Ideologové růstu

04. 03. 2018 | 19:41
Přečteno 3035 krát
Skoro 60 % Pražanů si myslí, že v jejich městě by se mělo stavět. Alespoň podle závěrů průzkumu zpracovaného agenturou IPSOS pro Sdružení pro architekturu a rozvoj (SAR). Co stavět, za jakých podmínek a jaké cíle sleduje zadavatel průzkumu?

Developer v rouše “konstruktivního” aktivisty?
„Fakt, že se nadpoloviční většina dotázaných Pražanů vyslovila pro intenzivnější výstavbu ve městě, mě osobně velmi překvapil. Je zřejmé, že občané si myslí něco jiného, než nám prezentuje hrstka ukřičených aktivistů a bohužel často i média,“ komentuje výsledky architekt a zakládající člen SAR Josef Pleskot. Hned z první citace tiskové zprávy SAR k výzkumu (1) je tak zjevné, kdo za sdružením stojí. Předsedou je Dušan Kunovský, majitel jednoho z největších hráčů na pražském trhu s novými byty, společnosti Central Group. S ním se mezi členy objevují jména několika ambiciózních architektů a urbanistů. Pokud bychom mluvili o finančně dostupném bydlení, rozvoji kulturních, výzkumných a vzdělávacích institucí, dovolím si odhadnout, že by procento Pražanů nakloněných intenzivnější výstavbě bylo ještě vyšší. A to včetně většiny oněch “ukřičených aktivistů”, o nichž se zmiňuje architekt Pleskot. Zdaleka ne každý, kdo protestuje proti dle svého názoru nevhodné, předimenzované a neúčelné výstavbě ve svém okolí, je předem odsouzeníhodný kverulant. Pokud bychom se Pražanů zeptali, jestli si přejí výstavbu dalších kancelářských komplexů nebo bytů za 100 000 korun/metr2, bylo by souhlasných odpovědí zřejmě podstatně méně. Hledat viníky pomalého procesu schvalování nové výstavby v hlavním městě v “ukřičených aktivistech” je jistě snadné. Jejich výstupy už posloužily jako argument pro okleštění práv veřejnosti ve stavebním zákoně, tak proč je nevyužít znovu?


Zahušťujeme... a vzduch houstne
Za pozornost stojí také otázka “Kde by se mělo stavět?”. Z průzkumu vyplývají tyto možnosti: a) kdekoliv to jde; b) na brownfieldech v širším centru; c) na okrajích města a d) nikde. 51 % respondentů preferuje přestavbu nevyužitých území v širším centru. Pouze 12, 6 % respondentů by si nepřálo stavět nikde. To je pozitivní. Pražané projevují zdravý, realistický smysl pro udržitelný rozvoj města. SAR ovšem směřuje k trochu jiné interpretaci či spíše aplikaci zjištění. “Brownfieldy jsou zároveň příležitostí, jak zahustit Prahu, která je podle dat IPR velmi řídkým městem. Má hustotu 25 obyvatel na hektar, Vídeň 41, Mnichov 44 a Milán dokonce 73. Vyšší hustota výstavby totiž jednoznačně přináší efektivnější veřejnou dopravu a vyšší kvalitu služeb. Trendem současnosti je město krátkých vzdáleností.” Neboli naznačují, že Praha potřebuje vydatně zahustit, aby lépe fungovala. Rozhodně nad rámec stavebního rozvoje největších brownfieldů, pokud bychom se měli přiblížit uvedené hustotě Mnichova a Vídně. Kalkulovat s počtem obyvatel na hektar má jistě smysl v měřítku obvodu či čtvrti, tj. v docházkové vzdálenosti (na MHD, polikliniku, do školy apod.). V měřítku celé milionové metropole je to ale pochybné. Do této rozlohy jsou zahrnuty i velké lesní a rekreační plochy, letiště, apod. Setkal jsem se s podobnými makro výpočty několikrát a vždy je účelově používali ti, kdo chtěli stavět.


My bychom vzhůru k nebesům, a jsme zde Zemí spjatí
Třetí tvrzení SAR, které nemohu ponechat bez povšimnutí, znovu odkazuje na data Institutu plánování a rozvoje (IPR). SAR uvádí, že Praha je “nejen řídké, ale i nízké město. Více než 56 procent domů v Praze má výšku menší než 10 metrů a jen 1,2 procenta je vyšší než 35 metrů. Pražané si přitom dovedou představit, že by město na některých místech vyrostlo do výšky.” Začněme první částí tvrzení. Praha skutečně není město, které roste do nebe. Praha v současné rozloze vznikla přidružením řady někdejších příměstských obcí k mateřské metropoli. Kromě toho disponuje řadou kvalitních vilových čtvrtí. Převaha menších domů s výškou do 10 metrů (tří podlaží) proto není nijak překvapivá ani nežádoucí (na rozdíl od rozlézání města “do polí”, tzv. suburbanizace, což je ale jiné téma). Skutečnost, že jen nepatrné procento představují opravdu výšková zýstavba, a zbytek tvoří městské domy lidského měřítka, ohleduplné k bohaté historii a architektonické rozmanitosti města, považuji dokonce za zřejmou hodnotu Prahy. Tu je naopak třeba chránit a používat moderních výškových budov “jako šafránu”.
A teď se podívejme na druhou část citovaného tvrzení. Jako většina Pražanů nezpochybňuje, že by se v Praze i v příštích desetiletích mělo něco potřebného stavět, připouští také, že v budoucnu mohou vyrůst nové výškové stavby na vhodných místech (v lokálních centrech, ve odpodívajících polohách). Pokud by ale Pražané dostali například otázku, zda souhlasí s výstavbou stometrových mrakodrapů na pankrácké pláni, terase čnící vysoko nad Vltavou, v těsné blízkosti oblíbeného parku, troufnu si odhadnout, že počet kladných odpovědí bude podstatně nižší.

O vlcích a zajících
Sledujme tedy činnost spolku, jehož členy “pojí společný názor, že naše země nemůže žít jen ze své minulosti, ale že se musí rozvíjet, jinak se nevyhne úpadku. Proto se chtějí k problémům aktivně vyjadřovat a společně se pokusit změnit věci k lepšímu.” (2) Co je lepší nebo horší, je v oblasti rozvoje města otázkou úhlu pohledu. Neboli co je dobré pro vlky, nemusí být nutně dobré pro srny a zajíce. A co je z hlediska rozvoje Prahy dobré pro Vás?


1) ke stažení na http://www.arch-rozvoj.cz 27. 2. 2018 Průzkum veřejného mínění: V Praze by se mělo více stavět, hlavně na brownfieldech
2) http://www.arch-rozvoj.cz/#members

Blogeři abecedně

A Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kňapová Kateřina · Kohoutová Růžena · Kolaja Marcel · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Niedermayer Luděk · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novotný Martin · Novotný Vít O Obluk Karel · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Pfeiler Tomáš · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy