Ideologové růstu

04. 03. 2018 | 19:41
Přečteno 1427 krát
Skoro 60 % Pražanů si myslí, že v jejich městě by se mělo stavět. Alespoň podle závěrů průzkumu zpracovaného agenturou IPSOS pro Sdružení pro architekturu a rozvoj (SAR). Co stavět, za jakých podmínek a jaké cíle sleduje zadavatel průzkumu?

Developer v rouše “konstruktivního” aktivisty?
„Fakt, že se nadpoloviční většina dotázaných Pražanů vyslovila pro intenzivnější výstavbu ve městě, mě osobně velmi překvapil. Je zřejmé, že občané si myslí něco jiného, než nám prezentuje hrstka ukřičených aktivistů a bohužel často i média,“ komentuje výsledky architekt a zakládající člen SAR Josef Pleskot. Hned z první citace tiskové zprávy SAR k výzkumu (1) je tak zjevné, kdo za sdružením stojí. Předsedou je Dušan Kunovský, majitel jednoho z největších hráčů na pražském trhu s novými byty, společnosti Central Group. S ním se mezi členy objevují jména několika ambiciózních architektů a urbanistů. Pokud bychom mluvili o finančně dostupném bydlení, rozvoji kulturních, výzkumných a vzdělávacích institucí, dovolím si odhadnout, že by procento Pražanů nakloněných intenzivnější výstavbě bylo ještě vyšší. A to včetně většiny oněch “ukřičených aktivistů”, o nichž se zmiňuje architekt Pleskot. Zdaleka ne každý, kdo protestuje proti dle svého názoru nevhodné, předimenzované a neúčelné výstavbě ve svém okolí, je předem odsouzeníhodný kverulant. Pokud bychom se Pražanů zeptali, jestli si přejí výstavbu dalších kancelářských komplexů nebo bytů za 100 000 korun/metr2, bylo by souhlasných odpovědí zřejmě podstatně méně. Hledat viníky pomalého procesu schvalování nové výstavby v hlavním městě v “ukřičených aktivistech” je jistě snadné. Jejich výstupy už posloužily jako argument pro okleštění práv veřejnosti ve stavebním zákoně, tak proč je nevyužít znovu?


Zahušťujeme... a vzduch houstne
Za pozornost stojí také otázka “Kde by se mělo stavět?”. Z průzkumu vyplývají tyto možnosti: a) kdekoliv to jde; b) na brownfieldech v širším centru; c) na okrajích města a d) nikde. 51 % respondentů preferuje přestavbu nevyužitých území v širším centru. Pouze 12, 6 % respondentů by si nepřálo stavět nikde. To je pozitivní. Pražané projevují zdravý, realistický smysl pro udržitelný rozvoj města. SAR ovšem směřuje k trochu jiné interpretaci či spíše aplikaci zjištění. “Brownfieldy jsou zároveň příležitostí, jak zahustit Prahu, která je podle dat IPR velmi řídkým městem. Má hustotu 25 obyvatel na hektar, Vídeň 41, Mnichov 44 a Milán dokonce 73. Vyšší hustota výstavby totiž jednoznačně přináší efektivnější veřejnou dopravu a vyšší kvalitu služeb. Trendem současnosti je město krátkých vzdáleností.” Neboli naznačují, že Praha potřebuje vydatně zahustit, aby lépe fungovala. Rozhodně nad rámec stavebního rozvoje největších brownfieldů, pokud bychom se měli přiblížit uvedené hustotě Mnichova a Vídně. Kalkulovat s počtem obyvatel na hektar má jistě smysl v měřítku obvodu či čtvrti, tj. v docházkové vzdálenosti (na MHD, polikliniku, do školy apod.). V měřítku celé milionové metropole je to ale pochybné. Do této rozlohy jsou zahrnuty i velké lesní a rekreační plochy, letiště, apod. Setkal jsem se s podobnými makro výpočty několikrát a vždy je účelově používali ti, kdo chtěli stavět.


My bychom vzhůru k nebesům, a jsme zde Zemí spjatí
Třetí tvrzení SAR, které nemohu ponechat bez povšimnutí, znovu odkazuje na data Institutu plánování a rozvoje (IPR). SAR uvádí, že Praha je “nejen řídké, ale i nízké město. Více než 56 procent domů v Praze má výšku menší než 10 metrů a jen 1,2 procenta je vyšší než 35 metrů. Pražané si přitom dovedou představit, že by město na některých místech vyrostlo do výšky.” Začněme první částí tvrzení. Praha skutečně není město, které roste do nebe. Praha v současné rozloze vznikla přidružením řady někdejších příměstských obcí k mateřské metropoli. Kromě toho disponuje řadou kvalitních vilových čtvrtí. Převaha menších domů s výškou do 10 metrů (tří podlaží) proto není nijak překvapivá ani nežádoucí (na rozdíl od rozlézání města “do polí”, tzv. suburbanizace, což je ale jiné téma). Skutečnost, že jen nepatrné procento představují opravdu výšková zýstavba, a zbytek tvoří městské domy lidského měřítka, ohleduplné k bohaté historii a architektonické rozmanitosti města, považuji dokonce za zřejmou hodnotu Prahy. Tu je naopak třeba chránit a používat moderních výškových budov “jako šafránu”.
A teď se podívejme na druhou část citovaného tvrzení. Jako většina Pražanů nezpochybňuje, že by se v Praze i v příštích desetiletích mělo něco potřebného stavět, připouští také, že v budoucnu mohou vyrůst nové výškové stavby na vhodných místech (v lokálních centrech, ve odpodívajících polohách). Pokud by ale Pražané dostali například otázku, zda souhlasí s výstavbou stometrových mrakodrapů na pankrácké pláni, terase čnící vysoko nad Vltavou, v těsné blízkosti oblíbeného parku, troufnu si odhadnout, že počet kladných odpovědí bude podstatně nižší.

O vlcích a zajících
Sledujme tedy činnost spolku, jehož členy “pojí společný názor, že naše země nemůže žít jen ze své minulosti, ale že se musí rozvíjet, jinak se nevyhne úpadku. Proto se chtějí k problémům aktivně vyjadřovat a společně se pokusit změnit věci k lepšímu.” (2) Co je lepší nebo horší, je v oblasti rozvoje města otázkou úhlu pohledu. Neboli co je dobré pro vlky, nemusí být nutně dobré pro srny a zajíce. A co je z hlediska rozvoje Prahy dobré pro Vás?


1) ke stažení na http://www.arch-rozvoj.cz 27. 2. 2018 Průzkum veřejného mínění: V Praze by se mělo více stavět, hlavně na brownfieldech
2) http://www.arch-rozvoj.cz/#members

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen korektně a slušně vedené debatě. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. V opačném případě se vystavujete riziku, že příspěvek administrátor odstraní z diskuse na Aktuálně.cz. Při opakovaném porušení kodexu Vám administrátor může zablokovat možnost přispívat do diskusí na Aktuálně.cz. Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů. Redakce Aktuálně.cz.

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Bobek Miroslav · Boučková Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr G Gálik Stanislav · Gazdík Petr H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Havel Petr · Heger Leoš · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chlupáček Ondřej · Chmelař Aleš · Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kohoutová Růžena · Kolínská Petra · Komárek Michal · Kopecký Pavel · Kopeček Lubomír · Kostkan Tomáš · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Lalák Adam · Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Mahdalová Eva · Marksová-Tominová Michaela · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Mihovičová Jana · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Němec Václav O Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Bohuslav · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukup Ondřej · Sportbar · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šilerová Jana · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Štádler Petr · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel · Šumbera Filip · Švejnar Jan T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomášek Pavel · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Tožička Tomáš · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Wheeler Adrian · Wichterle Kamil · Witassek Libor · Wollner Marek Z Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy