Pandemii lze zneužít k lecčemu. Dobře to ví Rusko.
Ve švédském vesmírném středisku Esrange pořádalo americké výzkumné centrum New Generation Warfare Centre na sklonku minulého roku Evropsko-americký bezpečnostní dialog. Vědci v řídící centrále tohoto vesmírného střediska nám říkali, že zde každý den čelí kybernetickým útokům. Ne všechny jsou iniciovány Ruskem, ale většina ano. Sám fakt mě až tolik nepřekvapil, ale četnost výskytu přeci jenom trochu ano. Opravdu zde Rusové kyberneticky útočí každý den?
Jenomže člověk by se asi ani tolik divit neměl. Ruský režim, který byl nedávno obviněn vyšetřovateli OSN z toho, že páchá masově válečné zločiny v Sýrii, je schopen evidentně téměř čehokoliv. A tak ani nyní nezaváhal a začal promptně zneužívat krizi spojenou s pandemií koronaviru.
Profesionální Komise versus „egoističtí vrtáci“
Brexit se spolu s existencí „nových a naléhavých výzev“, jako je podpora inovací, nové bezpečnostní hrozby, včetně̌ migrace, stal impulzem pro to, aby byl víceletý́ finanční́ rámec EU na roky 2021-2027 nastaven poněkud jinak, než tomu bylo doposud. Jeho struktura má mít nyní́ výrazné pro- modernizační́ rysy. Tak tomu alespoň chtěla Evropská komise. Připravila v loňském roce velmi dobře strukturovaný návrh víceletého evropského rozpočtu ve výši 1 135 miliard eur, což̌ odpovídá́ 1,11 % hrubého národního důchodu zemí EU.
Havel, Wałęsa a Antall založili před 29 lety Visegrád
Někdy až mysticky vypadající „VISEGÁD“ je třeba brát jako běžnou, solidně etablovanou, formou regionální spolupráce, jakých najdeme po Evropě několik. Má tři základní dimenze. Dimenzi občanské spolupráce reprezentovanou Mezinárodním visegrádským fondem, určeným k podpoře vzdělávacích, výzkumných či kulturních projektů. Je to velmi úspěšná část V4, o čemž svědčí mnoho set realizovaných projektů a rozvinutá spolupráce institucí, které se na nich podílí. Další dimenzí je oblast regionální, vnitro-visegrádské, spolupráce rezortních ministerstev zemí V4. Představuje velmi bohatou síť kontaktů ministerstev dopravy, obrany, životního prostředí, kultury, školství, vnitra a dalších. V letošním roce českého předsednictví ve V4 je zaměřena na prohlubování vnitřního trhu EU, podporu procesu rozšíření EU, bezpečnostní a obrannou spolupráci, inovační ekonomiku, přeshraniční dopravní infrastrukturu, či modernizaci energetického sektoru a průmyslu
Poslední dimenzí je oblast zahraničně-politická. Právě ta je tou mediálně nejsledovanější. To ale není obrazu Visegrádu zrovna vždy ku prospěchu. Efektivita spolupráce v této oblasti závisí jak na vůli vrcholných představitelů jednotlivých visegrádských zemí, tak i na prostoru, který mezinárodně-politické prostředí v danou chvíli pro regionální uskupení nabízí.
V poslední době je často hodnocen celkový přínos Visegrádu pro náš stát. Proběhla i poněkud nesmyslná debata, jestli ČR nemá opustit V4 a přimknout se více k Německu.
Hodnocení významu Visegrádu musí zahrnovat komplexně souhrn všech tří jeho dimenzí. Neméně důležité je vědět, jak vlastně Visegrádská skupina funguje
Írán – Irák a co je víc? USA-Evropa!
Po zveřejnění svého posledního blogu na aktualne.cz jsem byl pozván do Českého rozhlasu Plus, abych o záležitosti Íránu diskutoval s publicistou Danielem Veselým.
Video:
https://plus.rozhlas.cz/kdyby-naopak-iransti-agenti-zabili-treba-pompea-tak-trump-nevaha-a-zautoci-mysli-8132636
Přesto, že zastáváme diametrálně odlišné názory, nijak výrazně jsme se nepohádali. A to ani během pořadu, ani v kuloárech po jeho skončení. Mně šlo ostatně o něco jiného. Chtěl jsem upozornit na to, že česká debata se podrobně zaměřuje na Írán a na jeho konfrontaci se Spojenými státy. Situace na Blízkém východě je rozebírána ze všech úhlů. Zájem České republiky ale spočívá v něčem jiném. Naším životně důležitým zájmem je, aby z této situace nevzešla poškozená trans-atlantická vazba, neboli vztahy USA a Evropy. Je to něco, co můžeme jako člen NATO a EU aktivně ovlivnit. Na Blízkém východě, při vší úctě k našim pomazaným hlavám, nikdy žádným hráčem nebudeme.
V krátkém čase, vymezeném pro diskusi v pořadu Pro a Proti, jsem uvedl, že trans-atlantická vazba nyní skutečně zatížená je, a to z obou stran Atlantiku. Jednou z mnoha příčin tohoto stavu je něco, co nazývám zvyšujícím se doktrinálním rozdílem mezi USA a Evropou.
Prezident Trump zbavil svět monstra, co dál?
„Prezident Trump zbavil svět monstra“, pod tímto titulkem vyšel článek německého deníku Bild.
https://www.bild.de/politik/kolumnen/kolumne/usa-toeten-irans-terror-chef-bild-kommentar-trump-hat-die-welt-von-einem-monster-67073674.bild.html?wtmc=twttr.shr. Zcela s ním souhlasím.
Ne, nejsem válečný štváč. Nejde mi o to, aby vypukla válka. Naopak. Souhlasím s vyjádřením ministra zahraničí USA Mika Pompea, že svět je po likvidaci Kásima Solejmáního bezpečnější než před ní.
Ano, reakce Iránu přijde. Jaká ale bude, zatím nevíme. Představitelé iránského režimu jsou extremisté připravení zabíjet své vlastní obyvatelstvo. Rozhodně ale nejsou hlupáci.
Opravdu „ČUČKAŘI“?
Nedávno se prezident Zeman vyjádřil o naší kontrarozvědce, Bezpečnostně-informační službě, jako o “čučkařích”. Prezident jakoby se snažil ukázat, že tato služba je neschopná, protože „žádného agenta ještě nechytla“. V podtextu bylo ale i druhé oblíbené prezidentovo klišé, že totiž nebezpečí, které pro náš stát představují vlivové operace Ruska a Číny není zdaleka tak závažné, jak se experti snaží prezentovat.
Dnes jen stručně: UŽITEČNÝ IDIOT
Aktuálně se věnuji otázce schopnosti Severoatlantické aliance odstrašit protivníka, kterým je nyní na východě Rusko. Schopnost odstrašení protřebujeme ne proto, že jsme lačni války, ale právě proto, aby k žádné válce nedošlo.
Ať mír dál zůstává s touto krajinou!
Za polárním kruhem, ve švédském vesmírném středisku Esrange, pořádá americké výzkumné centrum New Generation Warfare Centre spolu se Švédskou univerzitou obrany tento víkend Evropsko-americký bezpečnostní dialog.
Braňme to, co jsme před 101 lety získali
Československo bylo od samého počátku své existence bytostně závislé na příznivém mezinárodním kontextu. S tímto vědomím se jeho tvůrci snažili maximální možnou měrou ke stabilitě systému, vzešlého z první světové války, přispívat a Československo v něm pevně ukotvit. Činili tak prostřednictvím řady bilaterálních smluv, ale i velmi aktivní politikou v rámci Společnosti národů, předchůdkyně dnešní OSN. Nespokojili se jen s pouhým členstvím ve Společnosti národů, ale aktivně se zasazovali o její funkčnost. Prezident Beneš se stal jejím místopředsedou a když to mezinárodní situace vyžadovala, přepustil své místo v Radě této organizace německému kolegovi Stressemanovi. Jakmile se začal v první polovině třicátých let Versailleský systém definitivně hroutit, byl osud Československa zpečetěn.
Čtrnáctý květen – společné narozeniny Izraele a Otce vlasti
Možná si vzpomenete na nedávný úspěšný film Masaryk, kde někdejší československý ministr zahraničí při přednášce ve Spojených státech konstatuje, že jeho otec měl vřelý vztah k židovskému úsilí o založení státu v Palestině mimo jiné i proto, že jako prezident Československa dobře rozuměl touze po vlastním státu, který by naplnil dějinné aspirace malého národa. Dodal, že i kdyby jeho otec neudělal nikdy nic jiného, než že se zastal pronásledovaných Židů, byl by pro něj stále tou největší osobností.
Obamův viceprezident Biden je slabý vyzyvatel, Trump ho slupne jako malinu
Babiš je "blýskáček řepkový". Jeho zájmy jsou jiné než zájmy včel a české krajiny
Zachraňte Willyho před plasty. 8 milionů tun ročně skončí v oceánech a v žaludcích
Recenze: Hvížďala v knize o exilu mapuje útěk před sebou a zase zpátky k sobě
Poslanci v čele s KSČM jdou po "zločinech privatizace". Komunismus jsme neporazili
