Rok 2017 v sociálním začleňování: chudinské dávky přestaly chránit chudé lidi

08. 03. 2018 | 00:19
Přečteno 2141 krát
Promrhaná příležitost přijmout zákon o sociálním bydlení, ale také úspěšné zavedení inkluzivních podpůrných opatření do škol a potřebná regulace spotřebitelských úvěrů. Především však počátek rozvalu dávek pomoci v hmotné nouzi s nedozírnými následky na chudé lidi v Česku. Takto se (zřejmě) budeme za pár roků ohlížet na rok 2017 v sociálním vyloučení a začleňování v Česku.

Pokud vláda a parlament nezatáhnou za záchrannou brzdu a neopraví zpackané chudinské dávky, bude se s odstupem o roce 2017 mluvit jako o počátku sociální katastrofy s dopady nejen na nejchudší, na dávkách závislé lidi, ale také na soužití v Česku, zejména v oblastech se sociálně vyloučenými lokalitami.

A znovu bude rezonovat to, co média a komentátoři začali popisovat po prezidentských volbách. Bohatá centra zapomínají na potíže chudých periferií. Regiony a jejich problémy se od sebe stále více liší a veřejná shoda na tom, co a jak je potřeba ve vztahu k chudobě a sociálnímu vyloučení řešit, neexistuje. Prostor je příliš otevřený pro bezohledný populismus, který rozbíjí sociální smír, prohlubuje chudobu chudých a vztek ostatních (především těch, kteří žijí v blízkosti sociálně vyloučených lokalit), nekoriguje lidový rasismus, ale naopak podněcuje k nenávisti.

Institut pro sociální inkluzi připravil pravidelnou aktualizaci mapy nejdůležitějších událostí v sociálním vyloučení a začleňování. Do interaktivní mapy jich za rok 2017 přibylo celkem 24. Bohužel – vesměs velmi nepříznivých.

5 zásahů do dávek hmotné nouze

Zákon o pomoci v hmotné nouzi doznal během roku 2017 pět zásadních změn. Ve všech případech šlo o zpřísnění vyplácení dávek. Ovšem pouze dvakrát z iniciativy Ministerstva práce a sociálních věcí, které má chudinské dávky na starosti. V ostatních třech případech jsou novelizace dílem poslaneckých a senátorských návrhů, které přicházejí z regionů – měst a obcí. A stojí za nimi ti, kteří veřejně a populisticky útočí na chudé a Romy, neurvale a pod odsuzujícím označením „nepřizpůsobiví“. Říkají přitom: centrální vláda na naše problémy s „nepřizpůsobivými“ kašle a neřeší je, musíme to za ni dělat sami. Všechny novelizace zákona o pomoci v hmotné nouzi však bez výjimky situaci sociálně vyloučených lidí ještě zhorší, a s tím i vyhlídky na sociální smír a řešení sociálně vyloučených lokalit. Chudí se totiž dostanou pod ještě větší tlak, bez dávek budou závislí na nelegální práci a bydlení na ubytovnách, kde se to jen hemží lichváři a dealery drog. To vše ti, kdo novely prosadili, dobře vědí. A vědí, že na tom – znovu – získají politické body. Nezodpovědný populismus se jim zřejmě znovu vyplatí.

MPSV ztratilo chudinské dávky z kontroly. Pozměňovací návrhy ministryně Marksové, které měly mírnit dopady některých poslaneckých a senátorských návrhů, zůstaly v Poslanecké sněmovně nepodpořeny.

Sociální dávky přitom od roku 2011 zachytily před propadem do chudoby v době hospodářské krize, ale také v důsledku zpackané Drábkovy sociální reformy, stovky tisíc domácností. Objemy vyplacených dávek státní sociální podpory a hmotné nouze meziročně narůstaly a mj. zajišťovaly možnost bydlet postupně až půl milionu domácnostem, kterým jejich příjmy ze zaměstnání nestačily na úhradu nákladu spojených s bydlením. Dávky ukazovaly a ukazují, že bydlení bez podpory se pro stále významnější část Čechů stává nedostupným. Ubytovny v sociálně vyloučených lokalitách jsou přitom jen relativně malou součástí mnohem rozsáhlejšího problému nedostupného bydlení.

A zatímco dávky státní sociální podpory až do loňska stále rostly a nyní stagnují, chudinské dávky (hmotná nouze) v roce 2015 otočily a začaly prudce klesat. V roce 2017 poklesly na 7,3 miliardy korun, tedy oproti předchozímu roku téměř o čtvrtinu. Stále méně potřebných na nějakou finanční pomoc od státu dosáhne – chudinské dávky dostalo v roce 2017 jen 92 tisíc rodin, zatímco o 4 roky dříve 161 tisíc.

Proč? Právě v důsledku postupných restrikcí v jejich vyplácení, jež dosáhly vrcholu právě vloni.

Co se tedy v roce 2017 stalo s dávkami hmotné nouze?

V červnu se snížila částka doplatku na bydlení vypláceného do ubytoven a jiných než obytných prostor z 90% maximálních nákladů na 80%, ačkoli bylo už z prvního snižování této dávky v roce 2015 zřejmé, že to na obchod s chudobou žádný dopad nemá.

Zcela bez doplatku na bydlení zůstali od června ti, kdo neprokázali sepětí s obcí. Úřad práce nově posuzuje, kde se rodina v obci vůbec vzala, odkud přišla (kde má „skutečný pobyt“) a zda je s ní „spjata“ (např. zde pracuje či podniká, nebo zde děti chodí do tamní školy, apod.).

Bez doplatku zůstanou také ti, kdo se přistěhují to tzv. „oblasti se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů“. Takové zóny vyhlásilo, či se chystá vyhlásit, již 71 měst a obcí.

Od srpna (až na výjimky) každý, kdo neodpracoval alespoň 20 hodin zdarma na veřejné službě, přišel na příspěvku na živobytí o 630 Kč (pokud bydlel s rodinou) a až 1 210 Kč (pokud bydlel sám) a zbylo mu jen existenční minimum 2 200 Kč.

Od prosince pak dostávají ti, kdo pobírají příspěvek na živobytí déle než půl roku, 35 až 65 procent v poukázkách namísto peněz.

A právě dávky mají přímou souvislost se sociálním bydlením, které mělo ze zákona v loňském roce vzniknout a nevzniklo. Návrh počítal s tím, že se dávky příspěvku a doplatku na bydlení sloučí do jediné a za tři roky – po přechodném období - přestanou být k dispozici lidem v ubytovnách a jiných podstandardních formách bydlení. Na první pohled řešení byznysu s chudobou obsahovalo silné riziko – co se stane s lidmi, kteří zůstanou bez dávky a zároveň nebudou v sociálním bytě?

Nyní se toto riziko jeví ještě větší. Při dalším škrtání chudinských dávek plánuje nová vláda (bez důvěry) sociální bydlení jen pro toho, kdo se v bytové nouzi neocitl „vlastním zaviněním“. Jak to ale posoudí? A co bude s desítkami tisíc nových bezdomovců, kteří nebudou mít nárok ani na sociální byt, ani na doplatek na bydlení, dělat?

Místo sociálního bydlení více bezdomovců

Loňský, vládou schválený, návrh zákona o sociálním bydlení přitom zcela správně stál na principu „housing first“, tedy nejprve podpory bydlení, aby bylo možné začít řešit také zaměstnanost, dluhy, docházku dětí do školy a další problémy. Byl postaven na třech pilířích – sociálních bytech, sociální práci a sociálních dávkách na podporu bydlení. Návrh počítal s tím, že hned od počátku pomůže 118 tisícům lidí v akutní bytové nouzi. Silné lobby uplatnil Svaz měst a obcí ČR, pod jehož nátlakem z návrhu zákona zmizela povinnost obcí spravovat sociální byty. Zásadní změny v návrhu si na poslední chvíli vynutil spolugestor – Ministerstvo pro místní rozvoj. Vláda sice návrh přešívaný horkou jehlou ještě po meziresortním připomínkovém řízení schválila, ale v Poslanecké sněmovně již bylo projednání zákona zablokováno v prvním čtení, čímž definitivně spadl pod stůl.

Sociálnímu bydlení v Česku MMR nepřispělo ještě jednou: důležité investiční prostředky z EU na výstavbu sociálních bytů nasměrovalo účelově – výzva se vyplácí především malým subjektům, které mohou sociální byty po 5 letech začít používat k jiným účelům. Nehodí se naopak vůbec pro velká města, která se pustila do příkladných projektů obecního sociálního bydlení, jako např. Brno či Ostrava.

Dobrou zprávou je naopak nabytí účinnosti zákona o spotřebitelském úvěru, které konečně reguluje sankce za nedodržení smlouvy, jež byly dosud nejčastějším nástrojem, jak z minimální, několikatisícové investice, učinit statisícovou pohledávku. Zákon nově reguluje pod dohledem ČNB společnosti poskytující spotřebitelské úvěry, kterých v transparentním prostředí ubylo a nově požádalo o licenci jen 108. Hodně napomohlo také snížení odměn advokátů, kteří nyní mohou požadovat jen takové administrativní poplatky, které odpovídají poměrně nenáročnému úkonu vydání formulářových žalob.

Děti: plus ve školách, minus v ústavech

Rok zklamání mají za sebou ohrožené děti a rodiny. Ještě na konci roku 2016 schválila vláda na podnět Výboru pro práva dítěte přelomové usnesení, na základě kterého měla vzniknout jednotná právní úprava služeb pro ohrožené děti a rodiny, zároveň omezující umisťování dětí mladších 7 let v ústavech. Ministerstvo práce se úkolu iniciativně zhostilo, o rok později však můžeme znovu – poněkolikáté, a jako jedni z posledních v Evropě – konstatovat, že modernizace a meziresortní sjednocení péče o ohrožené děti se nekoná a peníze do systému potečou dále především do lůžek v ústavech, a nikoliv do levnějších terénních a ambulantních služeb pro rodiny. Přesto se našel jeden z krajů, který překročil vládní stín a spustil reformu samostatně. Ve Zlínském kraji postupně převádí kojenecké ústavy na zařízení pro krizovou pomoc, do rodin se z ústavů vrátila polovina dětí!

Dětem s potřebou větší podpory se naopak lépe vede ve školách. Ty, které to potřebují, získaly díky novele školského zákona podporu v některém z pěti stupňů, což mj. zvýšilo počty asistentů a dalších specialistů na školách, dětem se dostaly důležité pomůcky. Stupně podpory školství nespasí, zejména ne tam, kde s nimi nedokáží pracovat učitelé. Pokud ale ministerstvo nezařadí zpátečku a udrží při letošní reformě financování školství dostatek prostředků pro nový systém podpory dětí v běžných základních školách, byl v loňském roce položen důležitý základní kámen modernizaci vzdělávání dětí v Česku.

Naopak jako neúspěch se jeví zavedení povinného posledního ročníku předškolní přípravy. Ty děti, na které měla novinka cílit nejvíce – z málo podnětného prostředí chudinských lokalit – totiž často zůstaly znovu stranou, když jim byla „doporučována“ individuální příprava. Rozzlobených a poučených kritiků povinné předškolní přípravy je nyní mnoho – o to více by ale mělo ministerstvo dobře rozvážit, jak novou povinnost opraví, než ji bez náhrady zruší. Cílem totiž bylo především pomoci na startu vzdělávání těm, pro které už bývá v první třídě poměrně pozdě.

Největší zásah do cizineckého práva za 10 let

Neradostný závěr obstarává Ministerstvo vnitra. To znovu výrazně zkomplikovalo pobyt a práci cizinců v Česku prostřednictvím další novely zákona o pobytu cizinců, jejíž nejkontroverznější pasáže propašovalo do sněmovny v rozporu s legislativním procesem přes poslance ČSSD Klučku prostřednictvím pozměňovacích návrhů, jež ale připravilo samo ministerstvo. Místo podpory integrace cizinců tak MV zvýšilo jejich šikanu, což rozhodně nepřispívá soužití v Česku.

Ministerstvo vnitra také utajilo Akční plán k Auditu národní bezpečnosti. Ten měl rozvést úkoly mj. k větší ochraně obětí násilí z nenávisti, ale zůstává bezdůvodně v režimu utajení, přestože sám audit konstatuje, že součástí problému bujícího nenávistného násilí je nedostatečná veřejná komunikace státní správy v oblasti extremismu.

To vše se dělo v době, kdy na internetu stále doznívaly nenávistné projevy vůči zpěvákovi Patriku Bangovi za jeho demonstrativní vystoupení proti ocenění hudební skupiny Ortel na akci Český slavík. Za násilí z nenávisti šířené po internetu sice byli – poprvé – odsouzeni dva pachatelé, ale pouze podmínečně. Případ naplno odhalil, jak nesnadný přístup ke spravedlnosti mají oběti násilí z nenávisti, neboť i v tomto případě se rozsudku domohly jen díky svému intenzivnímu nasazení i velké podpoře týmu právníků. Obětem se znovu prohloubil pocit, že se nevyplatí spravedlnost požadovat, když to vyžaduje velké nasazení s velmi nejistým výsledkem. Pro ty, kdo nenávist šíří, je to signál, že vše skoro vždy projde, s občasným, zanedbatelným rizikem postihu.

Policie selhala také v případě květnové násilné vraždy mladého Roma v Chomutově, kterého zastřelil muž legálně drženou zbraní a ukončil tím hádku před domem, ve kterém spal. Pozůstalí zůstali bez pomoci policie, vedení města či orgánu sociálně-právní ochrany dětí a čelili obrovskému tlaku médií a veřejnosti, stovkám nenávistných útoků kvůli svému romskému původu. Jediní, kdo bezprostředně po tragické události přispěchali rodině na pomoc, byli pracovníci neziskové organizace In Iustitia, kteří se tím také dostali pod obrovský tlak, a to i ze strany policie, která jim odmítala poskytovat ochranu.

Podrobný popis všech 24 nejdůležitějších událostí v sociálním vyloučení a začleňování v Česku v roce 2017, stejně jako všech starších událostí od roku 1990, najdete na http://socialniinkluze.cz/dokumenty/mapaudalosti/.

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen korektně a slušně vedené debatě. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. V opačném případě se vystavujete riziku, že příspěvek administrátor odstraní z diskuse na Aktuálně.cz. Při opakovaném porušení kodexu Vám administrátor může zablokovat možnost přispívat do diskusí na Aktuálně.cz. Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů. Redakce Aktuálně.cz.

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Bobek Miroslav · Boučková Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim Č Černoušek Štěpán · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr G Gálik Stanislav · Gazdík Petr H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Havel Petr · Heger Leoš · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chmelař Aleš · Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kolínská Petra · Komárek Michal · Kopecký Pavel · Kostkan Tomáš · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Lalák Adam · Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Mahdalová Eva · Marksová-Tominová Michaela · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Mihovičová Jana · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Němec Václav O Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Pikora Vladimír · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sláma Bohumil · Slimáková Margit · Sobotka Bohuslav · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukup Ondřej · Sportbar · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šilerová Jana · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Štádler Petr · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel · Šumbera Filip · Švejnar Jan T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomášek Pavel · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Tožička Tomáš · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Wheeler Adrian · Wichterle Kamil · Witassek Libor · Wollner Marek Z Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy