Zastupitelstvo města Most minulý týden ustavilo Výbor pro mapování a eliminaci negativních sociálních jevů. Zatím nevíme, jak bude výbor fungovat, vše ale nasvědčuje tomu, že jde o jeden z nejhorších nápadů samospráv, jak neřešit sociální vyloučení a problémy v soužití ve městě.

Proč to je to špatně?

Most patří mezi top-10 měst zasažených sociálním vyloučením. Nejde ale jen o mediálně známý Chanov, ale o celou řadou dalších lokalit – činžovních domů, nebo i celých bloků v centrálním městě. Přitom hranice mezi tzv. vyloučenými lokalitami a okolím jsou v Mostě rozmazané, i když minimálně o šesti místech jde bez pochyb napsat, že v nich žijí vysoké počty sociálně vyloučených lidí. Jde nejméně o šest lokalit a 15 tisíc lidí.

Hluboko do kapsy má v Mostě hodně lidí, nejen z vyloučených lokalit. Z počtu asi 57 tisíc obyvatel starších 15 let je v exekuci neuvěřitelných 12 tisíc občanů. Jednu, nebo více exekucí, má ve městě každý pátý občan! To je více než dvojnásobek v porovnáním s průměrem v celém Česku.

Velmi specifická je v Mostě situace v bydlení. Stavební bytové družstvo (SBD) Krušnohor se skrze politické uskupení Mostečané Mostu, které je s ním úzce personálně i majetkově propojeno, dostalo ke správě většiny bytů ve městě, a to především účelovou a netransparentní privatizací, kterou na radnici provedlo. Ekonomická a politická moc jsou zde pevně propojeny, úzká slupina lidí ovládá trh s bydlením a de facto tak rozhoduje nejen o bytové politice města, ale i o všem, co s ní souvisí, včetně sociální politiky.

Krušnohor, a tedy Mostečané Mostu, mají moc skrze správu bytového fondu vhodně regulovat, kdo do města přijde bydlet a za jakých podmínek. Místo toho přeprodáváním podílů spřáteleným realitním kancelářím a různým investorům, včetně zahraničních a nedohledatelných, roztáčí ve městě značnou migraci, často velmi chudých a dezintegrovaných lidí.

Soužití ve městě je proto silně narušené, nejvíce se to projevuje nesnášenlivostí vůči Romům, kterých je ve městě stále více, a to v různé sociální a ekonomické situaci. Napětí mezi občany města vyostřují jak lokální politici (vzpomeňte na nesnášenlivá hesla o parazitech a vesnici pro lůzu z kampaně před komunálními volbami), tak dlouhodobě právě SBD Krušnohor, které ve svém měsíčníku, který rozdává zdarma do většiny schránek ve městě, vyvolává nenávist vůči Romům publikací mikropříběhů o „nepřizpůsobivých cikánech“. Například v roce 2016 spustilo SBD Krušnohor kampaň, ve které vyzvalo obyvatele města, aby do redakce zasílali zprávy o nepřizpůsobivých.

A tím se kruh uzavírá

Jsme v roce 2019 a hon na nepřizpůsobivé se opakuje, jen se přesunul z úrovně Krušnohoru na magistrát. K tomu primátor Jan Paparega (ProMost) uvádí: „Chceme zamezit zneužívání sociálního systému.“. „Všichni tušíme, že by to mělo být nejdůležitějším tématem města,“ doplňuje ho zastupitel za ODS Daniel Drtík.

Předsedou výboru byl jmenován Jiří Nedvěd z hnutí ProMost, který je známý svými ostrými vyjádřeními vůči Romům a hlásí se k potřebě „vyčistit“ město. Je jedním ze zakladatelů webu Neprizpusobeni.cz. Mezi členy výboru je také Irena Čapková, zastupitelka za Mostečany Mostu a vedoucí technického úseku SBD Krušnohor. Jejich vklad do práce výboru lze velmi dobře předem vytušit.

Na druhou stranu je členem výboru také například Jan Hrubeš za Zelené, který se aktivně postavil proti výstavbě unimobuněk v Chanově a je známý svou podporou sociálnímu začleňování.

I ve výboru to tedy bude vřít, i když – stejně jako v zastupitelstvu – tvoří jeho většinu ti, kdo se k tématu sociálního vyloučení staví skrze represi.
Nejen složení výboru determinuje jeho práci. Je to i samotný název výboru a důraz, který kladou čelní představitelé na represi. Vedle dvou povinných výborů – finančního a kontrolního – je to jediný, který si zastupitelé zřídili.

Proč například nepřišli s námětem ustanovit výbor k řešení důsledků a dopadů účelové privatizace bytů, která dodnes nejvíce ovlivňuje špatnou situaci v bydlení ve městě? Výbor by se mohl zabývat například výkupem relativně levných bytů a vytvořením obecního bytového fondu, který městu chybí.

Nebo se nabízí založit výbor pro řešení katastrofálního zadlužení tak velkého počtu občanů města. Mohl by se také zabývat tím, proč je ve městě tak málo sociálních pracovníků a zoufale chybí protidluhové poradny.

Absolutně zásadní by byl výbor, který by se zabýval situací dětí ve městě. Je evidentní, že ne stovky, ale tisícovky dětí žijí ve městě v kritických sociálních a ekonomických podmínkách, zdaleka ne jen v Chanově. Bez sebemenších pochyb tu samospráva musí přijít s řešením. Tady nemá dumat, kdo si za co může, jde o děti, které se do tíživých podmínek narodily.

Takže by se nabízelo mít tři důležité výbory: pro bydlení, pro sociální politiku a oddlužování a pro děti.

A nad tím vším, jako zastřešující výbor, by mohl vzniknout výbor pro zlepšování soužití ve městě, který by řešil, proč se lidem ve městě nežije dobře, proč na mnoha místech nemají pocit bezpečí, proč mají jedni (vesměs „bílí“) pocit, že za všechno můžou ti druzí (vesměs Romové). A musel by nutně dojít k tomu, že dalším tlakem, nálepkováním a důrazem na „nezneužívání sociálního systému“ lepšího soužití nedocílí, ale naopak atmosféru ve městě ještě vyhrotí. Že je to naopak funkční sociálním systém – kombinace prevence, pomoci a přirozeně i srozumitelných a dosažitelných pravidel soužití pro všechny – který by měl být východiskem ze současné neuspokojivé situace v Mostě.

Místo toho má ale město Most nový Výbor pro mapování a eliminaci negativních sociálních jevů. Nezbývá, než pozorně sledovat jeho práci. Už podle názvu a dikce, s jakou jej zastupitelé představili, ale zastupitelé vypadli z role dobrých správců města, kteří mají problémy řešit konstruktivně a ve prospěch všech občanů města, namísto aby je eskalovali.

Tento komentář publikoval dne 30.9. Deník Referendum.