Zavřeme hranice a hotovo!

15. 09. 2015 | 18:29
Přečteno 5914 krát
Německo a Rakousko zavedly kontroly na hranicích a vzápětí se objevily spekulace o konci Schengenu v Evropě. Tak to vidíte, Angelo, trvalo to jen pár dní a otáčíte o 180 stupňů, začal volat kde kdo z českých politiků a opinion makerů. Podržíme si náš český „rozumný pohled na věc“ a rozhodně nadále trváme na odmítání kvót. A hranice také zavřeme a hotovo.

O rozumném pohledu na věc mluvil předseda sněmovního bezpečnostního výboru Roman Váňa ve včerejších Událostech komentářích (UK) České televize. (Nejen) tento pořad poodhalil, jak obrovská propast leží mezi realitou syrské války a utečeneckou krizí a jejím českým, potažmo evropským výkladem, resp. zoufalým hledáním řešení situace, na kterou Evropa není připravena.

A nad tím vším ční – STRACH! A na něj přilepení notoričtí přilévači do ohně, tu varující před islámem, jindy lkající nad ztrátou tradičních evropských hodnot a ohrožením parlamentní demokracie. A čím méně dokážeme tomu, co se okolo nás nyní děje, skutečně rozumět, tím větší je strach. Přirozeně!

Ale kdo se chce bát anebo se prostě už bojí, protože to, co se děje, je na hony vzdáleno od většiny moderních zkušeností Evropy včetně anexe Krymu – tomu bych rád doporučil, aby se bál především NEDOSTATEČNÉ či přímo ŠPATNÉ REAKCE EVROPY. Uprchlická krize je velmi pravděpodobně předpolí dalších, pro Evropany závažnějších potíží. Ty budou souviset s dalším nárůstem moci a pozic Islámského státu, který se v Evropě doposud exponoval v relativně ojedinělých teroristických útocích.

Prchající Syřané přinášejí Evropě první výraznější kontakt se skutečnou realitou toho, co je koncentrováno v jejich zemi, v Iráku, resp. tam, kde v současné době drží pozice IS. Ten kontakt zatím není úplný a umožňuje ho bagatelizovat, přehlížet, potlačovat (v tom jsou přeborníci zejména v Maďarsku).

Ale skutečná realita v zemích, kde operuje IS, je brutální! Pro současníky v Evropě nepředstavitelná, naposledy prožitá ve 40. letech minulého století. Evropský klid a pohoda, kterou tu a tam vyrušuje „jen“ Putin (a už vůbec ne krachující ekonomika Řecka), je ale pryč. Syřané zažívají DVA HITLERY – Asada a Islámský stát.

Doposud jsem se vystříhával přirovnávání čehokoliv k nacismu a protiví se mi nadužívání tohoto přirovnání. Teď ale musí přijít – jinak si nespočítáme, co nám uprchlická krize naznačuje.
Brutalita Asadova režimu, který se nezdráhá použít proti obyčejným lidem v hustě osídlených územích barelové bomby a velmi, velmi pravděpodobně chemické zbraně, je ještě překonána brutalitou IS.
Senátorka Zuzana Baudyšová ve zmiňovaných UK hovořila o tom, že s uprchlíky je v jejich původních zemích potřeba hlavně mluvit, aby si uvědomili, že v Evropě je ráj nečeká, že se tu budou muset přizpůsobit a to jim příjemné nebude, jejich identita se prý rozplyne.

To je, jako by českým Židům před 80 lety poradila, aby se o nic nepokoušeli a zůstali v klidu doma a počkali na transport do koncentráku. S tím rozdílem, že zejména v Sýrii zuří válka, jež představuje ohrožení bez přívlastků, tedy takové, které nedovoluje spekulace či rozmýšlení strategií, ale prostě velí k jakémukoliv okamžitému kroku, ve kterém se skrývá jakýkoliv potenciál záchrany života. A nakonec bych se paní senátorky rád zeptal, jak to informování uprchlíků v konkurenci IS na místě udělá?

Nedokážu si představit, jak v současné době kohokoliv, kdo přichází ze Sýrie, označím za ekonomického migranta. Tady nejde o to „mít se lépe ze sociálních dávek v Evropě“, tady jde jen a jen o život. I ten, kdo se jen dívá na televizi, vidí, jak zoufalé činy Syřané dělají – matky protahují své děti před dobíhajícími vojáky plotem na pomezí Srbska a Maďarska, chrání je vlastními těly, konejší jejich zoufalý pláč a nekonečný strach.

Anebo můžete s uprchlíky mluvit – jako dobrovolník (třeba v Praze na Hlavním nádraží), jako sociální pracovník. A slyšet příběhy, které jsou mimo představitelnou zkušenost drtivé většiny z nás.

Právě kontext, který svědectví uprchlíků a znalosti těch, kteří se (na rozdíl od většiny politiků a většiny Evropanů) o dění v IS a okolí zajímají, může konečně změnit dosavadní krátkozrakou reakci Evropy.

Jak správně podotkla v UK poslankyně Helena Langšádlová, převaděči nyní získávají od obyčejných Syřanů obrovské částky peněz a kumulují tím značný kapitál. Pokud jsme se před necelým půlrokem z mnoha stran dozvídali, že IS dochází finanční prostředky, pak je řízená akce (brutalita na civilním obyvatelstvu spojená s „lákavou“ nabídkou imigrace do Evropy) nejlepším strategickým řešením. Je to dvojitá výhra – kromě hromadění kapitálu se také zvyšuje odpor Evropanů k islámu (v důsledku obrovské migrační „vlny“), k čemuž napomáhají (a často nevím, zda jen z hlouposti, naivity, nebo dokonce z nějaké ekonomické či politické výhody, která z takového postoje plyne) různí radikálové, populisti a vykukové. Populismus na současné utečenecké krizi je mimořádné svinstvo – jak kvůli samotným utečencům, tak kvůli budoucnosti Evropy. Špatná řešení postavená na prostém odporu k islámu/uprchlíkům/muslimům…jsou nyní službou IS a jeho záměru rozpoutat civilizační válku křesťanství a islámu.

Drtivá většina příchozích utečenců jsou a musí nadále být spojenci Evropanů v eliminaci IS. Mnoho z nich na území Evropy zůstane, ať už jeden nebo dva nebo více milionů. A je mimořádně důležité, aby se dobře integrovali. Ať už v první generaci, nebo později děti a vnuci v druhé a třetí.

Mimořádně podstatné věci se dějí právě nyní – to, jak evropské státy zvládnou první kontakt s uprchlíky, spolurozhodne o tom, jak budou nadále fungovat. Pokud budou přizváni k zapojení do společnosti, do práce a děti do škol, pokud nebudou izolováni „v komunitách“ kdesi na periferiích, nenastane civilizační a hodnotový střet – není k tomu žádný důvod. Nepřicházejí marťani, ale lidé z příbuzného civilizačního prostoru, který jim umožní se velmi rychle v detailech adaptovat na Evropu, tak jako to doposud udělali stovky tisíc jiných muslimů v Británii, Německu a jinde.

V tom nechť je Evropě příkladem právě Německo či Rakousko. Ne tak Maďarsko či Česká republika. Uprchlíci – vyčerpaní pašeráckými převozy a následnými pochody, studeným počasím a nedostatkem jídla a pití – jsou v těchto zemích zavíráni do utečeneckých táborů, které se rovnají mnohem spíše přeplněným věznicím, a pod dohledem armády/policie/bezpečnostních agentur jsou často obráni o poslední finanční prostředky (za pobyt v táboře, za jídlo…), bez pomoci tlumočníků, sociálních pracovníků, … kohokoli…, a těžko se zbaví prvního dojmu, že v této zemi nejsou vítáni, že je tu na každém kroku nečeká problém. Pokud se rozhodnou zde požádat o azyl, poznají zákruty restriktivní azylové politiky. Tou se kupříkladu české ministerstvo vnitra (na svých i-stránkách) chlubí jako účinným nástrojem proti přílivu migrantů. A dozajista také pocítí nesnášenlivé nálady valné většiny Čechů.

Německo a Rakousko – tak jak tomu nyní rozumím – prostě přivírají (nezavírají) hranice proto, že jejich aktuální kapacity jsou vyčerpané. To neznamená, že se po nějakém čase znovu neobnoví.

Co ale krok přivírání hranic znamená? Že – zejména Německo – je v řešení stále příliš osamoceno. Německo počítá aktuální počet nově příchozích utečenců žádajících o azyl na milion, další západní státy (Francie, Británie) na desítky tisíc, Česko na jednotlivce (s deklarací přijetí asi tisícovky). Drolí se základní solidarita v Evropě, která se neskrývá v kvótách, ale v přístupu jednotlivých zemí k utečencům, v jejich praktických imigračních politikách. Kvóty nebudou fungovat, ale pokus o celoevropskou dohodunevid v řešení uprchlické krize ano.

Omílané kvóty jsou projevem bezradnosti při horečném snažení evropských špiček ztracenou solidaritu znovu vyvolat. Jsou nepraktické, nepopulární, zastírající potřebu skutečného sjednocení azylových politik. V Schengenu to jinak nepůjde (a Schengen nepadne, bez něj Evropa kvůli volnému pohybu kapitálu, zboží a lidí nadále nemůže být).

Ale ani společná azylová politika nebude stačit. Co nevidět do Evropy dorazí další utečenci a Evropa musí mít také dobrou integrační strategii, která je jedinou prevencí proti ztrátě identity dalších generací současných imigrantů.

Ale především – Evropa nesmí se založenýma rukama hledět na IS a musí se rozhodněji zapojit do mezinárodní koalice doposud vedené především USA. A nesmí nečině přihlížet prapodivné Putinově aktivitě v Sýrii, která je závanem starých časů z doby studené války.

Evropa stojí před jedním z největších úkolů, které kdy řešila. A je to úkol nejen pro Brusel, Berlín či Londýn, ale i pro Prahu. Pokud ho zvládne, bude bezpečným místem pro život.

Blogeři abecedně

A Aktuálně.cz Blog · Atapana Mnislav Zelený B Baar Vladimír · Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoníček Radek · Bartošek Jan · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bednář Vojtěch · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Berkovcová Jana · Bernard Josef · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo · Cizinsky Ludvik Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořák Jan · Dvořák Petr · Dvořáková Vladimíra E Elfmark František F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fibigerová Markéta · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Goláň Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Hájek Jan · Hála Martin · Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Heroldová Martina · Hilšer Marek · Hladík Petr · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holásková Kamila · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrabálek Alexandr · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubálková Pavla · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kaláb Tomáš · Kania Ondřej · Karfík Filip · Karlický Josef · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Pavel · Klíma Vít · Klimeš David · Klusoň Jan · Kňapová Kateřina · Kocián Antonín · Kohoutová Růžena · Koch Paul Vincent · Kolaja Marcel · Kolářová Marie · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Konrádová Kateřina · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Máchalová Jana · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Měska Jiří · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minář Mikuláš · Minařík Petr · Mittner Jiří · Moore Markéta · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Mundier Milan · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Nerudová Danuše · Nerušil Josef · Niedermayer Luděk · Nosková Věra · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít · Nožička Josef O Obluk Karel · Ocelák Radek · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Oujezdská Marie · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Petříčková Iva · Pfeffer Vladimír · Pfeiler Tomáš · Pícha Vladimír · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Polách Kamil · Polčák Stanislav · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Ruščák Andrej · Rydzyk Pavel · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Řeháčková Karolína Avivi · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Sirový Michal · Skalíková Lucie · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slejška Zdeněk · Slimáková Margit · Smoljak David · Smutný Pavel · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šindelář Pavel · Šípová Adéla · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šojdrová Michaela · Šoltés Michal · Špalková Veronika Krátká · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěpán Martin · Štěpánek Pavel · Štern Ivan · Štern Jan · Štětka Václav · Štrobl Daniel T T. Tereza · Táborský Adam · Tejkalová N. Alice · Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Tůma Petr · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vacková Pavla · Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vančurová Martina · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Vostrá Denisa · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Wirthová Jitka · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zajíček Zdeněk · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří · Zouzalík Marek Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael · Žantovský Petr Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy