Čtrnáctý květen – společné narozeniny Izraele a Otce vlasti
Možná si vzpomenete na nedávný úspěšný film Masaryk, kde někdejší československý ministr zahraničí při přednášce ve Spojených státech konstatuje, že jeho otec měl vřelý vztah k židovskému úsilí o založení státu v Palestině mimo jiné i proto, že jako prezident Československa dobře rozuměl touze po vlastním státu, který by naplnil dějinné aspirace malého národa. Dodal, že i kdyby jeho otec neudělal nikdy nic jiného, než že se zastal pronásledovaných Židů, byl by pro něj stále tou největší osobností.
Genius loci, aneb my sami budeme určovat naši budoucnost, nikoliv francouzsko-německý superstát
Před dvaceti lety jsem pobýval v Bonnu na stáži v německém parlamentu. Mám z toho období vzpomínky, které se vryjí do paměti na dlouhou dobu. Například když stojíte v bonnské bazilice na místě, kde latinský nápis připomíná, že zde byl v roce 1346 korunován na římskoněmeckého krále Karel IV, je to velmi působivé. Míst, kde silně cítíte genius loci, je v německém Porýní několik. Tak například schránka s ostatky Tří králů v katedrále v Kolíně nad Rýnem. Ta mimochodem získala své číslo popisné od Francouzů resp. jejich napoleonských vojsk. Podobné je to, když navštívíte katedrálu sv. Martina v Mohuči, v níž působili Petr z Aspeltu a Balduin z Trevíru. Díky jejich aktivní podpoře lucemburskému rodu se mohl Karel IV. stát nejmocnějším mužem Evropy. Asi nejsilněji ale působí, když v Cáchách stojíte ve zdejší katedrále v bezprostřední blízkosti trůnu Karla Velikého. Tento panovník obnovil po tři sta letech římskou říši a určil tak základní geostrategické parametry Evropy na mnohá staletí. Není patrně logičtější místo, které mohlo být zvoleno pro podpis francouzsko-německá smlouvy.
Smlouva z Cách vyvolala mnoho diskusí. Stejně přirozené, jako je její podpis právě v Cáchách, je i to, že se proti ní hlasitě ohradil europoslanec Jan Zahradil. Kdyby nezazněl hlas tohoto euroskeptického matadora bylo by asi něco v nepořádku. Podle Jana Zahradila je smlouva z Cách „krokem k superstátu“ a měli bychom být před ní na pozoru. Je tomu skutečně tak? Ne, není tomu tak.
Když bude Mars s Venuší v konjunkci, mohou se dít věci…
Pamatujete si scénku, kdy magistr Kelly před císařem Rudolfem míchá poháry vína představujícími různé planety? Jde mu o dosažení kýženého stavu konjunkce, kdy jsou si dotčené planety na nebeské sféře nejblíže, tedy v harmonickém sblížení. V tomto případě však byl výsledkem pohybů spíše dost velký zmatek.
Máme něco lepšího než „Havlovo dědictví“?
Motto: „Státy se udržují těmi idejemi, ze kterých se zrodily.“ (Tomáš Garrigue Masaryk)
O autorovi
Po studiu historie na FF UK a německých a rakouských studií na FSV UK krátce působil v Kanceláři prezidenta republiky. V roce 1999 vstoupil do diplomatické služby. Působil jako zástupce velvyslance v Budapešti (2002-2006), zástupce velvyslance ve Varšavě (2010-2014) a zástupce ředitelů středoevropského a posléze analyticko-plánovacího odboru ministerstva zahraničí. Je autorem konceptu Česko-polského fóra a systému zadávání tzv. operativních analýz pro potřeby MZV. Je členem Zahraniční a Bezpečnostně-obranné komise KDU-ČSL a vedoucím Programu bezpečnostních strategií think tanku Evropské hodnoty.
Ve své činnosti se zaměřuje na bezpečnostní politiku, fungování trans-atlantické vazby, Východní Evropu (zejm. Východní partnerství a Rusko), Visegrádskou skupinu a Německo. Odborné texty na tato témata publikuje v www.onwar.eu, www.russkiivopros.com a www.evropskehodnoty.cz
Obamův viceprezident Biden je slabý vyzyvatel, Trump ho slupne jako malinu
Babiš je "blýskáček řepkový". Jeho zájmy jsou jiné než zájmy včel a české krajiny
Zachraňte Willyho před plasty. 8 milionů tun ročně skončí v oceánech a v žaludcích
Recenze: Hvížďala v knize o exilu mapuje útěk před sebou a zase zpátky k sobě
Poslanci v čele s KSČM jdou po "zločinech privatizace". Komunismus jsme neporazili
