kania Ondřej · Karfík Filip · Karlický Josef · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Pavel · Klíma Vít · Klimeš David · Klusoň Jan · Kňapová Kateřina · Kocián Antonín · Kohoutová Růžena · Koch Paul Vincent · Kolaja Marcel · Kolářová Marie · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Konrádová Kateřina · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Máchalová Jana · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Měska Jiří · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minář Mikuláš · Minařík Petr · Mittner Jiří · Moore Markéta · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Mundier Milan · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Nerudová Danuše · Nerušil Josef · Niedermayer Luděk · Nosková Věra · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít · Nožička Josef O Obluk Karel · Ocelák Radek · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Oujezdská Marie · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Petříčková Iva · Pfeffer Vladimír · Pfeiler Tomáš · Pícha Vladimír · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Polách Kamil · Polčák Stanislav · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Ruščák Andrej · Rydzyk Pavel · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Řeháčková Karolína Avivi · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Sirový Michal · Skalíková Lucie · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slejška Zdeněk · Slimáková Margit · Smoljak David · Smutný Pavel · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šindelář Pavel · Šípová Adéla · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šojdrová Michaela · Šoltés Michal · Špalková Veronika Krátká · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěpán Martin · Štěpánek Pavel · Štern Ivan · Štern Jan · Štětka Václav · Štrobl Daniel T T. Tereza · Táborský Adam · Tejkalová N. Alice · Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Tůma Petr · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vacková Pavla · Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vančurová Martina · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Vostrá Denisa · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Wirthová Jitka · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zajíček Zdeněk · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří · Zouzalík Marek Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael · Žantovský Petr Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy